poota píše:Obávám se, že při dokonalé symetrii budou vyvážené i "síly" s "protisilami", což je nejspíš právě to, čeho nechceme docílit. Podle toho, která z těch sil bude "vítězit", se bude motor točit jedním nebo druhým směrem. Ale je to jenom můj dojem
...
P.S. Dvě cívky a jeden kondenzátor, který neví, podle které se má nabíjet (jestli jsou ty cívky "v opozici") - to by právě mohl řešit ten různý úhel sepnutí - pro každou jinak.
Třeba je Tvůj dojem správný, jen to každý myslíme trochu jinak.
Chápeme princip motoru stejným způsobem?
Ten motor z videa je na chlup stejný jako ten, který jsem dříve zbastlil v makovici. Nevím, jak princip na videu, ale můj princip (který by snad tedy měl být stejný) je o tom, že:
- průletem magnetů kolem cívek se cívky nabijou
- sepnutím magnetického spínače se následně vybijou,
- což udělá v cívkách opačný proud a opačné pole,
- jež odpudí a pošoupne magnety dál, aby udělaly jednu půlotáčku vlastní "setrvačností"
- a celý cyklus se opakuje
Takovýto princip řekněme vyžaduje, aby nalevo i napravo se dělo to samé - prakticky aby zafungovalo opačné pole a magnety byly odpuzeny dál. Na jedné straně se to může dít víc a na druhé míň, to by nemuselo vadit, ale ideální stav je asi, když to takhle zafunguje naplno na obou stranách.
Ono ty cívky + kondenzátor všechno paralelně dohromady, ono to není těžké, podle které cívky se má nabíjet. Indukování probíhá v obou cívkách velice podobně (právě když je geometrie symetrická) a cívky se navzájem nijak neblokují, v tomto smyslu spolu nijak nesoupeří. Jsou jako dvě paralelně zapojené baterie poskytující pulzní napětí. I proto bych se právě ten moment sepnutí snažil nastavit co nejvíc shodně, aby nevznikal nějaký bordel a aby se to chovalo řekněme jako ty chvilkové pulzní baterie. Co se týče napěťového průběhu jedna v zákrytu druhé.