hanka píše:Ani já už nepozoruji viditelné zlepšování stavu. ... Jo, a poslední týden jsem už potřetí našla "zrnko rýže" u konečníku ráno při sprchování ...
Jenom názor. S tím zastavením pozorovatelných účinků může jít podle mne o přechodnou záležitost. Možná nám chybí trpělivost. Přeci jenom na nás ty nemoce lezly dlouhá léta a jsou zahnízděné a prakticky už leta jsou naší součástí jak fyzicky, tak psychicky. Kdyby měly jít do
byť i dvojnásobnou rychlostí, než jak přicházely, je to na dlouhá leta a bude to těžko pozorovatelné, alespoň v některých stádiích.
Co se týče parasitů, mám pocit, že střevní a vůbec ti, kteří jsou v nějakých kanálkách spojených se střevy, půjdou celkem hned jak se i stalo. Co se týče těch, co jsou rozlezlí po těle a popřípadě cyklují tělem, je to trochu jiné kafe. Je zde dobrá šance, že tělo na čurině se dostane na kobylku jenom některým stádiím některých potvor a zbaví se až stádií na které má. Pak by mne nepřekvapilo, že se bude ještě po měsících objevovat rýže. Ze Sudánské studie sice vyplývá, že játra se telatům vyčistila a skoro vyhojila od potvor během šesti neděl. Ale to jsou játra a tam bych očekával, že tělo má dost rozumu aby vyčistilo první čističku. Bez toho žádné čištění těla není. Taky ty telata ty parasity díky svému věku nemohly mít dlouho a byvše mláďata, jejich regenerativní schopnosti byly nutně lepší než jsou u hodně dospělých jedinců.
Další věc je kotrba. Pořád se k tomu vracím. Už nějaký čas přemýšlím o funkci pravidelných rituálů. Tam mi nasadil brouka do hlavy především Norbekov se svýma cvičeníma. Ono je celkem dost putna co je to za rituál, jestli nějaké cvičení, nebo pózování u jogy, nebo zdánlivě ztřeštěné tančení kolem kmenového ohně. Jde asi spíš o to připíchnout nějaké specifické mentální snažení se na specifickou a vždy opakovanou a stejnou činnost. Ono už i čištění si zubů je rituál, aniž si to jako rituál uvědomujeme. Pokud na to někdo kouká jako na nutné zlo, zuby se mu budou asi stejně kazit a možná víc, než kdyby se na to vykašlal. Pokud se na to kouká jako na spásu zubů, bude to fungovat ke vší spokojenosti. Jde i o přístup k věci.
Připadá mi, že to takhle rituálně funguje s mnoha léčitelskými metodami. Například pravidelná příprava speciálních dietních pokrmů se stává rituálem a pokud je za ním pozitivní přístup, pracuje to, počínaje strouháním a mačkáním brambor, přes džusování mrkve, přípravy tinktur i toho Norbekova usmívání se a nošení vlastní figury po vojensku. I chůze, pokud si musíme uvědomovat jak vlastně jdeme a dýcháme, se stává rituálem. Totéž se děje při autopatii a spinování a modlení se. Kam se podívám kde něco hodně funguje, jde o nějaký rituál. Ne vše, ale naprostá většina.
Teď ještě
jak se s mojí antagonistickou a neukázněnou letorou dokopat k nějakému rituálu s tím, že jsem se do něj dokopávat nemusel, že není nutným zlem, ale nezbytným dobrem
že to není něco co musím, ale že to je to co chci. Ta moje nedisciplinovaná letora mi sice dobře posloužilda v přístupu k autoritám, ale v přístupu k sobě samému je to na draka.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.