Fórum U Pramene

Slavek Krepelka píše:

Magneto píše: gyro-efekt se o nic fyzického neopírá !!!

O co se tedy opírá? Je to Voodoo, nebo něco lepšího? Slávek.

Hele, zkusím to takhle:

Káča, když rotuje, tak se nechce nechat vychýlit z roviny své rotace a pokus o vychýlení klade odpor, to známe. Jestliže ji čapneš za hřídel a držíš horizontálně (a v této poloze roztočíš), tak se to projevuje tím, že káča nechce klesat k zemi - protože tím by se právě rovina rotace vychýlila. Je to prostě jen v opačném gardu, resp. natočené o 90 stupňů. A právě tato snaha udržet si rovinu rotace představuje onu "neviditelnou oporu".

Není to lepší než Voodoo?
Zdraví
Magneto

Magneto píše: Hele, zkusím to takhle: ....

To je všechno hezký a s tím problém nemám. Mám problém s tím, kam se poděje značný kus váhy. Pověsíš-li jenom něco jako skobu (L), skoba se celá vychýlí. Pokud ji připozatlučeš do stropu, pnutí ve svislici pochytá vychýlení horizontály, ale nese celou váhu horizontály. Tady se to neděje. Proč to tak je ohledně jakési podpory rotujícího kola gyroskopickým efektem je mi celkem jasné, což očividně není jasné Tobě, že toto je jasné mně, ale není mi jasné, viz výše, kam se kus tý váhy poděje a taky to podle videa vypadá, že asi i kus setrvačnosti při zvedání., což není jasné Tobě, že jde o toto, co je mi nejasné.

Další podivnost je, že z druhého videa je jasně patrné, že zatímco Levi je schopen měnit orientaci osy kola při přenášení od brusky k závěsu použitím relativně malé síly, aby mu to kolo nenatlouklo, jakmile je kolo už zavěšené a orbituje, jeho horizontála se alespoň očividně nemění, dokud nezavěsí další závaží na odvrácenou stranu orbitu. Pak se zvýší orbitální rychlost, zatímco osa se nakloní, ale opět se rychlost orbitu ustálí i když na vyšší hodnotě otáček a s tím i sklon rotační osy. Taky mi není jasné, kde se bere ten orbit a o co se to kolo opírá, když jeho orbit nejen zpočátku zaakceleruje, ale také se ustálí. Proč ten proces nepokračuje?

Tvé tvrzení, že: "Jde jenom o souhru a vyrovnávání sil" je sice nepochybně pravdivé, ale vzhledem k dost veliké komplexnosti celého projevu takové tvrzení naprosto nic neobjasňuje. Totéž můžu prohlásit i o spalovacím motoru a taky to nic neobjasní o problematice spalovacích motorů. Chybí tomu tvrzení detaily souhry příčin a následků a jde o všeobecnou, avšak naprosto dutou moudrost. Dost mi to připomíná finální výrok diskuze kterám směrem teče v Berouně Berounka, jestli od pošty k divadlu, nebo obráceně, kterou tehdy jakýsi mudrc zakončil výrokem: "Voda není blbá, ta si cestu vždycky najde"

Ahoj, Slávek.

Slavek Krepelka píše:

Magneto píše: Hele, zkusím to takhle: ....

To je všechno hezký a s tím problém nemám. Mám problém s tím, kam se poděje značný kus váhy. Pověsíš-li jenom něco jako skobu (L), skoba se celá vychýlí. Pokud ji připozatlučeš do stropu, pnutí ve svislici pochytá vychýlení horizontály, ale nese celou váhu horizontály. Tady se to neděje. Proč to tak je ohledně jakési podpory rotujícího kola gyroskopickým efektem je mi celkem jasné, což očividně není jasné Tobě, že toto je jasné mně, ale není mi jasné, viz výše, kam se kus tý váhy poděje a taky to podle videa vypadá, že asi i kus setrvačnosti při zvedání., což není jasné Tobě, že jde o toto, co je mi nejasné.

Další podivnost je, že z druhého videa je jasně patrné, že zatímco Levi je schopen měnit orientaci osy kola při přenášení od brusky k závěsu použitím relativně malé síly, aby mu to kolo nenatlouklo, jakmile je kolo už zavěšené a orbituje, jeho horizontála se alespoň očividně nemění, dokud nezavěsí další závaží na odvrácenou stranu orbitu. Pak se zvýší orbitální rychlost, zatímco osa se nakloní, ale opět se rychlost orbitu ustálí i když na vyšší hodnotě otáček a s tím i sklon rotační osy. Taky mi není jasné, kde se bere ten orbit a o co se to kolo opírá, když jeho orbit nejen zpočátku zaakceleruje, ale také se ustálí. Proč ten proces nepokračuje?

Tvé tvrzení, že: "Jde jenom o souhru a vyrovnávání sil" je sice nepochybně pravdivé, ale vzhledem k dost veliké komplexnosti celého projevu takové tvrzení naprosto nic neobjasňuje. Totéž můžu prohlásit i o spalovacím motoru a taky to nic neobjasní o problematice spalovacích motorů. Chybí tomu tvrzení detaily souhry příčin a následků a jde o všeobecnou, avšak naprosto dutou moudrost. Dost mi to připomíná finální výrok diskuze o tom, kterým směrem teče v Berouně Berounka, jestli od pošty k divadlu, nebo obráceně, kterou tehdy jakýsi mudrc zakončil výrokem: "Voda není blbá, ta si cestu vždycky najde". Na takové v podstatě politické výroky není racionální odpověd a nedají se racionálně diskutovat. Mně jde spíš o odpovědi racionální a vysvětlující, které b eventuelně mohly vést k nějakému využití danného jevu.

Ahoj, Slávek.

la píše:Našel jsem pár zajímavých příkladů,který by vědové rádi hodili do koše,

Děkujeme. Takže teď ještě co si z toho odnese Martin Ty mylá gyra se daj vlastně koupit a na pokojové experimentování to je. Ahoj, Slávek.

Zdar Slávku, nebudu tvrdit že tomu úplně a detailně rozumím, ale pár věcí jsem vypozoroval.
Myslím, že váha se nepoděje nikam, pořád tam je. To by se zjistilo, kdyby se to zavěsilo na tenzometr nebo něco. Že to nevisí do L ? K tomu není důvod - když to tam dáš nerotočené - což on na začátku udělal - tak uvidíš, co se stane, taky se to během změny polohy nepověsí do L. A ty k tomu jenom přidáš sílu která to během té změny polohy brzdí (a ta síla je přímo úměrná jak otáčkám, tak hmotnosti která se otáčí, tzn. je menší tam kde se otáčí jenom ta osa, a je větší tam kde osa přechází v kolo).
To s tím přenášením kola od brusky k závěsu bych neviděl jako problém, třeba to není tak snadné jak to vypadá, no nejlepší by bylo si to sám vyzkoušet. Můj kolega to kdysi zkoušel a říkal že "s tím nesmíš hýbat silou, jinak to klade strašnej odpor".
Co jsem vypozoroval ohledně tý orbitace je to, že síla která jí způsobuje je nějaká výslednice mezi tou silou gyro efektu a gravitační silou. Když bude větší gravitační síla, tak bude rychlejší orbitace. To je vidět z toho, jak na to pověsí to závaží, tak pak se to točí rychleji. Co z toho vyplývá pro to druhé video s profesorem L. je to, že když zvedá ty roztočené kotouče do výšky, tak se jim nutně musí snížit otáčky - je možné se na to dívat z pohledu zákona zachování energie. A naopak, když to bude klesat dolů, tak se ta zmenšená polohová energie tělesa taky musí někde manifestovat. Kdyby si to zatlačil dolů silou a držel to jinak ve stejné poloze, tak se tomu otáčky zvednou, ale když to necháš klesat samovolně tak se ta zmenšená polohová energie změní v to orbitování. Teda alespoň myslím.
Víš co si myslím že nám v tom dělá bordel ? Že když se na to člověk dívá jako vnější pozorovatel, tak si neuvědomí že gravitace nepůsobí na to těleso jako celek (jestli jsme si pro naše zjednodušené myšlení stanovili že to těleso má třeba nějaké těžiště atd., tak to je gravitaci úplně putna), ale působí zvlášť na každý jeden atom. No a když těm atomům (které u sebe drží nějaká neznámá síla...) definuješ nové vzájemné vztahy s gravitací tím že to těleso roztočíš, tak to vlastně znamená že kromě gravitačního zrychlení, které v sobě obsahuje čas, si do rovnice doplnil otáčky, další veličinu která obsahuje čas, ale zase nějakej jinej. A pak je z toho pěkný guláš. Btw., jaký chceš další důkaz, že Bůh neexistuje ? Pokud tohle připustil...

minsc píše:Zdar Slávku, nebudu tvrdit že tomu úplně a detailně rozumím, ale pár věcí jsem vypozoroval. ... Myslím, že váha se nepoděje nikam, pořád tam je.

Já myslím, že pokud si to člověk neproměří, nepováží, a neodzkouší, nemá moc cenu spekulovat. Možná to ani není až tak záhadné, jak to teď vypadá. Já se v tom ale nikdy prakticky nenimral a tím pádem k tomu nemám moc co říct, akorát, že to pozorovatelně je mi v mnoha ohledech "divné". Jinak, že gravitace působí při akceleračním zrychlování skutečně na každý atom je přesně důvod, proč je rozdíl mezi gravitační silou a akcelerací (a odstředivou za podmínek) a řekněme silou, kterou jedno těleso akceleruje druhé. Gravitační síla jako jedinná není vyloženě deformační, samozřejmě za podmínek, pokud to mohu říci takhle zjednodušeně. Tam je taky zakopaný pes. Ze vzorečku se to ale nepozná.

Ahoj, Slávek.

martin11 píše:

vonQ píše:Dobrý večer.

... zase pouze za sebe se chci zeptat....bohužel mě již někdo předběhl...
...co je to výměna informací mezi hmotnými tělesy ????

Hodně z výšky jsem prolétl debatu a ač nemaje žádné potřebné vzdělání a lze mne umlátit vzorečky, troufl bych si říci, že onou informační kooperací hmoty mezi sebou bych použil obecně používaný termín "fyzikální zákony". Ovšem bafnutý těmi správnými rukami a za správný konec. Dovedl bych asi použít i vhodnější termikus, ale myslím, že do tohoto fora se nehodí ačkoliv by byl daleko výstižnější.
A ještě mne zaujala počáteční debata o teplotě vesmíru a kde se sakra bere. Jelikož moje vzdělání mne dostalo jen k házení hnoje vidlemi, nemohl jsem si nevšimnout, že pohyb hmoty způsobuje teplo - asi ta potvora tření, že? A co vesmír? Myslím, že to není jen bublina ničeho s občasnými smrkanci čehosi tužšího. Je to flák různě husté energie občas splňující naší lidskou srandovní definici hmoty. A tento flák se zatraceně rychle vrtí a kroutí, místy roztahuje, jinde zase smrskává stejně jako moje tělo při házení vidlema. Myslím, že pohybu na nějaké to teplíčko je tu habaděj. I se částečně ztotožňuji s názory o jakési antigravitaci co by duálního protipólu pro gravitaci. Stejně jako nedostatek tlaku není podtlak.
Z hnoje se kouří, pádím proto přeměnit třením hmoty kus brokolice v teplo.

Napadla mě ještě možnost k té ztrátě hmotnosti u gyroskopů při vysokých otáčkách. Že se vlastně jedná o magnetickou levitaci. Díky vysokým otáčkám, které jsou ale v magnetickém poli země, dojde ke vzniku vířivých proudů v gyroskopu. Vzniknuvší elektromagnet se pak odpuzuje od magnetu, který pole vytvořil - od Země. Myslíte si že je to možné ???

minsc píše:Napadla mě ještě možnost k té ztrátě hmotnosti u gyroskopů při vysokých otáčkách. Že se vlastně jedná o magnetickou levitaci. .... Myslíte si že je to možné ???

Myslím, že je to velice dobrá připomínka. Zase námět k přemýšlení. Jinak jsem pokoukal na další Laithwaitova videa přednášek a v jedné demonstruje změny síly (váhy?) zavěšené hřídele rotujícího gyra na pružinu závěsu hřídele při různých orbitálních náklonech. Ukazuje tím nejenom že váha zařízení, či síla gravitace (cokoliv to je) je o dost menší než váha zařízení v klidu, ale i to, že jde o proměnnou v závislsti na sklonu osy gyra k ose orbitu. Z tohoto důvodu bych za tím magnetickou levitaci neviděl, ale kdo ví?

S laskavým pozdravem, Slávek.

minsc píše: Co jsem vypozoroval ohledně tý orbitace je to, že síla která jí způsobuje je nějaká výslednice mezi tou silou gyro efektu a gravitační silou.

plus rotace zeměkoule ( popsal to nějaký Coriolis )

Co se týče ztráty hmotnosti - jde o to, jak byl pokus proveden. Jediná šance je roztáčet přímo na váze, pokud to roztočené doneseš na váhu, nezjistíš nic.
Proč:
Poučka říká : těleso zůstává v rovnoměrném přímočarém pohybu dokud ho jiná síla nevychýlí.
Naložim si vozík v marketu vodama a rychle ho roztlačím vpřed. zatočit bude problém.
Že se u setrvačníku nejedná o přímočarý pohyb ? Jedná. i Vozík v marketu, nebo vlak jede po kružnici o poloměru 6378 km.
Takže hmoty setrváku se chovají jak mají a zůstávají v rovnoměrném pohybu. Proto je změna osy tak problematická.
A pokud roztočený setrvák položím na váhu, bude chtít zůstat kde je, ale gravitace ho bude pomalu stahovat ke středu zeměkoule. Takže po nějaké době, by měla hmotnost narůst ( mezitím bych měl zajistit konstantní otáčky )

django1 píše: plus rotace zeměkoule ( popsal to nějaký Coriolis ) ...

Oceňuju, co jsi napsal, ale nic moc mi to neřeší. Těleso volně ležící na rovníku se spolu se zemičkou točí na rovníku orbitální rychlostí cca 40000km/24 hodin = cca 1666km/h. To jest cca 1.5 Mach nadzvuková rychlost. Přesto po zvednutí padá celkem přesně podle všech pravidel fyziky. Setrvák poněkud podepřený za osu rotace nikoliv. Ještě podumám, teď mně momentálně trápí víc brambory, anžto košile je bližší než kabát Ahoj, Slávek.

hezké léto...
tak stále přemýšlím...tentokráte o otáčkách gira.
prosím přepočítat...nebo potvrdit.
Země se otáčí rychlostí 1666km/hod t.j 462m/s
vezmu-li setrvačník o průměru 20 cm tak obvod je 0,628 m a aby se tento setrvačník točil stejnou obvodovou rychlostí jako Země musí se točit rchlostí 44 140ot/min /čtyřicet čtyři tisíc/
v příspěvku výše kdosi roztočil moto kolo na 60tisíc, což považuji za blábol. neumím si představit takto roztočený setrvačník.
proč píšu toto přirovnání....jak je možné, že Zeměkoule drží pohromadě, když je v podstatě , mimo šlupičky tekutá
pokud se vám moje připomínky nechce řešit , tak to neřešte, já mám celý problem jako oddychové tema na letošní léto....krásnou pohodu všem přeje martin11

Ahoj Martine.
Max. otáčky budou dány dostředivou silou - vlastnosti materiálu. Kupříkladu turbo v autě běžně dosahuje otáček 100 a více tisíc za minutu.
No z toho logicky vyplývá (tedy mě), že právě dostředivá síla, tedy gravitace drží tu príma kouli pohromadě. Spíše mne udivuje, jak si to přesně ty prý mrtvé nemyslící kusy hmoty vypočítají, že mají zrovna takovou gravitaci, která odpovídá odstředivé síle - viz i pohyb planet po oběžných dráhách kolem Slunce. Když bych vzal merunu (míč) a přivázal jí na gumu a roztočil kolem hlavy, musel bych se soustředit a vědomě dávkovat energii do takových otáček, aby byla vzdálená tak, aby se ani nepřibližovala ani neoddalovala a to prosím planety ani nemají žádné poutko, za které by se taková guma dala uvázat.
Navíc když bys roztočil soje gyro tak, aby jeho obvodová rychlost odpovídala obvodové rychlosti Země co bys tím dokázal? V konečném důsledku by tato rychlost pravidelně kolísala z 0 až na 2x tolik každou otáčku gyra ve vztahu k okolí Země. A ani to není nepohyblivé ke vztahu k dalším objektům vesmíru.
Jinak s tím tvojím vážením mě napadla jedna možnost. Ale v tvém případě relativně malého setrvačníku asi nepoužitelná.
Nádoba s vodou s co možná nejmenším průměrem (jen tak pro nádobu v níž by byla klec gyra) a po roztočení a případné změně hmotnosti, gravitace nebo čeho je libo, by mělo v souladu se snad platným archimédovým zákonem dojít k poklesu hladiny. Nebude to asi moc přesné, ale projevit by se něco také mohlo.

Srozumitelně popsané je to tady :
http://www.laboratorni-vahy.cz/vahy
Hmotnost není konstantní, ačkoli nezávísí narozdíl od tíhy na gravitaci a je určena pouze počtem elementárních částic, které vykonávají přímý rovnoměrný pohyb. Čím je částic více, tím je horší je vychýlit z tohoto pohybu, je nutno použít vyšší sílu, která překoná setrvačnost tělesa. Tak se projevuje hmotnost mimo gravitační pole, pouze setrvačností, musíme si však uvědomit, že i každá částice má nepatrnou gravitaci, takže velmi hmotná tělesa kolem sebe vytvářejí svoje gravitační pole, které je přímo úměrné hmotnosti tělesa (a samozřejmě i hustotě).

Z toho ovšem vyplývá ( jak mi potvrdil i vonQ), že s rostoucí rotací kosmického tělesa roste jeho hmotnost potažmo gravitační zrychlení.

Což je v rozporu s výsledky pokusů, kde gyra ztrácela hmotnost po roztočení. Skutečně si myslím, že šlo o chybu v provedení pokusu a výsledek není relevantní.

Druhá věc je odstředivá síla způsobená rotací, která umožňuje z raketových základen u rovníku vynést do vesmíru výrazně těžší náklad, než na pólu ( se stejnou konstrukcí raket a množstvím paliva )

dík za odpověď. jen pozn. nechci srovnávat giro otáčky a otáčky země...můj výpočet byl na srovnání, jak se Země rychle točí a jak by se muselo točit giro a z tohoto i odvodit, kolik je naakumulováno energie v rotaci Země.
k vážení roztočeného gira. o archimedovi jsem také přemýšlel, jak zvážit, ale archimedes není o vážení, ale o nadlehčování a nevím jak roztočit ve vodě....jedině v nějaké nádobě a pozorovat, jestli se poloha nádoby / ryska ponoru / bude "nějak" měnit .

tak...a dále budou číst jen lidi nezatížení vědou, vědeckým poznáním nebo logickým uvažováním.
napadlo mě toto .
když funguje Archimedův zákon ...v kapalině, jestli nefunguje "nějak" to samé v gravitaci...znělo by to asi takto. Těleso roztočené na dané otáčky je při své hmotnosti nadlehčováno silou přímo úměrnou hmotnosti, otáčkám a průměru /velikosti rotující hmoty/ tohoto roztočeného tělesa vůči gravitaci tělesa na jeho povrchu roztočeném...vysvětlím....něco jiného je giro na měsíci, Zemi nebo Saturnu.
to zelené skákavé je můj přístup k fyzice.....s neskonalou úctou všem, kdož nejsou "zasaženi" martin11