Pokud jsem něco opomněl, tak to sem klidně písněte. Má tedy někdo zájem o členství v tomto týmu ?

som za !!! hlasim sa dobrovolne pod natlakom ropakov :-))))Rival píše:Rád bych zkusil postavit dle informací dostupných na fóru, repliku Mimova vyvíječe. Potěšilo by mne, pokud by se zde našla skupinka lidí, která by do toho šla spolu se mnou. Vyzkoušíme si týmovou práci od začátku až do konce. Tedy vybudovat malý realizační tým, setřídit dostupné informace, udělat analýzu, finanční rozvahu, objednat materiál a společně začít stavět. Pro objednávku materiálu a jeho úpravu na potřebné polotovary opět využijeme výhod tohoto fóra. Prostě využijeme veškerou pomoc, která zde již dříve byla nabídnuta...
Pokud jsem něco opomněl, tak to sem klidně písněte. Má tedy někdo zájem o členství v tomto týmu ?
a co ta verzia s horizontalnim ulozenim plechov a tusim boli este aj dierkovane?Jeff píše:Ano, to by stálo za zrealizování. Že tady na fóru jsou někteří jedinci, kteří byli úspěšní už víme. Bohužel nemají ani zájem, ani chuť se o své poznatky veřejně podělit, navíc ani přesně nevíme, jaký typ vyvíječe a jeho napájení vlastně použili. Budeme-li vycházet z Mimovy práce, Mim prezentoval dva druhy vyvíječe. Ten první, který představil, říkejme mu Mimův a druhý, který též provozuje je zkonstruován podle Daniela Dingela, tady se mu říká děda Dingel, tak by mohl mít v názvu tu již vžitou zkratku "DD".
Začněme Mimovým vyvíječem. Jedná se o bipolární typ s rozmístěnými svislými elektrodami v sekcích v pořadí -000+000-. Vzdálenost mezi elektrodami je 1,5 - 2mm. Mezi jednotlivými sekcemi jsou umístěny stejně velké elektrody, které se napájejí kladným pulsem z VN zapalovací cívky. Jejich vzdálenost od - elektrod sekcí je 2 - 3mm. Jsou umístěny jen mezi sekcemi, na krajích sestavy vyvíječe nejsou. Bipolární sekce jsou vyrobeny z nemagnetického nerezového plechu síly 0,5mm, lépe je použít plechu titanového.
VN elektrody? Tady už si nejsem zcela jist z jakého a jak silného materiálu vlastně mají být, protože potom už se psalo jen o vyvíječi DD.
Velikost elektrod byla uvedena 150 x 100mm. Moje domněnka je taková, že celková plocha určuje výkon vyvíječe a je třeba sestavit takovou velikost, aby byl schopen dodávat tolik plynu, kolik je třeba.
Náplň je běžná pitná voda bez jakýchkoliv chemických přísad.
Množství vody vyvíječe je odvozeno z vlastního objemu všech bipolárních elektrod a následným vypočtením jeho kvadrantu. (pak-li, že elektrody mají objem kovu 20cm3, bude maximální množství vody 400cm3, tedy 0,4l).
Na samém začátku "disociace vody" je psáno, že elektrolyzér připojíme na zdroj ss proudu, akumulátor 12V a následně přivádíme na VN elektrody pulsy, u kterých postupně zvyšujeme frekvenci. Má docházet k tomu, že ss proud odebíraný z akumulátoru začne klesat, aniž by se zmenšovala produkce plynu, spíše naopak.
Napsal jsem sem, oč jsem se pokoušel, ale asi někde ještě dělám chybu, prostě se to tak nechová.
Napište sem taky nějaké své poznatky ať už pozitivní, či ty druhé, ať už konečně dáme dohromady kompletní soubor informací nutný pro správnou funkci.
Jeff
vies odhadnut kolko bude stat toto skolne ked zacneme od elektrolyzy? aby som mal predstavu kolko si mam odlozit bokom.Rival píše:Osobně bych rád replikoval tu poslední verzi Mimova vyvíječe, který spotřebuje na rozložení 1 litru vody 0,08 kWh.
Nikomu ze členů týmu nemohu zaručit k jakému výsledku se dopracujeme. Každý člen si bude stavět svůj vlastní vyvíječ, který bude naprosto identický. Bude to stát práci i peníze. Takže kolik členů, tolik stejných vyvíječů. Zároveň budeme ověřovat všechny dostupné poznatky. Tedy vliv horizontálního a vertikálního umístění elektrod, perforované a neperforované elektrody, atd. Každý si vše ověří vlastním pokusem a naměřené výsledky vzájemně porovnáme. Začneme klasickou elektrolýzou. Pro začátek postavíme pouze jeden nebo dva bloky. Elektrolyzér by měl být postaven z plexiskla. Po ujasnění rozměrů a dalších podrobností bude plexisklo hromadně objednáno a následně nařezáno na potřebné díly, které si každý sám slepí. Taktéž elektrody budou rozeslány již upravené na požadovaný rozměr.
Prosím další dotazy...
ma tvar nadoby vplyv na dosahovane vysledky? rezonovat ma vsetko nielen voda. teda ak som dobre cital na fore.Peter píše:Pokud můžu do toho zasahovat. Navrhoval bych měřit napětí, proud a tlak ve vyvíječi za určitý čas. Ze známeho objemu prostoru pro plyn a konečného tlaku si lehce spočítáme množství plynu. Samozřejmě je nutné použít bezpečnostní prvky a dostatečný prostor pro jímání plynu.Rival píše:Osobně bych rád replikoval tu poslední verzi Mimova vyvíječe, který spotřebuje na rozložení 1 litru vody 0,08 kWh.
Nikomu ze členů týmu nemohu zaručit k jakému výsledku se dopracujeme. Každý člen si bude stavět svůj vlastní vyvíječ, který bude naprosto identický. Bude to stát práci i peníze. Takže kolik členů, tolik stejných vyvíječů. Zároveň budeme ověřovat všechny dostupné poznatky. Tedy vliv horizontálního a vertikálního umístění elektrod, perforované a neperforované elektrody, atd. Každý si vše ověří vlastním pokusem a naměřené výsledky vzájemně porovnáme. Začneme klasickou elektrolýzou. Pro začátek postavíme pouze jeden nebo dva bloky. Elektrolyzér by měl být postaven z plexiskla. Po ujasnění rozměrů a dalších podrobností bude plexisklo hromadně objednáno a následně nařezáno na potřebné díly, které si každý sám slepí. Taktéž elektrody budou rozeslány již upravené na požadovaný rozměr.
Prosím další dotazy...
Subjektívní "měření" odhadem počtu bublin je k ničemu. Ideální pro pokusy je odpadová novodurová trubka o průměru 100 až 150mm. Snese určitě větší tlak než amatérsky vyrobená hranatá nádoba. Náklady na pořízení jsou podle průměru 100 až 200 Kč.
zda sa mi ze tu niekto na fore pisal ze do rezonancie sa ma dostat cela nadoba a podla tvaru nadoby objemu vody a elektrod sa nastavuje individualne aj oscilacna frekvencia.Peter píše:Podle mne mají rezonovat hlavně elektrody, ale nechci se s nikým přít.belamachina píše:
ma tvar nadoby vplyv na dosahovane vysledky? rezonovat ma vsetko nielen voda. teda ak som dobre cital na fore.
Vyzkoušej si elektrolýzu jenom tak bez měření s plnými elektrodami a děrovanými a dál uvidíš sám co máš dělat.
ok tak skusim slovensky bo mi tak zobak narastol ;-))Peter píše:Prosím, vždy přelož do češtiny. Jenom tak předejdeš diskusi o blbostech.belamachina píše:http://oupower.com/index.php?dir=_My_Pr ... lyzer%20v6
myslim ze tychto par bodov je inspirativnych
I am always building my designs with several things in mind:
1. Efficiency (maximum gas output with minimum wattage)
2. Safety (obvious need when dealing with a highly combustible gas)
3. Feasibility (how well will the unit work in various applications such as cars, trucks, stationary generators)
4. Reproducibility (how easily can others duplicate what I�ve done and achieve similar results)
v jednoduchosti je genialita!
ps : este ma napadla taka vec ohladne dokumentacie a grafov ktoru bude produkovat pracovna skupina. aby to malo nejaku stabnu kulturu a usetril sa cas pokusim sa vygenerovat formulare do ktorych sa budu doplnat udaje o zariadeni a namerane veliciny.
ak mate navrh co vsetko by mal podla vas taky protokol obsahovat napiste mi to.