Gravitační všehochuť

[Slavek Krepelka]

1. To delají tak všichni, kdo si zažádají a se jim to nepovede. Je to jejich odmena.
2. Tohle pochopit fakt není jednoduché.

1. Pravda. každý to chce podojit a když to nejde, zahořkne a zakope to.

2. No vidíš, a při tom se to učí na devítce. Bohužel to však neučí chápat v pravých souvislostech. Zkusím to jinak.

Akcelerujeme-li těleso ve směru působení gravitace, působíme na nej součtem gravitace a vynaložené síly a akcelerujeme ho podstatně výrazněji, než působením jenom jedné z těchto sil. K tomu se přidává, že těleso ve volném pádu se chová jako bezmasé, bez setrvačnosti a i malá extra síla ho akceleruje navíc velice výrazně.

Brzdíme-li těleso proti síle gravitace, silně narůstá gravitační přetížení nejen proti setrvačnosti padajícího tělesa, ale proti jeho váze, kde nárůst je tím větší, čím je kratší čas decelerace. Síla potřebná na deceleraci tělesa pak může mnohonásobně převyšovat sílu přidanou k akceleraci téhož tělesa a pokud je uložena do stresu, který roztáčí setrvačník, tato síla ho roztočí a udělí mu kinetickou energii značně převyšující energii potřebnou na vyzdvižení tělesa do počáteční polohy.

Jde o sčítání a odčítání vektorů sil Akorde. Za mne to byla hádám 8 třída, maximálně devátá.

V jednoduché praktické analogii se lze podívat na rozdíl mezi driblováním míče a pinkáním téhož. Síla potřebná na driblování míče je neporovnatelně menší než síla potřebná na pinkání míče. Jde o počáteční polohu míče (nahoře) při driblování a působení ruky dolů s gravitací, využívaje pružnosti míče a jeho odrazu, oproti počáteční síle dole při pinkání a působení síly nahoru proti gravitaci, bez využití pružnosti míče. Míč při tom vykonává stejný pohyb, nahoru a dolu jak při driblování, tak při pinkání. No, a to jsme při tom driblování nevyužili správným způsobem sílu, kterou se míč opře o zem a díky které se odrazí. Nechali jsme ji působit přímo proti gravitaci, čímž nám narostla relativní masa míče. pokus se tato síly převede na horizontální působení a akceleraci "odrazu", těleso akceleruje jenom proti jeho gravitační mase a tím podstatně účinněji. proto je například komerční letadlo schopno odstartovat horizontálně, ale ne vertikálně.

Ahoj, Slávek.

[Alex178]

Radsej nic ale uz som prisiel na svoju uvahu sam. Sorry ze som sa pital o vytlaceny zavacia po sikmine to sa pital hore buky este raz sorry

[buky]

Tenkka U.

Ja doposud nevím o co ti jde. Mluvíš o patentování gravitačního motoru s čím souhlasím, ale jaký to má prospěch pro společnost, když gravitační motor dokoná práci , tak nakonec budeš stejně potřebovat energii aby mohl GM práci zopakovat.

[Tenka U.]

Tenkka U.

Ja doposud nevím o co ti jde. Mluvíš o patentování gravitačního motoru s čím souhlasím, ale jaký to má prospěch pro společnost, když gravitační motor dokoná práci , tak nakonec budeš stejně potřebovat energii aby mohl GM práci zopakovat.

Nemyslím si, že každý GM nutně bude potřebovat "natahovat", "postrkávat", "roztáčet" či jinak iniciovat každý druhý den... o je, podle mého názoru, otázka konstrukčního řešení. Věřím, že lze postavit GM, který znovu "postrčíš" v případě, že jsi ho musel z nějakého důvodu zastavit (končící životnost některé součástky, porucha a podobně). Po dobu běhu bude, jak zatím pevně věřím, nějakou užitečnou práci konat.
Nicméně nesouhlasím s postojem, že "prospěch pro společnost" je měřitelný právě tím, jestli se musí GM znovu "popostrčit" nebo ne. Je mnoho strojů,potažmo motorů, které se popostrkují cyklicky co chvíli, a o jejich prospěšnosti pro společnost "nelze pochybovat".

Asi by se dal udělat nějaký index, poměr vložené energie, práce, při vývoji a stavbě nějakého zařízení či stroje ku užitečné práci, kterou stroj počas své životnosti vykoná. Ale ani to bych si netroufl považovat za ukazatel "prospěchu společnosti".

[buky]

Já jsem GM vzdal, a teť se téměř naplno věnuju MM konstrukci, asi koncem tohoto týdne zjistím jestli má cenu pokračovat dál.

No jo je to mord, ale když ťe to baví, tak to celkem ujde

[huhu]

hej, buky ..... tu máš námět na přemýšlení :

http://technet.idnes.cz/tak-nam-vezmou- ... 7_veda_mla

jinými slovy : gravitace je stále velká neznámá, kterou umíme sice nějak měřit, ale neznáme její podstatu a nevíme jak ji definovat. Až tohle rozlouskneš, dostaneš odpověď na většinu tvých otázek

[minsc]

http://www.rolev.info/gravity_energy/elevation.html

Nedokázal by někdo stručně shrnout o čem je řeč ? Nejsem si jistý, je to na mě moc odborné... ale úzce se to týká tématu. Snažil jsem se vyhledat něco o gravitaci a rotaci hmoty.

[Akord]

http://technet.idnes.cz/tak-nam-vezmou- ... 7_veda_mla
jinými slovy : gravitace je stále velká neznámá, kterou umíme sice nějak měřit, ale neznáme její podstatu a nevíme jak ji definovat.

Spíše by šlo ríct, že tenhle problém trvá pomalu 100let, jen se nikomu nechtelo to prestavet, a čekalo se na lepší vybavení a lepší výsledky. Stejne dávno je známo, že hmotnost je veličina, která je určena jenom počtem určitých skupin částic, prípadne atomu prvku. Když z téhož počtu atomu udelám kouli, nebo kostku, tak je logické, že když tu kouli prenesu na mesíc, tak se ten počet a tomu nezmení stejne tak, jako se nezmení ani hmotnost. Myslím také, že jsem o tom dávneji psal.

Také o tom je ten projekt Avogadro, ne náhodou posazený do doby v minulém století.

[Slavek Krepelka]

Když z téhož počtu atomu udelám kouli, nebo kostku, tak je logické, že když tu kouli prenesu na mesíc, tak se ten počet a tomu nezmení stejne tak, jako se nezmení ani hmotnost.

No Akorde, kde přesně je ta logika? Podle přitažlivosti se dá říct, že je-li ma Měsíci 6x menší přitažlivost než na Zemi, váha bude zase stejná jako setrvačnost, což nám vykopne 6x menší setrvačnost. To bych shledal pod uvedenými kritérii jako logické já.
Za předpokladu, že gravitační pole je zodpovědné za obě fyzikální vlastnosti. Jenže je to celé naládované dalšími pro nás neznámými skutečnostmi, že jedině skálopevná informace může někam vést.

Ona jedna věc je totiž skutečná hmotnost, která je snad daná počtem a složením jakýchsi atomů atd, a věcí jinou je hmotnost, odvozená od setrvačnosti a gravitační přitažlivosti a biflovaná do dětí jako universální. To pak nejde vůbec o hmotnost, ale o ukvapené závěry z naprosto nedostatečných informací.

Pokud se podíváme na krátké ukázky z odstartování Apola z Měsíce, je to s tou setrvačností jaksi podivné, tedy za předpokladu, že toho pavouka nezvedal jeřáb ve zrychleném filmu někde v Arizoně. Pokud se podíváme na ukázky z lunárních pobíhání zase apoštolů Apola, můžeme si povšimnout, že vykopnutý písek nelítá o nic výše, či dále, než by lítal z pod křusek na Kalifornské pláži. Tvá víra je Akorde dojemná ale tam to taky končí. Pokud jsou ty záběry autentické, pavědi a spol nám lžou, pokud ne, tak nám zase lžou a opakováním těch lží se z nich pravda, alespoň některým z nás, nestane, ani když je budeš zatvrzele opakovat ty.

Ahoj, Slávek.

[huhu]

http://technet.idnes.cz/vedci-obklicili ... 0_veda_mla

[Akord]

Když z téhož počtu atomu udelám kouli, nebo kostku, tak je logické, že když tu kouli prenesu na mesíc, tak se ten počet a tomu nezmení stejne tak, jako se nezmení ani hmotnost.

1. No Akorde, kde přesně je ta logika? Podle přitažlivosti se dá říct, že je-li ma Měsíci 6x menší přitažlivost než na Zemi, váha bude zase stejná jako setrvačnost, což nám vykopne 6x menší setrvačnost. T
Pokud se podíváme na krátké ukázky z odstartování Apola z Měsíce, je to s tou setrvačností jaksi podivné, tedy za předpokladu, že toho pavouka nezvedal jeřáb ve zrychleném filmu někde v Arizoně. Pokud se podíváme na ukázky z lunárních pobíhání zase apoštolů Apola, můžeme si povšimnout, že vykopnutý písek nelítá o nic výše, či dále, než by lítal z pod křusek na Kalifornské pláži.

2. Tvá víra je Akorde dojemná ale tam to taky končí. Pokud jsou ty záběry autentické, pavědi a spol nám lžou, pokud ne, tak nám zase lžou a opakováním těch lží se z nich pravda, alespoň některým z nás, nestane, ani když je budeš zatvrzele opakovat ty.

2. Laskave a konečne vynech ty nálepky, mne nejsou úplne nanic, a že dost pochybuju, zda ti poslouží. Vubec nejde o moji víru, ale o uznání smyslu vhodne volené definice hmotnosti na základe počtu stanovených částic, atomu...není pozorováno, že by se v bežném vesmíru menilo olovo na zlato, nebo naopak, jaderné reakce s tím nesouvisí, ani nejsou ve sporu. Toto melo být udeláno pred 100 léty, jinak by nedocházelo k soustavným
zmatkum.

1. Již sem se na fóru zmínil, že energie a síla jsou pomocné fikce, a príroda je nepotrebuje, nezná, minimálne ne v tolika prípadech, jako jí pripisujeme. Duležité je zachování hybnosti. Písek není dobrý príklad, protože je to značne ztrátové prostredí(trení) co výsledky silne zkresluje. Pokud jsou srážky teles pružné, bezeztrátové, a část energie se neprevede v teplo, tak výmena hybnosti ve volném vesmíru funguje skvele, nevidím nejmenší pochybnost.

Setrvačnost nemuže být 6x menší, protože by to nebyla setrvačnost, to je logický, matematický, fyzikální, filosofický protimluv. Asi chápu, co chceš naznačit, nikde se ale neprojevuje, že by telesa ztrácela hybnost m*v. Když se nemení počet atomu v kouli, tak si ta koule zachovává všechny vlastnosti pri pružné srážce s jinou koulí nezávisle na tom, v gravitačním poli jaké planety se nachází. K tomuto vyjádrení opravdu stačí minimum fyzikálních pojmu a veličin.

[buky]

1. Již sem se na fóru zmínil, že energie a síla jsou pomocné fikce, a príroda je nepotrebuje, nezná, minimálne ne v tolika prípadech, jako jí pripisujeme.

A co teda příroda zná? Jak to teda v přirodě funguje?
Mám 1kg závaží na podlaze v raketě, která má zrychlení 10 ms2. Mezi závažím a podlahou naměřím sílu 10N.
Jakou roli tam hrá síla a jakou energie, když ji příroda nezna?

[huhu]

Ona jedna věc je totiž skutečná hmotnost, která je snad daná počtem a složením jakýchsi atomů atd, a věcí jinou je hmotnost, odvozená od setrvačnosti a gravitační přitažlivosti

Právě. Kilové závaží bude na měsíci vážit kilo, ale jen na rovnorameých vahách, nebo jinak poměrových s pákovým mechanizmem a závažím. Ale ne na mincíři. Pružinu mincíře na měsíci natáhne kilové závaží méně než na zemi a ukáže menší hodnotu......

[buky]

Ona jedna věc je totiž skutečná hmotnost, která je snad daná počtem a složením jakýchsi atomů atd, a věcí jinou je hmotnost, odvozená od setrvačnosti a gravitační přitažlivosti

Právě. Kilové závaží bude na měsíci vážit kilo,

Anebo jinak. Kilo je kilo z důvodu jeho zachováni v počte atomů atd.
Na měsíci jde o silovou interakci mezi povrchem mésíce a závažím přes gravitační pole měsíce.
A gravitační pole jak víme na měsíci je menší jako na zemi.

[adam.benda]

Jsou to všechno různé úhly pohledu, ale jinak mluvíte o tom samém.
Naše mantinely jsou nastaveny našemi schopnostmi měřit. No a co se týče hmotnosti, tak se o ní všude tak neochvějně opíráme, ale přitom je to možná jedna z nejhůře měřených veličin. Uvnitř to vypadá všelijak, ale my to jenom tak vezmeme, jak nám to přijde zvenku a plácnem ,,Cha, 25 gramů". Je to jako když mimozemšťan přilétne do blízkosti Země a řekne ,,Cha, modrozelená koule k ničemu."

Měříme pouze tíhovou sílu nebo míru učinku gravitačního pole, chcete-li. Odvážné je, kolik dalších veličin z tohoto pochybného měření vyplývá... hustota atd. No a pak přijde "oregonská atrakce", kde se vám tenisák kutálí do kopce - tam bych chtěl zjišťovat hmotnost nějakého vzorku. Ehm... možná nejlépe hmotnost svojí