Fórum U Pramene

Matina píše:Zdravím, nemá někdo zkušenost s kalískou na bradavice? nebo ještě nějaké jiné recepty kromě těch, co jsou na netu? Jinak ji mám doma v květináči, holka roste "jako z vody" :-)) Maťa

Na bradavice se da použít šnečí sliz, místo těch chemických laků. Ten když zaschne tak nepropustí vzduch a bradavice "uschne"

zajímavé...jenže posledního šneka jsem viděla před lety a holku bych k takovému úkonu nepřemluvila - napatlat si něco takovýho na prstík...

Matina píše:zajímavé...jenže posledního šneka jsem viděla před lety a holku bych k takovému úkonu nepřemluvila - napatlat si něco takovýho na prstík...

... jakožto majitel lehce přemnoženého stádečka Achatin ti jich mohu pár poslat ... to není problém ... napiš si kolik ... ... pokud bys ale raději zatoužila po klasickým českým šnekejšovi, tak těch mám taky plnou zahradu ... ...

... a z přemlouvání bych strach neměl, ... to napatlání na prstíky by potom díky přítomnosti ulitnatce proběhlo již zcela samo ... ...

PeS: ... pokud se o ně budeš dobře starat, tak mohou dorůst až takovýchto rozměrů ... ...

díky za nabídku, šneček krásný , bydlíme v paneláku a do našeho zvěřince fakt už ani rybku raději bych přivítala zkušenosti a recepty s kalískou Maťa

Já bych se chtěl něco zeptat, protože mi to není *zcela* jasné:

* trhají se lístky na šlahounech nebo hlavním kmeni?
* co je to "kolínko" na šlahounu? To je taková tmavší část před lístkem? Jinými slovy počet kolínek souhlasí s počtem lístků?
* když to dáváte s květináčem do zahrady do hlíny, používáte hliněný nebo plastový?


Díky moc, mám tyto dvě rostliny díky shodě náhod doma, tak bych to chtěl zkusit.

zdravím - stáhni se povídání o kalísce - druhý příspěvek od zhora - od Cimirka - v něm je i nakresleno, jak vypadají šlahouny a kde se řežou...jednoduše vysvětleno - na oddenku máš rovné části a jakoby ohyb - kolínko, je na něm malý lístek - a zase rovnou část, to se pořád opakuje...jako u např. nohy takže se množí tak, že se uřízne v půlce rovné části - máš tam půlku rovné části, kolínko a další půlku části oddenku - dáš jedním koncem do vody a pustí se kořínky, počkej, až jsou kořínky větší a časem je pak píchni do květináče...
Trhají se listy od spodu rostliny na hlavním kmeni.
Já ji mám za oknem v květináči.

Zajímaly by mne Vaše zkušenosti s touto houbou. Podrobné info níže.

http://www.pythium.eu/cs/

Chytrá houba - Pythium oligandrum
Profesionál v péči o nohy, ruce, pokožku, ústní dutinu, intimitu, nehojící se rány, ...


Houbový organizmus Pythium oligandrum z říše Chromista - Stramenopila představuje předěl mezi houbami a prvoky, z důvodu svého rozmnožování jak pohlavního tak nepohlavního. Pythium oligandrum proniká svými vlákny do buněk parazita (plísně nebo kvasinky) a čerpá z něho pro svoji výživu potřebné látky. Na podkladě výživové a prostorové kompetice tak vytlačuje z prostorů patogenní kožní houby. Podstatou účinnosti přípravku je produkce enzymů a parazitování na plísňových chorobách. Po splnění tohoto úkolu ( vyčerpání parazita) mizí z této lokality ( lidské tělo není pro něho přirozené prostředí a není schopen se v tomto prostředí adaptovat) a uvolňuje prostor pro znovuosídlení tzv. normální mikroflórou.

Velmi dobře působí i na neduhy, které nejsou vyvolány houbami jako například lupenka, atopický ekzém, nebo živé rány diabetiků, kde působí převážně enzymatickou formou.

Třicetiletý výzkum stále pokračuje a zde Vám představujeme přípravky, které jsou uzavřeny laboratorními zkouškami, registracemi přípravků, praktickým odzkoušením v nemocnicích, na klinikách i v ordinacích kožních lékařů. To vše pod dohledem předních českých lékařských mikrobiologů a dermatologů.

U přípravků nebyly zaznamenány vedlejší, natož nežádoucí účinky ani u skupiny osob se sníženou imunitou a dětí.

Pro různé druhy přípravků jsou používány druhy kmenů, které svými vlastnosti nejvíce zasahují daný problém.



Přípravky uvedené na těchto stránkách http://www.pythium.eu/cs/ jsou dostání v lékárnách v České a Slovenské republice

Isto ste o tejto rastlinke poculi. Je z HImalaji a aktualne to je velky boom. Strasne vela antioxidantov, mineralov...
Vraj sa da vypestovat bez problemov aj u nas, rastie aj v zime. Co som pozeral semienka su dost drahe, vie niekto zohnat?
http://www.zahradnictvolimbach.sk/rastl ... inska.html

Vloni jsem sadil na jaře ze sušených plodů, zatím roste.

rado3105 píše:Isto ste o tejto rastlinke poculi. Je z HImalaji a aktualne to je velky boom. Strasne vela antioxidantov, mineralov...
Vraj sa da vypestovat bez problemov aj u nas, rastie aj v zime. Co som pozeral semienka su dost drahe, vie niekto zohnat?
http://www.zahradnictvolimbach.sk/rastl ... inska.html

... tak semínka se ti zdají drahá ??? ... co s tím ??? ... ... no, jednoduchá rada ... ... kup si sáček sušené GOJI ... a semínka si z plodů vyseparuj !!! ... ...

... loni v květnu jsem takto získaná semínka naklíčil na buničině a mrňavé semenáčky poté zasadil rovnou ven do hlíny na zahrádku ... koncem léta byly rostlinky už 20 cm vysoké ... bohužel jim nějak moc nesedla péče mé matky (která je i přes zapíchnuté klacíky považovala za plevel ... ) ... takže z těch 6 ks nakonec přežila pouze jedna (tu navíc matka s nástupem podzimu zakrátila až na nulovou velikost ... ... "prej stejně byla uschlá" ... ... místo potom ještě důkladně zryla ... ) ... kustovnička ale i přes všechny tyto útrapy (+ velmi dlouhou krutou zimu) nedávno vyrazila ze země a má se docela čile k světu ... ... uvidíme ..... (ale jestli na ni ještě jednou máti sáhne, tak už se asi neudržím ... ) ...

PeS: ... mimochodem, kustovnice zažívá velký boom už mnoho let ... v Číně dokonce již několik tisíciletí ... :D:D ...

doplněno: ... koukám že Janis byl rychlejší ... a hlavně stručnější ... ...

rado3105 píše:Isto ste o tejto rastlinke poculi. Je z HImalaji a aktualne to je velky boom. Strasne vela antioxidantov, mineralov...
Vraj sa da vypestovat bez problemov aj u nas, rastie aj v zime. Co som pozeral semienka su dost drahe, vie niekto zohnat?
http://www.zahradnictvolimbach.sk/rastl ... inska.html

ahm, da sa kupit aj ako rastlinka (lacno) a nasledne sa da pekne rozmnozovat vegetativne.
Len tak mimochodom ale nepochadza z Himalaji, Kustovnica cinska je skor z juznejsej casti Ciny.
Pri pestovani si ale treba uvedomit, ze vzrastom je podobna skor malinam, alebo cerniciam (nazvime to poliehavym kerom hadam) a hlavne ze sa v podstate jedna o burinu, takze nie je problem ju vysadit a pestovat (gouqi a jej pribuzne sa s uspechom daju pouzit na zazelenanie rumovisk kde nechce nic ine rast), skor moze byt problem sa jej zbavit :-)
A len tak mimochodom minimalne na juhu slovenska (tu som si ich vsimol) rastu pribuzne kustovnici, vzrastovo a listami takmer rovnake rastliny, ktore su vsak udajne jedovate.

Dostal se ke mně meilík tohoto zajímavého znění, tak zveřejňuji.
Zkušenosti s lopuchem mám opravdu velmi dobré, jak na vytahování zánětu a krevních sraženin, včetně mizení modráků na těle, tak i co se týká diagnostiky. Občas si dávám listy do ponožek na noc jako detoxikační kůru a když si odšťavuju nějaký ty zelený "dobroty", přidám i lístek lopuchu.
Léčitel zmiňovaný v textu bydlí sice nedaleko, ale nikdy jsem o něm neslyšela, za zkušenosti bych byla ráda, pokud o něm někdo něco slyšel.

jani píše:Dostal se ke mně meilík tohoto zajímavého znění, tak zveřejňuji.
Zkušenosti s lopuchem mám opravdu velmi dobré, jak na vytahování zánětu a krevních sraženin, včetně mizení modráků na těle, tak i co se týká diagnostiky. Občas si dávám listy do ponožek na noc jako detoxikační kůru a když si odšťavuju nějaký ty zelený "dobroty", přidám i lístek lopuchu.
Léčitel zmiňovaný v textu bydlí sice nedaleko, ale nikdy jsem o něm neslyšela, za zkušenosti bych byla ráda, pokud o něm někdo něco slyšel.

Skús ho navštíviť a uvidíš. Mne popisoval návštevu u dotyčného pána známy, ktorý u neho trikrát bol (prvý, posledný a nikdyvíce). Dosť bizardný zážitok.
Navyše aj tie recepty ktoré uvádza sa mi zdajú pochybné - minimálne formou a posadnutosťou lopúchom.

Jani, nijak nechci zpochybňovat léčivé účinky lopuchu, ale tady bych byl hodně opratrnej. U pana Hornáčka jsem kdysi byl a vím, že už tam nikdy nepojedu. Pan Hornáček měl snad kdysi s tinkturou z lopuchu úspěch při léčbě mrtvice, resp. stavu po ní, což je vzhledem k účinkům lopuch docela možné. Co ale vidím jako totální úlet je fakt, že se mně snažil přesvědčit, že moje problémy - spastická paraplegie po úrazu míchy(prostě zlomená páteř), nijak nesouvisí s míchou, ale že jsem měl mrtvici. Takže mně asi půl hodiny mazal tím sajrajtem, přičemž ho velice zajímal můj sexuální život s manželkou Takže jsem se to snažil co možná nejrychleji ukončit a mazat odtamtud pryč. Teda léčitelé ano, alternativní způsoby ano, ale vola ze sebe dělat nenechej! I v téhle oblasti je obrovský odpad a taky hodně parazitů, na které bohužel nezabírá MMS, snad jen kopanec do ...

Ještě něco k lopuchu. Bohužel už nevím, odkud to mám staženo. Omlouvám se autorovi.

Arctium tomentosum-Lopuch plstnatý

Na pohled je to nepěkný bodlák, ale velmi osvědčená léčivá rostlina. Stejné účinky mají i lopuch větší a lopuch menší, které při sběru ani užívání téměř nerozlišujeme. Kořeny se vykopávají brzy na jaře, dříve než vyžene listy, ale jen v prvním roku vegetace. Mimo kořen se používají také mladé listy a semena lopuchu, z nichž se vyrábějí kosmetické vlasové přípravky. Prvořadou léčivou schopností lopuchu je silné čištění krve. To ho řadí mezi výborné rostlinné léky na všechny druhy kožních chorob, přičemž se používá zevně i vnitřně. Známé jsou účinky lopuchu na růst vlasů, pomáhá při jejich vypadávání, při lupech a maštění vlasů. Další dobrou vlastností lopuchu je mírné rozpouštění žlučových a močových kamenů. Droga trochu prohání, vyvolává pocení a posiluje při jarní únavě. Při vnějším použití pomáhá droga z lopuchu při plísňových onemocněních kůže a slouží také k omývání obličeje při uhrovitosti a mastné pleti. Spařené a mírně podrcené listy je dobré přikládat na otoky a svědivé vyrážky, stejně poslouží i silný odvar z kořene nebo listů.

Lopuch plstnatý (Arctium tomentosum) má dužnatý kořen (Radix bardanae), který je velmi ceněn v léčitelství, protože se v něm ukládají zásobní látky.

ÚČINNÉ LÁTKY
Kořen lopuchu obsahuje polysacharid inulinu, silice, polyacetylenové složky (tridekadientetrin, tridecenpentain) s fytoncidním a fungicidním účinkem, sliz, třísloviny, minerální látky, lappin, glykosid arkciín, kyselinu palmitovou a stearovou, hořčiny, pryskyřice, bílkoviny, tuky, sulfáty a fosfáty vápníku, draslíku a hořčíku, olej a vitamín C.

ÚČINKY a PŮSOBENÍ
Lopuch příznivě působí při poruchách trávicího traktu a na celkové posílení organismu. Má i účinky močopudné a potopudné, také silně povzbuzuje látkovou výměnu a zlepšuje činnost jater a žlučníku, lze jej použít při dně, revmatismu, při ledvinných a močových kamenech, gastritidě a žaludečních vředech, při peptickém vředu, při zánětech v ústní dutině, snižuje hladinu cukru v krvi, při onemocnění kloubů a artrózách různého původu, hemoroidech a malárii.
Při současném vnitřním i vnějším podávání jím lze často vyléčit i chronické ekzémy a jiné kožní poruchy vzniklé v důsledku špatné látkové výměny. Silný odvar z kořene vtíraný několikrát týdně do pokožky hlavy posiluje růst vlasů. Šťáva z kořene je výborným kožním lékem - užívá se vnitřně nebo zevně na potírání ekzémů a mykóz, vředů, akné či ran. Po zaschnutí se smyje čajem z kořene.

PŘÍPRAVA a DÁVKOVÁNÍ
V kožním lékařství nebo při léčbě cukrovky se užívá silnější čaj (20 g drogy na 250 ml vody - pít 3x denně). V ostatních případech se užívá slabšího odvaru, který se připraví ze dvou čajových lžiček na 400 ml vroucí vody - čaj se nechá přes noc odstát a užívá se pak 4x denně po 100 ml.

KONTRINDIKACE
Nedoporučuje se používat v těhotenství