Pramenitá voda

[poota]

Čas uzrál k tomu, abych se konečně dostal k tomu, proč vlastně celou tuhle anabázi společně podnikáme. Slovy ponejvíce Viktorovými jsme se dobrali toho, že téměř kdekoli na povrchu zemském je možné docílit podzemní části úplného vodního cyklu. Tato část je klíčovou, protože při ní dochází k odnášení odpadních látek a k jejich ukládání do podzemí, což dokáže ve správném pořadí pouze voda při svém pohybu směrem dolů.

Při svém stoupání pak z těchto látek vybírá ty, které potřebuje k vytvoření pramenité vody. Jak se zdá, konkrétní složení podzemních vrstev zřejmě není nijak kritické, protože voda dokáže pramenit v geologicky různých podmínkách. Tohle všechno by mělo být jasné každému, kdo si alespoň letmo přečetl předchozí text. Raději to zde ještě opakuji pro ty méně pozorné, případně i nás zapomnětlivější.

Podle toho by tedy mohla voda pramenit celkem kdekoli - ale ve skutečnosti nepramení. Naštěstí chyba, která znemožňuje dokončení této části cyklu, je až na jeho úplném konci a také na jeho úplném počátku, tedy v nejvyšší podpovrchové vrstvě. Naštěstí proto, že je nám tato vrstva relativně nejblíž a snadno přístupná, pokud budeme chtít něco na tomto stavu měnit.

Chyba spočívá v tom, že dešťová a povrchová voda nemají možnost prosáknout dolů a stékají po povrchu a nebo těsně pod ním, takže prakticky odtékají do moře a vytvářejí takový "koloběh vody v přírodě", jaký se učí již na základních školách. Podle Viktora se jedná pouze o atmosférickou část, či lépe řečeno pouhou polovinu, úplného vodního cyklu.

Pokud umožníme vodě proniknout "izolující" podpovrchovou vrstvou, nastartuje se v dané lokalitě podzemní část úplného vodního cyklu a objeví se nové prameny - či spíš, obnoví se prameny dávno již zaniklé. Náprava je jednoduchá i složitá zároveň - stačí v dané lokalitě obnovit co největší plochy lesů. Jenom kořenový systém hustého smíšeného lesa dokáže přemostit podpovrchovou vrstvu a umožnit posáknutí povrchové vody do podzemí. Také jenom hustý les dokáže snížit teplotu zemského povrchu natolik, aby se voda dokázala sama a bez jakéhokoli čerpání dostat až nad zemský povrch.

Potíž je v tom, že vypěstování takového lesa je záležitostí několika desetiletí, během kterých z něj není žádný přímý finanční užitek, ale pouze náklady. Na pěstování lesa také nejsou žádné dotace a ani daňové úlevy. Současný trend, ke kterému nás nutí i EU, je převádění orné půdy na pastviny. Velké plochy půdy, na kterých rostou mělce kořenící "trávy", které účinně brání prosakování vody pod povrch, jsou přímou příčinou přívalových srážek, povodní a záplav. Jejich průběh ještě zhoršují všechny regulační prvky vodních toků, a to tím víc, čím "rozumněji" na první pohled vypadají.

Co z předešlého můžeme využít jako jednotlivci?
Moc toho není, ale přece jen něco. Třeba pravidlo, že mnohem víc pramenů je na k severu obrácených svazích. Rozdíl mezi severním a jižním svahem je hlavně v teplotě jejich povrchu, takže pokud se nám podaří jižní svah zastínit dostatečně hustým a vysokým porostem, může se jeho zásobování pramenitou vodou silně zlepšit - například slabé prameny, které přes léto pravidelně "vysychají", mohou začít dávat vodu celoročně. Také místa, která v chladnějších obdobích "vlhnou", se mohou stát stabilním zdrojem pramenité vody. Rychlejší, i když náročnější úpravou je obezdění celého prameniště co nejsilnější kamennou zdí. Ještě lepší je zaklenutí původně slabého pramene a zasypání klenby silnou vrstvou zeminy. Pramen je nutné co nejdůsledněji chránit před přímým slunečním svitem.

Viktorovy poznatky naznačují také možnost prameny, které se nedostanou samy až na povrch, určitým způsobem "nastavit". Zatím se tato situace řeší tak, že se vykope a nebo vyvrtá studna, v které pramen udržuje určité množství vody, které se nějakým způsobem odčerpává. Místo toho by mělo být možné otvor studny vyplnit umělou horninou (geopolymerem), ve které by voda mohla ve svém stoupání pokračovat do celkem libovolné výšky, tedy i třeba několik metrů nad povrch, pochopitelně při dostatečném zastínění. Je možné, že by se dal geopolymerem vést třeba i svazek tenkých měděných trubiček, ale věc by bylo vhodné ještě nějak prakticky ověřit. Rozhodně by se tím docílilo energeticky naprosto nezávislého zdroje vody.

Zdá se, že všechno, co máme z teorie k dispozici, již bylo řečeno. Pokud narazím na něco dalšího, rád to sem přidám. Doufám, že se tu časem objeví i nějaké praktické poznatky, a to nejen moje.

V dohledné době míním téma zpracovat vcelku a dát sem jako přílohu, asi nejspíš ve formátu .pdf.

Děkuji za pozornost - poota

[1220]

z ruských stránek překlad 1
zatím cca 1/3 korektuura

Těch článků bude hodně,snad z toho vyplyne to nejpodstatnější co by pak mohlo dát zkrácenou formu. Uvidíme.

[poota]

Ještě než rozběhne přítel Zwelfhundertzwanzig svůj seriál "O vodě", dám sem to slíbené PDFko.
Trochu jsem v tom promazal rušící zbytečnosti a pro citace jsem použil raději kurzívu, než odlišení barvou, protože předpokládám případný tisk na černobílé tiskárně.
Omlouvám se, že to tak trvalo, ale můj hlavní procesor už dávno neběží s původní frekvencí

Zdravím - poota

[1220]

Ještě než rozběhne přítel Zwelfhundertzwanzig svůj seriál "O vodě", dám sem to slíbené PDFko.
Zdravím - poota

Moc se omlouvám, sezónní práce zahradní mne odhánějí od počítadel oboch, tělo pak večer není tolik bystré .........
pěkně udělaný Peťo.
k.

[la]

Moc pěkná práce ,honem sem si to uložil ,ale akorát furt nemůžu přeložit to Zwelfhundertzwanzig
PS:není to náhodou 1220?

[poota]

.. Zwelfhundertzwanzig
PS:není to náhodou 1220?

Je.

Zdravím - poota

[kutil]

Kucí ahojky,
zase a opět kulím oči
Neskromný dotaz:
Existuje nějaká možnost úpravy dešťové vody na pitnou? Nebo jakákoliv úpravna vody z vodovodního řadu na pramenitou?
Ona taková pramenitá voda je docela ňamka

Jinak mám jiný problém:
Podřízli jsme barák a jako jediné místo bez izolace je nosný sloupek vedle dveří a samozřejmě kvete. Mírně vzlíná zemní vlhkost - grrr
Je to jen necelý m2, nevíte jak udělat elektroosmózu? Zapustil bych 2-3 trny do zdi, propojil vodivě drátem ALE jaký
do teho pustit proud - kolik mA? a jaká voltáž, jaké trafo, plus na ty trny nebo mínus atd... vůbec nic o tom nevím
Asi to napřed udělám, pak něco naměřím a co dál?
Nevím si rady..
Díky moc a vydržať
H.

[la]

izolace http://www.hydropol-cz.com/upload/elekt ... diva01.pdf
http://www.vodoizolace.cz/?utm_source=t ... topkontakt
Já bych šel do tohodle je to trvalý
http://www.trumfrenovace.cz/vlhkost-druhy.aspx

[poota]

Neskromný dotaz:
Existuje nějaká možnost úpravy dešťové vody na pitnou? Nebo jakákoliv úpravna vody z vodovodního řadu na pramenitou?

Tak tos mi dal docela ránu.
Já se tu s tím takovejch stránek pinožím, pak to ještě celé převedu do PDFka - a nakonec zjistím, že jsi to snad vůbec nečet'.

Tak teda ještě jednou a jenom pro Tebe:
dešťová voda je produktem horní poloviny cyklu, a pramenitá voda z ní vznikne jenom tehdy, když projde druhou, neboli spodní, potažmo podzemní půlí úplného cyklu.
Schauberger ještě uvádí dva způsoby, kterými lze podobných vlastností docílit technickými prostředky, ale rozhodně to není jednoduché. Najdeš to v tomto vlákně o nějakou tu stránku výše.
Za jednodušší způsob považuji dojít a nebo dojet k nějakému skutečnému přírodnímu prameni a tam si vodu nabrat. Pokud není v dosahu pramen, tak nejpodobnější vodě pramenité je voda potoční - čím výše proti proudu, tím lépe. Ovšem ta již může být s různými přimíšeninami.
Pro úpravu kohoutí vody bych doporučil šungit, který ji dost podstatně "zpitelní" tím, že pozmění její strukturu.

Zdravím - poota

[kutil]

Neskromný dotaz:
Existuje nějaká možnost úpravy dešťové vody na pitnou? Nebo jakákoliv úpravna vody z vodovodního řadu na pramenitou?

Tak tos mi dal docela ránu.
Já se tu s tím takovejch stránek pinožím, pak to ještě celé převedu do PDFka - a nakonec zjistím, že jsi to snad vůbec nečet'.
Zdravím - poota

Kucí ahojky, díky za odpovědi...
Já to o té vodě čet a potěším tě, mám to pečlivě uložený a dokonce vím kde- heč. Ale jak mám prohnat dešťovku nějakým podložím abych ji získal domů zpět jako pramenitou?
Eště se teda vrátím nahoru a zkusím najít tu úpravu vody ...stydim, stydim
Díky za rady a někdy zase ahóój
H.v.

[poota]

.. Eště se teda vrátím nahoru a zkusím najít tu úpravu vody ...stydim, stydim ..

Nestyď, nestyď - to já si jenom rád rejpnu, ale neber to ve zlým.

Ta úprava vody Tě nadchne svými výsledky, ale zároveň odradí složitostí - opravdu to vypadá dost nereálně.
Dojet ke studánce nebo prameni, načerpat a v chladu a tmě to převézt domů je proti tomu jednoduchost sama.
To se mi to kecá, když mám na chatě k prameni 300 metrů - možná bych se měl až stydět, jako že si to ani nezasloužím, ale prdlajs - když už mi to Pámbu nadělil, tak nejspíš věděl proč a já si toho patřičně považuji a snažím se mu to nějak vracet.

Zdravím - poota

[Novák]

-
4 minuta 22 sekunda

[poota]

Děkuji - poota

[Ilem]

[poota]

Tak nějak se tady pořád snažíme vodu různě skládat nebo nějak přetvářet. v tom filmu mě mimo jiné zaujal i ten přístroj Vilhelma Mohorna, který zcela naopak vodě brání v její kondenzaci nebo kompozici ze složek, které jsou ve vzduchu a nebo někde jinde v okolí. Přitom to pracuje, dalo by se říct, bezkontaktně, tak nějak jenom vlastní přítomností. Vilhelm to vysvětluje tak, že "vyzařování" vody (snad jako vlhkosti?) vstupuje dolní anténou zespoda do přístroje, kde dál pokračuje do pravotočivé spirály (něco jako hodinové péro). Horní anténa přijímá "kosmické záření", které postupuje přístrojem dolů, kde se setkává s tím upraveným vyzařováním vody. Jejich vzájemná interference je vyzářena do prostoru třemi šikmými vyzařovacími anténami.
Zajímavé na tom je hlavně to, že klesá nejenom vlhkost zdí (což je pochopitelné celkem snadno), ale i vlhkost vzduchu, a to přibližně o jednu třetinu.
Další zajímavostí je ten Granderův magnetický revitalizátor - my dáváme magnety většinou zvenku, a on potvora jedna - nacpe je dovnitř. Ještě jak tam tu vodu kolem nich prohání. Má to na můj vkus moc hranaté, rozhodně bych tam čekal spíš nějakou rotaci.
A máme zase o čem "přemýšlet".

Zdravím - poota