Fórum U Pramene

Svojí hmotností.

Slavku, dvě tělesa a jedna silová interakce (F).

buky píše:Svojí hmotností.
Slavku, dvě tělesa a jedna silová interakce (F).

No, Buky, ono s tou hmotností to sice má cosi společného, ale výraz setrvačnost by byl přesnější, o když zdaleka ne vyčerpávající. To je ale vedlejší. Teď si polož na stůl tu bramboru, a nějak ji přiměj, aby sama na sebe nějak působila. To by totiž byla jsedna síla. Ono to vždy vezme minimum 2 něčeho, aby to na sebe mohlo vzájemně působit. Proto to taky Newton pro očividnost popisuje ve svém zákoně akce a reakce rozdělením na dva vektory síl, které jsou sice vzájemné, ale působí v jako minimálně dvě složky vektorů. Jinak by se to nedalo matematicky formulovat. Ona tu lopatku totiž zastavila síla setrvačnosti hlavy, vyvolaná sílou setrvačnosti lopatky, pokud na ni při dopadu nepřitlačím.

Ahoj, Slávek.

Slavek Krepelka píše:Teď si polož na stůl tu bramboru, a nějak ji přiměj, aby sama na sebe nějak působila. To by totiž byla jsedna síla. Ono to vždy vezme minimum 2 něčeho, aby to na sebe mohlo vzájemně působit. Proto to taky Newton pro očividnost popisuje ve svém zákoně akce a reakce rozdělením na dva vektory síl, které jsou sice vzájemné, ale působí v jako minimálně dvě složky vektorů. Jinak by se to nedalo matematicky formulovat.
Ahoj, Slávek.

Když se potřebuji dopracovat k statickému výpočtu nebo podobně, tak nemám nic proti, když se použijou dvě složky.
Skutečnost je ale taká, že jde o gravitační statickou interakci mezi planetou a bramborou a stůl je vystaven bramborové tíhové síle Fg = m.g.

Tady máš pŕíklad kde ťuknu kladivem na dvě různě ťežké koule silou 20N v 0,1 sek. intervalu (F.t). Co myslíš, proč ťežší koule bude mít po úderu kladivem menší rychlost ?

django1 píše: Pan vonQ je v pohodě. Stačí se s ním bavit slušně a nemá problém s argumentací a obhajobou.

Jenže takhle to nefunguje, když mám na gravitační působení mezi tělesy jinej pohled, tak je nutno se rvát až budou lítat třísky a adminom se bude dělat nevolno. Já jsem se takhle hodně naučíl a to i přes urážení od mimožemšťana až po kokota.

Fyzika pre 1. ročník gymnázia str. 29: Jablko a Zem na seba navzájom pôsobia gravitačnými silami Fsj a Fjz. Sily majú rovnakú veľkosť a navzájom opačný smer. Každá z nich pôsobí na iné teleso.
Od kdy má jablko schopnost působit gravitační silou resp. v jejím blízkosti bude jiné těleso zrychlovat 10 m/s-2 ?

Homo sapiens si myslí, že se jeho zákony bude příroda přispůsobovat. A tak aby se zdůvodnilo zrychlování 2. těles přes gravitační pole, tak si Newton vymyslel dvě sily, která každá znich působí na jiné těleso.

Jen mi není jasné, že když je jablko v klidu na povrchu, jak se dvě síly dohodnou aby působily na to isté těleso resp. skládají se

buky píše: Jenže takhle to nefunguje, když mám na gravitační působení mezi tělesy jinej pohled, tak je nutno se rvát až budou lítat třísky a adminom se bude dělat nevolno.

Navíc pomůže, když je to ještě smysluplná argumentace, která se neohání barokní mluvou prošpikovanou neurčitými, všeobecnými, vzdělaneckými termíny a místo toho uvádí racionálně interpretovaná experimentální a odpozorovaná fakta.

Jinak ten Newtonův vzoreček není filosoficky úplně vadný a možná s ním není vůbec nic špatně. Neviň kováře za to, že žárlivá manželka uťala sekerou z jeho dílny hlavu svému nevěrnému choťovi. Daleko častěji jde o závažná nepochopení, násilnosti a chyby v aplikaci takových matických nástrojů, než o jejich závadnost. Uvědom si, že Newton dává do násobku F(G) = m1 x m2, než to celý zlomí mocninou vzdálenosti. Ty m1 a m2 jasně říkají, že jde o dvě různé hmotnosti a tím i o dvě různé síly, které se spřáhnou. Proč m1 a m2 zrovna znásobil, místo aby je třeba jen sečetl, mi není sice jasné, ale nějaký důvod k tomu snad měl a snad byl dobrý. Ať už jakkoliv, Newton tím docela jasně říká, že síla, kterou působí Země na jablko je jiná, než síla kterou působí jablko na Zem (pokud tedy nemají stejnou hmotnost). Pár lidem to eventuelně dojde, protože maj fišróna, a zbytku je třeba nějaká vyšší dívčí, či jaká, aby se to alespoň nadřeli, když už to nedokážou sami pochopit. Jsem se koukl na wiky a taky očividně tu vyšší dívčí nenavštěvovali. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... on.svg.png

S laskavým pozdravem, Slávek.

Slavek Krepelka píše: Ty m1 a m2 jasně říkají, že jde o dvě různé hmotnosti a tím i o dvě různé síly,
Ať už jakkoliv, Newton tím docela jasně říká, že síla, kterou působí Země na jablko je jiná, než síla kterou působí jablko na Zem (pokud tedy nemají stejnou hmotnost).

Jak si se dopracoval k dvěm různým silám ? Stejnou silou působí jablko na zem, jako země na jablko.
Je to nesmysl a víš proč? Protože nejde o žádné dvě síly ale o dvě tělesa (země - jablko) a silové působení (komunikace) Fg mezi tělesama.
Dokážu to experimentem: Jak je možné, že ak položím jablko na stůl, tak stoupne i síla mezi nohou stola a povrchem?

Ak mi někdo podá na tuto otázku logickou odpověď, tak se podám

buky píše: Jak si se dopracoval k dvěm různým silám ? Stejnou silou působí jablko na zem, jako země na jablko.

Milý Buky, jseš schopen si uvědomit, že gravitační pole Země je neskonale mohutnější než gravitační pole jablka? Jseš schopen si dále uvědomit, že mohutnější pole způsobuje větší přitažlivou sílu na cokoliv? Jseš si dále schopen uvědomit, že síla mezi Zemí a jablkem je silou výslednou, tudíž vzájemně mezi jablkem a Zemí jen jednou výslednou silou, ale že síla mezi dvěma jablky je zatraceně menší právě díky tomu, že jejich dílčí složky jsou obě relativně nesmírně malé? Jseš schopen si uvědomit, že dvě zeměkoule by se přitahovaly podstatně větší výslednou silou než Země s jablkem, opět díky tomu, že dílčí síly dvou zeměkoulí dávají celkovou sílu neskonale vetší než Země a jablko? Jseš si schopen uvědomit, že jde o jednu sílu způsobovanou dvěma různými veličinami přitažlivosti a tudíž dvěma složkami? Asi ne.

Jinak s tou Tvou otázkou nohy od stolu už se mnohý marně snažil. Buky, ty se v podstatě divíš, že jeden pytel brambor váží 50kg a dva pytle brambor 100kg. To se vysvětlit nedá. Zvaž si to tenzákem a smiř se s tím.

Slávek.

Slavek Krepelka píše: Jseš si schopen uvědomit, že jde o jednu sílu způsobovanou dvěma různými veličinami přitažlivosti a tudíž dvěma složkami? Asi ne.

Zvaž si to tenzákem a smiř se s tím.
Slávek.

Vycházím s výsledků experimentů.
Uvědomuji si, že jde o dvě tělesa Zem - jablko a mezi něma dochází k gravitační silové interakci Fg a to je i v případě kdy je jablko položené na povrchu. Nepotřebuju stůl na to aby ostalo těleso v klidu, resp. reakční sílu stola. Stůl nikdy sám o sobě nebude působit na druhé těleso reakční silou.

A to mi dokazuje i tenzosiloměr. Mám položenej stůl na tenzáku a ten mi ukazuje 100 N, na stůl položím 1kg závaží a tenzák ukáže 110 N.
Reakční síla stola je 300 ročnej přežitek a patří na smetisko dejin.

buky píše: Reakční síla stola je 300 ročnej přežitek a patří na smetisko dejin.

Buky, i ten tenzák je jenom reakční síla a nebejt jí, pružina tenzáku Ti ten stůl třeba i s tím kilovým závažím neudrží v luftě a nic s tím tenzákem nezvážíš. Síla pružiny tenzáku eventuelně ve vybalancované situaci oponuje síle gravitační přitažlivosti. Nebýt jí, tak bys nikdy v životě nedokázal ani chodit, nebo něco zvednout. Slávek.

Slavek Krepelka píše: Buky, i ten tenzák je jenom reakční síla

No, ale i ten tenzák zůstává v klidu, co pak bude reakční síla?

buky píše:

Slavek Krepelka píše: Buky, i ten tenzák je jenom reakční síla

No, ale i ten tenzák zůstává v klidu, co pak bude reakční síla?

Že časům Tvého plevelení po celým fóru je utrum. SDK

Slavek Krepelka píše: Že časům Tvého plevelení po celým fóru je utrum. SDK

Spíš by očekával argumentaci

buky píše:

Slavek Krepelka píše: Že časům Tvého plevelení po celým fóru je utrum. SDK

Spíš by očekával argumentaci

Děláš si legraci, že jo....

No jasně.

Jablko zůstavá v klidu v důsledku reakční síly stola, stůl zůstavá v klidu v důsledku reakční síly tenzometru a když se zeptám proč zůstava v klidu tenzo. tak už začínam plevelit.