Kosmický šum

[Návštěvník]

Pro první přiblížení doporučuju http://cs.wikipedia.org/wiki/Permitivita a http://cs.wikipedia.org/wiki/Permeabilita

Dík za odkaz, hledal jsem to v knihách a nic jsem nenašel,

Takže permitivita je taková "účetní" veličina určena dohodou - možná aby platilo
c=1/sqr(u0*e0)

docela síla.

Škoda, že o měření permeability tam nic není

Jestli mužu říci:
rychlost světla =je dána obrácenou hodnotou vektoru(u0,e0)
NO super

[Juranus]

Takhle jednoduše bych se to asi pojmout neodvážil. Magnetická indukce, intenzita a elektrická indukce a intenzita jsou veličiny měřitelné a proto také mají své jednotky. Je třeba si vážit těch, kteří vztahy mezi nimi objevili, protože svá pozorování museli "podložit" vyšší matematikou a úžasnou předtavivostí, která pak třeba Einsteinovi dovolila formulovat speciální a všeobecnou teorii relativity. S Bohrem se pak celá dlouhá léta přeli na poli kvantové fyziky a Einstein (možná ke své škodě) nikdy neustoupil. Dnes jsou hitem efekty kvantové provázanosti a teorie superstrun. Vřele doporučuji si o tom něco přečíst. Otevřou se vám jistě nové obzory. Bohužel mi vaše současné počínání spíš připadá, jako pokus stavět jadernou elektrárnu na základě newtonovské fyziky. Nic ve zlém.

[Tomas]

Takhle jednoduše bych se to asi pojmout neodvážil. Magnetická indukce, intenzita a elektrická indukce a intenzita jsou veličiny měřitelné a proto také mají své jednotky. Je třeba si vážit těch, kteří vztahy mezi nimi objevili, protože svá pozorování museli "podložit" vyšší matematikou a úžasnou předtavivostí, která pak třeba Einsteinovi dovolila formulovat speciální a všeobecnou teorii relativity. S Bohrem se pak celá dlouhá léta přeli na poli kvantové fyziky a Einstein (možná ke své škodě) nikdy neustoupil. Dnes jsou hitem efekty kvantové provázanosti a teorie superstrun. Vřele doporučuji si o tom něco přečíst. Otevřou se vám jistě nové obzory. Bohužel mi vaše současné počínání spíš připadá, jako pokus stavět jadernou elektrárnu na základě newtonovské fyziky. Nic ve zlém.

Zajímalo mě co lze experimetálně prokázat, nic víc nic míň. Připadá mi zajímavé, že se o měření permeabiliti vakua nic nepíše. Někdo to nějak zjistit musel. Jak????

Jadernou elektrárnu stavět nehodlám

[Juranus]

Nelze asi jednoduše spočítat jakou hustotu volné energie by život na Zemi snesl, ale při představě Teslova auta a nějakým "sběračem" a výkonem 80 kW nebo koní si nedovedu představit, že by to naše forma života přežila. "Zelení" nás často děsí nepříznivými vlivy různých zdrojů energie, jako jsou třeba staré TV obrazovky, jaderný odpad uložený kilometry pod zemským povrchem apod. Kdyby tušili, kolik volné energie nás obklopuje, snad by dali pokoj :-)

[Juranus]

Stejně jako elektrický odpor nelze měřit přímo, protože je to vlastnost a ne stav, tak i permeabilitu nebo permitivitu asi bude třeba zjišťovat nepřímo, a to měřením indukce a intenzity. Já bych ale prozatím věřil tomu, že u prakticky všech materiálů byly již tyto vlastnosti zjištěny a klidně bych je akceptoval z fyzikálních tabulek.

[Juranus]

Pro první přiblížení doporučuju http://cs.wikipedia.org/wiki/Permitivita a http://cs.wikipedia.org/wiki/Permeabilita

Dík za odkaz, hledal jsem to v knihách a nic jsem nenašel,

Takže permitivita je taková "účetní" veličina určena dohodou - možná aby platilo
c=1/sqr(u0*e0)

docela síla.

Škoda, že o měření permeability tam nic není

Jestli mužu říci:
rychlost světla =je dána obrácenou hodnotou vektoru(u0,e0)
NO super

Nejsem si jistý, že jde o vektory, protože "c" je tu skalár [ms-1] (2,998 E-8 ms-1)

[spaceball]

Zdravím,

docela by mě zajimalo, jestli mužu prohlásit. Když je planeta patřičně hmotná má atmosféru, má i patříčnou rotaci, pak má i magnetické pole. Pak může být zdrojem radiového zářeni

Měsíc nemá atmoféru a myslím, že nemá magnetické pole, nemá radiové záření.

Napadá mě, jestli přítomnost mag. pole u planety není způsobeno, třením atmoféry o povrch planety?
Pohyb povrchu planety a atmosféry - to přece může být VE?

Jupiter má velkou hmotnost a velký atmosferický tlak, proto vysílá radiové vlny. Vysílá taky něco Venuše?

budu až v pondelí

Tělesa s rozsáhlým magnetickým polem - magnetosféra a radiové emise na vysokých frekvencích. Taktéž i galaxie, pulsary, neutronové hvezdy....... máte pravdu, Měsíc nemá především magnetické pole.

Takhle jednoduše bych se to asi pojmout neodvážil. Magnetická indukce, intenzita a elektrická indukce a intenzita jsou veličiny měřitelné a proto také mají své jednotky. Je třeba si vážit těch, kteří vztahy mezi nimi objevili, protože svá pozorování museli "podložit" vyšší matematikou a úžasnou předtavivostí, která pak třeba Einsteinovi dovolila formulovat speciální a všeobecnou teorii relativity. S Bohrem se pak celá dlouhá léta přeli na poli kvantové fyziky a Einstein (možná ke své škodě) nikdy neustoupil. Dnes jsou hitem efekty kvantové provázanosti a teorie superstrun. Vřele doporučuji si o tom něco přečíst. Otevřou se vám jistě nové obzory. Bohužel mi vaše současné počínání spíš připadá, jako pokus stavět jadernou elektrárnu na základě newtonovské fyziky. Nic ve zlém.

Naprostý souhlas. Slavné teorie - i přesto, že pro některé jsou to čáry a kouzla nebo kvantopověry a bůhvíco, nejsou výsledkem jen myšlenkového pokusu, ale jsou tvrdě podloženy matematickou formulací daného problému... Pokus stavět atomovku na základě newtonovské fyziky... (zde bych se zastal nicku Tomas) pak v tom případě jste na špatném fóru. My víme že to "nejde", ale může se zde vyskytnout názor nebo myšlenka hozena do placu bez souvislosti, která podnítí něčí matematický mozek už s těmi obzory... Souhlasím s tím, že vysvětlovat struny nebo korelování částic je nad rámec tohoto fóra (osobně bych si to nedovolil z časových důvodů) ale nejsme zde na odborném fóru. Nic ve zlém

[Juranus]

Pak ovšem by bylo ve vašem podpise vhodnější moto: "Náhodou k VE"
Jinak celé toto snažení vidím velice pozitivně, protože je tu vidět silné zaujetí pro věc, které nutně povede nebo už vede k touze po vědění. Je toho už hodně, co naši "otcové" probádali, ale paradoxně, čím více toho víme, tím širší obzory se nám otevírají a máme toho více a více k poznávání. Osobně si myslím, že je dobré začít stavět na nějakých základech. Začínat úplně od nuly možná ani nejde. Nestačil by jednomu celý život na to, aby všechno znovuobjevil, prostudoval a popsal. Proto mne na tomto fóru dojímají uživatelé, jejichž příspěvek začíná nějak takto: "Já teda toho z fyziky moc nevím a na matematiku jsem slabej, ale myslím si, že ........" Tím se jich nechci dotknout, ale jen jim připomenout, že internet je mocný nástroj a cokoliv se chtějí dozvědět, všechno tam je ....

Já sám jsem pevně přesvědčen, že žádná VE k dispozici není a spíš bych sázel na jadernou fůzi, ať už studenou nebo horkou, ale každopádně řízenou. Nežízené bych se po zbytek života rád vyhnul.

Nakonec však přeji všem hodně úspěchů v bádání a pokusničení.

[Tomas]

Četl jsem přednášku od Harold Aspeden na téma Vákuum - Náš budoucí zdroj energie, byla uveřejněná na tomto foru.
Tam bylo uvedeno asi toto - vakum je nic, ale přesto má magnetickou permeabilitu a permitivitu. Jenom mě zajímalo, jak se k uvedeným hodnotám přislo. Třeba rychlost světla lze pokusem změřit.

Po hledání můžu říci.
Hodnota permitivity je dohodnutá.

U permeability je uvedena konstanta 4*PI .10exp-6, způsob jejího měření jsem nenašel. Nevím - je to moje spekulace, že i tato hodnota je domluvená. Tipoval bych, že vychází z části vzorce pro výpočet koule S=4*PI*(r*r). Myslím, že účelem konstanty 4*Pi je umožnit matematické řešením dalších, mnohdy složitějších matematických rovnic. Tyto rovnice trošku fungují a alespon částečně dokáží modelovat el. nebo mag. pole.

Myslím, že vákum není zdrojem energie - tedy bohužel Zdrojem mohou být hvězdy a planety, současná filozofie konstrukce antén, se snaží nezkreslit přijímaný signál a tak dostáváme poměrně čistý nezkreslený signál, ale slabý. Myslím, že vhodnou anténou, bych dostal signál silnější, ale zkreslený. Pro pohon je mi jedno jestli je signál zkreslený nevýhoda asi bude v tom, že taková antena se pak stává sama zdrojem rušení. Musí to být vykoumáno tak, aby na to nikdo nepřišel Jinak ČTU by mi vzal sekeru

[Klient]

Pro oblast hledačů VE mnohdy synonyma, ale to už je pak zmatení.
Vakuum z vývěvy není středem tornáda, ale ve středu tornáda může být naměřené vakuum. Je to ale zároveň osa- neutrální nulový bod soustavy která je v pohybu. Zavedním asymetrie může být tento "pevný bod" zužitkován ne jinak než na úkor
hybnosti celé soustavy. Pokud je ale soustava poháněna např ochlazováním širšího okolí, tak máme "ve" i podle klasické fyziky.
Čiže rozumem k VE
Zkuste si prostudovat třeba meteorogii, klasickou meteorologii pak se teprve může něco přidat, třeba ta asymetrie.

k.

[Juranus]

Nepochopil jsem váš závěr, že hodnota permitivity vykua je dohodnutá.

Permitivitu lze určit ze vztahu

e = D/E


D je elektrická indukce - zjednodušeně Q/S [Cm^-2]
E intenzita elektrického pole - zjednodušeně F/Q [Vm^-1]

Q, S i F lze změřit, takže jistě se lze k e dobrat

[spaceball]

Pak ovšem by bylo ve vašem podpise vhodnější moto: "Náhodou k VE"
Jinak celé toto snažení vidím velice pozitivně, protože je tu vidět silné zaujetí pro věc, které nutně povede nebo už vede k touze po vědění. Je toho už hodně, co naši "otcové" probádali, ale paradoxně, čím více toho víme, tím širší obzory se nám otevírají a máme toho více a více k poznávání. Osobně si myslím, že je dobré začít stavět na nějakých základech. Začínat úplně od nuly možná ani nejde. Nestačil by jednomu celý život na to, aby všechno znovuobjevil, prostudoval a popsal. Proto mne na tomto fóru dojímají uživatelé, jejichž příspěvek začíná nějak takto: "Já teda toho z fyziky moc nevím a na matematiku jsem slabej, ale myslím si, že ........" Tím se jich nechci dotknout, ale jen jim připomenout, že internet je mocný nástroj a cokoliv se chtějí dozvědět, všechno tam je ....

Já sám jsem pevně přesvědčen, že žádná VE k dispozici není a spíš bych sázel na jadernou fůzi, ať už studenou nebo horkou, ale každopádně řízenou. Nežízené bych se po zbytek života rád vyhnul.

Nakonec však přeji všem hodně úspěchů v bádání a pokusničení.

Náhodou k VE - pochopil jste Rozumem k VE pochopíte až si namátkou projdete mé příspěvky
Posílat někoho do školy nebo doporučovat odbornou literaturu - to není ten typ fóra kde se to "nosí".
Víceméně, jde o relaxaci a pokusy jsou nástrojem poznání jak říkáte a ne všechni se zabývají konstrukcí perpetuum
mobile. Některé pokusy nedopadnou vždy špatně a souhlasím s tím, že se nejedná o volnou energii, ale o otevřený
systém, do kterého nevědomky vpouštíme další složku - třeba ve formě kmitů, tepla, slunečního záření, upraveného
paliva... Takový systém se navenek jeví jako uzavřený, nebo zdánlivě s COP >1 a některé dokonce i automotivní, avšak
vždy budou spotřebovávat "palivo" k překonávání odporu z dlouhodobého hlediska až do vyčerpání nebo vyrovnání
potenciálů. Občas si taky zablbnu s něčím podobným i přesto, že dopředu vím jak to dopadne...Spoléhat se na fůzi nebo
štěpení asi není a nebude v možnostech členů tohoto fóra. Maximálně tak sledování důsledků kavitací v části alembiku
nebo varné baňce za pomocí piezo, kde v bublinkách vznikají vyšší teploty než na Slunci - bezpečné, nehrozí term. fůze,
nebo jo?! ... Co se týká štěpení jádra a VE - jak se to vezme. Pokud to dá víc energie než té kterou do toho
vložíme zpracováním rudy, stavbou reaktoru...), můžeme i to chápat jako free energy (např. atomová bomba). Ve
skutečnosti ta energie z jádra těžkého prvku pochází z nějaké supernovy... VE lze chápat i jako známou energii kolem nás
- nevyužitou. Nemusí se vždy jednat o energii z vakua nebo z časoprostorové trhliny
Chápu vašemu dojmutí z některých uživatelů a jistě že si lze informace vyhledat na netu (hlavně z YouTube ).

[Juranus]

Tohle mne tedy zajímá:

Maximálně tak sledování důsledků kavitací v části alembiku nebo varné baňce za pomocí piezo, kde v bublinkách vznikají vyšší teploty než na Slunci - bezpečné, nehrozí term. fůze,....

Tedy konkrétní naměřené hodnoty a metody měření. Můžete mi poradit, kde se k nim dostanu? Jestli to nejsou chyby měření. Údaj "vyšší teploty než na Slunci" je totiž velmi nekonkrétní. Na povrchu slunce je asi 5600 - 6000 °K, ovšem v jeho nitru jsou už teploty řádu miliónů °K. Takže vytvořit v laboratoři teplotu, jako na povrchu slunce, není problém - stačí elektrický výboj, ale teploty nitra slunce, to už bude problém. Pokusy o řízení jaderné fůze zatím nedávají v praxi využitelné výsledky.

Na závěr bych si dovolil jen obehrané: "Štěstí přeje připraveným"

[Návštěvník]

Nepochopil jsem váš závěr, že hodnota permitivity vykua je dohodnutá.

Permitivitu lze určit ze vztahu

e = D/E


D je elektrická indukce - zjednodušeně Q/S [Cm^-2]
E intenzita elektrického pole - zjednodušeně F/Q [Vm^-1]

Q, S i F lze změřit, takže jistě se lze k e dobrat

Máte pravdu, vzorec to vysvětluje, přesto postrádám nějaký postup měření.
Jakou má mít indukčnost cívka, má být vzduchová, jednovrstvá, vícevrstvá , kvalita vakua, napětí proud atd. Prostě něco konkrétního.

[Juranus]

No, to je právě ono. Jakmile se o to začnete zajímat, zjistíte, že naši moudří předchůdci již tyto cestičky prošlapali. Není však vůbec naškodu zprvu je stejnými cestičkami následovat, protože na nich uvidíme úskalí, kterými se museli prokousat a že to neměli vůbec jednoduché. Budeme si jich o to více vážit.

Necítím se plně kompetentní být průvodcem na těchto cestách a dnes se dá všechno najít na internetu, ale víme-li například, že náboj jednoho coulombu dostaneme při průchodu 1 A po dobu 1 s, tak jistě můžeme na nějakou plochu takový náboj dostat a nebo změřit, jaký náboj na ploše máme. Měřit intenzitu el. pole lze také provést několika způsoby. e nakonec zjistíme výpočtem. Jinak to nejde. Přímo měřit nejde. S měřením je to vždy tak, že měřená veličina musí vyvolat nějaký efekt, který můžeme pozorovat a z něj pak hodnotit, přiřadit veličiny, cejchovat, kalibrovat atd., abychom dostali co nejpřesnější výsledky, které pak prezentujeme ve zvolené nebo předepsané soustavě měr a vah. To už je pak ta dohoda. Pokud bychom např. měli jinou délkovou míru, nebo by prostě měl 1 m jinou délku, byla by samozřejmě číselně i jiná hodnota permitivity, i když její reálné vlivy a projevy by byly samozřejmě naprosto stejné.

Určitě je dobré, o prostředí, ve kterém jediném možném můžene naše experimenty provádět, vědět co nejvíce. Alespoň se tím vyhneme neustálému putování cestami, které opravdu nikam nevedou.

Zdar MM a VE