Daria Lori píše:Panove a co pri vysoke horecce nad 40°C, zvlaste u deti - nesrazet horecku by mohlo byt fatalni ne? Opravdu staci jen vyslict, zchladit - zabalem a nakapat 1 kapku - zaktivovat - na kazdych 11kg? Nevim, nevim... . MMS prece horecku srazet nebude, kdyz je to sebeobrana vlastniho tela ne?
![Rolling Eyes :roll:](./images/smilies/icon_rolleyes.gif)
Mám uloženu jednu zajímavou webovou stránku. Bohužel už byla zrušena (proč asi?), takže sem nemůžu dát odkaz. Tak tedy citace:
Snižování horečky pomocí léků prodlužuje dobu nutnou k vyléčení.
Zvýšená teplota pomáhá tělu vypořádat se s infekcí, tedy i s chřipkou. Léky běžně používané na snižování teploty mohou podle nejnovějších lékařských poznatků dokonce prodloužit průběh nemoci.
Existuje řada důkazů o tom, že horečka je důležitým obranným mechanismem, který tělu pomáhá vypořádat se s infekcí. Uvádí to článek publikovaný v září 2000 v české verzi prestižního lékařského časopisu JAMA. Lékaři již dříve zjistili, že kyselina acetylsalicylová (aspirin, acylpyrin) a další léky užívané ke snížení teploty (antipyretika) mohou zhoršit průběh nemoci při zánětech horních cest dýchacích včetně rýmy. Zároveň potlačují tvorbu a účinek protilátek v těle nemocného. Závěry posledních studií dokazují, že tento princip funguje i u virů způsobujících chřipku. Jinými slovy, čím vyšší teplota, tím větší schopnost organismu zmobilizovat síly v boji s virem. Je stále otevřenou otázkou, zda má horečka příznivý efekt na zvládnutí infekce, nebo je škodlivým doprovodným jevem imunitního systému bránícího se před infekcí. Studie publikovaná v prosincovém čísle amerického lékařského časopisu Pharmacotherapy doslova uvádí, že léky snižující teplotu mohou prodloužit dobu nemoci způsobené virem chřipky typu A. Doktorka Karen I. Plaisanceová z University of Maryland v Baltimoru (zároveň spoluautorka článku v JAMA) a její kolegové studovali 54 dobrovolníků, kteří se experimentálně nakazili tímto virem. Při zvýšené tělesné teplotě jim byl nabídnut aspirin či další lék na snížení teploty. Autoři zjistili, že doba trvání onemocnění byla významně prodloužena u osob užívajících tyto léky. Dokonce zjistili, že čím více tablet dobrovolníci užili, tím déle onemocnění trvalo. Lékaři ve svém článku uvádějí, že důvod tohoto stavu není přesně vysvětlen a teorii je třeba ještě potvrdit v dalších studiích.
Po staletí špatně?
Autoři článku v JAMA se zamýšlejí nad tím, proč se lékaři a laická veřejnost po staletí bojí vysokých tělesných teplot a proč mají pocit, že horečku je třeba vždy snižovat. Odpovědí jsou dva hlavní argumenty. Za prvé přetrvává názor, že horečka je alespoň zčásti škodlivá. Za druhé se předpokládá, že potlačením horečky se sníží nebo zcela odstraní její škodlivé účinky. "Ani jedno z těchto tvrzení dosud nebylo experimentálně ověřeno," uvádějí autoři článku Karen I. Plaisanceová z University of Maryland, School of Pharmacy a Philip A. Mackowiak z University of Maryland, School of Medicine.
Kdo je ohrožen
Bez ohledu na předchozí tvrzení se ale mnozí lékaři domnívají, že i relativně mírné zvýšení teploty může být pro některé pacienty škodlivé, a proto je nutné proti tomu bojovat. První skupinou, u které by mohlo dojít k ohrožení vlivem horečky, jsou děti ve věku od tří měsíců do pěti let. U dvou až pěti procent těchto dětí se v souvislosti s teplotou objevují tzv. febrilní (horečnaté) křeče. Nicméně, jak uvádí Plaisanceová a Mackowiak: "V mnoha studiích naneštěstí nebyla prokázána účinnost léků snižujících teplotu na vznik těchto obtíží." Užitím léků snižujících teplotu se často nedosáhne takového snížení, aby bylo riziko křečí vyloučeno. V prevenci horečnatých křečí se tedy dále uplatňují speciální léky, které může předepsat jedině lékař (např. diazepam). Další rizikovou skupinou jsou zřejmě pacienti s kardiovaskulárním či plicním onemocněním. Ve fázi zimnice, která často vysokou teplotu doprovází, totiž obecně tělo potřebuje více kyslíku. To může ohrozit pacienty s nemocným srdcem či plícemi. Autoři článku k tomu uvádějí: "Antipyretická léčba (snižování teploty léky - pozn. redakce) se alespoň teoreticky zdá být oprávněná v případech, kdy nároky horečky na fungování těla přesahují její přínos." Kromě léků je možné horečku snížit také zevním ochlazením, například studenými koupelemi či zábaly. To se používá především u dětí a u dospělých hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Jak uvádějí lékaři v JAMA, zevní ochlazení má skutečně u pacientů, jež by mohla horečka ohrozit, efekt. Snižuje totiž spotřebu kyslíku, která se zvyšuje v souvislosti s teplotou, až o 20 procent. U pacientů s kardiovaskulárním onemocněním ale může zevní ochlazení vyvolat křeče již postižených tepen vyživujících srdce. Proto se uvádí, že rozumnější léčbou pro tyto pacienty (pokud u nich nezaberou léky) je ohřátí určitých kožních povrchů těla. Ohřátím se totiž sníží zúžení cév a dojde snáze ke ztrátě tepla a snížení teploty.
Zmírnění bolesti
Při chřipce a dalších virózách pacienta netrápí jen horečka, ale také bolesti kloubů či hlavy. Přitom léky užívané na snížení horečky působí právě i proti bolesti. Tím také zřejmě zmírňují zhoršení duševní výkonnosti v souvislosti s horečkou. Nicméně lékaři v JAMA říkají: sice se vám uleví, ale za jakou cenu? Kromě prodloužení nemoci mají totiž léky užívané na snížení teploty mnoho nežádoucích účinků. Mohou způsobit bolesti hlavy, potíže v trávicím ústrojí, zatěžují ledviny a kardiovaskulární systém. Jak tedy postupovat, pokud právě probíhá chřipková epidemie, teploměr ukazuje 38,8 stupně Celsia, bolí klouby a hlava? Doktorka Plaisanceová a doktor Mackowiak neodpovídají jednoznačně: "Je jen málo důkazů o tom, že snížení teploty by mělo mít přínos pro léčbu nemoci." Nicméně dodávají, že při krátkodobém použití léků snižujících teplotu jen málokdy dochází k projevům nežádoucích účinků. Podle docenta Perlíka není nutné snižovat teplotu, pokud nepřesáhne 38 stupňů Celsia. Léky by měly užívat jen ty skupiny pacientů, u nichž by teplota mohla zkomplikovat jejich zdravotní stav - tedy především malé děti, chronicky těžce nemocní a staří pacienti. Léky by měly být podávány v pravidelných intervalech tak, aby se předešlo náhlým "návratům" teploty. "Při předpisování těchto léků by si měli lékaři uvědomit, že podávání každého z nich je spojeno se specifickým rizikem nežádoucích účinků a dokonce může prodlužovat průběh některých infekcí," uvádějí v závěru autoři článku.
Co je to horečka
Horečka je zvýšení tělesné teploty nad 38 stupňů Celsia. Do určité míry je obrannou reakcí organismu - za vyšší teploty probíhají některé reakce rychleji a účinněji. Horečka vzniká nastavením mozkového centra řídícího tělesnou teplotu na vyšší úroveň. K potlačení horečky se nejčastěji používají tzv. antipyretika: salicyláty (kyselina acetylsalicylová), ibuprofen, paracetamol. Děti do 12 let věku by při virových infekcích neměly užívat kyselinu acetylsalicylovou.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.