Fórum U Pramene

buky píše:

Ilem píše:

buky píše:
Energie nemá skupenství, není to látka a nedokážeš její přítomnost, zachování ani proměnu na jinou energii dokázat žádným experimentem.
To je můj závěr po více než ročném učení, zaměřená na tému: Energie.

A síla má skupenství? Nebo teplo? Tlak? Napětí? Proud? Výška? Dráha?.......

Fyzikální veličiny dokážu z měřit, a tak dokázat jejich existenci.

Jak chceš dokázat existenci potenciální a kinetické energie při kyvadle.

A co je metr? a co je kg? Kdo to určil a kolik toho vlastně je? V Paříži myslím je nějaký ůstav etalonů. Jinak si všichni můžou políbit prdel, čeho je kolik?

buky píše:Energie nemá skupenství, není to látka a nedokážeš její přítomnost, zachování ani proměnu na jinou energii dokázat žádným experimentem.

Ty jsi pořád nepochopil, co je energie? Pořád jses nenaučil ani středoškolské základy? Proč? Jsi tak líný? PROČ!?
Mimochodem, není ti trochu trapné dávat tak často a intenzivně najevo, že nic nevíš?

Napíšu ti to ZNOVA obřím a tučným písmem, snad si toho všimneš.
Snad to přečteš.
Snad se ti to v hlavě aspoň na chvíli udrží.
Snad to zpracuješ.
Snad to pochopíš.
Snad se stane zázrak...

ENERGIE JE SCHOPNOST KONAT PRÁCI.
ENERGIE SE MĚŘÍ VELIKOSTÍ PRÁCE, KTERÁ SE DÁ VYKONAT.
PŘÍTOMNOST ENERGIE V NĚJAKÉ SOUSTAVĚ SE DÁ DOKÁZAT TAK,
ŽE SE SOUSTAVA NECHÁ VYKONAT PRÁCI.

StepanPepan píše:

buky píše:Energie nemá skupenství, není to látka a nedokážeš její přítomnost, zachování ani proměnu na jinou energii dokázat žádným experimentem.

Ty jsi pořád nepochopil, co je energie? Pořád jses nenaučil ani středoškolské základy? Proč? Jsi tak líný? PROČ!?
Mimochodem, není ti trochu trapné dávat tak často a intenzivně najevo, že nic nevíš?

Napíšu ti to ZNOVA obřím a tučným písmem, snad si toho všimneš.
Snad to přečteš.
Snad se ti to v hlavě aspoň na chvíli udrží.
Snad to zpracuješ.
Snad to pochopíš.
Snad se stane zázrak...

ENERGIE JE SCHOPNOST KONAT PRÁCI.
ENERGIE SE MĚŘÍ VELIKOSTÍ PRÁCE, KTERÁ SE DÁ VYKONAT.
PŘÍTOMNOST ENERGIE V NĚJAKÉ SOUSTAVĚ SE DÁ DOKÁZAT TAK,
ŽE SE SOUSTAVA NECHÁ VYKONAT PRÁCI.

Jsi natvrdlej nebo co, jasně jsem se ptal: Jak chceš dokázat přítomnost potenciální a kinetické energie při kyvadle.
Ja vycházím jen z dokázatelnými a měřitelnými fyzikálnimi veličinami.
To že tvrdíš, že energie je schopná konat práci, nedokazuje automaticky přítomnost energie.

A zopakuji ještě jednu otázku z které se ti bude dělat nevolno: Raketa ve vesmíru bude zrychlovat 9,8m/s, v raketě zvednu závaží pomocí navijáku přes jednoduchou kladku, pak závaží pustím a bude roztáčet buben který bude pracovat jako alternátor a bude žhavit vlákno žarovky (zátěž).
Dojde palivo a raketa bude pokračovat v zetrvačním pohybu.

Proč přestane závaží konat práci, kam se zrazu poděla potenciální a kinetická energie ?

Pavěda má dokonce větší logiku jak věda, že?

Já jsem si ale zakázal se s tebou bavit, protože to vůbec nikam nevede!!!

buky píše:Jak chceš dokázat přítomnost potenciální a kinetické energie při kyvadle.

Kyvadlo se vůči vztažnému bodu pohybuje, má vůči němu kinetickou energii.
Kyvadlo bylo za užití práce vychýleno v gravitačním silovém poli země, tuto práci je schopné vrátit zpět, tudíž má potencionální energii.

buky píše:To že tvrdíš, že energie je schopná konat práci, nedokazuje automaticky přítomnost energie.

Tohle jsem nenapsal. Energie není ničeho schopná. Energie je schopnost fyzické soustavy konat práce. Energie je vlastnost fyzické soustavy. Žádná energie sama o sobě neexistuje. Je to vždycky vlastnost soustavy. Stejně jako barva, třeba. Toto závaží je zelené. Toto závaží má vůči tomuto vztažnému bodu potencionální energii. ENERGIE SAMA O SOBĚ NEEXISTUJE.

Následující věty jsou ekvivalentní:
1. Toto závaží může při pádu na zem konat práci.
2. Toto závaží má vůči zemi potencionální energii.

buky píše:A zopakuji ještě jednu otázku z které se ti bude dělat nevolno: Raketa ve vesmíru bude zrychlovat 9,8m/s, v raketě zvednu závaží pomocí navijáku přes jednoduchou kladku, pak závaží pustím a bude roztáčet buben který bude pracovat jako alternátor a bude žhavit vlákno žarovky (zátěž).
Dojde palivo a raketa bude pokračovat v zetrvačním pohybu.
Proč přestane závaží konat práci, kam se zrazu poděla potenciální a kinetická energie?

DOČASNĚ ZMIZELA. Zrychlováním rakety na ní vytváříš silové pole. V raketě zvedneš závaží a vypneš motory a s nimi i silové pole. ZMĚNÍŠ PODMÍNKY A DOČASNĚ ZNEMOŽNÍŠ, abys z tělesa tu práci vynaloženou ke změně polohy dostal zpět. PO OBNOVENÍ VÝCHOZÍCH PODMÍNEK (zapnutí motorů), jí z něj můžeš dostat zpět.

Je to úplně to samé, jako kdybys natáhnul gumu, namotal jí na špulku a ponořil do dusíku a zmrazil. Potom s ní nic nebude. Až se obnoví výchozí podmínky a guma se zase ohřeje, může se opět smrštit.

StepanPepan píše:Já jsem si ale zakázal se s tebou bavit, protože to vůbec nikam nevede!!!

buky píše:Jak chceš dokázat přítomnost potenciální a kinetické energie při kyvadle.

Kyvadlo se vůči vztažnému bodu pohybuje, má vůči němu kinetickou energii.
Kyvadlo bylo za užití práce vychýleno v gravitačním silovém poli země, tuto práci je schopné vrátit zpět, tudíž má potencionální energii.

buky píše:To že tvrdíš, že energie je schopná konat práci, nedokazuje automaticky přítomnost energie.

Tohle jsem nenapsal. Energie není ničeho schopná. Energie je schopnost fyzické soustavy konat práce. Energie je vlastnost fyzické soustavy. Žádná energie sama o sobě neexistuje. Je to vždycky vlastnost soustavy. Stejně jako barva, třeba. Toto závaží je zelené. Toto závaží má vůči tomuto vztažnému bodu potencionální energii. ENERGIE SAMA O SOBĚ NEEXISTUJE.

Následující věty jsou ekvivalentní:
1. Toto závaží může při pádu na zem konat práci.
2. Toto závaží má vůči zemi potencionální energii.

buky píše:A zopakuji ještě jednu otázku z které se ti bude dělat nevolno: Raketa ve vesmíru bude zrychlovat 9,8m/s, v raketě zvednu závaží pomocí navijáku přes jednoduchou kladku, pak závaží pustím a bude roztáčet buben který bude pracovat jako alternátor a bude žhavit vlákno žarovky (zátěž).
Dojde palivo a raketa bude pokračovat v zetrvačním pohybu.
Proč přestane závaží konat práci, kam se zrazu poděla potenciální a kinetická energie?

DOČASNĚ ZMIZELA. Zrychlováním rakety na ní vytváříš silové pole. V raketě zvedneš závaží a vypneš motory a s nimi i silové pole. ZMĚNÍŠ PODMÍNKY A DOČASNĚ ZNEMOŽNÍŠ, abys z tělesa tu práci vynaloženou ke změně polohy dostal zpět. PO OBNOVENÍ VÝCHOZÍCH PODMÍNEK (zapnutí motorů), jí z něj můžeš dostat zpět.

Je to úplně to samé, jako kdybys natáhnul gumu, namotal jí na špulku a ponořil do dusíku a zmrazil. Potom s ní nic nebude. Až se obnoví výchozí podmínky a guma se zase ohřeje, může se opět smrštit.

No tak to je opravdu zajímavé a že proč mně to stále baví

ENERGIE SAMA O SOBĚ NEEXISTUJE, tak proč se o ní vůbec zmiňuješ?

A nemusíš energii spomínat ani u kyvadla, protože jde pouze o setrvační pohyb, že má kývavej pohyb spůsobuje g, když bude chybět, tak bude mít kyvadlo setrvačnej pohyb po kružnici (na orbitu) a nakonec taky zastaví v důsledku tření v ložiskech.
Energii potřebuješ pouze aby jsi dal kyvadlo do pohybu, jinak ostává v pokoji.

Podobné je to i u rakety, energii potřebuješ na její zrychlení, jinak ostává bez pohybu.

buky píše:No tak to je opravdu zajímavé a že proč mně to stále baví

ENERGIE SAMA O SOBĚ NEEXISTUJE, tak proč se o ní vůbec zmiňuješ?

Pojem "energie" já osobně používám, neboť je kratší, než "schopnost konat práci". Pokud se tobě ten pojem nelíbí, proč si tu vlastnost nepojmenuješ po svém? Nebo pokud se ti schopnost konat práci nezdá důležitá, proč jí prostě neignoruješ?

Je mi moc líto, Buky, ale mě diskutovat s tebou nebaví. Nikam to nevede. Potřetí a tentokrát naposledy prohlašuju, že se diskuze s tebou vzdávám...

Měj se pěkně a přeju ti mnoho trpělivosti a odhodlání při studiu, jak náš svět funguje. Až to zjistíš, diskuze s tebou budou jistě mnohem zajímavější. A pokud se ti současné nástroje k popisu a chápání světa nelíbí, jsi zcela svobodný a můšeš si vymyslet si vlastní.

StepanPepan píše:

buky píše:No tak to je opravdu zajímavé a že proč mně to stále baví

ENERGIE SAMA O SOBĚ NEEXISTUJE, tak proč se o ní vůbec zmiňuješ?

Pojem "energie" já osobně používám, neboť je kratší, než "schopnost konat práci". Pokud se tobě ten pojem nelíbí, proč si tu vlastnost nepojmenuješ po svém? Nebo pokud se ti schopnost konat práci nezdá důležitá, proč jí prostě neignoruješ?

Je mi moc líto, Buky, ale mě diskutovat s tebou nebaví. Nikam to nevede. Potřetí a tentokrát naposledy prohlašuju, že se diskuze s tebou vzdávám...

Měj se pěkně a přeju ti mnoho trpělivosti a odhodlání při studiu, jak náš svět funguje. Až to zjistíš, diskuze s tebou budou jistě mnohem zajímavější. A pokud se ti současné nástroje k popisu a chápání světa nelíbí, jsi zcela svobodný a můšeš si vymyslet si vlastní.

Jenže, jak náš svět funguje má přísná pravidla a nemůžeš si je přispůsobit jak se ti to hodí, ZZE pravidla přírody porušuje a dáva nelogický pohled na energii, což i znamená nemožnost sestrojení PM.

No ak považuješ za energii, schopnost konat práci, tak konat práci dokážou i per. magnety (F.s) , ale jen určitou délku dráhy.
Pro mně je kritika důležitá a proto z tebou souhlasím že videa typu "youtube" jsou podvod.

Proto se ťe zeptám jako laik učitele: Proč není možné zacyklit permanentní magnety, to znamená aby konali práci opakovaně po kružnici (360°)

Je zajímavé že čím víc se peru z našima fyzikama, tím víc jsem přesvědčen o nesmyslnosti zákona zachování energie a 3. Newton zákona.

Dva hmotné body na sebe působí stejnýma silama opačního směru, které současně vznikají i současně zanikají.
Experiment: Parní lokomotiva stojí, kola prokluzují a tlačí vší silou na betonovej kvádr. Podle 3. Newton zákona je to proto, že působí proti lokomotivě rovnaká síla opačne orientovaná.

Jen by mně zajímalo, kde se bere energie u betónového kvádru aby mohla stejnou sílou působit proti lokomotivě.
U lokomotivy dokážu přítomnost energie, ale u kvádru?

buky píše:Je zajímavé že čím víc se peru z našima fyzikama, tím víc jsem přesvědčen o nesmyslnosti zákona zachování energie a 3. Newton zákona.

Dva hmotné body na sebe působí stejnýma silama opačního směru, které současně vznikají i současně zanikají.
Experiment: Parní lokomotiva stojí, kola prokluzují a tlačí vší silou na betonovej kvádr. Podle 3. Newton zákona je to proto, že působí proti lokomotivě rovnaká síla opačne orientovaná.

Jen by mně zajímalo, kde se bere energie u betónového kvádru aby mohla stejnou sílou působit proti lokomotivě.
U lokomotivy dokážu přítomnost energie, ale u kvádru?

Milý Buky, Energie lokomotivy je za oběma silami. Není třeba dvou energií na vytvoření protilehlých sil.

Ahoj, Slávek.

Slavek Krepelka píše:

buky píše:Je zajímavé že čím víc se peru z našima fyzikama, tím víc jsem přesvědčen o nesmyslnosti zákona zachování energie a 3. Newton zákona.

Dva hmotné body na sebe působí stejnýma silama opačního směru, které současně vznikají i současně zanikají.
Experiment: Parní lokomotiva stojí, kola prokluzují a tlačí vší silou na betonovej kvádr. Podle 3. Newton zákona je to proto, že působí proti lokomotivě rovnaká síla opačne orientovaná.

Jen by mně zajímalo, kde se bere energie u betónového kvádru aby mohla stejnou sílou působit proti lokomotivě.
U lokomotivy dokážu přítomnost energie, ale u kvádru?

Milý Buky, Energie lokomotivy je za oběma silami. Není třeba dvou energií na vytvoření protilehlých sil.

Ahoj, Slávek.

Opravdu?
A když proti sobě působí silou dvě lokomotivy a stojí, tak potom jakože co.

buky píše:A když proti sobě působí silou dvě lokomotivy a stojí, tak potom jakože co.

Já bych řekl, že prohraje ta, která se dřív unaví...

StepanPepan píše:

buky píše:A když proti sobě působí silou dvě lokomotivy a stojí, tak potom jakože co.

Já bych řekl, že prohraje ta, která se dřív unaví...

A co chtěl básník tím říct? Že lokomotiva, která prohraje už nebude působit silou proti druhé lokomotivě?

Jaká bude velkost síly, když lokomotiva bude působit silou proti betonovému kvádru a když budou lokomotivy působit proti sobě?

kykyrida píše:

buky píše:

StepanPepan píše: Já bych řekl, že prohraje ta, která se dřív unaví...

A co chtěl básník tím říct? Že lokomotiva, která prohraje už nebude působit silou proti druhé lokomotivě?

Jaká bude velkost síly, když lokomotiva bude působit silou proti betonovému kvádru a když budou lokomotivy působit proti sobě?

Unavená prohraje ale bude stále bojovat svou setrvačností přesně tou silou, kterou první neunavená lokomotiva působí na druhou lokomotivu po odečtení sil z boje s vlastní hmotností. Protiběžné síly (akce a reakce) jsou stále menší a menší ale dycinky stejné. Za všechno může první silná lokomotiva bo kdyby tu druhou nechala napokoji, žádná rakční síla by se nekonala. Prohrávající lokomotiva by si mohla vzít na pomoc tender a vagóny. Svou hmotností přinutí neunavenou lokomotivu k větší akční síle kterou ta unavená taky ucítí bo se brání stejnou protisílou. Kdyby rychle ujela dozadu, nepocítí nic. Z toho celého pak: Protisílu vytvořila sama první lokomotiva. Kvádr má na výhru lepší vyhlídky.

A která lokomotiva je první a která druhá?
Která vyvoláva sílu akční a která reakční?

buky píše:
A která lokomotiva je první a která druhá?
Která vyvoláva sílu akční a která reakční?

Buky, po kolikáté už?
Je to jedno. Záleží na zvolené vztažné soustavě Blecha, která sedí na nárazníku jedoucí lokomotivy nepozná, jestli je ona na jedoucí lokomotivě, nebo druhá lokomotiva přijela k ní. Případně, jestli k ní přijel betonový kvádr. Můžeš si svobodně určit, která síla je akční, a která reakční.
Není-li dáno jinak, považuje se za vztažnou soustavu obvykle pozemský pozorovatel. (Věta platí pro pozemské děje.) Takže síla, která vyvolává pohyb vzhledem k pozemskému pozorovateli bývá brána jako akční. Ta co jej brzdí je reakční. Ale nemusí to tak být. Správně by vždy měla být udána vztažná soustava.

Ilem píše:

buky píše:
A která lokomotiva je první a která druhá?
Která vyvoláva sílu akční a která reakční?

Buky, po kolikáté už?
Je to jedno. Záleží na zvolené vztažné soustavě Blecha, která sedí na nárazníku jedoucí lokomotivy nepozná, jestli je ona na jedoucí lokomotivě, nebo druhá lokomotiva přijela k ní. Případně, jestli k ní přijel betonový kvádr. Můžeš si svobodně určit, která síla je akční, a která reakční.
Není-li dáno jinak, považuje se za vztažnou soustavu obvykle pozemský pozorovatel. (Věta platí pro pozemské děje.) Takže síla, která vyvolává pohyb vzhledem k pozemskému pozorovateli bývá brána jako akční. Ta co jej brzdí je reakční. Ale nemusí to tak být. Správně by vždy měla být udána vztažná soustava.

Zajímavé kličkování

Vrátím se k původní otázce: Odkud sebere těleso energii aby působilo reakční silou?
Třeba si uvědomit že mlůvíme o dvou silách, Akční a Reakční. Slavek říka že stačí pouze akční síla aby "vznikla" reakční co je nelogický nesmysl, neboť vzniknutou reakční sílu nemá jak dokázat a pak aby mohla působit reakční síla potřebuji energii, to je ta druhá lokomotiva.
Když budou působit dvě parní lokomotivy proti sobě a budou stát, tak tlak ve válcích obou lokomotiv bude stejný, to znamená že působí na sebe stejnou silou.
A co je ješte zajímavejší, táto síla je stejná jako když lokomotiva tlačí na betonovej kvádr, protože tlak ve válci je taky stejný.

Odkud tedy bere kvádr energii aby mohl působit reakční silou?
Touto otázkou chci upozornit na nelogický nesmysl , a to je 3. Newtonov zákon!!!