Tepelné motory

[Jim68]

Na rozdíl od parního stroje od lokomotivy, kde zaplatíš kromě ceny stroje i palivo.
Když Ti válec zamrzne, tak si to špatně rozdělil,
Že to celý běží ve velmi záporný teplotě by mělo být jasný.
Dokud mi to nepoběží, už sem psát nebudu.
Grrr.
K.
.... Tady může být dobrým rádcem pouze JIM68 jehož je nápad i mnoho zřejmě již fungujících oblud.
ode mne už nic nečekej

Karle,
móóc si vážím tvého inspiračního nápadu, ale nějak to vše nestačím vtřebávat, si na mně moc rychlé
Pára je pára, tam vím vo co gou. Já už jiné nebudu
Přeji hodně úspěchů při realizaci tvých bazmeků
H.v.

Se omlouvám, mám děsný práce, od té doby, co mi to tak jako funguje, nabralo to všechno rychlost.... .
Kutilovi: všechny skripta z vejšky Ti můžu přenechat, je toho asi 200 stránek o Carnotovi a Rankinovi a entalpii atd, ale jestli nejsi na matiku, tak si to stejně nevypočítáš, že jo? Můžu Ti s tím výpočtem pomoci, ale jak říkají kluci z fakulty - správnost výpočtu ověříme pouze praktickým pokusem.... Písťáky jsem dávno dal k ledu, dělají psí kusy s teplem (tření, tlaky, těsnění, kondenzace, zamrzání...) a vrhnul jsem se na turbíny.
P.s.: K těm skriptům - jsou myslím docela nanic, protože popisují idealizované děje. Realita je v dlouhodobém testu provozu, kdy se teploty vyrovnají. Nebo to v laborce všechno předehřát a předchladit....
A ještě: jestli používáš vodní páru(?) tak je to jedno z nejtvrdších (nejvýkonnějších tepelně) médií, pokud si to spočítáš správně, budeš mít super výsledky.

To Navar: díky za příspěvek. Ten závěr je moc pěkný!!

Upraveno: Kutile, zatím bych se vykašlal na vstřikování a udělal si tu teplotní a energetickou bilanci. Ať víš, do čeho jdeš. Stejně by ses k ní vrátil. Páč jde o děsný chumel souvisejících čísel (v chodu motoru). Technicky bych to řešil až pak(protože s tím bude mnohem víc problémů než s počítáním - a vích prachů... ).

[kutil]

Se omlouvám, mám děsný práce, od té doby, co mi to tak jako funguje, nabralo to všechno rychlost.... .
Kutilovi: všechny skripta z vejšky Ti můžu přenechat, je toho asi 200 stránek o Carnotovi a Rankinovi a entalpii atd, ale jestli nejsi na matiku, tak si to stejně nevypočítáš, že jo? Můžu Ti s tím výpočtem pomoci, ale jak říkají kluci z fakulty - správnost výpočtu ověříme pouze praktickým pokusem.... Písťáky jsem dávno dal k ledu, dělají psí kusy s teplem (tření, tlaky, těsnění, kondenzace, zamrzání...) a vrhnul jsem se na turbíny.
P.s.: K těm skriptům - jsou myslím docela nanic, protože popisují idealizované děje. Realita je v dlouhodobém testu provozu, kdy se teploty vyrovnají. Nebo to v laborce všechno předehřát a předchladit....
A ještě: jestli používáš vodní páru(?) tak je to jedno z nejtvrdších (nejvýkonnějších tepelně) médií, pokud si to spočítáš správně, budeš mít super výsledky.
Upraveno: Kutile, zatím bych se vykašlal na vstřikování a udělal si tu teplotní a energetickou bilanci. Ať víš, do čeho jdeš. Stejně by ses k ní vrátil. Páč jde o děsný chumel souvisejících čísel (v chodu motoru). Technicky bych to řešil až pak(protože s tím bude mnohem víc problémů než s počítáním - a vích prachů... ).

Jime ahojky, já to někde vyčet že máš fofry, tak sem tu moji SZ po dvou dnech smazal.
Od té doby sem móóc pokročil, skripta nepočebuju páč si složité výpočet neudělám ..... mě stačí když pochopím princip.
Narazil sem na jednu věc co ve skriptech určitě není. Já ti to písnu znovu, ju?
Díky H.v.

[kutil]

Chlapi ahojky, přeji všem příjemné posvátčí
Začal nový rok a já zjistil že su načisto blbé-grrr Potřebuji vypočítat tlak a teplotu chladiva po expanzi a vždy naleznu jen vzoreček kde jsou tyto dvě hodnoty neznámé a neumím si to dostadit tak abych z teho byl chytré
Můžete mě někdo pomoct ať neumřu blbé
Konkrétně:
Abych sehnal konkrétní hodnoty chladiva, tak sem pro výpočet volil propan který má podobné vlastnosti jako R407c. (viz příloha)
Jedná se mi o zjištění ztráty tlaku ve válci a hlavně o kolik klesne teplota aby mi ty válce nezamrzaly = kolik tepla musím dodat?
Např. čistě teoreticky jako výchozí použiji chladivo na výstupu z kompresoru které má tlak např. 30 atm. a teplotu 72 st.C. Jedná se tedy o syté páry které mají stejnou hmotnost jako kapalina.
Pro jednodušší výpočet sem si zvolil že vstříknu 1 cm3 propanu do válce a ten bude expandovat do objemu 80 cm3.
Otázka:
Jakou teplotu a jaký tlak bude mít propan na výstupu z válce ? Teoreticky by ještě nemělo dojít ke kondenzaci....

Díky móóóc
H.v.

[Jim68]

Budeš mít tlak 3,13 baru a teplota bude +0,9°C, takže Ti to nezamrzne. Ale musíš udržet tu páru. Kdyby byl propan kapalný, musel bys ohřát víc.

[kutil]

Budeš mít tlak 3,13 baru a teplota bude +0,9°C, takže Ti to nezamrzne. Ale musíš udržet tu páru. Kdyby byl propan kapalný, musel bys ohřát víc.

Ahojky, zlaté člověk
Já se bál teho zamrznutí, toto mi stačí ke štěstí, du laborovat dál.
Díky móóóc
H.v.
PS- už sem uvažoval s tou horší variantou šestipísťáku = zbytečně móóc složitý-grrrr

[aNONym]

http://starrotor.com/Engines . Non

http://starrotor.com/AirConditioner

[Jim68]

http://starrotor.com/Engines . Non

http://starrotor.com/AirConditioner

A Tvůj názor, None? Podle mýho je kutil dál.

[aNONym]

http://starrotor.com/Engines . Non

http://starrotor.com/AirConditioner

A Tvůj názor, None? Podle mýho je kutil dál.

Nevím jak je Kutil daleko. Non

Ber to kak, že jsem na to narazil, přišlo mi to zajímavé, a nejspíš jsem to umístil do nevhodného vlákna. Každopádně, design je to nevšední.

[kutil]

Nevím jak je Kutil daleko. Non
Ber to kak, že jsem na to narazil, přišlo mi to zajímavé, a nejspíš jsem to umístil do nevhodného vlákna. Každopádně, design je to nevšední.

Ahojky, já se juknul až teď.
Ten link je zajímavý, díky, ale já jdu opravdu jinou cestou.
Vymyslel sem si konstrukční změny parního motoru kde si mohu volit mezi přesným dávkováním anebo lepším využitím kroutícího momentu. Na páře by to dělalo účinnost cca 60% ze 70% možných po odečtení entalpie páry. To mi nikdo nevěří tak hrdinně mlčím dokud nedokončím prototyp. No a do teho mě nakukal Karel využít chladivo jako Jim a nápad je na světě .
Nyní musím vstřebat veškeré poznatky o chladivu a vypadá to že to pude . V každém případě využiji teplo okolního prostředí což u vodní páry nejde
Vydržať
H.

[aNONym]

No a do teho mě nakukal Karel využít chladivo jako Jim a nápad je na světě .
Nyní musím vstřebat veškeré poznatky o chladivu a vypadá to že to pude . V každém případě využiji teplo okolního prostředí což u vodní páry nejde

Díky za odpověď! Non

Držím palce.

[kutil]

kucí ahój,
tak sem po 14 dnech sezení nad vzorečky zjistil, že všechno je jinak-grrr
Cituji z učebnice fyziky:
Vysvětlete proč izotermický, izochorický, izobarický a adiabatický děj jsou jen MODELY skutečných dějů v přírodě nebo v technické praxi. Proč nelze tyto děje přesně realizovat?
Tož nač se já vůl trápím výpočty
Najedu na to svým osvědčeným způsobem Pokus-omyl a ono to nějak dopadne
Mějte se a ať se vám daří
H.v.

[1220]

např skupenského výparného tepla za různých teplot právě mají za cíl se nějak dokodrcat
tomu co je pravda, aby to šlo spočítat aspoň na procento přesně ,což se nedaří, a tak jsou tři způsoby výpočtů,pojmenované podle příslušných vědců.
Dotaz na izoděje bych zoodpověděl tak, že k zanedbání například přestupu tepla při ději izotermickém
ve skutečnosti nedochází protože teplo přestupuje vždy a všude, a proto se mluví o MODELU....
podobně jsou na tom ostatní modely.
Právě ale svět modelů dovádí postupně lidi k opakovatelným pokusům, které jsou využitelné. Přesnost opakovatelnosti se celkem zvyšuje. Je to metodika zaužívaná.
Dostala se mi do ruky knížka od autora : Jaroslava Hýbla "Strojní chlazení "
Možná jsou lepší knihy ale autor byl praktický teoretik - teoretický praktik a nádherně popisuje i různé režimy efektivnosti a neefektivnosti chladicích strojů a v závěru totéž o čerpání tepla z okolí.
Publikace je z roku 1947
Další zajímavá publikace je z roku 1982 pod názvem Chladicí technika autor Kazimiera Gutkowského
ze které mně zaujaly "přehříváky" které přikládám. Jsou tam i jiné věci i příklady dimenzování chladicích soustav.
K.

[Slavek Krepelka]

kucí ahój,
tak sem po 14 dnech sezení nad vzorečky zjistil, že všechno je jinak-grrr

Kutílku, tohle jsou slova učátele fyziky ke třídě mého syna na 11 ročníku highschool, což se dá přirovnat ke gymplu:

"Když to je slizký, jde o bilologii, když to smrdí a bouchá, jde o chemii a když to nefunguje, jde o fyziku."

Tím jenom chci naznačit v kostce to, co Ti říká Karel. Vše jsou jakési průměry, jakési dohody, jakési ujednocení empirických poznatků pomocí matiky, ale nic z toho není přesné, i když se to k té přesnosti snaží nějak maticky prokousat. Každá konstanta je rébus, každé pravidlo má vyjímky atd. Takže, máš recht a zkoušej.

Hodně štěstí, Slávek.

[kutil]

Kucí, díky za morální podporu, ono to pude....
U teho chladiva je problém s mazáním tak musím za chlaďařama nachytat rozumy z praxe. Část oleje se rozpouští v chladivu tak si myslím že když použiju netečné samomazné materiály jako je např. Albromet (bronz) tak to něco přežije.
Ale páč to dělám jako "garážovou" výrobu a nikdo na mně nikde nečeká, tak ta realizace bude hóódně ale hóódně zdlouhavá Svý dělají i finance, z důchodu se výzkum těžko zvládá-grrr. O to cennější bude radost z dosažených výsledků
Vydržať
H.
PS- až sem se přihlásil tak se mě otevřela Karlova příloha, tam je to i o tom oleji a podobné výměník sem vyméšlel na ohřev chladiva pro předání skupenského tepla......dík za info

[Jim68]

kucí ahój,
tak sem po 14 dnech sezení nad vzorečky zjistil, že všechno je jinak-grrr
Cituji z učebnice fyziky:
Vysvětlete proč izotermický, izochorický, izobarický a adiabatický děj jsou jen MODELY skutečných dějů v přírodě nebo v technické praxi. Proč nelze tyto děje přesně realizovat?
Tož nač se já vůl trápím výpočty
Najedu na to svým osvědčeným způsobem Pokus-omyl a ono to nějak dopadne
Mějte se a ať se vám daří
H.v.

No, ty výpočty nezavrhuj, páč Ti ušetří mraky prachů a hlavně času.....