Diskuze k seriálu o magnetech

[huhu]

Už bych to mohl opustit, já vím, co jsem potřeboval, ale nechci, aby sis myslel, že chystám něco nereálného, že sleduji neuskutečnitelný cíl, fikci.

Naopak chci pouze prozkoumat některé vlastnosti takového magnetu. Takové situace, které jsem nenašel nikde popsané, a při tom v souladu s platnou fyzikou. Jde o zvědavost. Ten prsten, který jsem poskládal z ferritu a dvou kousků neodymu má některé vlastnosti zajímavé, ale nelze vyloučit vliv mag. čar vystupujících na přechodech ferrit/magnet.
Takže vše dobré, šlo mi jen o praktickou stránku výroby magnetu. I samotná magnetizace se nemusí zdařit a hlavně - firmy, které dělají magnety na zakázku nemají na toto přípravky a objednat si něco takového v jednom kuse je určitě nad rámec mých možností.

[poota]

.. chci pouze prozkoumat některé vlastnosti takového magnetu. Takové situace, které jsem nenašel nikde popsané, a při tom v souladu s platnou fyzikou. Jde o zvědavost.

Sice mi to chvíli trvalo, než jsem začal tušit, o co Ti vlastně jde, ale v tomhle Ti skutečně fandím - a navíc se mi líbí, že ses nenechal znechutit.
Pokud Ti jde jenom o vyzkoušení, myslím, že by ses nemusel trápit výrobou ferritu a mohl by Ti stačit i kroužek zakalené oceli. Ta se dá kalit třeba až po opracování do konečného tvaru - na prstencový tvar se hodí i soustruh, takže ani rozměrově se nemusíš moc omezovat.
A určitě je tu několik lidí, které budou Tvoje výsledky zajímat.

Zdravím - poota

[Akord]

Huhu: neznám nestandadní situace kolem magnetu, ani nevím o tom, že by fyzika mela problém s jakoukoli konfigurací včetne Halbach umelého nesmyslu. Namagnetizovat toroid podél obvodu není žádný problém, ani pro mne.

Ocelové magnety se mohou chovat výrazne jinak, než ferity, protože mají značne vyšší zbytkovou permeabilitu., nejmenší mají neodymy a podobne silné magnety, kterých hodnota relativní permeability klesá pod 1.1 (slovy jedna celá jedna desetina) Znamená to, že porádný magnet se chová jako magnetický nevodič. Ferity mávají klidne permeabilitu desítky nebo stovky, oceli podobne.

[Slavek Krepelka]

Už bych to mohl opustit, já vím, co jsem potřeboval, ale nechci, aby sis myslel, že chystám něco nereálného, že sleduji neuskutečnitelný cíl, fikci. Naopak chci pouze prozkoumat některé vlastnosti takového magnetu.

Hledej Huhu, hledej. Zkoušej třeba i zdánlivé blbiny. Co děláš ty, po tom Akordovi nic není, akorát si tu tahá triko. Mezi námi, poskládané magnety mají velice rozdílnou charakteristiku oproti celým. Pokud jsou ještě poskládané šejdrem, jak padlé domino, daj se s tím dělat věci. Co většině lidí u těch poskládanců uniká je to, že kromě dílčích magnetických polí přechodů stále ještě mají i celkové pole poskládaného magnetu, což je přesně důvod, proč se nedaří zacyklovat různé lineární systémy tak, jak se o to naprostá většina lidí pokouší. Takovým zacyklováním do kroužku zničí to, co dělá z lineárních lineární, tedy jasně definované póly magnetu a to, proč lineárně fachaj tak, jak fachaj.

Zacyklovat se to ale dá. Konečná rychlost dobře postaveného a dlouhého lineárního systému je dostatečná na to zvednout jezdce (u Smotu kouli) před koncem dráhy dostatečně vysoko na to, aby jezdec mohl být naveden na nakloněnou rovinu a zpět do startovací polohy. Stranou to moc lehce nepůjde. Už jsme o tom spolu i mluvili, klíčem jsou akcelerace a zpomalení. Taky je volovina řekněme Smot hnát do kopce a snažit se uhádat že koule byla zvednuta z ládovací výšky do nějaké nepoměrně vyšší konečné výšky tímto způsobem. Naopak. Jezdce, nebo kouli Smotu je třeba hnát z kopce za pomoci gravitace a nabudovat rychlost za pomoci gravitace, ne proti ní. Driblovat, ne nadhazovat. Rychlost u konce dráhy kouli vyhodí podstatně výš, než kam ji samotný Smot kdy může vytáhnout proti gravitaci.

Ahoj, Slávek.

[ťuťu]

Zacyklovat se to ale dá. Konečná rychlost dobře postaveného a dlouhého lineárního systému je dostatečná na to zvednout jezdce (u Smotu kouli) před koncem dráhy dostatečně vysoko na to, aby jezdec mohl být naveden na nakloněnou rovinu a zpět do startovací polohy. ....

Tohle není pravda.



Kulička vždy dorazí s určitou ztrátou a bez dalšího dodání energie se do výchozí pozice nedostane.

[Slavek Krepelka]

Zacyklovat se to ale dá. ....

Tohle není pravda. Kulička vždy dorazí s určitou ztrátou a bez dalšího dodání energie se do výchozí pozice nedostane.

Jak si přeješ.
Slávek.

[poota]

Mimo téma (offtopic)

Vlákno, a nejenom toto, se stává značně nepřehledným.
Jeho původním účelem a smyslem je přijít na to, jak to udělat, aby to fungovalo.
Tím sice není řečeno, že se toho musí nutně docílit, ale veškerá tvrzení, že to nejde, jsou pro toto vlákno silně kontraproduktivní.
Takže abychom neměli oba názory promíchané, hodlám vytvořit nové vlákno, do kterého přetahám všechny protiargumenty - pochybovači je budou mít pěkně pohromadě a hledače řešení nebudou zbytečně rozptylovat.
Nebude to hned, ale bude to.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Hádanice přemístěna do vlákna Ring volný-boxovárna. 1.3.2012 SDK

[neoanthropus]

Čili potřebuju vyrobit magnet v podobě prstenu...

Huhu skús si niekde zohnať tieto podklady. Sam budeš i vďaka nim velmi prekvapený s posunom v tvojom laborovaní. N

[Akord]

Tenhle príspevek jsi mi presunul do boxovárny neoduvodnene. Není proti pravidlum fóra, a v boxovárne-smetišti nemá co delat. Když, tak si tak presuň i své zmínky Perendevu a Smotu, pokud o nich nechceš vést diskusi, ke které sem poskytl asi nejvíce protiargumentu. Jinak nejde o diskusi, ale skrytou reklamu, a ta je proti pravidlum na fóru.

Nabízel se Perendev treba na Slovensku v Hlohovci? Nabízel. Funguje nekomu na tom Slovensku tak, jak to o nem popisují? Nefunguje. Funguje nekde v Čechách, nebo jinde, kde je možno zjistit, zda jde o elektrocentrálu, co chodí mesíčne plnit, nebo neco jiného? Nenapsal jsi, ani nikdo jiný kde. Funguje nekde v Kanade? Propaguj si to tam, když ho neumíš sem dovézt funkční, dráty sem nikdo pres more nepotáhne, a klidne si tam užívejte ty zázraky... Copak je tam už trh nasycený?
Sedí distributor Perendeva v Nemecku pro podvod? Nejspíš ješte ano a bylo by docela zajímavé si overit duvod u zákazníka a nejenom u žalobca. Ať mi nikdo neríká, že jediní zákazníci jsou monopoly, co to chtejí skoupit a zničit. Daleko jednodušší by pro ne bylo skoupit a používat, lízovat, pronajímat. Pruhledné, jak plexisklo.

Modrá je jak dobře víš rezervovaná pro moderátory Akorde. Vzhledem k tomu, že na tomto vlákně nemáš moderátorské oprávnění, jsem tvou připomínku odbarvil. 2.3.2012 SDK

[poota]

Mimo téma (offtopic)

Tenhle príspevek jsi mi presunul do boxovárny neoduvodnene. Není proti pravidlum fóra, a v boxovárne-smetišti nemá co delat. Když, tak si tak presuň i své zmínky Perendevu a Smotu, pokud o nich nechceš vést diskusi, ke které sem poskytl asi nejvíce protiargumentu. Jinak nejde o diskusi, ale skrytou reklamu, a ta je proti pravidlum na fóru.

Tak především Boxovárna není žádné smetiště, ale vlákno určené k vyřizování vzájemných osobních sporů - po těch letech, která se na tomto fóru vyskytuješ, bys to už mohl vědět.
Tvoje, jak to vznosně nazýváš, protiargumenty neobsahují žádné informace technického rázu a používají nijak nedoložené argumenty spíše spekulativního rázu. Vzhledem k tomu, že obsahují i osobní napadání, i já považuji přeřazení do Boxovárny za odůvodněné.
Prohlásit diskuzi za "skrytou reklamu" je už vyloženě "úlet" a jeho smyslem je zřejmě jenom nezřízená touha čímkoli prokázat porušování pravidel.
Je zajímavé, že při tom, jak vehementně se zastáváš dodržování pravidel, tak nejvíc "potíží" s normální komunikací máš právě Ty - a přitom by úplně stačilo, aby ses choval slušně a zdržel se osobních výpadů - už tím bys žádná pravidla neporušoval a nemusel se jich dovolávat.

Stále více se projevuje, jak naléhavé je rozdělení vláken na "konstrukční" či "konstruktivní" vlákno a na vlákno, určené k diskuzi a oponentuře. Bohužel momentálně jsou úkoly naléhavější, takže realizace musí přece jen trochu počkat.

V tomto vlákně je tento příspěvek mimo téma, takže ho označuji jako offtopic, ale po přesunutí do Boxovárny se jeho offtopic může zrušit.

Zdravím - poota

[buky]

Jak koukám, tu už pomůže jedině novej koncept.
Na tomhle fóru je už spomenuto ohledem magnetů hádam všechno, můžete si každej vybrat, jak komu co pasuje.
Ja to vidím jako velíké puzzle. Obraz tady je, ale zatím nevíme co znamená a jak ho poskládat aby to všechno dávalo smysl.

Boha jeho, verím že sa to podarí !

[Akord]

Mimo téma (offtopic)

Program Howarda Johnsona z rakouské univerzity patrí do magnetické sekce. Když jsem jako príklad slušne napsal, co a proč si o nem myslím, dostal jsem varování a byl presunut do boxovárny, kam podle mne spíše patrí celý H.Johnson.
Cenzurujete zde mé zkušenosti a deláte si tady "obchodní licence" na možný výklad jeho tezí.
Zde není proste možné napsat, že neco není tak, jak si to predstavujete.

Edit: ... Akorde, opět brečíš na "blbým místě" (tzn. na místě nevhodném / nepatřičném) ... vždyť např. Boxovárna by byla lepší ... ... a pokud snad chceš kamkoliv psát cosi mimo téma toho kterého vlákna, nauč se pro začátek alespoň používat označení "offtopic" ... ... díky !!! ... A(&F) ...

[Slavek Krepelka]

Magnetická pole se proplétají, ale nikdy neslučují, každé přesně ví co a kde je jeho zdroj!

Když si představíš to, co kreslí "siločáry" jako mravence, kterých je z různých mravenišť plný les, může zajít i dost daleko a potkat se s jinými mravenci a minout jiná mraveniště, ale nakonec skončí v tom svém... podivuhodné, že?

Je to jakoby každý ten magnetek a magnetinka měli vlastní nezaměnitelnou DNA danou mateřským tělesem.. Smaragdová deska má 100% pravdu. Všude vládne stejný princip.

Gewo +1 ... A.[/quote]

Gewo je takový romantik. Probrali jsme tu na magnetické sekci jak se chovají štosované magnety. Adam na to dokonce vypracoval křivku závislosti délky štosu na jeho přitažlivou sílu řekněme k železu. Je to jaksi jinak, tedy u permanentních magnetů. Ačkoliv jsem to už postrkoval, magnetické pole závitů = cívky se naopak sčítá. Porád tomu krucinál nemůžu přijít na kloub. Proč je to jinak u permanentních magnetů a jinak u závitů cívky?

Ahoj, Slávek.

[poota]

Proč je to jinak u permanentních magnetů a jinak u závitů cívky?

V mé Drontí (téměř dokonale prázdné) hlavě to vypadá s magnety tak, že u permanentních magnetů i cívek je to úplně némlich stejně - a jenom to "zvenku" vypadá, že je to jinak.
Zkusím osvětlit.
Ve školních škamnách do nás vtloukali představu, že existují látky, které jsou plné malých magnetíků, které v "přírodním" stavu jsou chaoticky směrované každý nějak jinak, takže se jejich účinek navenek nijak neprojevuje. Když ty magnetíky nějakým způsobem srovnáme stejným směrem, vznikne magnet, který má severní a jižní pól a mezi těmito póly se kolem magnetu rozprostírá magnetické pole, které si znázorňujeme pomocí siločar, k čemuž nás poňoukají železné piliny na papíře, které se do nich nad magnetem krásně srovnají.
Této průzračně jednoduché teorii ovšem dávají pěkně na frak cívky, které dokážou při průchodu proudu vytvořit obdobný magnet, ovšem "ze vzduchu". Abych se s tímhle problémem nějak vyrovnal, tak si představuji, že ty "magnetíky" nejsou součástí pevné hmoty, za jejíž modifikace považuji i kapaliny a plyny, ale součástí prostoru, ve kterém se nalézají. Že tedy existuje jenom jediné a bezbřehé magnetické pole, které prostupuje veškerou hmotou. Některou zcela dokonale bez sebemenšího odporu, takže se na ní nijak neprojeví. Jinými hmotami, kterým říkáme magnety, prostupuje obtížněji a musí tedy volit jakousi "objížďku", kterou vnímáme jako "magnetické pole kolem magnetu". Čím větší odpor tomu průchodu materiál klade, tím je to silnější "magnet".
Odpor může klást nejenom pevná hmota, ale i elektrické pole kolem vodičů, což je zvláště patrné, pokud jsou vodiče svinuté do cívek, kdy se mohou pole jednotlivých závitů sčítat.
Takže jsem se dostal až ke skládání magnetů, což je prakticky totéž, co skládání jednotlivých závitů. V obou případech pouze násobíme "určitý odpor", který je kladen nějaké síle, jejíž velikost je pevně daná. Tím máme také předem danou maximální velikost síly "magnetu", které můžeme skládáním magnetů nebo závitů docílit - a k té se nepřibližujeme aritmeticky po přímce, ale logaritmicky po křivce, která je nejstrmější na začátku a na konci je již téměř vodorovná.
Pokud to vysvětluji alespoň trochu srozumitelně, tak už by mělo být jasné, proč dva magnety, každý o "síle" 1kg, dané na sebe neudrží závaží těžké 2 kg.

Zdravím - poota