Využití biomasy

[Mim]

Vlákno sloučené, jinak beze změn byť lehce zmatené předešlými editacemi. 28.6.2012 SDK

To je příliš široký pojem.....Vyrobil jsem jednotku na dřevoplyn.....bioethanol.....Brownovu směs....a teď na vodík....dále se zabývám plazmatickým spalováním vody...respektive ultrazvukové mlhy....o čem to bude? Také hodně vím o biofluidu a kogeneračním využití dřevních odpadů.....tak co? Mim

[Merlin]

Vynikající! Konečně opět někdo kdo řeže železo.

Zajímalo by mne z čeho chceš udělat turbínku. Kdysi jsem si s tím pohrával, jako turbína sloužilo předělané turbo z náklaďáku... Už jsem se tím dlouho nezabýval, ale v poslední době mi straší v hlavě turbína poháněná plazmou z vody, čili něco podobného jako to, oč se snaží Mim, ale žádné písty...

[Mim]

Hele, tohle teoretizování o ničem mě fakt nebaví....Je to celé postavené na hlavu. Nauč se počítat. Pokud to myslíš vážně, je mi líto, ale nejsem ten pravý.....Jinak je tady na fórui vše, co ti může napovědět. A pokud bys to chtěl vyřešit, tak prostuduj Stirlingův motor a můžeš začít. Howgh....Mim

[Mim]

Omlouvám se , ale jsem přecitlivělý na obecné znalosti....upravovat je nutnost, ale není to věda....můžeš najít stovky odkazů na fungující zařízení, ale musíš se jím umět probrat a vyhodnotit.....
Třeba rusové dělají vynikající hydrodynamický ohřívač......Tekmasch. Účinost 97% Je to na kavitaci a jde to hooodně vylepšit. Pošlu odkaz. Ale tohle je také " a jenom" o VE.

[kutil]

ahojky, mám doma kotel upravený na spalování mokré trávy a listí ze zahrady bez nutnosti zamořování okolí kouřem. Je samozřejmé, že u pyrolýzního spalování s vlhkostí paliva prudce klesá účinnost kotle ale i čistota spalin není zanedbatelná. Možná by se ti to mohlo hodit do tvých plánů?
Honza vydržať.

[Merlin]

Jelikož jsem člověk trochu přízemní, nepoužiju žádnou turbínu s proměnnou geometrií lopatek atd. Přemýšlím o velmi jednoduchém principu výsuvných kluzných lamel na excentrickém rotoru, tedy to, co se používá u vzduchových motorů. Lamely se jednou za čas (pokud jsou kvalitní materiály, tak cca 15 000 PH) vymění a jede se dál. Je to poměrně primitivní, ale točí se to. Nároky na údržbu nula – jen servis, výměna lamel a ložisek.
Největším problémem je intenzivní odběr tepla při dekompresi plynu a jeho následná zkapalnění. Ale už jsem skoro u cíle, tak drž palce.

Hmm. A bude to, čím to budeš krmit tak čisté, že se Ti to nezalepí? Ten kondenzát je pěkné svinstvo.

[kutil]

Ahojky,
ta úprava kotle na mokrou biomasu je dost složitá, chtěli výrobu koupit slováci ale sešlo z toho. Pošli mi v sz mejlík, já ti to pošlu jako přílohu.
Den druhý fígel je jednoduchý ale hlavně účinný!!!!
To si vezmeš malé oběhové čerpadlo, sání někde nahoře nad kotlem a zpátečku do nejnižší části kotle. Já to řešil tak že jsem odmontoval vypouštěcí kohout a vsadil T ks. Vznikne krátký kotlový okruh oddělený od topného systému.
Co se děje po zátopu? Vlažná voda je čerpadlem vrácena okamžitě do nejspodnější části kotle a tak se velice rychle docílí provozní teploty v kotli bez ohledu na to že topný systém nebo AkuNádrž jsou studené.
Kotel nedehtuje a nekouří!!
Na zpátečku top.systému dát termostat který vypne čerpadlo při ohřátí zpátečky na 40-50 st.c (nemusíš čekat na doporučovaných 60 st.C).
Neboj, funguje to

[kutil]

To, co píšeš je vhodné pro stávající kotle. Já jsem to řešil tak, jak píšu ve zprávě pro tebe :
Prostě pyrolýzní prostor a prostor pod tryskou nemám vůbec obalený vodou. Uvnitř 50 mm šamot, zvenku 80 cm skelné vaty. I výše není násypka „obalena“ vodou, mám tam jen trubkový výměník. Hlavní přestup tepla je řešen v kotlovém výměníku, ten je přisazen zezadu k násypce. Takže kotel není kompakt, ale skutečně dvě části topeniště s násypkou a vlastní kotlové těleso.......

Tož tak nějak to mám řešený taky
Napadlo mě to z dětství při pálení bramborové natě. Když bylo žhavé jádro tak kopka vzplála a v tom okamžiku bylo po kouři.
V levé části mám násypník na piliny z katru (až 60% vlhkosti) a dole rošt na kterém se drží žhavé jádro. Dřevoplyn ve formě kouře jde tryskou do boku (tryska naležato) sousední komory, přisává si předehřátý sekunderní vzduch a hoří pod výměníkem kde se odebírá teplo do ÚT.
Tolik v kostce, měj strpení, až to najdu tak pošlu, mám to někde ve starém PC a to je vždy problém něco hledat.
Vydržať Honza

[ojozo]

mohol by si to hodit rovno sem? myslim si ze to bude zaujimat viacero ludi

[kutil]

mohol by si to hodit rovno sem? myslim si ze to bude zaujimat viacero ludi

chlapi vydržte, já to nějak zjednoduším a dám to sem. Už se peče cukroví a začaly přípravy na vánoce, času je míň a míň

[Palo]

...mám to někde ve starém PC a to je vždy problém něco hledat.

My ajťáci přehodíme hadr (HDD) ze šrotu do fungláča a semeleme

[martinq]

Byl jsem o víkendu vyházet haraburdí na skládce, teplota venku asi 2 stupně a na skládce (místy) odhadem tak 17 stupňů, prý se to občas i samo vznítí ? Nezkoumal to někdo,vyhloubit díru, vyplnit jí vhodně vybranými sedimenty, proložit trubkama (výměník) a nechat rok, dva pařit. To by byla dobrá otázka pro chemika, co s čím a jak reaguje, možná by šlo využít i vznikající plyn.

[martinq]

jasně že chci poslat vše co máš,

z toho co píšeš "než dojde kyslík", mě napadá že stačí vzít hadici z elektrolýzi, vodík naženu do kotle a kyslík do "pařeniště", zvýším tím produkci plynu i prodloužím životnost "reakce?"

70° je dost, to na ohřev vody i radiátoru stačí,

vim jen o "prasečích" elektrárnách, jeden inženýr za komunistů chtěl udělat díru do RVHP a ti ho vyhodili, tak to zkusil na druhé straně a dostal patent na bioplyny (metan, etan) z prasečího hnoje ... sypou do toho něco, co uvolní skoro všechen vzniknuvší plyn, který následně spalují v kotly ...