Mňo, já myslím, že mi nik hlavu neutrhne, když pošlu kousek ovládacího panelu...Ilem píše:Já ti to věřím, ale k čemu mi to je, když jsem ani nestihnul vidět tu fotku.Jim68 píše:
No, na tom vnitřním spádu mi to taky dělá tak 55°c, ale na teplotu já nehraju - dělá mi to elektriku.......
z prototypu . Stačí? Ale myslím, že Ti to není k ničemu . . Taková samohonka. 
Sakra! Jsem odhalen!Iv píše:I ty šibale, dnes je mně jasný, proč těm pavědcům nevyšlo to oteplování
Fakt to chladí jako prase... teda - pokud nechceš topit.... pak to topí jako peklo 
Áno, presne tak, ak si vezmeme ako príklad konvenčný rekuperátor, tak pri vstupnej, teda vonkajšej teplote napríklad 10 stupňov Celzia a teplote v miestnosti napríklad 20 stupňov Celzia tak teplota odchádzajúcom vzduchu bude tak 12 - 13 stupňov a v prichádzajúcom tak 17 - 18 stupňov Celzia. Pri rekuperácií navrhovanou formou by sme mali výsledok úplne iný. Odchádzajúca hmota by mala teplotu povedzme 5 stupňov a vháňaný vzduch povedzme 22 - 24 stupňov Celzia. Pravda otázka zložitosti ostáva, teda či by to malo zmysel vzhľadom na potrebnú investíciu.Dvell píše:No ne dle mně to bylo myšleno jinak a je jedno jesli s epoužije kompresor nebo ventilátor.. uproetřed té krabičky je stejne jen výměník který zprostředkovává výměnu tepla z teplého vyfukovaného vzduchu do studeného nasávaného.. No a kompresor by delal defakto totéž.. stlačení = ohřátí.. přes žebra kompresoru by se přehnal chladný vzduch z venku tím by se ohřál a byl by vyfouknut do místnosti.. vzduch z kompresoru by se ochlazen vyfouknul ven z domu.. Ano dle mně by to šlo trošku složitý ale pokud chcete ze vzduchu vyždímat uplně všechno teplo je tohle asi nejlepší doposud známí a konvenčně dostupný systém..
S pozdravem
Dvell
No jo, je to o synergii všech tepelných krámů v domě. Protože Tč má nejlepší zdroj tepla právě v tom teplém vzduchu z baráku, který vyfouknem. A výrobci na to kašlou. Ovšem, je to jen podružný zdroj tepla a hlavně - čerpadlo se dá dotovat i z venku.... a foukat ještě něco teplejšího... . Myslel jsi to takhle, Dvell?Waldes píše:Áno, presne tak, ak si vezmeme ako príklad konvenčný rekuperátor, tak pri vstupnej, teda vonkajšej teplote napríklad 10 stupňov Celzia a teplote v miestnosti napríklad 20 stupňov Celzia tak teplota odchádzajúcom vzduchu bude tak 12 - 13 stupňov a v prichádzajúcom tak 17 - 18 stupňov Celzia. Pri rekuperácií navrhovanou formou by sme mali výsledok úplne iný. Odchádzajúca hmota by mala teplotu povedzme 5 stupňov a vháňaný vzduch povedzme 22 - 24 stupňov Celzia. Pravda otázka zložitosti ostáva, teda či by to malo zmysel vzhľadom na potrebnú investíciu.Dvell píše:No ne dle mně to bylo myšleno jinak a je jedno jesli s epoužije kompresor nebo ventilátor.. uproetřed té krabičky je stejne jen výměník který zprostředkovává výměnu tepla z teplého vyfukovaného vzduchu do studeného nasávaného.. No a kompresor by delal defakto totéž.. stlačení = ohřátí.. přes žebra kompresoru by se přehnal chladný vzduch z venku tím by se ohřál a byl by vyfouknut do místnosti.. vzduch z kompresoru by se ochlazen vyfouknul ven z domu.. Ano dle mně by to šlo trošku složitý ale pokud chcete ze vzduchu vyždímat uplně všechno teplo je tohle asi nejlepší doposud známí a konvenčně dostupný systém..
S pozdravem
Dvell
Waldes.
Na izolace nemysli - když budeš mít teplo zadara...Dvell píše:No myslel jsem to především tak že mi doma nic takového nemáme a opravdu si nemyslím že někdy mít budeme.. pokudbychom my chtěli začít šetřit enegrií (ne že bychom nechtěli ale nejsou finance) znamenalo by to celý barák zaizolovat a vyměnit okna.. slušná investice.. pak bych možná přemýšlel o tom jak ušetřit za vyfukovaný teplý vzduch.
S pozdravem Dvell
ještě rád ho vyfoukneš....Rád bych upozornil, že príšte podobná budoucí prání a jiné príspevky mimo vecné téma budu rovnou mazat. Prosím zúčastnené, aby respektovali príčinnost, anebo jinou odpovídající kategorii. Náboženství do techniky ne, v té tady beží hra na Tomáše.Jim68 píše:Na izolace nemysli - když budeš mít teplo zadara...
......Já mezi tou hromadou informací dosud nenašel nic, čeho by se šlo chytit, že jde o nejakou novou a objektivne popsanou vec. Zázraky nevedu, a ruzné druhy rekuperace je možné možné nastudovat v literature, nebo na netu. Ruzných typu výmenníku a rekuperátoru tepla je obrovská hromada.Jim68 píše: v témě freonový motor jsem už pustil informace, které mohou být užitečné....
A co využití energie získané kondenzací vlhkosti, která je obsažena v odtahovaném vzduchu z místností?Ilem píše:Příteli, naprosto přesně vím, jak jsi to myslel. Ale mohu tě ubezpečit, že tepelným čerpadlem v rekuperaci žádné teplo navíc nezískáš. Krom toho, které jsi tam dodal kompresorem. Ohřeješ pouze míň vzduchu na vyšší teplotu. celkové množství využitého tepla bude teoreticky stejné, v praxi však menší než při klasické rekuperaci. Správně navržená protisměrná rekuperace dokáže využít 80 - 90 procent odpadního tepla. Dalo by se využít i téměř 100 procent, ale jako vždy se jedná o kompromis. Tentokrát mezi účinností a rozměry.gromit píše: uvažoval jsem takto - vzduch odsávaný z místnosti - teplota 20°C, venkovní teplota 0°C. Po průchodu klasickým rekuperačním výměníkem a poměrem množství vzduchu odváděného:přiváděnému = 1:1 půjde ven vzduch o něco teplejší než 10°C a do místnosti o něco studenější než 10°C. Přínos tepelného čerpadla - snížit teplotu výstupního vzduchu a zvýšit teplotu vstupujícího - čili vrátit dovnitř víc tepla, než dokáže obyčejná rekuperace. Ale nejsem v klimatizaci odborník, jen tuším, že ten Elmet to tak má udělaný...
Takže v praxi to vypadá asi tak: vzduch odsávaný z místnosti - teplota 20°C, venkovní teplota 0°C. Po průchodu klasickým rekuperačním výměníkem a poměrem množství vzduchu odváděného:přiváděnému = 1:1 půjde ven vzduch 2-4°C a do místnosti 16-18°C.
Non
To je dost diskutabilní. Pokud by se uřídil výparník tak, aby vlhkost kondenzovala a nezamrzla, jistý zisk by tu byl, zvlášť, pokud by se jednalo o kuchyň, koupelnu, nebo něco podobného. Jenomže v praxi výparník zamrzá a jeho následné odtávání je energeticky náročnější, než zisk z kondenzace. Strávil jsem s tím docela hodně času, a nepodařilo se mi to uřídit. Problém je v tom, že (alespoň u mě) každý zásah na tepelném čerpadle se projeví za cca 2 hodiny. Musel by to být docela sofistikovaný systém s predikcí, který by sledoval všechny teploty a průtoky vlhkosti a tlaky, které lze sledovat, jak pokud jde o chadivo, tak pokud jde o vzduch, topné médium,... Otázkou je, zda by se to vyplatilo. Rekuperace, jako taková příliš mnoho tepla neušetří. Existuje mylný názor, že když má rekuperace účinnost 80procent, ušetří 80 procent tepla. To je totální nesmysl. Taková rekuperace ušetří 80procent z tepla, které uteče větráním. Na prostup tepla zdivem, stropy, okny, podlahou,... nemá naprosto žádný vliv.aNONym píše:A co využití energie získané kondenzací vlhkosti, která je obsažena v odtahovaném vzduchu z místností?Ilem píše:Příteli, naprosto přesně vím, jak jsi to myslel. Ale mohu tě ubezpečit, že tepelným čerpadlem v rekuperaci žádné teplo navíc nezískáš. Krom toho, které jsi tam dodal kompresorem. Ohřeješ pouze míň vzduchu na vyšší teplotu. celkové množství využitého tepla bude teoreticky stejné, v praxi však menší než při klasické rekuperaci. Správně navržená protisměrná rekuperace dokáže využít 80 - 90 procent odpadního tepla. Dalo by se využít i téměř 100 procent, ale jako vždy se jedná o kompromis. Tentokrát mezi účinností a rozměry.gromit píše: uvažoval jsem takto - vzduch odsávaný z místnosti - teplota 20°C, venkovní teplota 0°C. Po průchodu klasickým rekuperačním výměníkem a poměrem množství vzduchu odváděného:přiváděnému = 1:1 půjde ven vzduch o něco teplejší než 10°C a do místnosti o něco studenější než 10°C. Přínos tepelného čerpadla - snížit teplotu výstupního vzduchu a zvýšit teplotu vstupujícího - čili vrátit dovnitř víc tepla, než dokáže obyčejná rekuperace. Ale nejsem v klimatizaci odborník, jen tuším, že ten Elmet to tak má udělaný...
Takže v praxi to vypadá asi tak: vzduch odsávaný z místnosti - teplota 20°C, venkovní teplota 0°C. Po průchodu klasickým rekuperačním výměníkem a poměrem množství vzduchu odváděného:přiváděnému = 1:1 půjde ven vzduch 2-4°C a do místnosti 16-18°C.
Něco takového? http://www.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla ... e-cerpadlo .Ilem píše:To je dost diskutabilní. Pokud by se uřídil výparník tak, aby vlhkost kondenzovala a nezamrzla, jistý zisk by tu byl, zvlášť, pokud by se jednalo o kuchyň, koupelnu, nebo něco podobného. Jenomže v praxi výparník zamrzá a jeho následné odtávání je energeticky náročnější, než zisk z kondenzace. Strávil jsem s tím docela hodně času, a nepodařilo se mi to uřídit. Problém je v tom, že (alespoň u mě) každý zásah na tepelném čerpadle se projeví za cca 2 hodiny. Musel by to být docela sofistikovaný systém s predikcí, který by sledoval všechny teploty a průtoky vlhkosti a tlaky, které lze sledovat, jak pokud jde o chadivo, tak pokud jde o vzduch, topné médium,... Otázkou je, zda by se to vyplatilo. Rekuperace, jako taková příliš mnoho tepla neušetří.aNONym píše:A co využití energie získané kondenzací vlhkosti, která je obsažena v odtahovaném vzduchu z místností?
Non
aNONym píše:Něco takového? http://www.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla ... e-cerpadlo .Ilem píše:To je dost diskutabilní. Pokud by se uřídil výparník tak, aby vlhkost kondenzovala a nezamrzla, jistý zisk by tu byl, zvlášť, pokud by se jednalo o kuchyň, koupelnu, nebo něco podobného. Jenomže v praxi výparník zamrzá a jeho následné odtávání je energeticky náročnější, než zisk z kondenzace. Strávil jsem s tím docela hodně času, a nepodařilo se mi to uřídit. Problém je v tom, že (alespoň u mě) každý zásah na tepelném čerpadle se projeví za cca 2 hodiny. Musel by to být docela sofistikovaný systém s predikcí, který by sledoval všechny teploty a průtoky vlhkosti a tlaky, které lze sledovat, jak pokud jde o chadivo, tak pokud jde o vzduch, topné médium,... Otázkou je, zda by se to vyplatilo. Rekuperace, jako taková příliš mnoho tepla neušetří.aNONym píše:A co využití energie získané kondenzací vlhkosti, která je obsažena v odtahovaném vzduchu z místností?
Výňatek: Tepelné čerpadlo Comfortzone ochladí odváděný vzduch na teplotu až -15°C. Díky velmi nízké teplotě odváděného vzduchu z budovy dochází k využití tepla nejen z tepelné energie odváděného vzduchu, ale současně i z energie získané kondenzací vlhkosti, která je obsažena v odtahovaném vzduchu z místností (podobně jako využití kondenzačního tepla ze spalin u kondenzačního kotle).
Co si o tom myslíš, Ileme? Tvůj názor mne velice zajímá. A v důsledku na něj dám. Vždyť člověk TČ nekupuje každý den. Dík
