Fórum U Pramene

K té akci a reakci.
když do nádoby naplněné vodou vložíte telěso lehčí než voda ta bude plavat, působí na něj vztlaková síla a těleso které je nadnášeno tlačí na dno nádoby s vodou silou m.g, (k hmotnosti nádoby s vodou se přičte protipůsobící síla). To všichni víme. Samotného mě ovšem zajímá jak se ve skutečnosti přenáší ta reakční síla až na dno nádoby. Hmotnost vody je pořád stejná, jenom gravitační(nebo jiná síla) do kapaliny "vmáčkne" těleso.

Abakuk píše:.. jak se ve skutečnosti přenáší ta reakční síla až na dno nádoby. Hmotnost vody je pořád stejná, ..

Přenáší se relativně jednoduše. Tím, že se těleso "vmáčkne" do vody. Ta "vmáčknutá" část trochu zdvihne hladinu vody a váha té části se přičítá k váze vody. Takže jakoby tam té vody bylo (váhově) víc. Vzhledem k tomu, že se jedná o gravitaci, tak vážíme - nehmotíme.
Zjednodušeně se dá říct, že ať už těleso plave nebo ne, tak vždycky se přičítá celá jeho váha.

Zdravím - poota
P.S. A teď kontrolní otázka: jak je to s váhou lodi, která pluje přes akvadukt?

Nechystám se fyzikům kecat do jejich pojmů, názvosloví ve vědě, termíny, vrozce, to vše je jen pokus o zápis "mezinárodním jazykem fyziků". Jako hudebníci mají noty. Co jeden napíše do not, zahrají "více méně stejně" muzikanti na opačných koncích světa. Tak i zápis ve fyzice slouží vlastně k tomu, aby to různí fyzikové na různých koncích světa přečetli stejně. A aby věděli, o čem to je, musejí si prostě dohodnout význam slov. Jinak by jeden mluvil o voze a druhý o poprsí. Pryč je doba, kdy si každý alchimista vymýšlel tajný jazyk, aby nikdo z jeho zápisů nemohl rekonstruovat a napodobit jeho bádání.
Sám sebe nepovažuji za odborníka na fyziku, ale je-li hmotnost tělesa značena "m" a síla je obecně "F=m*a", kde "a" je zrychlení (v gravitačním poli Země tedy gravitační zrychlení "g"), pak tuším, že síla bez zrychlení není tou silou o jaké fyzika hovoří. Ale to bychom se dostali až k diskuzi o tom, co je klid a relativní klid, co je pohyb, co je rychlost a co je zrychlení.
Tuším, že ve fyzice pojem "zrychlení" neznamená zvýšení rychlosti, jako když v autě dupnu na plyn.
Když tedy na stole leží těleso a v gravitačním poli na něj působí gravitační síla, vyvolávajíc "gravitační zrychlení", těleso má tendenci padat dolů, ale někdo mu v tom brání. V našem případě mu v tom brání stůl. Ćím mu v tom ten stůl brání? Tím že je? Svou existencí, vzpopností, pevností, vlastní tíhou nebo nějakou silou?

poota píše: P.S. A teď kontrolní otázka: jak je to s váhou lodi, která pluje přes akvadukt?

Zdravím pootu

Dám mezi pilíř a akvadukt tenzometr. Loď bude proplouvat akvaduktem, tak podle mne tenzometr ukáže věčší sílu.

Tenka U. píše:Nechystám se fyzikům kecat do jejich pojmů,

Když tedy na stole leží těleso a v gravitačním poli na něj působí gravitační síla, vyvolávajíc "gravitační zrychlení", těleso má tendenci padat dolů, ale někdo mu v tom brání. V našem případě mu v tom brání stůl. Ćím mu v tom ten stůl brání? Tím že je? Svou existencí, vzpopností, pevností, vlastní tíhou nebo nějakou silou?

Už se stalo

Tendenci zrychlit má jen neporovnatelně lehčí těleso, ne neporovnatelně ťežší planeta.

Chápu příklad, ale odpovědět neumím. Myslím ale, že hladina vody není ovlivněna jen v místě styku s lodí, ale vlastně v celé délce kanálu... nevím.
Buky, po pročítání dvou fór nabývám dojmu, že bez tenzometru ani nevycházíte z domu :-D přiznám se, že jsem neměl ani tušení, že tenzometr sám o sobě měří sílu. Proč mu pak tedy neříkáte siloměr? :-D

Jste-li schopen spočítat a dokázat, že v gravitačním poli Země má "lehčí těleso" tendenci zrychlovat, neměl by pro Vás být problém spočítat a dokázat, jakou tendenci má v průběhu děje "těžší planeta." Podělte se, prosím. Sem s tím.

poota píše:

Abakuk píše:.. jak se ve skutečnosti přenáší ta reakční síla až na dno nádoby. Hmotnost vody je pořád stejná, ..

Přenáší se relativně jednoduše. Tím, že se těleso "vmáčkne" do vody. Ta "vmáčknutá" část trochu zdvihne hladinu vody a váha té části se přičítá k váze vody. Takže jakoby tam té vody bylo (váhově) víc. Vzhledem k tomu, že se jedná o gravitaci, tak vážíme - nehmotíme.
Zjednodušeně se dá říct, že ať už těleso plave nebo ne, tak vždycky se přičítá celá jeho váha.

Zdravím - poota
P.S. A teď kontrolní otázka: jak je to s váhou lodi, která pluje přes akvadukt?

Také zdravím,
Pokud to těleso bude lehoučké ale bude mít velký objem a já ho vtlačím velkou silou třeba až na dno tak se veškerá moje síla přičítá k tíhové síle soustavy (voda a nádoba), když v tento okamžik odstarním mou ruku a zaaretuju telěso ve stejné hloubce uchycením k nádobě tak se ta moje síla ztratí a také se ztratí v součtu soustavy. Čili vaše "zvednutí vody" je moc zjednodušené. V obou mnou popsaných bodech je zvednutí vody stejné. Mě se jedná o to jak se přenáši ta síla v "jádru" věci.

Ta otázka s akvaduktem je vážně zajímavá. Myslím že pokud popluje loď přes akvadukt tak váha lodi bude "rozprostřena" po dně celého koryta.

Abakuk píše:.. Mě se jedná o to jak se přenáši ta síla v "jádru" věci. ..

Tak teda zjednodušeně.
Těleso tlačí "na vodu" svojí vahou, která se přičítá k váze vody.
Když na to těleso tlačíme ještě nějakou silou navíc, tak se ta síla k té váze přičítá. Kdybychom ho naopak nějakou silou nadlehčovali, tak se ta síla bude od váhy odčítat. Zaaretované těleso bude působit jenom svojí vahou a je jedno, jak moc je ponořené.

Zdravím - poota
P.S. Na tomto fóru si navzájem tykáme - je to projev jisté sounáležitosti.
P.P.S. buky se s "tenzákem" narodil a odmítá si ho nechat odoperovat, je to jeho nejmilejší čidlo

buky píše:

poota píše: P.S. A teď kontrolní otázka: jak je to s váhou lodi, která pluje přes akvadukt?

Zdravím pootu

Dám mezi pilíř a akvadukt tenzometr. Loď bude proplouvat akvaduktem, tak podle mne tenzometr ukáže věčší sílu.

---fotograf si myslí. že akvadukt vůbec neví, že je ve vodě nějaká loď.... tenzák netenzák...most plnej vody bude vážit stejně s lodí jako bez lodi .../ nějakej Archimedes o tom něco napsal

pro Buky...zajímalo by mě, jaké máš spaní a na co myslíš při souloži zdraví kč

Tenka U. píše:Jste-li schopen spočítat a dokázat, že v gravitačním poli Země má "lehčí těleso" tendenci zrychlovat, neměl by pro Vás být problém spočítat a dokázat, jakou tendenci má v průběhu děje "těžší planeta." Podělte se, prosím. Sem s tím.

Dám to na správnou míru.
Zrychlovat má tendenci i planeta ale z důvodu neporovnatelé hmotnosti vůči druhému tělesu zrychluje jen neporovnatelne lehčí těleso co potvrzuje rovnice 2.NZ a = F/m. Jestli z důvodu zachování hybnosti zrychlí nepatrně i planeta, třeba to dokázat i v praxi.

Nedostal jsem ale odpověď proč musí bít stůl položen na povrchu planety aby mohl působít reakční silou na jiné těleso. To je téma proč těleso položené na stole - povrchu nezrychluje.

Nedostal jsem ani odpověď jestli tenzometr umístěn mezi pilířem a akvaduktem ukáže větší sílu při proplouvání lodě. Že by statici počítaly jenom z vahou vody v akvaduktu ?

PS: Zdravím martina Spánek po litru vína v pohodě, ale co to je soulož si ani za boha nemůžu spomenout

buky píše: Nedostal jsem ale odpověď proč musí bít stůl položen na povrchu planety aby mohl působít reakční silou na jiné těleso. To je téma proč těleso položené na stole - povrchu nezrychluje.

za jedno bít znamená někoho mlátit ( nevím , jestli jsi dyslektik , nebo nevzdělanec ) , za druhé , stůl si polož klidně kam chceš. gravitace má nekonečný dosah , jen její síla slábne se čtvercem ( speciálně pro tebe s druhou mocninou ) vzdálenosti , stejně jako každá elektromagnetická veličina )

buky píše:Nedostal jsem ani odpověď jestli tenzometr umístěn mezi pilířem a akvaduktem ukáže větší sílu při proplouvání lodě. Že by statici počítaly jenom z vahou vody v akvaduktu ?

počítaly by statičky , nebo statiččata , statici by počítali ( viz výše )

z aquaduktu se vypustí tolik vody , kolik odpovídá hmotnosti vody tělesem vytlačené ( viz Archimedes )



BUKY ? KOLIK TI JE ? jestli chodíš do páté třídy , tak to chápu , ale pokud je ti víc , sežeň si fyziku základní školy a nehledej záhady kde nejsou. Hledej tam , kde ještě nikdo nekopal

huhu píše:
stůl si polož klidně kam chceš. gravitace má nekonečný dosah , jen její síla slábne se čtvercem ( speciálně pro tebe s druhou mocninou ) vzdálenosti , stejně jako každá elektromagnetická veličina )


z aquaduktu se vypustí tolik vody , kolik odpovídá hmotnosti vody tělesem vytlačené ( viz Archimedes )

A co má společné reakční síla stolu s gravitací?

No jasně, ale kde bude v akvaduktu voda vytlačena ? Snad ne ven mimo akvadukt.

Bít či nebýt

buky píše:

huhu píše:
stůl si polož klidně kam chceš. gravitace má nekonečný dosah , jen její síla slábne se čtvercem ( speciálně pro tebe s druhou mocninou ) vzdálenosti , stejně jako každá elektromagnetická veličina )


z aquaduktu se vypustí tolik vody , kolik odpovídá hmotnosti vody tělesem vytlačené ( viz Archimedes )

A co má společné reakční síla stolu s gravitací?

No jasně, ale kde bude v akvaduktu voda vytlačena ? Snad ne ven mimo akvadukt.

Bít či nebýt

buky hybaj do školy ! ale hned !

huhu píše: buky hybaj do školy ! ale hned !

No.

Ten akvadukt beru neboď váha vytlačené vody nahradí stejná váha lodi. I když to měření cez tenzák by mne stejně zajímalo

Ale ak bude těleso položené na stole, tak prí jde o rovnováhu sil, proto těleso zůstává v klidu.
Vše se zdá být v pořádku, pokud si nepoložíme otázku : Jak se chová těleso když ho vychýlím z rovnovážné polohy ?
To znamená, že v našem pŕípadě zdvihnu těleso do výšky a pustím. Ale proč vychýlení tělesa z rovnovážné poloze jde vo vertikálním směru jen směrem nahoru?

To je tak když někdo je schopen jen opakovat co se v škole naučil a není schopen vnímat přírodu.