Fórum U Pramene

Slavek Krepelka píše:

Ten chlap do té hadičky nakonec ještě taky píchal injekční stříkačkou slanou, obarvenou vodu, protože to tak prostě šlo. Ta špice jehly, když už ne sůl a barvivo, ten var měly odstartovat. A ono zase nic. Ten pokus demonstroval monohokrát a vždy to fungovalo.
.

No, jedna vec je ista, ak je mozne do toho pichnut ihlou, tak potom by sa dalo zmerat tlak. Staci na striekacku prirobit manometer...

beldy píše: No, jedna vec je ista, ak je mozne do toho pichnut ihlou, tak potom by sa dalo zmerat tlak. Staci na striekacku prirobit manometer...

Nazdar Beldy, jak říkám věda by se z toho dala udělat, jen kdyby na to byli lidi.

Měl bych jít na kutě, ale nedá mi to Peťulka s tím povrchovým napětím vody nepospíchá, tak to nakopnu.

Žádné povrchové napětí se u kapalin nekoná.

Koná se Van der Waals force (VDWF), která je velice kvalitativně a kvantitativně rozdílná u každé látky, dokonce i u roztoků. Shrnovat to vše pod jeden pojem je valice legrační a zavádějící. Vzbuzuje to v méně zpytavých dojem, že někdo ví, o čem mluví. Tohle molekulární pole je zodpovědné mimo jiné za smáčecí schopnost kapalin vzhledem k pevným látkám a jiným kapalinám, tudíž i za kapilární elevaci a depresi (třeba u rtuti).

Taky je zodpovědná za to, že kapka vody (a čehokoliv) se vždy snaží tvořit kuličku a nedaří se to jenom tehdy, pokud jsou ve hře další a větší "síly". Jde o jev dosti dobře přirovnatelný ke gravitaci, kterážto je zodpovědná za to, že planety, hvězdy a podobně jsou sférické. Pokud mluvíme o bublině, je to zase totéž v oranžovém. VDWF se opět snaží o to, aby se stěna bubliny smrskla do co největší tloušťky, tudíž zase do plné koule, ale je jí v tom bráněno plynem obsaženým v bublině. O žádné povrchové pnutí opět moc nejde. To, že je to tenké a snaží se to smrsknout je funkce pole té které látky, nebo směsi, nebo roztoku. Různé saponáty přidané do vody zvyšují nejenom sílu těchto polí, ale také je mění kvalitativně. Zatímco technologie a chemie s tím problém nemá, fyzika očividně ano.

Různé mince plovací na hladině vody plovou, protože je voda nesmáčí. Přeloženo do jednoduché češtiny, VDWF vody a řekněme hliníku, či spíše masnoty na hliníkové minci, se nechtějí prolnout a proto mince plave a samozřejmě pod sebou vodní hladinu prohne. Je jedno, jestli jde o kus dřeva odděléného od vody více méně přímo strukturou hmoty, nebo o takovou minci oddělenou od vody zmačknutými, ale neprolínajícími se VDWF poli. Jde o docela prostý hydrostatický výtlak nejen objemu mince, ale objemu mince a vzduchu nad ní, protože voda minci nesmočí a tudíž ji nezaleje. V momentě, kdy se taková dvě pole prolnou, jde mince ke dnu, což je důsledek toho, že voda si to tak nějak molekule po molekuli s mastnotou přeci jenom vyříká, rozpouští ji a eventuelně minci alespoň částečně smočí. Trošinku podobně se chovají i kapky vody na hladině vody, které dokáží relativně pomalu přecházet na styčné plošce do hladiny vody a zmenšují se, až se rozplynou. Tento jev svědčí o tom, že ani stejnorodá pole se nutně okamžitě neprolínají, což by snad někoho mohlo přivést i na podstatu rozdílu mezi kapalinami a plyny, kdyby to Einstein krásně blbě nevysvětlil Brownovým pohybem.

Pokud je mince z dostatečně těžkého kovu, voda ji sice nesmočí, ale gravitace překoná VDWF and mince jde ke dnu stejně. Hliníková a ne zrovna umytá mince neplave na vodě s rozpouštědly, třeba mýdlem (samozřejmě jde i o koncentraci mýdla atd.) Mince (dostatečně lehká) zrovna tak neplave na benzínu, acetonu atd i když benzín acton atd zase tvoří kuličky, pokud jde o jejich kapky. Je nasnadě, že kdyby šlo pouze o jakési povrchové napětí kapalin, tyto mnohé rozdíly by se nekonaly.

Tvrdit, že kapka vody je sferická díky jakémusi povrchovému napětí vody je stejně pošetilé, jako tvrzení, že země je kulatá, protože její povrch je nějak napnutý a drží to celé pohromadě a poněkud kulaté.

Takže ještě jednou, povrchové napětí kapalin se nekoná. Jde o termínus technicus, který nemá slušné, ba ani neslušné zdůvodnění, je naprosto nevysvětlující cokoliv a neexistuje nikde jinde, než v knihách o fyzice.

S laskavým pozdravem, Slávek.

1220 píše:
...Nějak ale nevím kam směřujeme v diskuzi ?...



K.

Ja myslim, ze cielom je priblizit sa k pravde. V tejto oblasti nachadzame velmi vela rozporuplnych informaci, ktore by teoria o polymerizacii H2O mohla vysvetlit.
Tvrdost vody sa urcuje percentom rozpustenych mineralov- napriek tomu vidime, ze rozpustnost mineralov sa meni(znizuje), kedze v potrubi sa usadza "vodny kamen"
Tvrda voda sa moze premenit na makku bez toho, aby sa znizilo percento rozpustenych latok (napr. magnetovanim)-taka voda dokonca dokaze rozpustit vodny kamen(nerozpustny vapenec) predtym vyluceny z vody tvrdej.
S teplotou sa rozpustnost tuhych latok obvykle zvysuje-ale raz za dva roky vyberam z boilera niekolko vedier vodneho kamena.
Existuje hnutie za pravdu (cestnost) v medicine kde sa dozvieme:
-ak chceme byt zdravi, musime pit vela vody, najlepsie rovno z vodovodu: http://www.rehabilitacia-poprad.sk/aktu ... abilitacia
-ale tiez ze voda z vodovodu je tvrda a teda pre zdravie mimoriadne skodliva: http://www.badatel.sk/index.php?option= ... A1+hlas%21

tak co s tym ???

1220 píše:se drželi Tebou zavedeného celkem srozumitelného termínu" clustrová polymerizace",Beldy
tak máš naprostou pravdu.


K.

Dobre teda, aj ked termin "klastrova polymerizacia" asi pouzilo uz niekolko ludi predo mnou s rozne dlhym retazcom znakov pred menom a aj za menom.
Ak teda existuje, mala by byt aj meratelna, inak sa mozeme bavit len na urovni dojmov alebo hypotez. Zatial rozpustnost CO2 by mohla nieco naznacovat, pripadne ten vodny stlpec, ak by sa pokus zopakoval aj s "mrazenou vodou"...

zdravím Beldyho
jak si tedy představuješ pokusné zařízení ?
A čeho konkrétně chceš dosáhnout ?
Ty ruské stránky o vodě sis přečetl ?
Zajímá Tě pořád ta rozpustnost CO2 ?
Abychom si rozumněli, snažil jsem se přispět do diskuze , a nějak postihnout okrajové možnosti, mno třeba si potvrdíme nějakými jednoduchými pokusy to co jde změřit.
K.

ohledně rozporuplných informací si možná stačí představit, že autoři mají svá omezení i svoje obchodní zájmy a tak je cesta k poznání ztížena
a jěště ke všemu má každý čtenář jinou sumu zkušeností......i vědomostí.

Pořád nové a další nové poznatky :
http://www.pi-voda.cz/vzdelavani/precet ... dy_H2O.htm

beldy píše:...
tak co s tym ???

V dnešní době je rychlý přístup k nezměrnému množství informací, takže si můžeš snadno ověřit, že na každý problém vždycky existuje několik názorů, které se většinou navzájem vylučují.

Není tedy jiné cesty, než si na věc vytvořit názor svůj vlastní, který bude vycházet z Tvých vlastních názorů a zkušeností.

Osobně za největšího znalce vody, a nejen vody, považuji Viktora Schaubergera, který se nerozpakoval jít i proti největším kapacitám, když v přírodě odpozoroval něco, co se s názory vědy očividně nesrovnávalo. Několikrát jsem s Viktorem nesouhlasil, ale většinou jsem časem přišel na to, že to nebylo tím, že by se Viktor mýlil, ale tím, že jsem nepochopil správně jeho myšlenky. Proto již v současné době neříkám, že s ním v něčem nesouhlasím, ale jenom to, že některou jeho myšlenku zatím ještě plně nechápu.
Nepochopit, co se vlastně Viktor snaží říct, je při jeho způsobu vyjadřování a při často nepříliš věrných překladech, velice snadné. Teprve když člověk nějakou náhodou pochopí myšlenku, zjistí, že se jen velmi těžko dá vyjádřit nějak srozumitelněji, než jak to on napsal.

Takže moje rada - čti Viktora Schaubergera a snaž se ho pochopit. Pokud se Ti to podaří, tak zároveň zjistíš, v čem se mýlí oficiální názor na vodu, a taky proč to tak je, ale moc Tě to nepotěší.

Zdravím - poota

Takze, preco som sa tym zacal zaoberat. Temer cely zivot zijem v podtatranskom meste a pijem okrem ineho tvrdu vodu z vodovodu, ktorej zdroj sa vola sumivy pramen a nachadza sa v Tatranskej Kotline. Kazdu jar sa citim horsie a horsie, co som pripisoval jarnej unave plus pribudajucim rokom. Napriek tomu, ze som uz rozne detoxikacne kury absolvoval(pitie ovocnych a zeleninovych stiav, pecenova ocistna kura,rozne caje...)k vyraznemu zlepseniu nedoslo . O polymerizacii vody som prvy krat pocul davno v nejakej relacii v radiu, kde "sovietskym vedcom" sa podarilo zvysit na dvojnasobok urodu cohokolvek tym, ze vodu tesne pred polievanim zmagnetovali a tak rozrusili dlhe polymery vody. Takato voda mala byt schopna lepsie rozpustat ziviny, skoro ako dazdova voda. Pomyslel som si, zase "ruska propaganda". Neskor zase sa objavovali stavebne navody na zmakcovace vody, ktore mali zabranit usadzaniu vodneho kamena v potrubi,alebo dokonca az vycistit. Pomyslel som si, to predsa nemoze fungovat, kam by sa tek vodny kamen podel, ked voda je nim nasytena natolko, ze ho az vylucuje, zase som neuveril. Nedavno mi kamarat co spolu chodime lietat padakom,(asi ked videl jak chradnem ), poradil nech vyskusam detoxikaciu pomocou "mrazenej vody". Nieco som nasiel aj na nete, tak som sa do toho pustil.
Hned na druhy den ako som zacal pit mrazenu(a samozrejme nasledne rozmrazenu) vodu som sa citil o poznanie vitalnejsi, super! Asi na stvty den to potom zacalo. Myslel som ze je to moj koniec. Vsetky casti tela co ma predtym pobolievali ma teraz rozboleli asi 100x viac, a zacali ma boliet at tie casti tela co ma predtym neboleli. Ked som uz rozmyslal o notarovi, ze spisem zavet, nasiel som na nete ze pri liecbe artritidy je potrebne po troch dnoch liecbu na dva dni prerusit, preco to neuviedli. Teraz uz viem. Takze artritida. Den som pil caj, a teraz opat mrazim,a citim sa zo dna na den lepsie a lepsie. Doma som ciastocne presvedcil asi len syna, dcery a manzelka si myslia, ze som uz zrely na blazinec, a ked to s tym zlepsenim zdravia a vitality neklamem, tak to bude urcite len placebo efekt...

Podrobně o mražené vodě http://www.o8ode.ru/article/tawa/

beldy píše:Takze, preco som sa tym zacal zaoberat. Temer cely zivot zijem v podtatranskom meste a pijem okrem ineho tvrdu vodu z vodovodu, ktorej zdroj sa vola sumivy pramen a nachadza sa v Tatranskej Kotline.

Nazdar Beldy,

Zakže zase dvě možnosti a obě blbě. Nikoliv tvrdá, nebo měkká voda, ale vhodná voda. Ony totiž opravdu existují nesmírně zdravé tvrdé vody, dokonce velice tvrdé. Jako spekulaci bych snad navrhnul, že ať tvrdá, nebo měkká, jde o její schopnosti dodat co tělo potřebuje, ale zároveň nebýt ve stavu, kdy usazuje za každou cenu a není schopná rozpouštět. Zde bych podotknul něco o J.Cell vodě, jak se na to kouká Joe etc. což bude asi také poněkud sranda to decifrovat, co je vlastně zralá voda a co ne, ale taky se zde dotýkáme pana Schaubergera. Nejspíše půjde zase tedy o vodu tvrdou, jako tu nejzdravější, ale ve stavu právě polymerizovaném a polymerizování a depolymerizování schopném. tudíž o tvrdou vodu, která se chová jako měkká.

S laskavým pozdravem, Slávek.

Nazdar Slavku, myslim ze to chapes spravne. Asi bude potrebne potrebne zadefinovat nove pojmy ku novopoznanym vlastnostiam vody, lebo inak sa dalej nepohneme. Navrhujem pojem "tvrda " ponechat tej vlastnosti vody, ktora reprezentuje mnozstvo rozpustenych mineralov(tak ako je to definovane aj teraz).
Dalej novy pojem voda "spolymerizonana", by urcoval ake percento vody je uz spolymerizovane. Rozsah od 0 do 100%.
Dalej namiesto voda vhodna by som radsej pouzil uz pouzivany pojem voda "hladna". Ta by oznacovala vlastvost vody dobre rozpustat, a namiesto voda nevhodna pouzit radsej voda "syta", ta by urcovala ze voda zo seba viacej latok vyluci ako rozpusti.
Tvrdost vody a stupen spolymerizovania(ktory sa meni s casom a jeho rychlost s teplotou) by potom urcoval ci je voda hladna(na pitie vhodna) alebo syta(nevhodna).
ak mas iny navrh tak sem s nim...

la píše:Podrobně o mražené vodě http://www.o8ode.ru/article/tawa/

...diky za link, tieto stranky postupne prekladam a studujemm...

beldy píše:Asi bude potrebne potrebne zadefinovat nove pojmy ku novopoznanym vlastnostiam vody, lebo inak sa dalej nepohneme. Navrhujem pojem "tvrda " ponechat tej vlastnosti vody, ktora reprezentuje mnozstvo rozpustenych mineralov(tak ako je to definovane aj teraz).

Nazdar Beldy.
Definovat a nazývat je poněkud vedlejší. Spíše bych se zajímal o to, jak ji identifikovat, jak se k ní chovat, než se dostane přes rty, aby z toho zase nebyl standartní nesmysl, a popřípadě jak nejednodušeji upravit vodu ne-pitnou na pitnou. To mražení si hold taky povyzkouším. Osobně piju vodu z "divokého" pramene, který nevypadá na školní "dole kopcom po jílu". Valí sice ze svahu nad řekou, co je z rozsáhlého prameniště vyloženě vidět je určitě alespoň 150 litrů/min, ale moc kopec nad tím nikde není, jenom trochu, a samé štěrkopísky, nemluvě o tom, že dvě stě metrů od pramene je stěna štěrkovny, která, má dno hluboko pod pramenem. Zkusím to s ní.

Díky a ahoj, Slávek.

1220 píše:zdravím Beldyho
jak si tedy představuješ pokusné zařízení ?
A čeho konkrétně chceš dosáhnout ?
Ty ruské stránky o vodě sis přečetl ?
Zajímá Tě pořád ta rozpustnost CO2 ?
Abychom si rozumněli, snažil jsem se přispět do diskuze , a nějak postihnout okrajové možnosti, mno třeba si potvrdíme nějakými jednoduchými pokusy to co jde změřit.
K.

ohledně rozporuplných informací si možná stačí představit, že autoři mají svá omezení i svoje obchodní zájmy a tak je cesta k poznání ztížena
a jěště ke všemu má každý čtenář jinou sumu zkušeností......i vědomostí.

Pořád nové a další nové poznatky :
http://www.pi-voda.cz/vzdelavani/precet ... dy_H2O.htm

cielom by malo byt nieco, pomocou coho by sa mohlo zistit percento spolymerizovania H2O. Priamo rozpustnost CO2 ma nezaujima, iba ak by to viedlo k cielu. Na tych ruskych strankach je toho dost vela, stale to studujem. Napr. som sa docital, ze pri izbovej teplote sa ucinok mrazenej vody znizi na polovicu asi za 18h. To by mohlo nieco hovorit o rychlosti klastrovej polymerizacie. Po zohriati na 37 C sa voda javi ako bez ucinku,
co je dost zvlastne, lebo potom ako ucinkuje v tele, ked kratko po vypiti sa jej teplota priblizi k uvedenej hodnote. Je treba si uvedomit, ze mrazena a destilovana voda nieje to iste. Najvyssi ucinok by mala mat destilovana mrazena voda, tepelne(varom) destilovana voda ziadny ucinok nema, voda z vodovodu ma skodlivy ucinok. Dalej, ze kazda voda obsahuje aj tazku vodu D2O, ktora mrzne uz pri 3.8 C, a teda zamrza ako prva na stenach nadoby. Je skodliva a je mozne ju odstranit pri rozmrazovani, ked ju vylejeme ako prvu. Mozno by sa dalo ju nazbierat a odvazit, ci je naozaj tazka.

Voda sa da depolymerizovat aj inak ako mrazenim, napriklad posobenim magnetickeho pola. "Zariadenie" by tak umoznovalo zistovat ucinok roznych "zmakcovacov" vody, pripadne vyvinut depolymerizator s co najlepsim ucinkom...

Zdravím Beldyho.
napřed to zdraví, to není jenom voda
tibeťané jdou na to asi takto :

http://www.naran.ru/pages/cz/5777/6301/6299/index.shtml

U mně na poličce odpočívají zatím díly na úpravník vody podle Sch.
osobně znám člověka, který posledních cca 40 let pije destilku, a zvlášť solí KCl .Zatím je mu 89 roků a má se čile k světu.
Ale on byl super vitální vždycky , tak je pak otázka co je prvotní. Těžko se to dá vyřešit.
Na odnímání deuteria a tritia se chystám taky , ale navazuje to na stirling v obráceném gardu na chlazení, protože pomocí peltierů jsem se dostal jenom do - 7 st C a chce to čistotu a oddělené zařízení od potravin a posléze alespoň - 40 st C.
Při rozmrazování voda přijme velmi rychle info z okolí, a tak bude nutný specifický druh čistoty.
Depolarizace vody magneticky změní rozpustné soli v kaly, pak je otázka co se hodí, musí následovat filtrace

Ohledně pohonu něco dělám ve vláknu suchý spořič UF, postup pomalý .......
Mnoho psů zajícova smrt.......
přeju dobrý výběr aktivit...
Jěště Ti topí tep čerpadlo s scroolem ?
Ohledně zařízení mám pocit, že pohyb vody moc věcí mění záleží na tom podle Tebe, nebo ne ?
K.

Napred 1220 diky za prianie zdravicka, rovnako prajem Tebe aj ostatnym, myslim ze som opat v norme... Mrazenu vodu pijem denne, celkom dobre chuti, a opat viem co je to smad. Doporucujem to kazdemu, ci uz ako liek alebo aspon ako prevenciu.
Takze: Novopoznana vlastnost vody , o kroru nam ide, ktora je sposobena polymerizaciou klastrov, silne ovplyvnuje rozpustnost roznych latok vo vode samotnej. Tym ze voda polymerizuje, uzatvara sa sama do seba, rozpustnost pakticky pre vsetky latky sa znizuje.Teda najviac" hladna"(po rozpustani) je voda hned po prechode do kvapalnej fazy ked je iba malo spolymerizovana. Po urcitej dobe sa rozpustanie zastavi a voda sa chova ako nasyteny roztok .
Dalej (kedze proces polymerizacie pokracuje dalej) sa zacne voda chovat ako presyteny roztok, vylucuje zo seba predtym rozpustene latky.(U cistej destilovanej vody sa iba znizuje rozpustnost).
Tieto procesy su zavisle tiez na teplote, s teplotou sa zrychluju.
Klastre sa daju rozrusit tiez silnym magnetickym polom, alebo prevdepodobne aj mechanicky(miesanim) podla pokusov Viktora Schaubergera.
"Hladna " voda ma oproti " sytej" vyssiu elektricku vodivost (uvadza sa ze az o 38%), co sa da zmerat. To moze nat pozitivny vplyv na cinnost neuronov.
Pri vyrobe "mrazenej vody" z tvrdej vody sa objavia vo vode vididelne supinky alebo zhluky vyzrazaneho vodneho kamena, co zdanlivo odporuje
tejto teorii(rozpustost sa zvysuje), ale je to sposobene tym, ze pri mrznuti sa voda cisti tiez, necistoty sa vytlacaju do este tekutej casti kde je roztok uz tak presyteny , ze rozpustene latky sa vylucia vo forme supiniek. Po rozmrazeni sa nestihnu tak skoro rozpustit naspat a usadia sa na dne flase. Ak ich neoddelime, rozpustia sa nazpat.
Lekarska veda "lieci" stovky chorob, pricinu ktorych ani nepozna. Oznacuje ich ako civilizacne choroby. Ale so 100% istotou bude tvrtit, ake skodlive a nebezpecne je pitie destilovanej vody, lebo vyplavuje z tela "uzitocne" latky...

http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56