Hezký den všem přeje z libereckých sněhových závějí Drontea
Díky návratu volného času se moje bláznivá hlava začala zase nekontrolovaně zabývat myšlenkou, jak využít volný pád m/s2 k zisku hybnosti. Tedy, jak uschovat rychlost, potažmo hybnost předmětu při přerušovaném pádu na jeho pozdější rychlý návrat nahoru a ještě o kousek výš než předtím.
Nejdřív skládám poklonu všem technikům, protože udělat něco "doopravdy" fyzicky je vlastně hrozně organizačně a časově náročné. Nechtěný následek této náročnosti bylo to, že spousta nápadů nevydržela vůbec do realizace, protože do té doby mi došlo, že to nebude fungovat. Bylo to přebito mechanismem s menšími ztrátami síly, a ten zase mechanismem s ještě menšími ztrátami síly, až ten poslední .. byl tak jednoduchý, že na něm šlo už v představě poznat, že nahromaděná energie se hromadí úplně stejně jako volný pád nepřerušovaný, takže .. zisk nebude žádný. Asi to popisuji nejasně, ale vy v tom stejně pátrat moc nebudete, takže to tak nevadí
. Už jsem skoro měla ráfek s výpletem a nábojem z kola, když mi došlo, že pružina, do které chci hromadit hybnost, mi bude klást čím dál větší odpor, a tím si tedy vůbec nepomůžu, a při vystřelení předmětů obíhajících kolem bude tlačit jen ze začátku, a zbytek "napružení" se nevyužije třeba vůbec. (Já vím, Akord mi to už naznačoval, jenže tenkrát mi to ještě nemohlo dojít
). Možná je soustava více pružin, ale to je zas tak složité na konstrukci, že to bude samá ztráta. V elektrice se nevyznám, ale myslím, že (ne)účinnost takového převodu to taky celé zhatí.
Teď ráno mě napadla ještě taková U-rampa se setrvačníkem, ale .. čekám že to zavrhnu tak do dvou hodin odpoledne, tj. po obědě
. Tedy, omlouvám se, že jsem vám sem mezi chytré hlavičky zase vpadla já, ale aspoň si můžete připadat chvíli chytří, tak .. nevzdávejte to a
přeji všem dobrou chuť
a příjemný víkend
Gabča Dront