Newton a jeho zákony

[buky]

A kua, niekto pustil do gatí .
No vážený, ak by som trepal nezmysly, tak sa dobre pobavíte.

Neviete si predstaviť experiment, kde zodvihnem cez jednoduchú kladku 1000kg, závažie do 1m výšky a potom ho následne pustím po 1m šikmej dráhe smerom nadol?

[Akord]

Pekne po poriadku, presne, stručne, poriadne, a pamätať si, čo všetko urobíš, kým to zmeníš. Neviem si ešte ani predstaviť, ako ho zdvihneš, lebo ešte aj to by si po chvíli zmenil za pochodu, alebo musel nejako skomplikovať, aby si si na to mohol odpovedať najlepšie sám.

Lebo až keď budeš mať dačo hore, až potom to môžeš pustiť, keby si nevedel.

Mal by si ešte vysvetliť, prečo aj zodvihnúť to nechceš šikmo, ale rovno, a pustiť šikmo a nie rovno.

[huhu]

Neviete si predstaviť experiment, kde zodvihnem cez jednoduchú kladku 1000kg, závažie do 1m výšky a potom ho následne pustím po 1m šikmej dráhe smerom nadol?

Neviem
Namaluj to.
Buďto bude šikmá dráha dlouhá metr, ale pak se závaží nevrátí do výšky 0 , nebo se vrátí o metr dolu, ale pak bude šikmá dráha delší ( teda pokud nezpochybňujem Pythagora a jeho kruhy )

Nějak nechápu zadání

[buky]

Namaluj to.
Buďto bude šikmá dráha dlouhá metr, ale pak se závaží nevrátí do výšky 0 , nebo se vrátí o metr dolu, ale pak bude šikmá dráha delší

Ak to bude opravdu nutné, tak to namaluju. Technických řešení jak dostat zvednuté závaží na šikmou plochu - dráhu je více, to ponechám na každém zvás.
Podle mne to ale není moc podstatné, protože ak si započítate práci na technické řešení, tak se nevyhnete skutečnosti, že práce bude závislá na velikosti uhlů dráhy.
Velikost 1m dráhy je zaručena dloužkou lana resp. zarážkami na lane.

Ak bych to obrátil, to znamená, že bych závaží nejprve táhl po šikmé dráze a pak by spadlo dolů, tak tam se dostanu do křížku s dloužkou dráhy, resp. dát závaží do pozice 1m šikmé dráhy, jak už píše huhu.

[Akord]

Namaluj to.
Buďto bude šikmá dráha dlouhá metr, ale pak se závaží nevrátí do výšky 0 , nebo se vrátí o metr dolu, ale pak bude šikmá dráha delší

Ak to bude opravdu nutné, tak to namaluju. Technických řešení jak dostat zvednuté závaží na šikmou plochu - dráhu je více, to ponechám na každém zvás.
Podle mne to ale není moc podstatné, protože ak si započítate práci na technické řešení, tak se nevyhnete skutečnosti, že práce bude závislá na velikosti uhlů dráhy.
Velikost 1m dráhy je zaručena dloužkou lana resp. zarážkami na lane.

Ak bych to obrátil, to znamená, že bych závaží nejprve táhl po šikmé dráze a pak by spadlo dolů, tak tam se dostanu do křížku s dloužkou dráhy, resp. dát závaží do pozice 1m šikmé dráhy, jak už píše huhu.

Ty se ale chytáš všeho po svém, takže to podstatné je, jinak sis nic neurčil a jenom se hádáš. Nač vypisuješ stejne neurčité romány, když ani presne nenapíšeš co a jak chceš zvednout, a proč rozhoduje, zda má být dráha šikmá, nebo rovná. Nabídl jsem zámenu zvednutí a spadnutí, nenapsals, proč je to duležité dodržet. Tady nejde o to, že by si nikdo neumel poradit, jak zvednout a pustit závaží, ale o tvuj popis situace.
...dloužka=délka

[Tenka U.]

Pokud těleso zvedám svisle vzhůru, tam asi není co řešit. Pokud závaží táhnu nebo tlačím po šikmé ploše (vektor síly je na téže přímce jako vektor dráhy), pak platí W=F*s*cos alfa (kde cos alfa je 1). Pokud ale po šikmé ploše těleso "padá" šikmo dolů, pak vektor síly neleží na téže přímce jako vektor dráhy, u 45 stupňového náklonu například to pak bude W=F*s*0,707. Nerozumím vektorům, ale asi je prostě nějaký rozdíl mezi vektorem dráhy a vektorem síly.

[poota]

.. je prostě nějaký rozdíl mezi vektorem dráhy a vektorem síly.

Právě vektory jsou to, čemu buky vůbec nerozumí a co mu nejvíc komplikuje jeho úvahy. Už několik lidí ho na řešení pomocí vektorů upozorňovalo, ale stále to není nic platné. Přitom vektorové "počítání" pomocí grafického rozboru je celkem primitivní, nicméně dostatečně přesné a přehledné. Jenomže dokud to buky nepochopí a nenaučí se to, tak bude pořád vypadat jako hlupák, který nechápe, že metr dráhy "správným" směrem je něco jiného, než metr dráhy jiným směrem. A to i v případě, že na té dráze působí stejná síla.
Kdyby se počítání s vektory naučil, o čemž docela pochybuji, nemusel by připravovat o čas spoustu lidí na nejrůznějších fórech tvrzením, že fyzikální zákony neplatí - ony totiž platí a fungují docela přesně, a dokonce i v souladu se skutečností.
Pokud v nich chceme najít nějaké mezery, které by nám umožnily dostat se ještě někam dál za horizont dnešní techniky, tak je musíme hledat pomocí znalostí. Mezery, které v nich vidíme jenom díky vlastní nevzdělanosti, určitě nejsou právě ty, které by nám umožnily překonat současné možnosti.

Zdravím - poota
P.S. buky, na Tvoje případné dotazy jsem ochoten reagovat až poté, co sem zavěsíš vektorový náčrtek grafického řešení Tvého problému se zvedaným a spouštěným závažím. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdybys po jeho nakreslení už žádný dotaz neměl

[Abakuk]

Hezký den,
prosím mohl by mi někdo potvrdit jestli jsou moje výsledky v následující "úloze" správné?
Sedím např. v jedoucím vlaku který se pohybuje rovnoměrně přímočaře rychlostí v=10m/s, vůči vlaku mám nulovou rychlost.
Když tedy chci mít vůči vlaku rychlost 10m/s a mám hmotnost 100kg musím vykonat práci W=1/2*m*v²=5kJ.
Ovšem protože působím silou noh proti směru pohybu vlaku,tak bych snížil jeho kinetickou energii což nechci.Proto vlak v okamžik mého záběru musí také konat dodatečnou práci akorát proti zemi stejných 5kJ.
Můj výsledek je že celková energie spotřebovaná na to abych uvnitř vlaku zvýšil svoji rychlost z 10m/s proti zemi na 20m/s proti zemi(z 0m/s proti vlaku na 10 m/s proti vlaku) a zachoval stejnou rychlost vlaku je W = 10kJ(5kj já proti vlaku a 5kJ vlak proti zemi).

V případě záporné odpovědi se jedná o offtopic jinak ne.

[buky]

Ovšem protože působím silou noh proti směru pohybu vlaku,tak bych snížil jeho kinetickou energii což nechci.Proto vlak v okamžik mého záběru musí také konat dodatečnou práci akorát proti zemi stejných 5kJ.

Proč akorát proti zemi stejných 5kj?

Když zapůsobíš v raketě, která má rovnoměrnou přímočarou rychlost 10m/s, tak vůči čemu chceš mít zvýšenou rychlost 10m/s ?

Pohyb je relativní, nebo je to jinak?

[Abakuk]

Proč akorát proti zemi stejných 5kj?

Když zapůsobíš v raketě, která má rovnoměrnou přímočarou rychlost 10m/s, tak vůči čemu chceš mít zvýšenou rychlost 10m/s ?

Pohyb je relativní, nebo je to jinak?

Jelikož působím silou řekněme nohou proti směru pohybu vlaku tak práci kterou jsem vykonal na úkor energie vlaku si musí ten řekněme vlak "nabrat" zpátky(pokud nechci aby ten vlak zpomalil). Nejlepší je proti zemi vykonat stejnou práci a to je těch 5 kJ.

K té raketě: Chci mít zvýšenou rychlost 10m/s oproti raketě vzhledem k soustavě ke které jsme určili že má raketa rychlost 10m/s.

Ano pohyb je relativní. Když stojím na planetě zemi tak mám kinetickou energii 0 vzhledem k planetě ale k ostatním soustavám nemusí být nulová.protože se planeta pohybuje.

[buky]

Nejlepší je proti zemi vykonat stejnou práci a to je těch 5 kJ.
[/quote]

Tak jinak.

Je jedno jakou hmotnost bude mít vlak? Stále to bude stejná 5 kJ práce vlaku vůči zemi?

[Abakuk]

Tak jinak.

Je jedno jakou hmotnost bude mít vlak? Stále to bude stejná 5 kJ práce vlaku vůči zemi?

No pokud by měl vlak během celé "operace" konstantní hmotnost a já mu uberu 5 kJ energie a pak zase 5kJ přidám tak bych měl být na svém.

[buky]

Tak jinak.

Je jedno jakou hmotnost bude mít vlak? Stále to bude stejná 5 kJ práce vlaku vůči zemi?

No pokud by měl vlak během celé "operace" konstantní hmotnost a já mu uberu 5 kJ energie a pak zase 5kJ přidám tak bych měl být na svém.

[buky]

No pokud by měl vlak během celé "operace" konstantní hmotnost a já mu uberu 5 kJ energie a pak zase 5kJ přidám tak bych měl být na svém.

Jaká konkrétní konstantní hmotnost.

Ja jsem přesvědčen, že se v tomhle experimentu uplatňuje 2.NZ a= F/m

[Abakuk]

Jaká konkrétní konstantní hmotnost.

Ja jsem přesvědčen, že se v tomhle experimentu uplatňuje 2.NZ a= F/m

No já jsem právě chtěl celý experiment zjednodušit na (kinetickou) energii oproti dvou soustavám.