Solid State Electric Generator

[la]

něco malého http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Konstrukce/ ... atoru.html
jednoduchý http://www.e-pristroje.cz/outdoor-menice-napeti.html

[Aquarius1]

Takže střídač napětí je vlastně měnič,nebo se mílím? Měnič totiž mám jen ne o takovém výkonu jako se píše stavěl jsem ho loni ale není problém postavit silnější.Pokud se mílím uveďte mne do obrazu.Dík Jindra

[Elektro]

V podstate áno. Rozdiel je v tom, že striedač má na výstupe vždy rovnaké plnenie impulzu a to približne 50 % periódy mínus DT(death time) pre unipolárne tranzistory, čo je približne 1 až 2 %. Teda pre 50Hz je dĺžka impulzu (plnenie) asi 9 ms. Pri striedačoch sa používa zapojenie push pull (dvojčinné). Jednoduché striedaše nemajú stabilizáciu výstupného napätia, za to je ich zapojenie veľmi jednoduché. Na výstupe striedačov jednoduchého typu nebýva sínusovka, ale pravouhlé impulzy, kvôli čo najvyššej účinnosti. Pri striedačoch so stabilizáciou výstupného napätia sa u vyšších výkonov používa pravdepodobne presýtka (tlmivka s presycovaným jadrom). Bližšie som zatiaľ v tomto obore nepátral, lebo momentálne nemám potrebu použitia takéhoto striedača.
Pre ostatných-znalých.Ak som napísal niečo zle opravte ma prosím.Rád sa v tomto obore niečomu priučím.

[la]

No napsal jsem střídač .proto,že měnič může být např s proměnným kmitočtem střídavým nebo stejnosměrným,je mraky druhů a tady patrně jde o jednoduchý zdroj 220V/50Hz.Jinak Elektro má v podstatě pravdu. Složitější střídače pro solární panely jsou v podstatě proto,že jdou přifázovat.Amatérské porodní bolesti jejich konstrukcí jsou veliké,nejlevnější způsob s nižší účiností je motorgenerátor a taky mnohem odolnější a přifázovat jde taky, použít jde třeba asynchronní motor roztočený na otáčky vyšší než synchronní, třeba asynchroní třífázový motor na 1400ot dodává při roztočení cizím třeba stejnosměrným motorem ,na 1600ot svůj výkon uvedený na štítku do sítě.
Hlavně soustrojí vydrží déle a nevyschnou mu elektrolytické kondenzátory za čtyři roky a jeho udržba je jednodušší.

[lajos]

Pánové, trochu pletete páté přes deváte a občas říkáte pravdu a ani o tom nevíte.
Střídač je přeměna AC/AC neb se mění frekvence pro prakticé účeli řízení asynchronních 1 nebo 3 fázových motorů. Jsou na 50Hz a bez změny frekvence se nedá účinně měnit jejich otáčky. Tak že střídač ke koupi bývá 50Hz/0-400Hz . Totéž je DC/AC
Pak jsou další kombinace s měničema kde se dělá z čehokoliv cokoliv.
Amatérská stavba měničů a obvzlášť střídačů, bývá obtížná obzvlášť nad výkony 300W. Během chvilky se vám v nich se usmažej výkonové polovodiče.

[la]

Takovej druh co teďkom popsal Lajos je uplně amatérský sadomaso.

[Elektro]

Pánové, trochu pletete páté přes deváte a občas říkáte pravdu a ani o tom nevíte.
Střídač je přeměna AC/AC neb se mění frekvence pro prakticé účeli řízení asynchronních 1 nebo 3 fázových motorů. Jsou na 50Hz a bez změny frekvence se nedá účinně měnit jejich otáčky. Tak že střídač ke koupi bývá 50Hz/0-400Hz . Totéž je DC/AC
Pak jsou další kombinace s měničema kde se dělá z čehokoliv cokoliv.
Amatérská stavba měničů a obvzlášť střídačů, bývá obtížná obzvlášť nad výkony 300W. Během chvilky se vám v nich se usmažej výkonové polovodiče.

Podľa mňa čo popisuješ, sú frekvenčné meniče a to je podstatný rozdiel. Ak sa mýlim, presveč ma o opaku.

[Aquarius1]

Takže střídač ne,ten nepotřebuju, no a měnič lze postavit celkem snadno,výkon se myslím odvíjí od použitých tranzistorů a především transformátoru a pak chladit I když jsem došel k poznání že něco bastlit bez možnosti měření je vlastně sázka do loterie takže zatím přerušuji koumání a věnuji se stavbě potřebných aparátů ,vzhledem k cenám se mi to zdá přijatelnější řešení i když na dýl ale času mám spoustu.
Díky za informace.

[lajos]

Noo, podle mně střídač je frekvenční měnič. Podle nejasností kolem názvoslový, je pak lepší trochu obšírněji popsat co to má dělat a k čemu to potřebuješ. Asi necháme to tak než se do toho zbytečně zamotáme a chytnem se za vlasy a slovíčka.

[Elektro]

Nechajme toho. Ja som sa snažil vysvetliť Akvariusovi rozdiel medzi meničom a striedačom. Ale aj tak to pochopil po svojom. Takže MIER OK?

[jarda ovčák svitavy]

Myslím, že všichni mohou tušit, k čemu to aquarius může potřebovat, anžto se nacházíme v tom konkrétním chlívku. Takže se bude muset neharmonický klikihák nebo klykyhák usměrnit a následně k potřebě nastřídat. Přirozeně bude záležet na výkonu, od něhož se bude ovíjet náročnost a cena. Pro vytápění domků lze použít přímo, neboť odporovému drátu bude jedno, co do něj pustíte. Pokud se mýlím, dloubněte do mne. V jednom snu jsem upravoval pro pohon auta heronovu baňku. Už poněkolikáté. Bude to znamení, počítám.....Bez střídače lze.......

[Elektro]

Pro vytápění domků lze použít přímo, neboť odporovému drátu bude jedno, co do něj pustíte. Pokud se mýlím, dloubněte do mne. V jednom snu jsem upravoval pro pohon auta heronovu baňku. Už poněkolikáté. Bude to znamení, počítám.....Bez střídače lze.......

Odporovému drôtu je to jedno, ale len do určitej miery a káblu už vôbec nie. Keď budeš používať jednosmerný prúd, tak paralelne vedené drôty sa k sebe priťahujú silou úmernou tečúcemu prúdu. Teda v kábli a hlavne v tom nesprávne dimenzovanom sa drôty navzájom priťahujú a navyše zohrievajú. Čo sa časom stane už nemusím vysvetľovať. Bežne dostupné káble v obchodoch sú stavané na striedavý prúd a pri jednosmernom prúde ich životnosť rapídne klesá. V ohrievacom telese, ak máš drôty naťahané vedľa seba, tieto sa navzájom priťahujú a keďže sa zároveň zohrievajú, tak sa postupne naťahujú až sa spoja. Z toho vyplýva, že na použitie jednosmerného prúdu použiť káble na jednosmerný prúd a ohrievacie telesá musia byť vystužené rozperkami. A čím väčší prúd, tým väčšie sily na vodiče.

[jarda ovčák svitavy]

Střídavý stejnosměrný..... mrkni na tohle:
http://www.upramene.cz/forum/files/zdroj2_958.pdf
Podívej se do dolního levého ruhu. Je tam křivka, která by z toho mohla vylézat.....A popravdě mi řekni, je tenhle výsledek několika interferencí a mnoha dalších vlivů stejnosměrný nebo střídavý?Proto nejdříve vyžehlit a pak těch 50 veselých herců.Nebo?

[Aquarius1]

Elektro napsal:

Keď budeš používať jednosmerný prúd, tak paralelne vedené drôty sa k
sebe priťahujú silou úmernou tečúcemu prúdu.

Tohle je dost zajímaví,takže i když jsou dráty v kabelu CU tak vlastně díky protékajícímu proudu se stávají něco jako magnetické? nebo se mýlím.To by znamenalo že i nemagnetické materiály se v určité situaci můžou chovat jako magnetický materiál nebo je to jen působení proudu jako třeba v cívkách,jenže v těch je třeba zase proudu střídavého.Nějak jsem se zamotal....... To jen mimo téma této sekce ale zajímá mne to

[Elektro]

Střídavý stejnosměrný..... mrkni na tohle:
http://www.upramene.cz/forum/files/zdroj2_958.pdf
Podívej se do dolního levého ruhu. Je tam křivka, která by z toho mohla vylézat.....A popravdě mi řekni, je tenhle výsledek několika interferencí a mnoha dalších vlivů stejnosměrný nebo střídavý?Proto nejdříve vyžehlit a pak těch 50 veselých herců.Nebo?

Ako som si prezeral ten obrázok, tak si myslím, že ten čo ho navrhol, nemá veľa znalostí o mikrovlnnom žiarení. Keď s a zamyslíš nad tým, že tá železná tyč má byť zohrievaná a má na nej vzniknúť potrebný teplotný spád je vlastne obalená cievkami, tak ako dokáže ten magnetrón zboku ohriať to železo? Veď všetka jeho energia sa spotrebuje pri ohrievaní cievok, ktoré svojimi rozmermi a vnútornou kapacitou pohltia celý výkon magnetrónu. A silne pochybujem, že to ten magnetrón prežije. Veď to je to samé, ako by si do mikrovlnky vložil spústu medi a zapol ju.
Ďalšia vec. Tie krivky sú zistené osciloskopom, alebo len predpoklad autora. Zober si frekvenciu 21 MHz- tá sa spotrebuje na vytvorenie rezonancie atómov v železnom jadre. Frekvencia magnetrónu , ak by sa dostala k železu, zmení sa na teplo. Tak potom neviem, odkiaľ dostal tú VF krivku modulovanú 50 HZ.
Keď sa do železa pustí prúd 50 HZ, tak na cievkach pre odber výkonu sa vytvorí podľa ich rezonančnej frekvencie buď 50 HZ, alebo ich harmonické. Závisí to od parametrov cievky a jadra, na akej frekvencii bude celok kmitať a tým vytvárať odoberaný výstupný výkon.
Teda podľa mojej dedukcie na výstupe (zberných cievkach) bude Subharmonická frekvencia frekvencie atómovej rezonancie v železnom jadre tvoriacom spolu so zbernými cievkami rezonančný obvod. Tých 50 Hz, ktoré do jadra púšťame má podporiť tú subharmonickú frekvenciu, ale ak subharmonická frekvencia železa a zberných cievok nebude súhlasná s frekvenciou prúdu, alebo jeho harmonickými, ktorý do železa púšťame, bude výsledok taký že vlastne nepodporíme subharmoniskú rezonanciu železa a zberných cievok, ale ju budeme oslabovať o to viac, o čo sa frekvencie budú líšiť.
Prosím neber to ako konečný verdikt. Je to čiste moja vlastná dedukcia vytvorená na základe mojich skromných vedomostí o frekvenciách a rezonancii. A navyše moje vzdelanie je len stredoškolské elektrotechnika slaboprúd. Takže ak niekto so mnou nebude súhlasiť, nemám mu to za zlé a nebudem sa hádať.