Naprosto souhlasím s tím, že siločáry jsou výsledkem použití železných pilin a nikdy jsem netvrdil jináč.poota píše: .... osobně na nějaké siločáry nebo silošlupky vůbec nevěřím[/b] a jsem toho názoru, že tato veskrze mylná představa je pouze a právě výsledek toho, jak se chovají ty železné piliny!
Dokonce se přiznám, že jsem se utl s těma silošlupkama a že siločáry tvoří soustředné klece jako poledníky na zemeguli. Avšak, aby ty piliny mohly nějaké siločáry vytvořit tak jak je tvoří, potřebují k tomu cosi, co jim to umožní a nutně kopírují jako vrstevnice daleko jemnější struktury magnetického pole, která je v detailu prakticky vždy zakřivená, kromě osové struktury mezi dvěma SJ - SJ, nebo dvěma JS -JS magnety. Snad bych to přirovnal k asfaltce na horu Říp. Tobě se může jevit jako hladké stoupání, protože si běžně neuvědomuješ, že je v detailu vlastně hrbatá, zatímco mravenec tu hrbatost asfaltky ocení, stejně jako bys ty ocenil hrbatos Cheopsovy pyramidy, pokud by ses na ni drápal. Mně však nezbývá než trvat na tom, že piliny a to každá jedna z nich, ovlivňuje především existující strukturu magnetického pole. Zkus se na to železo podívat z jiného úhlu než z naučené a mylné představy, že železo se stává v magnetickém poli dočasným magnetem. Nemá totiž ani přechodně vlastnosti stálého magnetu krom toho, že se s magnetem vzájemně přitahují. Toč železo jak chceš a pořád se bude přitahovat. Toč magnet jak chceš a pořád bude železo přitahovat. Plácni magnet, řekněme tyčku, jižním pólem na stejně velikou tyčku železa a v životě na té tyčce nenajdeš na konci odvráceném od magnetu jakýkoliv pól, stejně jako nenajdeš uzavřené siločáry kolem něj, jako je najdeš na stálém magnetu. S tím že lze těžko předpokládat, že by se piliny chovaly v každém magnetickém poli jinak je nasnadě, že měkké železo v magnetickém poli se nestává dočasným magnetem, ale pouze relativně silně reaguje na existující magnetické pole tím, že ho deformuje a výsledkem je přitažlivá síla. Proto si taky mnoho lidí představuje plech jako clonku magnetického pole a proto je nastavování permanentních magnetů železnými nástavci velice rozmarná záležitost a pokud člověk nechápe, za jakých podmínek to funguje, za jakých špatně a za jakých vůbec ne, prakticky vždy použije nástavce špatně.poota píše: Pole kolem magnetu má zcela plynule proměnnou intenzitu, na čemž si troufnu i docela trvat!
A pomocí čeho se ty piliny navzájem ovlivňují? Jedině tím, že ovlivňují originální strukturu magnetického pole, kterou lokálně kondenzují. Tím, že se piliny seřadí do siločar jenom kopírují původní strukturu magnetického pole, podobně jako vrstevnice kopírují nadmořskou výšku terénu, o kterém by se dalo také tvrdit, že je plynule zvlněný.poota píše: Čili kdyby se ty piliny neovlivňovaly navzájem, tak by se měly kolem magnetu víceméně pravidelně rozprostřít, tu hustěji a onde pak řidčeji.
To kdyby se mělo dít, tak všechny piliny nutně skončí na pólech magnetu. Podívej se co provedou permanentní magnety, pokud je nasypeš na hromadu, nebo i naštosuješ a štosem pořádně zatřepeš. Postahují se do shluku a nikoliv do lajny.poota píše: Čímž se ona železná pilina začne chovat jako magnet se dvěma póly, kterými bude přitahovat sousední podobně postižené piliny.
Právě že se mentálně dodedukuju k tomu, že se za těmi siločárami skrývá struktura, kterou nikdo nedokáže nějak experimentálně a málo kdo mentálně postihnout. Stále se dost vedou spory o to, zda siločáry jdou jenom vnějškem magnetu od pólu k pólu, či zda probíhají masou magnetu. Je to poněkud zavádějící dilemma, protože kde kdo si to pokračování krz magnet představuje jako rovné lajny.poota píše: Nicméně - pokud věříš jenom tomu, co na vlastní bulvy vidíš, měj si klidně dál za to, že tam ty siločáry opravdu jsou.
Siločáry krz magnet definitivně nejdou, protože v magnetu nejsou piliny. 
Avšak, skutečné struny tvořící magnetické pole (nikoliv siločáry) jsou vyvázány uvnitř materiálu na deformované (asymetrické) mezikrystalické valence, jsou součástí jejich smyček a krzevá material skutečně pokračují. V podstatě by mohly být považovány za vnější kličku a prodloužení těchto valencí a za skupenství hmoty. Takže siločáry materiálem magnetu i železa sice neprocházejí, ale jemná struktura magnetického pole definitivně ano, ale ne jako rovné úsečky mezi póly. Všecko je to nějak křivý. S laskavým pozdravem, Slávek.
P.S. Jinak pro Tebe Adame, jestli jsi to ještě nechytil, stupeň deformace magnetického pole je přímo úměrný síle ať již odpudivé, nebo přitažlivé, samozřejmě v závislosti na hustotě (a řeknu tomu) siločar, které magnet, či kus železa protínají. Třeba Ti to píchne.
)