Clemov motor

[chiq]

Zaslúži si samostatné vlákno, hlavne kvôli jeho jednoduchosti.
Privítam rozumné názory registrovaných členov a, samozrejme, všestranne, podľa možnosti, podporím tých, ktorí sa pustia do samotnej konštrukcie.

[chiq]

Odvodenie možnej účinnosti nad 100%. A ešte tabulka prepočtu s čerpadlami Sigma :-)

[martycz]

Zdravím lidičky na tomto fóru. Chci se zeptat zda se někdo věnoval tomuto typu motoru.

Marty.

[Edgar]

Čau Marty
Bezesporu věnoval: http://free-energy.xf.cz/ sekce Vynálezy a objevy podsekce Využití odstředivých sil.
Je tam i fyzikální rozbor a podobně, výživné čtení.
Edgar

[martycz]

Ahoj Edgare,
díky za odkaz, přesně to jsem hledal.

Marty.

[1220]

podle Kopeckého
a trocha hydrodynamiky odjinud
V rozborech chybí úvaha o anomálním teplotním bodu vody, a tepelné
bilanci procesu.
Clemův motor navíc z určitých evidentních důvodů vodu nepoužíval a jeho pracovní teplota byla nad 100 st C
Dávám to sem , aby to další nemuseli hledat. Diskutovat o tom ale nemohu, protože jsem nic z toho nevyzkoušel.
K.

[chiq]

http://upramene.cz/forum/viewtopic.php? ... emov#29767

[hejkal2]

Tahle věcička mě zaujala. Jinde jsem našel hodně chybné schéma tohoto motoru. Napadlo mě vlastně tady tohle. A to, že samotná turbína si může sama čerpat olej. Není tedy potřeba čerpadlo + turbína. Stačí jen nalít olej a roztočit to elektromotorem. Dík za návrh. Zatím si ale nedokážu představit, kde se má vzít energie na kladnou zpětnou vazbu. Snad jen fakt nějaká rezonance atomů, nebo molekul, nebo co. V tomhle motoru máme možnost vyzkoušet úplně jiné médium, než je magnetizmus, nebo elektřina. Pořád tu honíte nějaké energie dokola, ale bez úspěchu. Zatím máme jen všelijaké setrvačníky. Tak proč to nezkusit s hydrodynamikou?

[Návštěvník]

Ta je ještě ztrátovější, než elektromotor.
Jako všechno, kde se stlačuje vzduch či kapalina...

Karban (nebo třeba bambán..)[/quote]

Však v tom motoru se se ztrátami počítá a olej se chladí vnějším chladičem.
A přitom to má ještě energii dodávat...
Zkoušel jsem hledat podobné čerpadlo, ono to totiž silně připomíná šroubové čerpadlo. Že by se to zapojilo do okruhu.

[hejkal2]

V Americe je normální, že si někdo něco nechá patentovat a ono to nefunguje? Tak k čemu je to potom dobré? Má pak vůbec smysl se zabývat informacemi z internetu? To pak ani nemá smysl něco zkoušet. Celé tady to fórum je založeno na starých patentech. Nových věcí a technologií je tu moc málo. Mě napadlo tady ten motor postavit v menším měřítku. Ale vidím, že bez CNC soustruhu s tím nehnu. Také mě napadá, jestli není škoda hned rozumově zpochybnit všechny stroje, o kterýhc se tady píše. Magnety jsem zavrhl rovnou. Myslím si, že to nemůže fungovat. Pochybuju i o teslovém autě. Kdoví, jak to bylo. Třeba si tenkrát tu "volnou energii" vysílal z domu a pak na to jezdil. Energie kapalin jedost vysoká. Dokáže přenést obrovské výkony, ale také nejsem přesvědčený o nějaké rezonanci molekul, nebo atomů. Proč by se to mělo jako točit dál, když se vypne přívod energie? Zmínka o tornádu je chybná. Při tornádu se spotřebovává hodně energie, samo se to fakt netočí! Stačí se jen podívat na schéma tornáda a je to všem jasné.

[Dront P]

V Mě napadlo tady ten motor postavit v menším měřítku. Ale vidím, že bez CNC soustruhu s tím nehnu. Energie kapalin je dost vysoká. Dokáže přenést obrovské výkony, ale také nejsem přesvědčený o nějaké rezonanci molekul, nebo atomů. Proč by se to mělo jako točit dál, když se vypne přívod energie? Zmínka o tornádu je chybná. Při tornádu se spotřebovává hodně energie, samo se to fakt netočí! Stačí se jen podívat na schéma tornáda a je to všem jasné.

Vyříznou Ti to vodním paprskem, voda by se měla ochladit takže se nejedná o pertpetum, ten spirální nesmysl kuželový jsem vynechal, šel jsem podle Kopeckého nového schematu. Trochu to slíbilo, zatím se to sotva točí, a není na to čas. Když se zadaří koupit čas a bude to lepší napíšu . Na demonstraci by měla stačit taková káča se dvěma ventily, samo si to pak bude nasávat zespoda.
Zkusit je základ, navzdor rozumu, to Tě posune dál.

[Slavek Krepelka]

podle Kopeckého
a trocha hydrodynamiky odjinud
V rozborech chybí úvaha o anomálním teplotním bodu vody, a tepelné
bilanci procesu.
Clemův motor navíc z určitých evidentních důvodů vodu nepoužíval a jeho pracovní teplota byla nad 100 st C
Dávám to sem , aby to další nemuseli hledat. Diskutovat o tom ale nemohu, protože jsem nic z toho nevyzkoušel.
K.

Mno, já to taky nezkoušel, ale dost jsem se tím zabýval, šťoural jsem dlouho a s vervou jekoukoliv dostupnou dokumentaci, a šťoural jsem se v principu a vybudoval jsem si hrubý (bez tření) výpočetní program, jednal protože neumím počítat a jednak kdo se má počítat s něčím, na co se dá program udělat a jenom dosazovat. Že jsem byl už chvíli tady a měl na to tenkrát čas, usmolil jsem to jak v duální soustavě, imperiální i metrické.

S teorií ( matikou) Pana Kopeckého mám potíž, mám k matice vrozenou nechuť, a problém je asi spíše na mé straně, ne na jeho. Pravdou však je, že můj program souhlasí velmi dobře s výkonem legendárního Clemova motoru, kteréžto údaje lze zhruba vydolovat z dostupné literatury, stejně jako můj program dost těsně sleduje kritické otáčky při kterých se Clemův motor stal samoběžným. Přes Kopeckého to nespočítám kdybych si tím měl život zachránit. Zde bych podotknul, že jsem použil mnoho průmyslových matematických vzorců pro výpočty, ber kde ber, tudíž vzorce se zabudovanými empirickými koeficienty pro praktické použití, oproti vzorcům teoretické fyziky. Počítal jsem bez viskozity se specifickou hmotností vody. On bten olej svou hmotností není zas tak daleko.

Na první pohled však je pro mně viditelná hrubá chyba nákresu schematu turbíny Pana Kopeckého, ve skutečnosti ne jedna.

- Stejně jako Richard Clem, tak i pan Kopecký se dopouští té chyby, že rozdělují turbínu na víc než dva kanály. Toto řešení je nevyhovující, protože čím je průřez kanálu větší, tím je menší tření kapaliny v kanálu a tím je náročnější výroba. Dva kanály jsou pro praktické účely ideální kvůli jak statickému, tak i dynamickému vyvážení. Jinak by byl ideální jeden kanál. Z vývoje Clemova motoru se dá usuzovat, že oproti originální dvou kanálové asfaltové pumpě, ze které svůj motor R. Clem odvodil, rozděloval R. Clem svůj motor na čím dál tím víc kanálů v domění, že tím nějak zvýší výkon motoru a odstraní provozní vibrace a omezí odpadní hic. Nicméně, opak je pravdou. R. Clem si stěžoval, že čím víc svůj motor vylepšuje, tím má motor horší vlastnosti a výkon (vůči své velikosti).

- Oproti R. Clemovi se pan Kopecký dopuští své první hrubé chyby, a to tím, že uvádí turbínu s rovnými kanály s pravoúhlými tryskami. Prudký zlom před tryskami způsobuje navalování kapaliny v ohybu kanálu a velikou dynamickou ztrátu rychlosti průtoku.

- Oproti R. Clemovi se pan Kopecký dopuští své druhé hrubé chyby, protože vstupní orvor do turbíny má namalován absolutně mimo proporce. Ten musí být o dost větší, nemuvě o tom, že musí být upraven tak, aby kapalina vnikala do kanálů plynule pod úhlem, jako například vniká výfukový plyn do některých typů turba. Nemůžeme očekávat, že kapalina se snadno "zlomí" ve vstupu do turbíny do pravého úhle.

- Oproti R. Clemovi se pan Kopecký dopuští své třetí hrubé chyby a to tím, že uvádí plochou turbínu. Toto možná pracuje na papíře, pokud se člověk nezabývá aktuálním teoretickým průtokem kapaliny a jeho nezbytnou potřebou akcelerovat během svého průtoku kanály, ale nemůže to tak pracovat v praxi, protože pracovní kapalina nemá dostatečně dlouhou dráhu pro akceleraci. Křivka průřezu totiž musí ideálně sledovat parabolu v tom smyslu, že zužování kanálu od vstupu musí probíhat po odmocnině průřezu (od tlustého konce). Pro teoretické otáčky přes cca 300 rpm při jakémkoliv průměru turbíny není v plochém průřezu dostatečná délka necelého rádiusu turbíny na dostatečně povlovné zužování kanálů, pokud nejsou neůnosně malé jak na vstupu, tak na výstupu. Lidově řečeno, úhel trychtýře kanálu je tak příliš tupý. Řečeno ještě lidověji, kanál musí mít profil podobný výstupu lesního rohu do kterého vchází kapalina jeho trychtýřem. Tím se dostáváme k další chybě jak R. Clema, tak Pana Kopeckého, i když každý z nich se jí dopouští jinak.

- Zatímco pan Kopecký jednoduše střelil svůj náčrtek od oka a absolutně nerespektoval množství vody, které musí turbínou už při relativně nízkých otáčkách procházet, R. Clem použil v systému odstředivou pumpu jako startér, naprosto zbytečně, a pravděpodobně buďto hnal olej přes pumpu po celou dobu činnosti motoru, nebo problém obešel potrubím, samozřejmě s nějakým kohoutem, po překonání kritických otáček. I kdyby měl kohout plný průřez vratné trubky, z fotografií motoru ať už v autě, nebo venku, je evidentní, že průměr jeho potrubní instalace byl jednak nedostatečného průměru a jednak v něm byly nejspíše standartní kolena, tudíž díly s relativně příliš prudkými radiusy ohybů.

Nedostatek kapaliny čerpané skrz vstup do turbíny pak R. Clemovi způsoboval v motoru silnou kavitaci, protože vstupní objem kapaliny nebyl schopen zásobovat kanály turbíny alespoň v momentech akcelerace, čímž i mechanicky velice pečlivě zkonstruovaná a vybalancovaná turbína trpěla silnými vibracemi a do značné míry i zbytečným ohříváním pracovní kapaliny (Crisco stolní olej). Zde je dobré si také připomenout, že výstup z jakýchkoliv trysek má všeobecně podstatně větší účinnost, když pracovní kapalina vystupuje z trysek volně, řekněme do vzduchu, než když je tlačena přímo do objemu kapaliny. Tento problém však lze obejít natolik chytře, že výkon motoru se dá ve skutečnosti zvyšovat do značné míry i pracovním tlakem v systému, zatímco systém je plně zaplaven pracovní kapalinou.

- Dalším problémem R. Clema bylo škrcení přívodu, tedy momentálního výkonu a tím RPM motoru. Je třeba si uvědomit, že krutný moment tohoto systému narůstá od kritických otáček (přehlédneme-li narůstající tření v kapalině) nikoliv lineárně, ale exponenciálně, že nárůst probíhá geometrickou řadou. S použitím pumpy jako startéru a s přihlédnutím k publikovanému řeznému schematu motoru je téměř jisté, že R. Clem škrtil vstup turbíny, místo výstupu, čímž kavitace v motoru musela být dostatečně divoká na to, aby vibrace z částečné ztráty kapaliny v kanálech turbíny a její momentálně nerovnoměrné distribuce v turbíně poškozovaly systém, což se mu stávalo více než často.

- Poslední chybou pana Kopeckého je jak soudím z Karlovy poznámky naprosté nerespektování empirické zkušenosti Richarda Clema, že tento systém nebude fungovat s vodou, byť by byl proveden s hodinářskou přesností.

Zde se totiž dostáváme k panu Schaubergerovi a jeho udělátkům na vodu, které sice používaly stejný princip odstředivé akcelerace kapaliny, tedy vody (i plynu) v turbínách, ale které měly velice dobře tvarované kanály tak, aby vlnová délka průtoku vody při danné rychlosti a akceleraci pasovala do potrubí. Jde o více méně stojatou vlnu, která je pozorovatelná jako dvojitý helix víru. Proto mu fungovaly jeho vodní udělátka jenom v určitých, vzájemně harmonických otáčkách, do kterých je musel dostat a eventuelně doroztočit motorkem. Na vzduch mu udělátka pracovala bez problému a díky své charakteristice exponenciálního nárůstu kroutícího momentu s otáčkami bylo těžké od nich chtít, aby mu neulítly do neznáma a nerozškubly se, než se dostaly moc vysoko a daleko.

Tento Schaubergerův problém odstupňovaných otáček vodních turbin a nesmírně citlivých odhadů (pochybuju, že to počítal a zdaleka všechny mu nefachaly) křivek a výroby jeho udělátek u Clema odpadají právě díky použití oleje jako pracovní kapaliny, který nemá problémy s turbulencí jaké má voda. Nicméně, Clemův motor na olej se taky nikdy nemůže díky tomuto faktu stát antigravitačním zařízením a auto s Clemem bude jenom jezdit .... jako drak. Clem měl na svém prvním autě a motoru přes 500Hp při nějakých 800 RPM.

Poznámka 1) Jedinným problémem s mými výpočty byly neskutečné kalkulované průtoky, což mne donutilo si přehodnotit starou známou F=ma. Naprogramoval jsem Excell s ní a byla to chyba, co se týče průtoků. Jinak to sedí a už jsem od té doby neměl sílu ten program upravit. Průtoky jak jsou však lze odmocnit, což není zas taková šichta, a je to zase doma

Poznámka 2) Výkon metrové turbíny, pokud by to nějaká kapalina vystála, při řádově deseti tisících otáčkách, leze do Mega Wattů Krutný moment totiž narůstá u Clemova motoru exponenciálně nejen s otáčkami, ale i s průměrem turbíny a lineárně s pracovním tlakem systému. Všechny uvedené hrubé teoretické výsledky, jak jsem je uvedl, byly zadány za atmosferického tlaku v systému.

Poznámka 3) Nemá cenu zkoušet turbíny pod 150mm průměr. Potřebujou příliš vysoké otáčky, aby se přehouply přes kritický bod a pak z nich ještě něco lezlo při rozumných otáčkách.

Asi tak. S laskavým pozdravem, Slávek.

[Jim68]

Takže jste mě donutili, abych to přepočítal. Ze všech těch čísel vyplývají dvě věci:
Pan Kopecký neumí tak dobře s rovnicemi jak si myslí, o mechanice kapalin nemluvě... Z jeho upravených rovnic vyplývá COP4 jen proto, že tam má chyby.
Pokud to p. Clemovi fungovalo, mohla v tom být nějaká zakuklená skutečnost, kterou nepostihl nebo zatajil a bavíme se tu o zcela jiném přístroji - v proudění kapaliny to teoreticky není, při správném výpočtu bez tření je energie 1:1.
Pro ukázku sem vkládám kolegu z US fora, který se snaží replikovat všechny špatné postupy (přestože si s ním dopisuji, nedeptám jej a pracuje pořád dál svým stylem, je to jeho libůstka):
- neprovádí žádné výpočty
- neumí fyziku
- nedělá analýzy výsledků
- tráví čas na foru, kde mu oponenti vysvětlují, jaký je magor

Pokud se zaměříte na ten manometr, je vám jasné, co Tommy vyzkoumal.

http://www.bobistheoilguy.com/forums/ub ... 336&page=6

[Slavek Krepelka]

Pro ukázku sem vkládám kolegu z US fora, ...

Typický Američan. Jsou však i atypičtí. Ahoj, Slávek.

[Jim68]

Pro ukázku sem vkládám kolegu z US fora, ...

Typický Američan. Jsou však i atypičtí. Ahoj, Slávek.

Slávku, Ty nejsi Američan. Říkej si: Jsem světoobčan, jsem světoobčan..... Omlouvám se za ten plevel... Jinak mám Američany velmi rád, pro ten naoko bezstarostný obal, kterým se prezentují v kolektivu. Škoda těch nešťastných sebevražd....