huhu píše:Já právě nezpochybňuju setrvačnost v bezztrátovém prostředí ...
To je otázka geometrie vlnění. Zatímco elektron je vlnění uzavřené v nějaké smyčce, třeba jako je mobiova páska, nebo zjednodušeně kružnice, foton snad nejlépe popsat vzhledem k elektronu jako jednu vlnu na této smyčce. To jen pro názornost, ne že to tak je a že foton je neybytně součástí elektronu. Není. Pokud si ten elektron natáhneš přes řekněme galaxii, už nebudeš vědět, že je to elektron, zedy smyčka a budeš vědět jenom o části smyčky elektronu kzerou budeš považovat za nějak zakřivenou přímku, tedy křivku, po které se pohybuje foton. Elektrony navíc konstantní rychlost nemaj. Odkud tohle přišlo? Je od nulové (relativní) až k těsně podsvětelné (relativní). To záleží, co se s ním ať už přirozeně, nebo v laborce děje.
S rychlostí světla je to taky tak nějak legrační. Byla mnohokrát počítána z mnoha různých experimentů a pokaždé trochu jinak, takže ta rychlost, která je standartně udávána je jakási dohoda průměru. Tato dohoda se s dalším pokusnictvím upravuje. Přímá měření pokud vím jsou velice obtížná a přesnost je v rámci tolerancí pokusu a hlavně podmínek.
Z uvedeného popisu vyplývá, že foton je závislý (souhlasím s Akordem, že jde jenom o jednotku vlnění, i když tento popis nepovažuju za vyčerpávající) na pnutí prostředí, v tomto popisu na pnutí uzavřené smyčky našeho galaktického elektronu. Pokud tedy tato smyčka, nebo její část je pod vlivem gravitačních polí různých hodnot intensity, lze se dopracovat k závěru, že naše představy o rychlosti světla jsou velice lokální. Nikdo tu rychlost totiž nemá možnost přímo měřit v gravitačních polích různé intenzity a gravitační pole různé intenzity neznamenají, že jsou nejhustší kolem řekněme hvězd, nebo galaktických středů. Síla přitažlivosti je daná převládající geometrií pole, ne nezbytně hustotou pole. Všechny fyzikální teorie jsou jenom matematická konstrukce. Například vzdálenosti různých hvězd jsou odvozeny do značné míry z naší lokálně odvozené teoretické konstantní rychlosti světla přes Dopplerův efekt atd a zpětnou matematickou vazbou z těch vzdáleností zase leze konstantní rychlost světla. Všechny tyhle výpočty jsou založeny na cirkulárních odkazech, které nejsou ani zdaleka kompletně podložené ani měřeními, nemluvě znalostí celé situace.
Takže, vidím to tak, že nemá cenu spekulovat o těhle věcech, protože data jsou všechna systematicky kompromitována teoriemi, které ani náhodou nevyjadřují skutečný stav věcí a dějů. Matematika jak ji známe a používáme je nám de facto k takovému "bádání" nepoužitelná. Proto jsou mimo fyzicko teoretických teorií používány industriální, empirické, matematické, dílčí teorie, které pro nedostatek vědění příčin používají konstanty, tedy upravující a empiricky odvozené koeficienty.
To stačí. Ahoj, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.