když se budu pohybovat se zrychlením 1m/s^2 a čas začnu měřit v okamžiku, kdy už pojedu rychlostí dejme tomu 100m/s, tak ten další metr stihnu projet i za míň než 1/100s - záleží na počátečních podmínkách...
rychlost i zrychlení čas obsahují (v=ds/dt, a=dv/dt), tak jsou ty pojmy chápány, nemůžu si pomoct - u hybnosti se počítá ještě s hmotností p=mv
pozor na záměnu písmenek - metry a hmotnost nejsou totéž

když podělím hybnost časem, dostanu sílu? teda dp/dt...
obávám se, že stále nechápu[/quote]
ČAU Gromite
jj, máš pravdu, že existuje pár průsečíků, kdy se dá náhodou vzorec uskutečnit, jak píšeš, když už nějakou rychlost mám, třeba, nebo když: "cituji sebe z článku"Je několik průsečíků, kdy by mohl vztah platit, tj. pro předmět 1kg za 1 sekundu lze podmínku splnit při zrychlení 1,414 m/s2 po dráze 0,707m. Ale ve srovnání s ostatními je to omezený počet kombinací. A zrovna základní definice bohužel mezi ně nepatří. "
Mrkni prosím ještě na tu gravitaci, tam to vyplyne ještě daleko jasněji, proč je to nesmysl, aby dráhové zrychlení bylo m/s2.
A ještě: mrkni na ten článek McCutcheona
PS záměna m a m u mě nehrozí, jedu jen a pouze v jednotkách, pak to totiž vyleze na povrch v celé své nádheře
PSS hmotnost je úvodní parametr, na druhý úvodní parametr zrychlení zatím nemá vliv. Brzdí až výsledek-součin, ale my se zatím hrabeme v tom samotném zrychlení a jeho povaze.