Homemade jadra práškové a iné

[jeff]

Taky si zkoušíš hrát s Miller systemem z magnetricity? Je tam zajímavý system spínání indukčností s blokováním zpětných nárazů a když se k cívkám připojí paralelně kondenzátor, aby byl obvod v rezonanci, vypadá to slibně, že by to mohlo fungovat. Je na tom ještě hodně práce. Jádra prozatím používám feritová, ale k neodymovým magnetům je potřeba materiál pro vyšší indukci, kolem 1,5T. Zase nezbývá, než vinout cívky a experimentovat.

Jeff

[Ondřej]

Ne, do Hujer generátoru bych nešel, když vidím daleko schopnější borce jak se s tím mordujou... Měl jsem to na jinačí věci, ne FE. Kdes sehnal neodymy a za kolik? Z tuzemských nabídek mi přišlo pomalu nejlevnější koupit od TV Products Věčnou bludičku a vybrakovat ji...
Jo anebo se pár lidí domluvit a nakoupit společně, jelikož při větších odběrech jsou podstatné slevy. Např Magsy s.r.o. - NdFeB špalek 30mm průměr, 210mm délka, poskládaný ze 21 magnetů vyjde na 3050 vč. DPH., což už je lepší a při větších odběrech to ještě poleze dolů.

[jeff]

Nakupovat nějaké větší počty větších neodymů je tak na vyloupení banky. Bylo by dobré se v rámci našeho fóra domluvit kdo a kolik toho bude potřebovat a objednat to hromadně, ale ne u nás, ale třeba v Číně. Ještě to celé budeme muset dát do kupy, průchodné to je.

Jeff

[Akord]

Tak nech sa mi ozve na http://www.neodym.sk , ak to mysli niekto vazne.
Z feritoveho prasku mozno len tazko urobit opat ferit.
Epoxid aj ovela redsie pojiva nepomozu, lebo je tam stale vela "vzduchu",
teda nepermeabilneho materialu. Aj poriadnym stlacenim okolo 500 MPa,
(pri beznych rozmeroch desiatky az stovky ton) ma permeabilita hodnotu
najviac 100-200. To staci akurat na radiove cievky, nie na motory,
alebo nebodaj impulzne trafa, kde treba o rad vyssiu permeabilitu, inac by
boli totalne obrovske, trafo PC zdroja by malo velkost velkeho "kybla", teda vacsie,
nez klasicke plechove.
V pripade motorov su poziadavky miernejsie, lebo je tam vzduchova medzera, podobne
v pripade takych tlmiviek. Problemom je ale nizka indukcia, v pripade feritu 0.25T.
Jedno z rieseni, ktore mam s dobrymi vysledkami odskusane je pouzit cisty
(obsah uhlika a inych zloziek<0.2%) zelezny prasok s pojivom, alebo kupit
zvonka taky material. Funguje to do niekolko kHz. Je si treba uvedomit,
ze toto riesenie ma takmer o rad vyssie straty pri 50Hz, nez trafoplech,
napriek kvalitnemu receptu a zahranicnym obrazkom o vhodnom pouziti.
Vsetci tuto informaciu radsej obidu. Takze pouzit prasok len na to, na co sa
z nejakych inych dovodov hodi. Robil som z toho pomalybezne
alternatory na male vodne, veterne a tepelne jednotky s vykonom 100-200W
a ucinnostou 70-80% (horkotazko). javascriptemoticon(':|')

[Waldes]

Důvod malé magnetické vodivosti odlitku je jasný, mělo mi to dojít hned. Při míchání to vyšlo zhruba tak, že do jednoho objemového dílu rozmíchaného epoxidu jsem byl schopen domíchat tak 6 objemových dílů drceného feritu. Jinak řečeno, pokud budu mít odlitek 7 cm dlouhý, tak 6 cm z toho bude původní ferit a 1 cm epoxid. Epoxid se ovšem tváří jakobych měl v jádře vzduchovou mezeru. Takže, při obdélníkovém odlitku se středními rozměry 2 x 4 cm = 12 cm střední obvod, je v tomto jádře mezera někde kolem 1,5 cm ....... Proto také tak malá indukčnost cívky na odlitku.
P.S. Napsáno v květnu 2004! ... Neopakujte stejné chyby.

Gewo, aj ked si nesmierne vazim vase rozsiahle vedomosti, musim vas v tomto pripade opravit. Vase uvazovanie vas trochu zviedlo. pri pomere 1 :6 nebude medzera 1/7 dlzky magnetickej drahy! To by bolo len ak by ste lepili k sebe tenke pliesky teda cela vrstva lepidla by bola medzerou. Uz len keby ste lepili kocky ktora kazda ma 6 stran uz by bola medzera len 6*7 teda 1/42 drahy. Kedze vsak zrnka su nepravidelne a roznej velkosti tak medzera bude mensia ako cca 1/100. Tento system sa bezne pouziva a ide o takzvanu rozlozenu medzeru, ktora praveze pri vhodnom zlozeni "prachu" prispieva ku kvalite jadra. Preto nevidim tak nerealne vyrobu vlastnych jadier. Ako priklad pripajam subor Fy Magnetics.

Waldes

[navstevnik]

Aby ste netapali v tme, tak narychlo som sa spytal kolegu: spominane nanokrystalicke mag. materialy na baze kovoveho skla sa stale pokusaju vyrobit a skumat vo Fyz.Ustave SAV Bratislava, kontakt p. Švec 02/59410561. Problem je z dodrzanim parametrov v seriovke. Maju len pokusnu poloprevadzku.

Preto u nas v praci kolegovia pouzivaju materialy od VACUUM SCHMELZE.

Ja som vo Vacuumschmelze pracoval. Stretol som sa tam nielen s jadrami na bazer kovoveho skla, ktore sa tam bezne pouzivaju, ale aj s neodym.magnetmi, ktore vacuumschmelze samo vyraba. vyraba aj magnety do hdd, a su pouzite aj v ISS stanici. par ich mam aj doma, ale nie vela. VAC (vacuumschmelze) pri piestanoch.

[habana]

hola,
tak sem dneska narazil na doprodej kdysi vyrabovanýho skladu z Prametu Šumperk.
Koukněte na http://www.doe.cz/
a je to hned na úvodní straně úplně dole ke stažení včetně sklad. zásob, cen a katalogu Pramet Šumperk.

[Merlin]

Netreba sa ospravedlnovat, nepovedal som, ze to je posledna pravda. Ked zme sa tym vtedy zabyvali, dospeli zme po radu pokusov k takymto zaverom. Budem len rad, aj ked mrzuty, ked sa to niekomu skutocne podari. Nam sa nepodarilo, a to bol dovod preco som to tu zverejnil.
Netreba sa pysit iba z uspechmi, treba aj ukazat na body, ktore su nepriechodne, alebo sa tak aspon po vycerpavajucom radu pokusov javia. Moze to usetrit hafo zbytocnej roboty inym. That´s all.

P.S. Uz niekdo uspesne vyrobil take jadro? Myslim s tunajsich prispevatelov, nie papierovo kdesi na webu..

[Martin z KE]

Tak ako, je mozne doma vytvorit jadro na toroidny transformator na 50 Hz, alebo jadro do zvaracieho invertora ?? Ma s tym niekto skusenosti ? Nasiel som na nete Fe prasok s obsahom Si, Al, prasky a aj oxid Fe2O3. Uvazujem nad tym, ako by sa to dalo spojit epoxidom co najefektivnejsie. Bez vzduchovych medzier a tak. VO vakuu snad, ale to nemam po ruke veru. Mozno by stacili dostatocne vybracie.

[Martin z KE]

Gewo, aj ked si nesmierne vazim vase rozsiahle vedomosti, musim vas v tomto pripade opravit. Vase uvazovanie vas trochu zviedlo. pri pomere 1 :6 nebude medzera 1/7 dlzky magnetickej drahy! To by bolo len ak by ste lepili k sebe tenke pliesky teda cela vrstva lepidla by bola medzerou. Uz len keby ste lepili kocky ktora kazda ma 6 stran uz by bola medzera len 6*7 teda 1/42 drahy. Kedze vsak zrnka su nepravidelne a roznej velkosti tak medzera bude mensia ako cca 1/100. Tento system sa bezne pouziva a ide o takzvanu rozlozenu medzeru, ktora praveze pri vhodnom zlozeni "prachu" prispieva ku kvalite jadra. Preto nevidim tak nerealne vyrobu vlastnych jadier. Ako priklad pripajam subor Fy Magnetics.

Waldes

A ake su tam pomery Al:Fe ? Mal som v plane nieco oskusat, ale po negativnych ohlasoch asi nebudem. Chcel som zmiesat zelezny prasok s obsahom Si s epoxidom, ale nejmensim moznym mnozstvom, asi na nejakej vybrujucej podlozke alebo co. Pokrocil niekto ? Pozna niekto pomer kovov Al:Fe ? A co tak tam este pridat Fe2O3 ?? Rozmyslal som aj nad niklom, ten vsak v praskovej forme nezozeniem.

[Martin z KE]

... a je to pro šanon .... Hned po ránu jsem doměřil další jádro. Včera večer jsem namotal do jednoho odloženého a nerozdrceneého kusu také 35 závitů drátu.
- vzduchová cívka má indukčnost 6,7 mikrohenry
- cívka na odlitku má indukčnost 32,4 mikrohenry - tj. relativní permeabilita jádra je 4,8
- cívka na originál feritu má indukčnost 1 mH - relativní permeabilita jádra je 150 ...

A taketo meranie je v poriadku ? Meral si to na toroide ? lebo bezne sa meraju vlastnosti na toroidnom vzorku koli presnosti. Ked meras na tycke, tak predpokladam ze cast magnetickeho toka sa uzatvori cez vzduch tak ci tak. Cize zakonite musi vychadzat nizsia permeabilita. Ale mozno sa mylim ak ak hej , ospravedlnujem sa. Nevyznam sa zas az tak v tom.

[Akord]

Tak ako, je mozne doma vytvorit jadro na toroidny transformator na 50 Hz, alebo jadro do zvaracieho invertora ?? Ma s tym niekto skusenosti ? Nasiel som na nete Fe prasok s obsahom Si, Al, prasky a aj oxid Fe2O3. Uvazujem nad tym, ako by sa to dalo spojit epoxidom co najefektivnejsie. Bez vzduchovych medzier a tak. VO vakuu snad, ale to nemam po ruke veru. Mozno by stacili dostatocne vybracie.

Mám s tým značné skúsenosti aj s originál magnetickými Fe práškami na tento účel. Daj si prípadne hľadať autor akord nazov prášok.
Vzduchu medzi zrnami je tak stále veľa aj bez lepidla iba čisto po zlisovaní, že celková permeabilita je stále 10 až 100x nižšia, než je treba pre 50Hz, a aj proti feritu je to nedostatočné. Epoxid neprichádza do úvahy, keď nepomôže ani lis. Originál prášky majú na svojom povrchu mikrovrstvu pojiva, čo to spojí po zlisovaní a vypečení. Na toroid s priemerom 120mm som potreboval 300 tonový lis, a ešte to bolo málo, overil som. Mám k originál prášku aj požadované lisovacie tlaky. Na trafo je ten prášok nevhodný, určitý význam má pri tlmivkách, alebo motoroch, kde je v obvode vzduchová medzera, a permebilita preto nie je najdôležitejšia. Proti plechom je tak do 10kHz stále výrazne stratovejší, v pásme 50Hz až niekoľko kHz až 10x.
Oxid Fe2O3 neprichádza do úvahy, za určitých podmienok by išlo uvažovať s Fe+Si/Al, ale nie na 50Hz.
Sebemenšie póry prudko znižujú permeabilitu, nepomôžu ani epoxidové prášky, ktoré sú oveľa efektívnejšie, než tekuté lepidlo, do ktorého nejde aj tak dostať viac než asi 70% objemovo. Vo väčšine prípadov je ale materiál stále celkovo vysoko stratový, urobil som asi 70 rôznych vzoriek a meral im hysteréznu slučku.
Profi práškové jadrá na trafá a tlmivky sa robia výlučne lisovaním s obrovskými tlakmi a použité materiály si poriadne strážia. Klasický Fe prášok pre magnetické obvody je niekedy vhodný pre tie jednoduchšie motorčeky, inak je o ničom, je okolo toho veľa reklamy, ale meraniu účinností sa vyhýbajú. Zliatinové prášky ako Sendust a podobné so Si, Al, a podobné, čo za to stoja, sú zase poriadne drahé, to môžem rovno nakúpiť ferity, alebo hotové jadrá.

[Akord]

Aby ste netapali v tme, tak narychlo som sa spytal kolegu: spominane nanokrystalicke mag. materialy na baze kovoveho skla sa stale pokusaju vyrobit a skumat vo Fyz.Ustave SAV Bratislava, kontakt p. Švec 02/59410561. Problem je z dodrzanim parametrov v seriovke. Maju len pokusnu poloprevadzku.

Preto u nas v praci kolegovia pouzivaju materialy od VACUUM SCHMELZE.

Ja som vo Vacuumschmelze pracoval. Stretol som sa tam nielen s jadrami na bazer kovoveho skla, ktore sa tam bezne pouzivaju, ale aj s neodym.magnetmi, ktore vacuumschmelze samo vyraba. vyraba aj magnety do hdd, a su pouzite aj v ISS stanici. par ich mam aj doma, ale nie vela. VAC (vacuumschmelze) pri piestanoch.

teraz som to zbadal...hovoril som s tými pánmi asi pred 2-3 rokmi, snažil som sa dosť, ale považujem ich za podtrhnutých namyslených egocentrikov, nech si to vezmú do truhly, hádam si nemyslia, že japonci a číňania budú na nich závislí, to je asi to najjemnejšie, čo k tomu môžem povedať...
...požičali mi ale ten materiál domov na zmeranie, a musím uznať, že bol mimoriadne dobrý, veľmi malé straty, stačilo namotať a bol toroid, čo fungoval výborne do 50kHz, vyzeral ako niklová/nerezová fólia.

[Martin z KE]

Aha tak, no to je ale skoda. Inak ten Sendust, ved to je len FE, SI, Al to nie je problem. Da sa zohnat porasok FeSI1416 kde obsahuje asi 15% Si. K tomu ked sa prida trocha AL, da sa vyrobit zmes 82%Fe, 12%Si, 6% Al To je od original sendust http://en.wikipedia.org/wiki/Sendust nedaleko tam maju 85/9/6. Ale samozrejme chapem, ze za domacich podmienok je nemozne to dostatocne stlacit. Skoda hm. Ale aspon na vyssie frekvencie by sa pouzit dal nie ? Do toho zvaracieho invertora napriklad tam mozu byt radovo aj desiatky, stovky kHz. Myslim taky podomacky robeny . S tym epoxidom. Keby som to mal skusit, tak s minimom epoxidu a poriadne uvibrovat na nejakej vibracnej doske nech to "posada". Ale hm asi to nepojde Mimochodom, aku permeabilitu ma bezny trafoplech ?

[Akord]

Aha tak, no to je ale skoda. Inak ten Sendust, ved to je len FE, SI, Al to nie je problem. Da sa zohnat porasok FeSI1416 kde obsahuje asi 15% Si. K tomu ked sa prida trocha AL, da sa vyrobit zmes 82%Fe, 12%Si, 6% Al To je od original sendust http://en.wikipedia.org/wiki/Sendust nedaleko tam maju 85/9/6. Ale samozrejme chapem, ze za domacich podmienok je nemozne to dostatocne stlacit. Skoda hm. Ale aspon na vyssie frekvencie by sa pouzit dal nie ? Do toho zvaracieho invertora napriklad tam mozu byt radovo aj desiatky, stovky kHz. Myslim taky podomacky robeny . S tym epoxidom. Keby som to mal skusit, tak s minimom epoxidu a poriadne uvibrovat na nejakej vibracnej doske nech to "posada". Ale hm asi to nepojde Mimochodom, aku permeabilitu ma bezny trafoplech ?

Skús čítať tie súvislosti dôslednejšie, epoxid nevedie k výsledkom, keď k nim nevedie ani sám prášok úplne bez lepidla ubúchaný kladivom. Zneistel som, ak si myslíš, že k práškovému železu stačí pridať práškový hliník, to isto nie. Treba pripraviť zliatinu a tú rozomlieť. Treba mať aj na pamäti, že hliník pri zvýšených teplotách neuveriteľne dobre oxiduje a horí, oxid je nežiadúci. To na kolene urobiť nejde, musel by si na tom dobrú chvíľu seriózne pracovať a čosi investovať. Nestlačený prášok je opakujem nanič aj pri kHz. To tak môžeš z toho urobiť dolaďovacie jadrá, ale nie cez to prenášať výkon. Permeability si vygoogli.