Čtvrtý den na hladovce skoro se vší urinou. I dost piju kafe, čaj a vodu. Mele se po mně kde co, starý nový, jedno opadne druhé naskočí. Mám i pocit, že se ze mne něco dere kůží. Pálila mne dva dny od lokte po rameno na levé paži včetně podpaží a uzlin, včera to přeskočilo na pravu stranu a dnes malinko na obou. Střeva se mi chvílema bezbolestně kroutěj jak had, píchne mne dost často zde a jinde, zasvrbí, zapálí i zabolí. Levý zápěstí se dost uklidnilo, i když ještě malinko cítit sem tam je. Jo, chvílema se mi taky udělá tak dvakrát za den dost šoufl, ale nenakoumal jsem spojitost. Pár hltů vody to zatím zahání.
Zatím dva dny před spaním si dávám něco jako Alfku,
neplést si s Alpou. Hodím do postele záda, ruce poél těla dlaně hore a navodit si stav radosti, že už se uzdravuju, těšení se na to, jak tam za tři neděle budu, těšení se na druhý den, jakožto další krůček na cestě k totální změně sebe sama, nějaké to stahování prany z prostoru a manipulace energií po těle včetně snahy se nějak pospojovat se vším, s celým světem, a sjednotit se. Asi se tomu dá říkat meditace. Ten termín jsem si ještě zcela neosvětlil. Pěkně mi při tom trne kde co, i mozek, jestli je to vůbec možný a není to jen po povrchu lebeně, ale udělal jsem si takyvý pokus a přehazoval pozornost z levé hemisféry na pravou a zpět jak ping pong. Dost to bylo cítit a nakonec se mi z toho zamotala i šíša.
Taky mi při té "meditaci" potrne pěkně kůže, nejvýrazněji na šesté čakře na čele, až se snad stahuje a scvrkává, tak nějak je to cítit, (hmm, to už vlastně i dost často přes den) a samozřejmě ručičky a včera večer až do kousava na levé dlani. Taky se mi vlastně z toho mozkového pinesu na chvíli rozcukaly svaly na krku, i když mírně.
Definitivně mi připadá, že to dá člověku pěkně vyspinkat a probudit se s dobrou náladou a vydržet v ní i druhý den. Samozřejmě to poženu do extrému, pokud mne něco moc nevykolejí.
Jo. Hulení se jeví být čím dál tím větší problém. Okamžitě se projevuje nespokojeností žlučníku a žlučovodů a taky pálením kůže horních paží. Čím delší pauza mezi retkama, tím víc. Dokecávám se k stavu nekuřáka,
ale v tom ještě kulhám, i když toho moc už nevyhulím.
Co se týče energie, nemám žádný problém a mám pocit, že jde daleko víc o psychiku než o pití čuriny. Mohu se ale mýlit a celkem je mi to buřt. Hlavně že při tom mohu normálně fungovat oproti vodní hladovce z minula, která mne vyloženě od třetího dne drtila do postele.
Pořád dva hořký turci denně
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Už ta vůně krásná a chuť jak člověku udělá teplo na duši. 
po tom kafe a čaji?
