Větrná elektrárna (levně)

[MILAN]

Tak moc ti drzim palce sem pro kazdou dobrou vec.

[Akord]

Zdá se mi, že to je výkon spíše na tornádo, pri kterém vetšina VE odpočívá.
Pokud počítám, tak je to spíše 2kW, jako kdyby tam chybela desetinná tečka.
Jsem zvedav, zda počítám dobre, učil jsem se to od základky...

Popravdě nejsem si jist zda se to na základce učí - moje tři děti to v knížkách neměly. Musím však také říct že nevím a ani si nemyslím že jsi schopen to spočítat - je to nový systém
Takže nevím, vycházel jsem z odvození dle jiných typů.
Zkoušky teprve budou ale na modelu 1:10 jehož plocha lopatek je 100x menší než projektovaný stroj s plochou plachet v činné ploze 150m2.

Nevím jak je to u vrtulí ale v jednom popisu jsem se dočetl, že plochy uváděné u vrtulových strojů jsou plochou kruhu který opisuje vrtule - pletu se? (fakt jsem se to na základce neučil)

Schválně jsem se díval na systém taawin (rosewell) http://www.taawin.cz - zde je uvedeno že talíř má průměr 5m a výšku 2m žaber má 12 tzn. 6 dole a 6 nahoře když jsem si to namaloval a promítl do směru větru vychází jim plocha jedné lopatky něco přez 1m2 takže s údajem 18m2 plochy lopatek lze souhlasit
ALE!! 1/2 lopatek je během otáčení nečinných a z těch 3+3 činných jsou efektivně na 100% v záběru 1+1 a zbylé 2+2 jsou v nepříznivém úhlu tak jim dávám 50%
takže mi vychází že plocha činných lopatek je u Roosewelu něco přez 4m2 přičemž uvádí nominální výkon nad 15m/s = 10 Kw / 4m2
V mé konstrukci je to asi takto: celková plocha lopatek u 1/3 modelu je 15m2 z čehož 1/4 je nečinná 1/4 je na 100% v záběru a 2 x 1/4 je na 50% v záběru = to znamená že činných lopatek je 7,5m2 na což jsem odhadl výkon 20KW / na rozdíl od Roosewelu mám dvojčinné lopatky tzn. že energii předávají rotoru cca z 80% tlakovým způsobem a z 20% pracují na vztalkovém principu který je třeba k účinnosti ještě přičíst

Asi se to blbě představuje - vejrám do toho už hodně dlouho a není to tak jednoduché slovně opsat.

Tolik na vysvětlenou k tomu jak jsem přišel k 20kW / 7,5 m2
Samozřejmě po zkouškách modelů a prototypů budu moudřejší

Nechci vubec s tou základkou ironizovat, beru to spíše na sebe, jako pokus o vtip.
Ale snažím se o konstruktivní opozici. Učinna plocha, ze které se bere energie vetru,
je vždy celá plocha, kterou opisují všechny, i pohyblivé části. Pokud se tyto části vhodne pohybují, je možné technickým zarízením získat z vetru necelých 60 procent energie, kterou vítr nese. To se jmenuje Betzuv limit, a nijak nesouvisí s tvarem a konstrukcí toho zarízení.
Souvisí s tím, že pokud by se chtela využít všechna energie vetru, tak by musel klesnout prutok vzduchu na nulu, což je nesmysl, protože to lze udelat pouze jednou. Klasická vrtule má učinnou plochu rovnou ploše kruhu ve kterem se točí listy a nesouvisí primo s plochou listu, s kterou souvisí použite otáčky a moment. Dobre vrtulu mužou mít tak 45 procent, pričemž platí i pro ne teoretický limit 60 procent, jako pro každy libovolný stroj.
Z tohoto pohledu je pak jedno, jak se chovají jednotlivé konkretní plochy stroje, navíc i zdánlive nevyužité plochy stejne prispívají ve stroji k celkovému proudení, protože se v prostoru stroje šírí o nich informace prostrednictvím fázové rychlosti šírení zvuku,
podobne, jako se rozbíhají proudnice vzduchu pred jedoucím autem už kus pred ním.
Proto jednoduse nelze delit konkretní plochy na činné a nečinné.
Testování vrtule na prívesu jsem taky delal, je to zajímavé, osekal jsem prruchod lesní asfaltkou.

[Akord]

Opravuji preklep od hotentotu- Dobré vrtule mužou mít tak 45 procent...

[MilMAX]

To : Akord

děkuji, konečně mám pocit že je tu někdo kdo ví o čem jsou Větrné elektrárny.

No osobně se domnívám, že u turbín s vertikální osou se opravdu musí počítat s tím, že se na rozdíl od klasických vrtulí v průběhu otáčení mění poloha lopatek vůdči toku vzduchu

To fázování u systému na kterém pracuji je takové:
Stroj má 4 lopatky - točí se proti směru hodinových ručiček (pohled shora)

L1 - plně nastavena tlaku vzduchu (chod po větru) = 100% záběr = pracuje jako plachta na zadní vítr
L2 - sklopena 45 st. k proudění (chod stranou) = 50% záběr = jako plachta v bočním větru
L3 - sklopena 90 st. k proudění (chod proti) = 0% záběr (je kryta deflektorem)
L4 - sklopena 45 st. k proudění (chod stranou) = 50% záběr = jako plachta v bočním větru

Záběrem myslím vizuální expozici z pohledu proudění
Zde se opravdu nedá použít vzorec platící pro listovou vrtuli
Popravdě bych nejraději nazýval lopatky plachtami ....
Navíc každá jedna lopatka má tvar typu Savonius a tím že je k centrálnímu rotoru napojena převodem za účelem nastavení polohy přičítá se přez tento převod její rotační aktivita k rotaci celého stroje což může mít malý vliv ale pokud by to vyrovnávalo alespoň ztráty převodů je to dost.

.... jeden obrázek by to vyřešil ... ale to už bych zveřejnil obsah patentu

[Akord]

Zdravím ješte jednou vetrné príznivce,
bylo mi trochu lichoceno, díky, jenom ať to nemá neblahý vliv. Podle toho, co pozoruji na fóru, tak se tady objevují pomerne zajímavé zprávy od ruzných autoru, a drobné provokace, fandení, nebo zavrhnutí, pokud nejde o život jsou nekdy jenom součástí temperamentu.
Dík za popis, trochu podobné konstrukce se popisují v starší české knize Kašpar, Vetrné elektrárny. Mírne podobnou konstrukci s otočnými 4 lopatkami na rotoru se svislou osou jsem kdysi zkoušel na mikromodelu, a porovnával se stejne velkým 8listým kolem s plechovými zahnutými lopatkami s horizontální osou, s podobným vzhledem, jako se delali vánoční vetrníky na stul, které točili 4 svíčky pomocí teplého vzduchu nad plamenem. Točil jsem to vysavačem, a ta vrtulka s horizontální osou byla zjevne lepší, než ten rotor se 4 otočnými lopatkami a svislou osou, taky jsem je mel zahnuté, jako savonius. Plocha lopatek obou byla prakticky stejná, prumer kola asi 100mm. Možná experiment nebyl objektivní, ale nerekl bych zase, že by mel být výsledek výrazne opačný. Je jasné, že konstrukce se svislou osou mají pulsace momentu, pokud nejsou úhlove kroucené, nebo jinak ošetrené, a že se težko porovnávají s klasickou vrtulí, je potreba získat i nejakou zkušenost.

[MilMAX]

Zdravím ješte jednou vetrné príznivce,
bylo mi trochu lichoceno, díky, jenom ať to nemá neblahý vliv. Podle toho, co pozoruji na fóru, tak se tady objevují pomerne zajímavé zprávy od ruzných autoru, a drobné provokace, fandení, nebo zavrhnutí, pokud nejde o život jsou nekdy jenom součástí temperamentu.
Dík za popis, trochu podobné konstrukce se popisují v starší české knize Kašpar, Vetrné elektrárny. Mírne podobnou konstrukci s otočnými 4 lopatkami na rotoru se svislou osou jsem kdysi zkoušel na mikromodelu, a porovnával se stejne velkým 8listým kolem s plechovými zahnutými lopatkami s horizontální osou, s podobným vzhledem, jako se delali vánoční vetrníky na stul, které točili 4 svíčky pomocí teplého vzduchu nad plamenem. Točil jsem to vysavačem, a ta vrtulka s horizontální osou byla zjevne lepší, než ten rotor se 4 otočnými lopatkami a svislou osou, taky jsem je mel zahnuté, jako savonius. Plocha lopatek obou byla prakticky stejná, prumer kola asi 100mm. Možná experiment nebyl objektivní, ale nerekl bych zase, že by mel být výsledek výrazne opačný. Je jasné, že konstrukce se svislou osou mají pulsace momentu, pokud nejsou úhlove kroucené, nebo jinak ošetrené, a že se težko porovnávají s klasickou vrtulí, je potreba získat i nejakou zkušenost.

Právě proto do toho jdu - chce to vyzkoušet
- Na rozdíl od savoniuse by to mělo mít menší odpor vracející se lopatky která je navíc kryta deflektorem pro odstínění větru
- Je rozhodující jaký smysl měly lopatky vs. celý rotor protože v jednom případu se jejich aktivita přičítá k hlavní rotaci a mohlo by to mít vliv na účinnost
- pokud mají nesprávnou orientaci působí převod zajišťující jejich orientaci protiběžnou reakci na hlavní rotor.
Myslím si, že obzvláště u malého větrníku bude vycházet ten nejjednodušší (vrtulka, savonius) díky relativně velkým odporům jako účinnější. Pokud však vzroste velikost / vzroste kvadraticky pracovní plocha "plachet" a poměry k odporům naberou jiný rozměr.

Look at: http://www.upramene.cz/forum/viewtopic.php?t=481

[Ilem]

L1 - plně nastavena tlaku vzduchu (chod po větru) = 100% záběr = pracuje jako plachta na zadní vítr
L2 - sklopena 45 st. k proudění (chod stranou) = 50% záběr = jako plachta v bočním větru
L3 - sklopena 90 st. k proudění (chod proti) = 0% záběr (je kryta deflektorem)
L4 - sklopena 45 st. k proudění (chod stranou) = 50% záběr = jako plachta v bočním větru

Subjektivně si myslím, že je škoda, že nevyužíváš vztlakové síly vznikající na kapkovitém profilu křídla ale jen nápor větru.
Proč se drtivá většina elektráren vyrábí vztlakově, místo tlakově, přestože vyžadují elektrický rozběh?

[MilMAX]

jsou fáze, ve kterých se lopatky vztalkově chovat mohou, ale je otázka jaké tam budou turbulence. Tvar lopatek je na obrázku, je to částečně Savonius a částečně křídlo
- celkový nominální rozměr 5 x 5 m

[Ilem]

jsou fáze, ve kterých se lopatky vztalkově chovat mohou, ale je otázka jaké tam budou turbulence. Tvar lopatek je na obrázku, je to částečně Savonius a částečně křídlo
- celkový nominální rozměr 5 x 5 m

Nezlob se, ale křídlo tam nevidím. A ty hranaté oblouky budou taky ztrátové ... můj názor.

[MilMAX]

jsou fáze, ve kterých se lopatky vztalkově chovat mohou, ale je otázka jaké tam budou turbulence. Tvar lopatek je na obrázku, je to částečně Savonius a částečně křídlo
- celkový nominální rozměr 5 x 5 m

Nezlob se, ale křídlo tam nevidím. A ty hranaté oblouky budou taky ztrátové ... můj názor.

Máš pravdu - létat by se s tím nedalo, nechal jsem to překreslit - bude to zaoblené

[Peter]

...

[MilMAX]

jsou fáze, ve kterých se lopatky vztalkově chovat mohou, ale je otázka jaké tam budou turbulence. Tvar lopatek je na obrázku, je to částečně Savonius a částečně křídlo
- celkový nominální rozměr 5 x 5 m

Doporučuji seznámit se s aerodynamikou. Profily, polára profilu a polára křídla, proudění vzduchu při různych úhlech náběhu.
Ohnutý plech nebude mít nikdy lepší vztlakové charakteristiky jako profil.

O tom se nepřu, vztlaková funkce není primárním principem tohoto systému, tvarování typické pro křídlo by uškodilo tlakové funcionalitě která je pro tento systém tou hlavní. Navíc víc než vztlakové křídlo bude působit snaha lopatky lokálně rotovat coby Savonius na pozici satelitu v ramenech hlavního rotoru a z této rotace se pomocí synchronizačního převodu přenese síla souběžně k hlavní rotaci (sice malá ale postačí doufám k vykrytí ztrát v převodech)

Nový tvar lopatky:

[MilMAX]

Pěkná vizualizace na nepovedené téma ... ale nakročeno správným směrem :

[xzzzx]

Podle toho co tady ukazujes si osobne myslim ze to bude peknej hukot stat vedle takove vetr. elektrarny. Krom toho ze zde nejsou dodrzeny aerodinamicke tvary a bude scasti s mechanickych pohyb. dilu. Pujde taky o nespolehlivy a servisne nakladny stroj, ktery ovsem pojede s vetsi ucinosti. Jde jen o muj pohled na vec. V jednoduchosti je sila.


Z.

Pust se do me.

[xzzzx]

Kdo si troufne na tohle?