Newton a jeho zákony

[buky]

Jasne jsem také napsal, že energie se ukládá do pole, nebo do soustavy 2 objektu, kterých vzájemnou energii zkoumám.

No jasně, aby platil zákon zachování energie, tak se energie musí někde uložit
Zákon proměny energie na jinou energii je matematickej abstraktnej popis.

Jak je potom možné, že na orbitu je přítomnost gravitačního pole ale zvednuté 100kg závaží do 1m výšky před startem rakety ze země je 0 Joule ?

Musím změnit experiment, když si zmyslel ukládat energii do gravitačního pole

[Akord]

Jak je potom možné, že na orbitu je přítomnost gravitačního pole ale zvednuté 100kg závaží do 1m výšky před startem rakety ze země je 0 Joule ?

Ta "0" je dohodnuta, zvolená hodnota, konvence. Jenom kvuli tomu, aby se pri výpočtu často nemenilo znaménko. "0" možno zavést v jakékoli (nadmorské)výšce, úseku, kde se významne nezmení g, ale je nutné pak respektovat více znamének. Jinak je nutno počítat s promenným g, a výpočet je podstatne složitejší, bývá nutná integrace.

Podobne, jako jde 0 zvolit relativne kdekoli na metru-cólštoku. Elektronické šubléry mají možnost zavést kdekoli 0 jako výhodu pri odečtení rozdílu.

[buky]

Akord.

Fg = m.g, tíhová síla tělesa, která může působit silou po dráze. Aby se mohla konat práce, potřebuji energii na zvednutí tělesa do výšky mgh - gravitační potenciální práce. Když závaží pustím, tak bude konat gravitačnou práci Wg = Fg . s, co potvrdím siloměrem. Nic víc, nic míň.

Nač je dobré za každou cenu tvrdit, že energie se proměňuje na jiný druh energie.

[Akord]

Nač je dobré za každou cenu tvrdit, že energie se proměňuje na jiný druh energie.

Kvuli čarování, lidi mají rádi menit holuby na zajíce a naopak. Energie je jen pomocný pojem, meziprodukt, mezisoučet, dá se bez neho obejít a vyjádrit všechny možné účinky jinak. Není to ani vlastnost, ani fluidum, pouze matematická abstrakce popisující nejaký dej. Jsou prípady, kde její použití zjednodušuje výpočty, slovník, nebo pohled na nekteré deje.

[martin11]

S tím experimentováním máš pravdu, ale s tou ukázkou ne. Zdar a sílu všem
Magneto

nenene...tyhle pružiny prodávám, prostě gravitace si vzpomene až za chvilku martin11

Nazdar MArtine prdlajs za chvilku. Kdyby si vzpoměla až za chvilku, tak by se dolní konec zvedal k hornímu. Je to docela přirozené, ale vysvětlit to asi není v mých silách. Snad jen to, že jenom část pružiny, její střed pružnosti, bod, ve kterém je totální protilehlá síla horní a dolní části pružiny vyrovnaná při nesymetrickém natažení, řekněme průměrný bod pružnosti, je v momentě uvolnění ve volném pádu a tudíž beztíže. Spodní část pružiny pod tímto bodem se přitahuje k tomu bodu, ale bod klesá volným pádem díky gravitaci a tak to vychází, že tento bod se opticky i skutečně stahuje a padá směrem dolů, zatímco dolní konec visí v luftě. Je třeba přihlédnout k tomu, že část pod bodem pružnosti je kratší díky menší síle pružnosti díky hustší spirálovitosti a stahuje se podstatně pomaleji, tudíž relativně akceleruje pomalejí, než horní část pod daleko větším pnutím. Akcelerace spodní části, relativně méně natažené, je bržděna právě gravitací směrem nahoru. Horní část nad bodem pružnosti naopak akceleruje nejen volným pádem, ale také díky pružnosti a následovně podstatně rychleji, než je pouhé gravitační zrychlení, což zase zpětně přidržuje dolní část proti pohybu dolů. Určitě se to dá i spočítat.

Zjednodušeně řečeno jde o to, že v momentě před uvolněním pružiny je gravitační síla v naprosté rovnováze s pnutím pružiny. Totální akcelerace masy pružiny směrem dolů je v době stahování pružiny v rovnováze s gravitační přitažlivostí až do momentu, kdy se celá pružina stáhla. Když se na to video podíváš párkrát a velice pozorně, specielně na dolní konec pružiny, můžeš si všimnout, jak po uvolnění spodní konec pružiny řídne a že na pružině vzniká vlna, která počíná v místě zmíněného průměrného bodu pružnosti a postupně natahuje nejspodnější část pružiny. (To jsem samozřejmě nepostřehl, ale zatímco jsem tohle psal mi došlo, že tam musí zákonitě vzniknout a proto jsem to hledal .... a našel.) Počítat bych to ale určitě nechtěl a ani nezkoušel.

Dík, že jsi to vyzkoušel. Já jsem si s touhle srandovní pružinou nikdy nehrál. S laskavým pozdravem, Slávek.

....tak jsem právě provedl pokus č.2....vzal jsem onu pružinu a na konec jsem připevnil závaží cca 3 dkg. pružina se protáhla o cca 50 cm....a provedl jsem pádový pokus....co myslíte, že se stalo?....závažíčko zůstává na místě v prostoru do okamžiku, nežli se pružina celá smrskne....pak jako celek padá....prostě závažíčko visí...jen tak ve vzduchu....jsem z toho úplně karkulka červená

[buky]

....tak jsem právě provedl pokus č.2....vzal jsem onu pružinu a na konec jsem připevnil závaží cca 3 dkg. pružina se protáhla o cca 50 cm....a provedl jsem pádový pokus....co myslíte, že se stalo?....závažíčko zůstává na místě v prostoru do okamžiku, nežli se pružina celá smrskne....pak jako celek padá....prostě závažíčko visí...jen tak ve vzduchu....jsem z toho úplně karkulka červená

Tak to je opravdu divné , kolik váži pružina?
To mi jen tak napadlo.

[martin11]

....tak jsem právě provedl pokus č.2....vzal jsem onu pružinu a na konec jsem připevnil závaží cca 3 dkg. pružina se protáhla o cca 50 cm....a provedl jsem pádový pokus....co myslíte, že se stalo?....závažíčko zůstává na místě v prostoru do okamžiku, nežli se pružina celá smrskne....pak jako celek padá....prostě závažíčko visí...jen tak ve vzduchu....jsem z toho úplně karkulka červená

Tak to je opravdu divné , kolik váži pružina?
To mi jen tak napadlo.

asi také 3dkg...prodávají to v každým hračkářství...cena asi 30 kč.....je z plastu...ale prodává se i kovová cca za 70.-...nemůžu ji sehnat

...pokus č.3
pružinu jsem napnul jen do poloviny....polovinu jsem držel nenataženou v ruce.....efekt pádu stejný.....dokud není péro pohromadě, nezačne spodní část pružiny padat k zemi....i se závažíčkem to funguje....závaží visí chvilku..."jen tak" gravitace chvilku neexistuje.
Slávek to sice vysvětlil, ale já nepochopil Myslím si, že to je asi tím, že zdánlivý klid spodku pružiny je vlastně pohyb vzhůru a spotřebovává se energie pružiny, vlastní váhou / a plus závažíčkem / naakumulované při zavěšování.....hm...zkuste si to, je to více nežli zajímavé....no jak pro koho....jistě jsou zde i tací, co maj jasno ihned .....já mám temno... martin11

[buky]

krásná ukázka

Neleze mi to vůbec do palice.
Vím jen, že na orbitální stanici se oba konce stáhnou současně, to znamená, že ak zůstáva spodní část pružiny v klidu, tak nejde o zdánlivou záležitost.

Martine, skus to závaží umístit na vrchní část pružiny, nech natáhnout a pak pustit.

[martin11]

[Martine, skus to závaží umístit na vrchní část pružiny, nech natáhnout a pak pustit.[/quote]


zdarec....zkus si to sám ...

jo a s pružinou nemusíš na kosmickou stanici...když ji natáhneš na stole, vodorovně, tak oba konce také jedou stejně rychle k sobě

...ale stejně nechápu, jak je možné, že nezavěšená pružina, navíc dole se závažím v okamžiku uvolnění ze závěsu nezačne ihned padat ve směru gravitace a během toho pádu se neuvádí do původní / t.j. nenatažené/ polohy. Prostě čeká v prostoru, až se spotřebuje energie potřebná k napnutí a pak si teprve začne padat kupte si pružiny a bádejte.

Natažená pružinka/samováhou/ měří asi 1 metr. Zkusím slepit 3 pružiny k sobě co to udělá. Předpokládám, že doba visu ve vzduchu se strojnásobí. doba stažení pružinky je asi 0,3 vteřiny...3 pružiny by se měly dle předpokladu stahovat asi 1 vteřinu. pružina váží asi 3dkg jsem zvědav, jestli 10dkg bude 1 vteřinu viset ve stavu beztíže....m11

[lordCorvin]

To není takový problém.

Při smšťování jsou konce pružiny "taženy" směrem k těžišti, které je někde v půlce délky (v závislosti na kvalitě materiálu a zpracování). Část od těžiště nahoru je ovlivňována smršťováním a gravitací, obojí působí směrem dolů a proto se horní část pohybuje směrem dolů.

Na spodní část působí smršťování směrem nahoru a gravitace směrem dolů, čímž se vzájemně vyruší a spodní část tak zůstává viset v prostoru, dokud smršťování "nedojde".

Vysvětlení je zprůměrované a proto hodně jednoduché a vhodné pro laiky, pro odborníky bych to fakt nechtěl počítat. Musely by se počítat síly v každém oblouku pružiny zvlášť vzhledem k působení ostatních částí pružiny. Nehledě na vliv setrvačnosti masy materiálu, to se projevuje tím, že se smrští nejdřív okraj a pak to teprve postupuje dál.

[minsc]

lordCorvin: já bych to řekl ještě jednodušeji - prostě se děje to co vždycky - těžiště se posouvá podle působící síly, i když se dolní konec pružiny zrovna nehýbá...

[buky]

Část od těžiště nahoru je ovlivňována smršťováním a gravitací, obojí působí směrem dolů a proto se horní část pohybuje směrem dolů.

Na spodní část působí smršťování směrem nahoru a gravitace směrem dolů, čímž se vzájemně vyruší a spodní část tak zůstává viset v prostoru, dokud smršťování "nedojde".

Pěkné podáno

Ale zajímalo by mně, kde má těžisko pružina, která je v klidu roztáhnutá a zavěsená o strop

[martin11]

hm...asi jo, je to logické...ale, jak to, že se pružina drží ve vzduchu stejnou dobu i se závažíčkem , které má hmotnost jako celá pružina. na závaží se nic nesmršťuje...jediné co se mění je doba stahování pružiny, protože je vlivem závaží delší...je tedy pravda, že je vahou závaží více napružena, tudíž je delší.
Závěr je logický. Napnutí pružiny je přímo úměrné gravitaci, energie v pružině naakumulovaná eliminuje gravitaci. jen stále neumím pochopit, proč se celá soustava nedá do pohybu po uvolnění zavěšení. Smrskávat by se mohla během pádu...a to závažíčko to ještě více zahaluje tajemstvím......no máme tady zase jednou pěknou hračku...pokus musím skusit s gumovým svazkem a závažíčkem...guma se vlastní vahou nenatáhne ,a to je také pružina...si myslím...zdraví martin11

[buky]

...je tedy pravda, že je vahou závaží více napružena, tudíž je delší.

jen stále neumím pochopit, proč se celá soustava nedá do pohybu po uvolnění zavěšení. Smrskávat by se mohla během pádu...

Tím, že je delší, má i vétší sílu v momentu puštění "akcelerační síla."

Ja si myslím, že tam hraje roli i setrvačnost, jako když trhneš jojem. Proto taky odhaduju, že ak se pokusíš prodloužit dobu smrsknutí, tak se dá po uvolnění celá soustava do pohybu, resp. bude se smrskávat během pádu.

[Magneto]

hm...asi jo, je to logické...ale, jak to, že se pružina drží ve vzduchu stejnou dobu i se závažíčkem , které má hmotnost jako celá pružina. na závaží se nic nesmršťuje...jediné co se mění je doba stahování pružiny, protože je vlivem závaží delší...je tedy pravda, že je vahou závaží více napružena, tudíž je delší.
Závěr je logický. Napnutí pružiny je přímo úměrné gravitaci, energie v pružině naakumulovaná eliminuje gravitaci. jen stále neumím pochopit, proč se celá soustava nedá do pohybu po uvolnění zavěšení. Smrskávat by se mohla během pádu...a to závažíčko to ještě více zahaluje tajemstvím......no máme tady zase jednou pěknou hračku...pokus musím skusit s gumovým svazkem a závažíčkem...guma se vlastní vahou nenatáhne ,a to je také pružina...si myslím...zdraví martin11

Zdarec Martine,
stačí neoddělovat závažíčko od pružiny a tajemství je odhaleno - je to jedna soustava. Právě závažíčko je tím, co pružinu natáhlo o tolik víc. Jeho tíha + tíha upuštěné části pružiny naakumulují v pružině přesně tolik energie, kolik samy váží (řečeno nepřesně). Je úplně jedno, kolik závitů pružiny necháš vlastní vahou natáhnout, nebo jestli všechny a ještě na ni něco zavěsíš. Efekt bude vždy stejný: K zemi se odporoučí až po smrsknutí. Je to rovnice.
A mohl by z toho být taky jeden spešl efekt (jako při umělém stavu beztíže v padajícím letadle filmových společností):
Kdyby se na vzdálenost nula podložily pod závažíčko váhy, tak až do smrsknutí nebude mít celá soustava žádnou hmotnost - takhle bych chtěl hubnout.
Zdar a sílu všem
Magneto