Akord, u elektromagnetu můžeš měřit i kalorimetrem, ale u permanentního magnetu nic takového nenaměříš.
Akú prácu koná gravitácia ak visí kabát na vešiaku? Je to podobné ako keď drží v napnutom stave pružinu permanentný magnet.
Abychom tedy byli styloví, na věšáku visí lehký kabát martina11 patřičně zatížený toroidem.martin11 píše:
...prosím čtoucí...jste ve vláknu Magnetické pístové motory"
O MM přemýšlím poslední dobou docela dost, sám mám v hlavě plány na jeden takový kousek. Zatím mám tři varianty - levnou, u které budu rád, když utáhne sama sebe, ekonomickou, která vznikne posílením levné varianty, a složitou s přibližně dvojnásobným výkonem.martin11 píše:
....a na na úvod...co si Corvin myslí o MM ... special o pístové versi....
Tak to zkusíme jinak..adam.benda píše:... vzhledem k tomu, že v každé vzdálenosti od magnetu působí jiná síla, výpočet celkové práce musíme vždy provést přes ........ (kdo ví, ať odpoví!)
Pokud chceme zavést nový pojem - nefyzikální práce - musíme si ho nějak určitě vymezit, aby se o něm dalo diskutovat, zkoumat ho, atd.poota píše:Pomalu ale jistě se dostáváme k tomu, že existuje práce fyzikální a práce nefyzikální.
Ta fyzikální je celkem jasná a navíc i dobře popsaná...
Pod pojem práce nefyzikální můžeme zařadit všechno ostatní ... třeba to, že věci drží pohromadě, že kabát visí na věšáku, voda má hladinu, magnet magnetuje ...
Uvedený vztah je podle mne mimo realitu. Vždy záleží na rozmerech magnetu(plocha pólu), co se týče funkce vzdálenosti jako a2. Pokud by tam mel zustat takovýhle kvadrát, tak výsledek bude také mimo. Nejjednodušší je to zmerit silomerem pres vymezovací podložky odtrhnutím, rekneme ze vzdálenosti 10cm, začít s rozlišením cm a skončit mm, a spočítat součiny síly(zjednodušit na konstantu, prumer) a zmeny vzdálenosti.adam.benda píše:...začali ze vzdálenosti 1 m přibližovat magnet k pevně uchycenému magnetu a povedlo se vám ho přiblížit až na 0,002 m (2 mm) od upevněného magnetu? Uděláme si v tomto takovou úmluvu, že síla odpuzující magnet držený v ruce se v tomto případě vypočítá takto:
F = 0,004 / a2 (a2 = ,,a na druhou")
a je vzdálenost mezi magnety.
Konstanta 0,004 vychází z vlastností a proporcí magnetu, netřeba řešit.
+1poota píše:Pomalu ale jistě se dostáváme k tomu, že existuje práce fyzikální a práce nefyzikální. .....
Zdravím - poota
Rozměry magnetu, plochy pólů a všechny další parametry obsahuje ta konstanta 0,004. To jsem ale už psal.Akord píše:Uvedený vztah je podle mne mimo realitu. Vždy záleží na rozmerech magnetu(plocha pólu), co se týče funkce vzdálenosti jako a2. Pokud by tam mel zustat takovýhle kvadrát, tak výsledek bude také mimo. Nejjednodušší je to zmerit silomerem pres vymezovací podložky odtrhnutím, rekneme ze vzdálenosti 10cm, začít s rozlišením cm a skončit mm, a spočítat součiny síly(zjednodušit na konstantu, prumer) a zmeny vzdálenosti.
Visící vrtulník koná práci velice značnou, jak poznal každý, kdo se ocitl v mohutném proudu vzduchu, který vytváří, poznal unikající teplo z výfuku, uslyšel řev turbíny a hluk vrtulí.Slavek Krepelka píše: Vrtulník stojící nad věží Sv. Víta práci nekoná.
...
A vrtulník žere a žere chemickou energii.
Není vůbec překvapivé, že když člověk milionkrát uvidí věc padat dolů a NIKDY se vznášet ve vzduchu, usoudí z toho, že věci padají dolů a nebude moc věřit tomu, kdo tvrdí, že to tak nemusí být, ale neukáže, že to tak opravdu není.Slavek Krepelka píše:... V každém případě není jedinný důvod, kromě vlastní neschopnosti a zabedněnosti se domnívat, že magnetické pístové motory a jiné netradiční zdroje energie jsou utopické.
Obávám se, že z konstanty a čtverce vzdálenosti jim to nepůjde.adam.benda píše:.. Jde mi o to, jestli ti lidé, kteří se tu holedbají svými znalostmi a tím, jak rozumějí fyzice, jestli by dokázali s takto daným (nebo klidně jakýmkoli jiným) vztahem spočítat celkovou mechanickou práci.
Obvykle čtu dusledne, a napsal jsem, že ta funkce vzdálenosti závisí od plochy pólu také. Proto to nemuže zahrnout žádná konstanta. Dále vše závisí od pracovního bodu a zatežovací prímky konkrétního magnetu. Tyhle funkce jsou nelineární a neexistuje pro ne žádný normální vzorec. Reší se to graficky, nebo početne za více zjednodušení, a nejde o tak jednoduchou vec, aby se to predložilo jako vzoreček ze strední školy. Zadat takhle úlohu a nebrat v úvahu konkrétní vlastnosti magnetu, tedy jeho B-H charakteristiku je jenom povídání o ničem. Sám bych mel s tím dosti práce, už jsem podobnou úlohu rešil a trvalo mi to nekolik hodin, když to nedelám porád. Navíc mi chybí skutečný duvod, abych se tím zabýval. Když budu mít volno, mužu se podívat, zda najdu nejaký vhodný zjednodušený vztah, nebo za jakých okolností by platil ten již uvedený.adam.benda píše:Rozměry magnetu, plochy pólů a všechny další parametry obsahuje ta konstanta 0,004.
No je to trochu zvláštní, protože jsem jim poskytl příklad jak vystřižený z učebnice a kde nic, tu nic... O to, jak dobře ta rovnice vystihuje síly v mag. poli, o to teď tolik nejde, ten výpočtový vztah byl zkrátka dán jako F = 0,004 / a2 a mělo by to pro ně být právě velice jednoduché, jsou-li tak znalí, jak se tvářejí. Zvolil jsem právě velice jednoduchý příklad. Tedy jednoduchý je pro toho, kdo vedle "vzdělání" umí taky myslet a umí zacházet s fyzikálními a matematickými zákony. Je pravda, že i s těmito všemi schopnostmi si stejně člověk nemůže dovolit o něčem soudit, že to může nebo nemůže existovat, ale tak alespoň bych měl pocit, že mi to říká někdo, kdo má za sebou nějakou praxi v opravdových číslech, prociťování fyzikálních vztahů alespoň do nějaké hloubky atd. A ne že se jedná o nějakého šprta, který se jen naučí základní fyzikální poučky a navíc s velice slabou schopností, umět s nima zacházet.poota píše:Obávám se, že z konstanty a čtverce vzdálenosti jim to nepůjde.
Snad kdyby ten magnet zespoda přiskakoval, tak z jeho váhy a vzdálenosti by byla naděje. A kdybys dodal čas, řeknou Ti i výkon. Ale takhle ...
Je mi líto, ale nemůžu s tím úplně souhlasit. Toto může platit pro jeden nějaký konkrétní způsob počítání sil mezi magnety, ale nemohu to vzáhnout na všechny metody. Vyvinul jsem si vlastní a řekl bych, snad docela sofistikované metody, pro výpočty sil mezi magnety. Když se to zkusí porovnat s praktickým měřením se siloměrem atp., sedí to poměrně dost dobře. V této mé metodice není závislost mezi plochou pólu a vzdálenosti mezi magnety. Dokonce si ani moc neumím představit, proč by to tak mělo být.Akord píše:Obvykle čtu dusledne, a napsal jsem, že ta funkce vzdálenosti závisí od plochy pólu také. Proto to nemuže zahrnout žádná konstanta. Dále vše závisí od pracovního bodu a zatežovací prímky konkrétního magnetu. Tyhle funkce jsou nelineární a neexistuje pro ne žádný normální vzorec.
Já jsem to, Akorde, ani moc nemyslel na Tebe, tuhle úlohu. Máš své postupy a své názory a občas si to dovolíš říct na plnou hubu, že MM existovat nemůže, ale už Tě tady z fóra nějakou dobu znám a i když s Tebou třeba nemusím tolik souhlasit, zdá se, že v oblasti magnetizmu dost pracuješ a i když by sis soudy o (ne)existenci MM také neměl dovolit (neměl by si je dovolit nikdo), jsem schopen to nějak brát... Tu úlohu jsem spíš směroval na jiné lidi zde na fóru...Akord píše:Navíc mi chybí skutečný duvod, abych se tím zabýval.
Děkuji Ti, ale to je v pořádku, neztrácej s tím čas, nebo maximálně jen třeba pro zajímavost... Hodně jsem si už zvykl používat své vztahy a postupy, asi bych ani neuměl, přesedlat na něco jiného...Akord píše:Když budu mít volno, mužu se podívat, zda najdu nejaký vhodný zjednodušený vztah, nebo za jakých okolností by platil ten již uvedený.
Vzorec je mi celkem jasný a bez ohledu na jednotky mi z něj vyplývá, že záleží pouze na vzdálenosti.Ilem píše:.. Kdo se přidá do tipovačky?