Newton a jeho zákony

[buky]

No já jsem právě chtěl celý experiment zjednodušit na (kinetickou) energii oproti dvou soustavám.

S pohledu zákonu zachování energie je to opravdu zjednodušené.
No, ale s pohledu zryhlenín - spomalení těles z důvodu působení síly (odrazu) je to zajímavej rébus

[Slavek Krepelka]

Nóóó, pokud se to nedá spočítat, tak jdi na druhou stranu vlaku.

Ahoj, Slávek.

[mira65]

prosím, víte někdo o tomto:

http://translate.google.com/translate?s ... wer.com%2F

omlouvám se za zařazení, případně to přesuňte, díky

[buky]

Tohle není jen teoretický paradox ale i praktický, stačí jen experiment reálně předpovědět.

Dloužka 1m dráhy zvednutého záváží (vozíku) je určena zarážkou (lanovou svorkou) a samotným vozíkem. Když vozík projede závorou, tak se vrátí do původní polohy.
Jsem zvědav co si vymyslíte aby platil zákon zachování energie, když v tomhle experimentu velikost práce je přímouměrná velikosti sklonu dráhy.

Tohle v žádné knížce nenajdete

[Slavek Krepelka]

Že jsem na to vlákno narazil, tak ho přiživím. Diskuze se z Newtona zvrhla na problém pochopení principu ekvivalence, kterýžto byl formulován nikým jiným než Alberten Einsteinem. Zatímco já zde vehementně tvrdím že funguje, všichni ostatní, kromě Ivana, nevědí o čem mluvím. Zkusím to tedy takhle. Dá se to spáchat i v kuchyni.

1) Můžeme se domluvit, že váha je síla, kterou těleso působí buďto přímo na podložku (třeba podlahu), nebo na podložku přes pevný závěs (řekněme na lustrhák), na kterém visí na špagátě? Pokud ano, provedeme experiment, který si může každý snadno ověřit.

2) Vzejdeme z lustrháku, na který zavěsíme Bukyho tenzometr. Na tenzometr zavěsíme kladičku o hmotnosti 5dkg, na kladičku dáme nějakou brzdičku o hmotnosti 1dkg, nejjednodušeji kladičku zakolíčkujeme, abychom mohli kladičce zabránit se otáčet. Přes kladičku protáhneme motouzek o hmotnosti 1dkg o malinko kratší, než je vzdálenost mezi kladičkou a podlahou. Na jeden konec motouzku přivážeme závažíčko M1 o hmotnosti 100dkg. Na druhý konec motouzku přivážeme závažíčko M2 o hodnotě 2dkg. Závažíčko M1 vytáhneme až k tenzometru a brzdičkou zalígrujeme kladičku, abychom mohli učinit pozorování váhové hodnoty na tenzometru.

Můžeme se dohodnout, že váha na tenzometru bude
Kladička 5dkg - Brzdička 1dkg (tu eventuelně odděláme tudíž ji rovnou odečteme) + Motouzek 1dkg + Závažíčko M1 100dkg + Závažíčko M2 2dkg = 108dkg?
Pokud ano, odkolíčkujeme kladičku a uděláme druhé pozorování.

Otázka zní: "Kolik bude kladička, - brzdička (kolíček jsme odstranili) + motouzek + M1 + M2 vážit, jak doloženo z měření na Bukyho tenzometru, zatímco M1 cestuje dolů a M2 cestuje nahoru?"
Vřele doporučuji po prvním pokusu vyměnit M2 za jinou hmotnou hodnotu, třeba 4dkg, pak 10dkg atd. a pokus opakovat.

Bez jakékoliv matiky a měření Vám mohu s jistotou zavěštit, tedy předpovědět, že čím bude hmotný poměr mezi M2 a M1 větší, tím bude větší poměr rozdílu mezi zakolíčkovanou a nezakolíčkovanou váhou sestavy kladička + motouzek + M1 + M2, jak bude doloženo na tenzometru, a že nezakolíčkovaná váha sestavy bude vždy menší, než zakolíčkovaná váha, pokud M1 a M2 mají rozdílné hmotnosti. Pokud na motouzek neuvážeme žádné M2, bude nezakolíčkovaná sestava po odečtení váhy kladičky velice blízká nule. Akcelerující volný konec motouzku to nepustí až na nulu, to bychom museli motouzek odstranit úplně

(Tím z toho máme venku všechna odbočení do ztracena jako je třecí teplo a ohýbání atd. Že pane Akord? Také nám z toho mizí poněkud obtížné měření různých třecích hodnot při různých akceleracích M1 a M2)

Přeji všem dobrého rána, Slávek.

[buky]

Tohle v žádné knížce nenajdete

Proč to nezjednodušit?

Vozík má hmotnost 100kg což znamená, že tenzometr (siloměr) ukáže 1000N. Svislá dráha má dloužku s = 1m. W = F.s, W = 1000 * 1 , W = 1000 J.

Když sa na to podíváme z uhlů působení síly po dráze, tak zjistíme, že působení síly po šikmé 1m dráze je menší co nám potvrdí i tenzometr.

Když se ale podíváme na to z uhlů zachování energie, tak nemáme šanci se dopracovat naco se promění neproměnená 1000 J energie na šikmé dráze.

To slávku, byl bych rád kdyby ses vyjádřil ku konkrétnímu experimentu.

[poota]

Proč to nezjednodušit?
..
Když se ale podíváme na to z uhlů zachování energie, tak nemáme šanci se dopracovat naco se promění neproměnená 1000 J energie na šikmé dráze.

Problém je v tom, že už si to zjedodušuješ příliš.
V obrázku jsi nenakreslil vozík na té šikmé dráze a nenakreslil jsi ani provázek k němu. Kdybys to udělal, tak bys zjistil, že dolů Ti bude sjíždět po delší dráze, takže
"kratší dráha" x "větší energie" = "delší dráha" x "menší energie"
Ke stejnému výsledku by ses dobral i vektorovým rozborem, který by se dal do obrázku velice snadno zapracovat - jenomže jak jsem si povšimnul, vektory jsou Ti z nějakého důvodu silně proti srsti. Pak se ovšem nemůžeš divit, že některé velice prosté věci jsou pro Tebe tajůplnou záhadou.

Zdravím - poota

[buky]

V obrázku jsi nenakreslil vozík na té šikmé dráze a nenakreslil jsi ani provázek k němu. Kdybys to udělal, tak bys zjistil, že dolů Ti bude sjíždět po delší dráze,

No, jasně jsem napsal, že dloužka dráhy je určena svorkou na laně (zarážkou) a to číní 1m jak ve svislé dráhy, tak i na 1m šikmé dráze.

Tak např. ve svislé 1m dráze při 100kg vozíku je to 1000 J. Závaží po přejetí závorou následné pustím po šikmé 1m dráze a tenzometr mi ukáže napŕ. 500 N, W = 500 * 1, W = 500 J.
Jako laik, nefyzik se ptám: Naco se proměnilo zvyšných 500 J ?

Každému je proti srsti něco jiného

[Magneto]

Na co se proměnilo těch 500 J?

Vidím jasný rozdíl v tom, že tvůj vozík ve svislé poloze tlačí na dráhu silou 0, zatímco v šikmé poloze silou X, která tam tedy zůstává jako potenciální energie. Kdyby byla dráha z měkkého materiálu, projevilo by se to jako deformace. Na tvrdém podkladu to nepoznáš.

Takže těch 500 J se na nic neproměnilo a zůstává jako potenciál - můj názor.

Zdar a sílu všem

Magneto

[poota]

.. a tenzometr mi ukáže napŕ. 500 N, W = 500 * 1, W = 500 J.
Jako laik, nefyzik se ptám: Naco se proměnilo zvyšných 500 J ?

Dost zásadní je, kolik Ti ukázal skutečně tenzometr.
Například Ti může ukázat cokoli mezi "nulou a nekonečnem" a možná i záporným. Na vymyšlených příkladech s libovolně zvolenými hodnotami nemůžeš prověřovat vůbec nic, natož potom fungování nějakých zákonů.
Například na Kadlíně jsme kdysi prověřovali hodnotu gravitačního zrychlení s použitím techniky, o jaké si nemohli fyzici té doby ani zdát - a zjistili jsme, že to měli naprosto přesně. Takže oni to zase takoví blbci, jaké z nich děláš, vůbec nebyli.

Zdravím - poota

[buky]

Naprudil jsem se až až, ale tímto chci ukázat, že není experiment jako experiment.
Fyzika je taky o měření aby jsme si ověřili teorii.

Fyzika pre 1. ročník gymnázia str. 94: Pri dvíhaní telesa do výšky h vykonáme pri pohybe zvisle nahor rovnakú prácu ako na naklonenej rovine s dĺžkou L.
Jaká ale má být dlouhá dráha L ? Když budou obě dráhy shodné, tak to vůbec není pravda co se tvrdí.

Místo tenzometru je v knížke nakreslen klasickej siloměr, nejsem vůbec proti

[huhu]

Délka L je rovna přeponě trojuhelníku, jehož jedna odvěsna je rovna h

Pokud bude L rovno h, nejedná se o nakloněnou rovinu, ale o svislici.

[buky]

Pokud bude L rovno h, nejedná se o nakloněnou rovinu, ale o svislici.

Ale no tak, jak chcete bastlit a současně uznávat zákon zachování energie ?

h = 1m
L = 1m (nakloněná rovina)
To znamená, že nejde o rovnakou práci resp. o stejnou energii.

[huhu]

buky, tys prostě nepochopil zadání
jeden konec nakloněné roviny je ve výšce 0
druhý konec nakloněné roviny je ve výšce h
proto jsem tam uvedl trojuhelník

[Slavek Krepelka]

Ale no tak, jak chcete bastlit ..... energie ?

Buky, je jedno, jestli zdvihneš břemeno po svislici jeden metr nahoru, nebo po šikmici jeden metr nahoru. Chápu, že tento výrok je otevřený interpretaci, takže aby bylo jasno.
Když zvedneš sud na korbu naklaďáku jeden metr vysokou, přímo ze země, rukama, uděláš stejnou práci, jako když tentýž, nebo stejný sud na tu korbu vyvalíš po línách, jakkoliv dlouhých. O to Buky jde. Tedy ať sud dostaneš na 1 metr vysokou korbu po svislici, nebo po šikmici, vždy překonáš převýšení jednoho metru. Kolmo nahoru je h = height, po línách je délka l = length.

A Buky, funguje to naprosto perfektně. Zatraceně dobře jsem si to prakticky prověřil stejně jako páku a kladku. Na zbytek jednoduchých strojů jsem nešáh, protože jsem neměl potřebu, ale je to v principu jedna a tatáž záležitost, jenom jinak provedená.
Ahoj, Slávek.