Fórum U Pramene

buky píše:

huhu píše: buky hybaj do školy ! ale hned !

No.

Ten akvadukt beru neboď váha vytlačené vody nahradí stejná váha lodi. I když to měření cez tenzák by mne stejně zajímalo

Ale ak bude těleso položené na stole, tak prí jde o rovnováhu sil, proto těleso zůstává v klidu.
Vše se zdá být v pořádku, pokud si nepoložíme otázku : Jak se chová těleso když ho vychýlím z rovnovážné polohy ?
To znamená, že v našem pŕípadě zdvihnu těleso do výšky a pustím. Ale proč vychýlení tělesa z rovnovážné poloze jde vo vertikálním směru jen směrem nahoru?

To je tak když někdo je schopen jen opakovat co se v škole naučil a není schopen vnímat přírodu.

vychyl si to těleso kam chceš
pak si přeber , jaké síly na něj působí
gravitace
dej stůl mezi dvě galaxie a bude na těleso působit gravitace stolu ( teda , gravitace ostatních vesmírných těles ponížená o druhou mocninu jejich vzdálenosti taky , ale to zanedbáme - všiml sis , jak často se ve fyzikálních příkladech objevuje výraz :" tento vliv zanedbáme" ? )

takže dominantní síla bude gravitace stolu , pokud bude stůl na zemi , tak gravitace země ( to se líp představuje )

a protože sis to těleso vychýlil kam jsi chtěl , použij vektory
těmi vyšetříš celkovou sílu. a jelikož ostatní síly zanedbáváš , zbyde ti jen zemské zrychlení. Proto ten směr nahoru.

A tím už buky ale opravdu končím a jdu si opakovat , co jsem se ve škole naučil

Tenka U. píše: Tuším, že ve fyzice pojem "zrychlení" neznamená zvýšení rychlosti, jako když v autě dupnu na plyn.
Když tedy na stole leží těleso a v gravitačním poli na něj působí gravitační síla, vyvolávajíc "gravitační zrychlení", těleso má tendenci padat dolů, ale někdo mu v tom brání. V našem případě mu v tom brání stůl. Ćím mu v tom ten stůl brání? Tím že je? Svou existencí, vzpopností, pevností, vlastní tíhou nebo nějakou silou?

To je mi naprosto novým přístupem k věci. Jaký termín ve fyzice tedy označuje to skutečné zvýšení rychlosti "zrychlení" auta, když šlápneš na plyn?

Ahoj, Slávek.

Možná že i ten samý, nicméně při síle, kdy na nějak hmotné těleso působí "zrychlení" může být těleso v relativním klidu, pak tedy, použiji-li svou hloupou analogii s automobilem, šlapeš sice na plyn, ale automobil fakticky na rychlosti nepřidá. To proto jsem řekl, že ten pojem "zrychlení" neznamená zvýšení rychlosti... ve smyslu zrychlujícího se pohybu. To víš no, jsem jen ve fyzice negramotným diletantem.

Tenka U. píše:Možná že i ten samý, nicméně při síle, kdy na nějak hmotné těleso působí "zrychlení" může být těleso v relativním klidu, pak tedy, použiji-li svou hloupou analogii s automobilem, šlapeš sice na plyn, ale automobil fakticky na rychlosti nepřidá. To proto jsem řekl, že ten pojem "zrychlení" neznamená zvýšení rychlosti... ve smyslu zrychlujícího se pohybu. To víš no, jsem jen ve fyzice negramotným diletantem.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zrychlen%C3%AD

hlavně se neptej , co je derivace.....

Krásné vysvětlení pojmu zrychlení, nevím, jaký pohyb se tedy zrychlil u tělesa v relativním klidu, třeba u toho předmětu na stole... kde působí neustále síla, tedy hmotnost násobena "zrychlením". Možná by v tom bylo jasněji po vyjasnění toho, co je klid a co pohyb. Skoro bych řekl, že do pojmu "zrychlení" ve fyzice se vleze i faktické zpomalení...
Na derivaci se rozhodně ptát nebudu, přesahuje to rámec mé představivosti, já raději destiluji než derivuji. Připouštím ale, že nejsem schopen ani derivovat rychlost podle čas, ale ani ji podle času destilovat. :-D

Tanka.Uo , představ si to tak, že tvůj stůl je z polystyrenu a těleso na něj položené má tvar jehly a dostatečnou hmotnost , aby se zapichovalo.
Pak máš po nějakou dobu pohyb - zrychlení , nebo zpomalení , nebo chvíli zrychlení a pak zpomalení. Až do chvíle , kdy se "gravitační zrychlení" vyrovná s odporem stolu. Pak pohyb ustane.
Stejně , jako když Tenka.U vypadne z letadla , bude chvíli zrychlovat. Až se jeho aerodynamický odpor vyrovná s tím gravitačním zrychlením ( cirka 250 km/h ) , tak už zrychlovat nebude.

Já nevím , jaké konzistence je tvůj stůl a těleso , ale možná , že se těleso pomalinku ponořuje do stolu , jako ta jehla a za několik tisíc let jím kompletně propadne. Co naplat , že ty to zrychlení nezměříš a nevidíš ....
Měl jsem poličku plnou knih a ty knihy svou vahou tak dlouho měnily strukturu hmoty poličky , až tato praskla.

No a považ , kolik pohybu tvé těleso na stole vykonává vůči jiným nebeským tělesům , třeba Měsíci , Venuši, nebo Betelgeuze .....

Zkus se smířit s tím , že veškerá energie, kterou tělesu uděluje gravitace se vybila do odporu stolu ( možná že se stůl pod tíhou tělesa zahřívá , nebo generuje elektrické veličiny, ale obávám se , že opět neměřitelně ) Někde se uvádí (prý Tesla řikal ) , že mezi Sluncem a Zemí je napětí 20 bilionů voltů. Tož vygůgli si údaje , požij vydestilovaný inspirační nápoj a přepočítej je na tvůj stůl a těleso.
Výsledek prosím zveřejni , pro výpočet použij trojčlenku , vliv ostatních planet a těles ve vesmíru můžeš zanedbat

huhu píše:Tanka.Uo , představ si to tak, že tvůj stůl je z polystyrenu a těleso na něj položené má tvar jehly a dostatečnou hmotnost , aby se zapichovalo.
Pak máš po nějakou dobu pohyb - zrychlení , nebo zpomalení , nebo chvíli zrychlení a pak zpomalení. Až do chvíle , kdy se "gravitační zrychlení" vyrovná s odporem stolu. Pak pohyb ustane

A že se ta jehla nevrátí do původní polohy, jak když ji zvednu do výšky a pustím.
Takhle se chová těleso, které se nachází v silové rovnováze ?
No pánbůh s námi a zlé prič.

Huhu, vyjasni mi prosím jednu věc, když se tedy vyrovnají síly "na stole" a pohyb ustane, jak píšeš, přestalo těleso působit silou F tedy m*a? Samozřejmě chápu to hemžení kolem, proto jsem použil termín "relativní klid".

Takhle se chová těleso, které se nachází v silové rovnováze ? fuj fuj , to se dělá ?

Vrať se a přečti si to celé. Těleso , které je v silové rovnováze použilo svou polohovou energii na to , aby se co nejvíc přiblížilo k tomu hmotnému tělesu - Zemi. Dokud do toho nevstoupila jiná síla ( aerodynamický odpor , odpor stolu ... ) a ty síly se neVYROVNALY .
Pak je v rovnovážném stavu. Odpor molekul stolu a gravitačního zrychlení se vyrovnaly.

kapišto ?

Tenka U. píše: m*a?

kolik je a ? nula ? kolik je nula krát m ? nula ? nulou můžeš mlátit o zeď , skákat na ní, pověsit do průvanu a pořád to bude nula .....

ačkoli , gravitační zrychlení nula není že ... takže nezbývá , než to pochopit tak , že potenciální energie tu je.
Ale už jsem psal výše - možná se projevuje nějakou energií , jenže změřit ji neumíme. Spočítat v Joulech by šla. Zkus to Vyjde ti nula - tedy podle definice Joule. Ono se to těleso ve skutečnosti poyhbuje ( to už jsme si řekli ) , ale s tak malými čísly počítat neumíme.

Tady mám ale zase otázku já : jak to využít ?


http://cs.wikipedia.org/wiki/Energie

Jé, moc děkuji za ujasnění, takže pokud je tedy a=0, tak F=m*a je valstně F=0, nejen, že nám zmizela síla, ale ještě k tomu máme "zrychlení" tělesa nulové, ještě stále tomu říkáš zrychlení a chápeš to jako navýšení rychlosti pohybujícího se tělesa? Nulové zrychlení je stále zrychlení? Takže to možná přeci jen nebude jako když u auta šlápnu na plyn a ono jede rychleji.

Myslím, že můžeš klidně odporem vzduchu, odporem stolu a odporem odborů vyrovnat síly, a těleso setrvá v relativním klidu, tedy v klidu vůči stolu a Zemi, nicméně obávám se, že přesto nepřestalo působit silou F, a dále se tedy obávám, že na něj neustále působí "zrychlení a", tedy "gravitační zrychlení g". Pak tedy pojem "zrychlení" neznamená nutně jen změnu rychlosti pohybu, natož pak jen zvýšení rchlosti pohybu.

ono hlavně " gravitační zrychlení " není funkce ( to je ta derivace ) , ale konstanta
akorát musíš použít výraz : " gravitační zrychlení " ne jen slovo zrychlení.

----------------------------------------------

ačkoli , jako konstanta se to taky moc nechová , když to má na různých místech planety různou hodnotu , jenže to může být tvému stolu a tělesu jedno , protože se nerozkládá od pólu k rovníku.

Budeme-li uvažovat o pohybu, který "se děje" i přes to, že těleso setrvává v relativním klidu, budeme zřejmě hovořit o mikroskopických jevech, nejsem si jist, jak jich využít v makrosvětě. To je asi téma mikrozdrojů a sil působících uvnitř těles, které se projeví možná o to snadněji, čím excentričtější je těleso nebo čím více "mimo těleso" leží jeho těžiště. Nejsem fyzik, takže tohle je daleko za horizontem mého chápání.

huhu píše: Těleso , které je v silové rovnováze použilo svou polohovou energii na to , aby se co nejvíc přiblížilo k tomu hmotnému tělesu - Zemi. Dokud do toho nevstoupila jiná síla ( aerodynamický odpor , odpor stolu ... ) a ty síly se neVYROVNALY .
Pak je v rovnovážném stavu. Odpor molekul stolu a gravitačního zrychlení se vyrovnaly.
kapišto ?

Co tu pleteš polohovou energii (mgh).

Vymáčkni se konečně jak se chová těleso, které se nachází v silové rovnováze je v klidu a já na něj zapůsobím silou z venčí v kterémkoli směru.