Magnetický Generátor

[adam.benda]

Tak jsem i já zkoušel, narychlo zhotovený magnetický kolotoč (viz.obr.). ....

Cimirek,
ty Tvé magnety, to jsou pěkní mackové, nevyvolává to v konstrukci příliš velké tření?

Další důležitou podmínkou pro chod motoru totiž budou co nejmenší ztráty v podobě tření.

(Což v tomto případě neznamená, že by motor pak musel nutně dávat jen minimální nevyužitelné výkony. To ne, u tohoto motoru toto neplatí.)

[PeTr1]

Dívám se dokola a dokola na to video.A říkám si.Jestli je to podvod a má to být poháněné malou baterkou,tak kolik by jich tam muselo být?A jaké velikosti?protože ta destička na které to ma přišroubované má tloušťku tak 10mm.

[adam.benda]

Dívám se dokola a dokola na to video.A říkám si.Jestli je to podvod a má to být poháněné malou baterkou,tak kolik by jich tam muselo být?A jaké velikosti?protože ta destička na které to ma přišroubované má tloušťku tak 10mm.

Přemýšlet o tom, jestli je to podvod nebo ne, je ztráta času.
I kdyby to podvod byl, dá se u toho zcela jistě naučit spousta věcí. Vždyť si jenom vemte, co všechno jsme tu už probrali třeba jen po té teoretické části.

Ať už konkrétně toto video je podvod nebo ne, princip ze kterého se tu vychází, stojí za vyzkoušení. Nehledě na to, že to video je na 100% identické s tím, o čem jsem přibližně před necelým rokem přemýšlel. Je to na chlup stejné a vychází ze stejného principu, který jsem vnímal nadějně, pouze jsem to odsunul kamsi pryč, stejně jako tisíc jiných věcí.

[PeTr1]

Chtěl bych se přiklonit k tomu,že to není podvod.Tloušťka té destičky je 10mm a to by musela byt mala tužková baterka ta nejmenší.A i to už by bylo složíté.Takže zatím tomu věřím.Postupně to dávám dohromady.Snážím se to do detailu udělat stejně.A ten šroub co drží tu civku tam bude mět nějakej význam.Myslím že to tu nekdo už řikal.

[adam.benda]

... A ten šroub co drží tu civku tam bude mět nějakej význam.Myslím že to tu nekdo už řikal.

Je pořád ještě otázkou, jestli je dobré, tam mít ten šroub a nebo jestli by se tam mělo spíš dát "řádné" jádro, které do cívek patří.

Cívky mají většinou taková jádra, která po vypnutí proudu nezůstávají zmagnetována. Používá se to z mnoha dobrých důvodů.
Běžné cívkové jádro je tzv. magneticky měkké ferromagnetikum a vhodným materiálem může být např. čisté železo.

Oproti tomu šroub je ocel, která nějakým způsobem zůstává zmagnetována (ponechává si remanentní magnetizaci).
Ocel je tedy tzv. magneticky tvrdé ferromagnetikum.

Podstatné je, že volba magneticky měkkého/tvrdého materiálu coby jádra cívek může dost ovlivňovat chod tohoto motoru. Jenže nedokážu s úplnou určitostí v tuto chvíli říct, která verze je jednoznačně lepší.

[cimirek]

... v konstrukci příliš velké tření?

Ve spodním CD je vlepeno kuličkové ložisko. Spíš to chce pevnější konstrukci místo CD-tlustý plech, jako ve videu. Takhle se to má tendenci silou magnetů deformovat při průchodu nad jádry cívek. CD ale byly po ruce, plech nikoliv.

[PeTr1]

Vypadá to na pevnostní šroub.Ten je nějak spešl kalenej a je takovej načernalej.kdysi sem je kupoval.

[adam.benda]

Vypadá to na pevnostní šroub.Ten je nějak spešl kalenej a je takovej načernalej.kdysi sem je kupoval.

Jestli kalenej, tak je to vyloženě dost magneticky tvrdej materiál a bude si ponechávat poměrně hodně remanence.
Z kalených ocelových válečků nebo šroubů se dají vyrábět provizorní permanentní magnety.

[Martanko]

Chtěl bych se přiklonit k tomu,že to není podvod.Tloušťka té destičky je 10mm a to by musela byt mala tužková baterka ta nejmenší.A i to už by bylo složíté.Takže zatím tomu věřím.Postupně to dávám dohromady.Snážím se to do detailu udělat stejně.A ten šroub co drží tu civku tam bude mět nějakej význam.Myslím že to tu nekdo už řikal.

Písal som že to žerie 15mA tak na to ti stačí 2x 12 V baterka do dialkového od auta !
a pobeží ti to aj 2 hodiny ! Kondík je málo...
Zatial žiaden pokrok...

Adame...
ku tomu mojmu čo som napsal si sa nevyjadril ???

[adam.benda]

(Indukované napětí = záporná derivace časového průběhu intenzity pole.).....
(Jinak záměrně používám pojem intenzita pole a ne magnetická indukce B, abychom se nezamotali v tom "dvojím" pojmu indukce.)

Ano, je to tato derivace, ale ten obrázek takovou derivací není, podívej se nekde, co je derivace sinusu.
A s tou intenzitou je to domotané ješte víc. Chudák Faraday by se obracel...

Edit: Spíše jde o derivaci toku, B*S, než intenzity, nebo indukce, navíc, když se hýbe cívka, nebo magnet, tak není konstantní plocha a obrázek opet nesouvisí s predešlým ani priloženým textem.

Pane Akord, nemystifikujte tady, žádnou chybu jste nenašel.
Mnou zaslaný graf byl ilustrační, měl graficky znázornit to, co jsem říkal o kladném a záporném indukování.
Přesto je tento graf správně.
Na derivace a možná na celý diferenciální počet byste se měl podívat vy, pane Akord.
Zderivováno je správně.
Pokud se míníte všimnout, modrá funkce sinus je posunuta o velikost své max. výchylky směrem nahoru, aby popisovala vzájemnou vzdálenost mezi magnetem a cívkou, tedy přesněji ne vzdálenost, ale "blízkost" magnetu k cívce. Přesně jak jsem uvedl v grafu.
Po zderivování, jak určitě jistě víte, je tato informace o posunutí nahoru znulována, protože derivace konstanty je nula a výsledná červená křivka je naprosto v pořádku i po praktické stránce, což také určitě velice dobře víte a hlavně znáte díky vašim dlouholetým zkušenostem.

Nemá smysl, snažit o graf, který by vystihoval naprosto přesně realitu, kde jsou zohledněny všechny možné faktory. Těch faktorů je mnoho a je lepší toto nechat na osciloskopu. Graf měl být ilustrační a měl pouze názorně ukázat, že při přibližování magnetu k cívce se indukuje jedna půlvlna a při opouštění magnetu cívky se indukuje druhá - opačná.

Místo vadné kritiky a rozptylování nad hloupostmi raději předveďte něco pořádného, viz.:

Tedy, mohu-li žádat, přejděte prosím rovnou k připomínkám takového typu, jak tento motor zkusit upravit, aby se rozběhl podobně tak, jako běží na videu. Snad to není nijak nelibé podsunutí.

[jeff]

Nějak nám to tady trochu umřelo. Asi už všichni vyčerpali všechny možnosti, nakonec já vlastně taky a vůbec nic, ani náznak . Tak jakou vlastně, že soudruzi z východního Německa udělali chybu? A to to vypadá tak jednoduše a jednoznačně....
Hlavně by chom neměli klesat na mysli, přece pro jedno kvítí slunce nesvítí

Jeff

[adam.benda]

Nějak nám to tady trochu umřelo. Asi už všichni vyčerpali všechny možnosti, nakonec já vlastně taky a vůbec nic, ani náznak . Tak jakou vlastně, že soudruzi z východního Německa udělali chybu? A to to vypadá tak jednoduše a jednoznačně....
Hlavně by chom neměli klesat na mysli, přece pro jedno kvítí slunce nesvítí

Jeff

Jeffe, to doladíme.
Mrtvolno je tady nějak příliš brzy, všechny možnosti zatím nemohou být vyčerpány ani zdaleka.

Myslím, že by stála za vyzkoušení tato modifikace zapojení - viz. přiložené schéma.

Cívky mohou mít v této konstrukci velice slabou schopnost "kapacity". Proto bych jim kapacitu dodal tím nejklasičtějším způsobem.
Kondenzátor s usměrňovací diodou.
(Polarita diody na mém obrázku nemusí být vhodná, záleží na tom, jak máte póly rotujících magnetů.)
Jde o to, zachytit do kondenzátoru indukované napětí, které se tvoří při opouštění magnetu cívky.
Napětí se naakumuluje do kondenzátoru a dioda ho nepustí ven. Teprve až je pak sepnut magnetický spínač, energie z kondenzátoru je uvolněna do cívek, kde vyvolá mnohem stabilnější proud, jež ve formě magnetického pole odpudí a pošťouchne rotující magnety.
Toto by zkrátka mělo být schopno vyvolat mnohem lepší "opačný proud" pro odpuzení magnetů.
Snad jsem se nesekl v tom směru cestování proudů... je mi nějak vedro a zavařuje se mi procesor.

Navíc, při této modifikaci se nám otevírá možnost udělat ještě jednu úpravu, je-li to v našich fyzických silách a bude-li nám to vůbec ku prospěchu. Můžeme zkusit vyjmout z cívky jádro a vyzkoušet to bez něj. Což může mít velké výhody a drobné nevýhody - jako například ztráta "kapacity" cívky - jsou tu kompenzovány kondenzátorem.

Kondenzátor bych doporučoval spíš s větší kapacitou.

Netvrdím, že tím bude určitě dílo dokonáno, ale tohle bych jisto jistě vyzkoušel.

Něco o kondenzátoru tu myslím dříve říkal poota, ale nevím, jestli to myslel takhle...?

A ještě něco... Nebál bych se posunout ramena rotoru ještě výš nad cívky... Ať to všechno jenom tak lehce magneticky a induktivně ... "klouže".

To dáme, pánové, to vám povídám!

[poota]

Něco o kondenzátoru tu myslím dříve říkal poota, ale nevím, jestli to myslel takhle...?

O něco jednodušeji - já složitých myšlének nejsem mocen
Když tam ten jazýčkový spínač funguje jako přerušovač, tak mu dát paralelně ke kontaktům kondenzátor - přesně jako je to u přerušovače. Při sepnutí kontaktů se "nabíjí" cívka a zároveň i kondenzátor. Při rozepnutí kontaktů se kondenzátor "vybije" do cívky. Bez kondenzátoru by v cívce nevzniknul impulz dostatečný pro jiskru na svíčce.
I když nejběžnějším zdůvodněním toho kondezátoru je to, že je tam proto, "aby kontakty nejiskřily".

U tohohle hejblete mám pocit, že ten "přerušovač" tomu dodává nesymetričnost - pro jednu z cívek je dodávána energie vzhledem k otáčení "dřív" a druhé "později" - něco podobného, o co se snažíme u magnetů - aby byl v určitou chvíli jeden z pólů "silnější" a ten druhý ho brzdil míň.

Zdravím - poota

[adam.benda]

O něco jednodušeji - já složitých myšlének nejsem mocen
Když tam ten jazýčkový spínač funguje jako přerušovač, tak mu dát paralelně ke kontaktům kondenzátor - přesně jako je to u přerušovače. Při sepnutí kontaktů se "nabíjí" cívka a zároveň i kondenzátor. Při rozepnutí kontaktů se kondenzátor "vybije" do cívky. Bez kondenzátoru by v cívce nevzniknul impulz dostatečný pro jiskru na svíčce. ...

Už Ti rozumím a tato Tvá úvaha s drontí jednoduchostí se mi docela líbí, ale možná to má pár háčků.
Moc se mi nelíbí, že nabití přímo paralelně připojeného kondenzátoru se bude muset "přelívat" sem a tam, protože při průletu magnetu kolem cívky se nabije záporně a pak se bude muset "přenabít" obráceně. Jak vůbec bude vypadat napěťový průběh v tomto zapojení, si v tuto chvíli netroufnu ani hádat.
Další věc je ta, že už při vzniku indukovaného proudu se do toho začne tlačit ten protiproud od postupně nabíjejícího se kondenzátoru a já si nejsem moc jistý tím, jestli je toto žádoucí.

U toho mého zapojení se mi zkrátka líbí poměrně neztrátové uschovení energie z indukování a její využití ve variabilně načasovatelnou chvíli.
Ale mohli bychom zkusit i přímé připojení pouze kondenzátoru, vyzkoušel bych obojí.

U tohohle hejblete mám pocit, že ten "přerušovač" tomu dodává nesymetričnost - pro jednu z cívek je dodávána energie vzhledem k otáčení "dřív" a druhé "později" ...

Třeba Ti jen nerozumím jak to přesně myslíš, ale třeba v tomto motoru jde o to, aby počiny obou cívek byly současné a aby ramena rotoru byla vůči sobě co nejpřesněji v úhlu 180°...
Díky paralelnímu připojení obou cívek a magnetického spínače a případně i kodenzátoru vše funguje symetricky a současně... a to je právě potřeba..

[poota]

.. v tomto motoru jde o to, aby počiny obou cívek byly současné a aby ramena rotoru byla vůči sobě co nejpřesněji v úhlu 180°...
Díky paralelnímu připojení obou cívek a magnetického spínače a případně i kodenzátoru vše funguje symetricky a současně... a to je právě potřeba..

Obávám se, že při dokonalé symetrii budou vyvážené i "síly" s "protisilami", což je nejspíš právě to, čeho nechceme docílit. Podle toho, která z těch sil bude "vítězit", se bude motor točit jedním nebo druhým směrem. Ale je to jenom můj dojem

Zdravím - poota
P.S. Dvě cívky a jeden kondenzátor, který neví, podle které se má nabíjet (jestli jsou ty cívky "v opozici") - to by právě mohl řešit ten různý úhel sepnutí - pro každou jinak.