laik píše:Zdravím
jsem tu zas z další, už během týdne druhou informací o rakovině ( asi nějaké koincidence a měl bych se na to zaměřit???) Nevím přesné podrobnosti ale hodně mě to rozčílilo.....
Milý Laiku, jaká náhoda? Ono je to totiž spíše pravidlo. Kdyby nemanipulovali statistikama a jejich kritériama, něco bychom se dozvěděli.
Jinak k té chemoterapii. V lékařských kruzích je notoricky známo už od počátku 20 století, že vše, co do těla příjde a nepatří tam a každý úraz, ať již jakkoliv způsobený, má ve své naprosté většině za následek oživení imunního systému. To se týče třeba i svalové injekce rtuťových sloučenin, ale zrovna tak to udělá injekce mlíka, krve, arseniku atd. a zrovna tak to udělá zlomená noha a zápal plic, stejně jako hysteroctomy. Otázkou je nikoliv jestli k tomu dojde, protože dojde, ale otázkou přežití je, do jaké míry a na jak dlouho.
Veřejnosti to není moc známé, ale nabuzení imunity byť například i zápalem plic dokáže člověka s rakovinou dostat z obojího, zápalu plic stejně jako z rakoviny, ale nedochází k tomu moc často. Podle mých informací při nejlepším tak jeden případ ze sta. U chemoterapie je to o něco lepší, zde jde tak o 3 případy ze sta, kdy chemoterapie v rozumné míře dostane člověka jak z otravy chemoterapií, tak z rakoviny. Totéž platí i pro ozařování. Kupodivu jenom operace má poněkud lepší skóre.
Už starý Paracelsus se vyjádřil, že rozdíl mezi lékem a jedem je v množství. Poněkud však pominul ve svém vyjádření to, že je také směrodatná doba léčby a čím, jde-li o akumulativní prostředek, jako je třeba rtuť, nebo prudkost infekce, jako je zápal plic atd. To ani nemluvě o tom, v jakém stavu se imuní systém člověka nachází v době započetí terapie, ať už přišla úmyslně, nebo ne. Do toho se ještě taky plete to, že málo terapie je taky na nic. V tom se plácáme všichni, doktoři i my, samoléčitelé. Rozdíl však je, že nemnohý doktor je si těchto skutečností plně vědom a dojít na to přes doktorské tmářské vzdělání se povede jen málokterému a z těch málokterých je jich ještě dost, kteří si radši vydělají, než by močili proti větru.
Samoléčitelé mají jistou výhodu v tom, že jdou postatně více podle zkušeností a jednou z nich je vyčistit, vyčistit a zase vyčistit a tím umožnit organismu se vrátit na imunní hodnoty, které se samy povětšinou postarají. Jenže jít touto cestou, když už člověk má na kahánku, také moc nefunguje. Není čas. Není čas zaprvé na moc veliké zjišťování co a jak a taky není čas na čištění. Ono to taky většinou chvilku bez pomoci trvá. Zde je právě místo pro metody jako je MMS, HCl, a mnoho jiných, které to čištění značně urychlují. Proto taky MMS dokáže řešit i otravu chemoterapií a je dokonce možné, že dohromady s chemoterapií, pokud Ti jí dochtoři nedaj příliš, má lepší účinky než MMS samotné. Z některých případů se to tak jeví, i když ne úplně ze všech, ale je v tom hodně neznámých, takže těžko z toho vyvozovat závěry.
Právě zde je to, v čem nás ortodoxní medicína, se svými neuvěřitelnými zisky, nechává ve štychu. Prachy jdou místo do širokého výzkumu, který by byl v dnešní době celkem snadno statisticky zpracovatelný díky kompové technologii, jednak do kapes nesmyslné armády pracovníků ve zdravotnictví, i když ne vždy zrovna nejlépe placených, a jednak do kapes naprostých příživníků, obchodníků se smrtí. Ti se pak snaží co nejplynuleji budovat základnu opakovaných zákazníků a k jejich metodě patří i dostatečné množství úmrtí na to, aby byla většina alespoň zastrašena, když už ne přesvědčena a poskytovala té armádě, ať už těm přímo vinným, tak i těm nevědomým a jaksi nevinným, zdroje příjmů. Tím, že si tato klika uzurpovala i právo nejvyššího soudu, je dost těžké s tím cokoliv dělat kromě sebe vzdělávání a vzájemného sdílení zkušeností a tím vlastně všeobecného vzdělávání. Docela se divím, že J. Humble ještě poskakuje. Je dost vyjímkou.
Ahoj, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.