Laik se ptá fyziků

[Gabča]

Tak prosím, hledejte chybu.

Na tom není vůbec nic logického. Při pádu z výšky 500m, při počátečné rychlosti vp = 0, bude rychlost kluzáku
po 1. metru 4,43m/s
2. 6,26
3. 7,67
.
.
100. 44,29
250. 70,04
500. 99,05 m/s

(g = 9,81m/s2)

P.

Výborněěěěě, konečně někdo k věci
Pro tebe právě platí ten dovětek pro šťoury
.. samozřejmě to nasčítat nejde, protože by to zrychlovalo a pak by zisk z toho vašeho pazrychlování nebyl takový, ale dalo by se to nějak průběžně odebírat, ta hybnost je tady k dispozici. .. představ si nějaký způsob, jak tu rychlost zužitkovat po každém metru, na to jste tady odborníci vy, nějaká turbína, která rychlost přemění v elektřinu. Pak pokaždé bude letadlo padat z nulové rychlosti.

V porovnání s tím si představ moji verzi:
Pokusné gravitační dráhové zrychlení [1/s] = [m/s na 1m] (přírůstek rychlosti při pádu z 1m)

- takto by si šlo daleko logičtěji představit výpočet letových inženýrů, kteří potřebují v letadle vyměnit výšku za rychlost. Je-li pálkou odpálen tenisový míček do nebe, šlo by s maximální triviálností určit, co se bude dít. Je-li odpálen rychlostí 30 m/s, při gravitačním zrychlení např. 3 m/s /m (nemusí to být tolik) vyletí do výšky 10 metrů, tam se otočí a poletí zpět, a pokud by na kurtu nebyl odpor vzduchu, mohl by mít na původním místě opět rychlost 30 m/s. Hmotnost na nic z toho nemá vliv.
Jak dlouho co trvá se neřeší.

[Návštěvník]

.. samozřejmě to nasčítat nejde, protože by to zrychlovalo a pak by zisk z toho vašeho pazrychlování nebyl takový, ale dalo by se to nějak průběžně odebírat, ta hybnost je tady k dispozici. .. představ si nějaký způsob, jak tu rychlost zužitkovat po každém metru, na to jste tady odborníci vy, nějaká turbína, která rychlost přemění v elektřinu. Pak pokaždé bude letadlo padat z nulové rychlosti.

Je to jako Cimrmanův gravitační výtah. Jenom to má nevýhodu v hromadění horníků v dole.
P.

[Gabča]

.. samozřejmě to nasčítat nejde, protože by to zrychlovalo a pak by zisk z toho vašeho pazrychlování nebyl takový, ale dalo by se to nějak průběžně odebírat, ta hybnost je tady k dispozici. .. představ si nějaký způsob, jak tu rychlost zužitkovat po každém metru, na to jste tady odborníci vy, nějaká turbína, která rychlost přemění v elektřinu. Pak pokaždé bude letadlo padat z nulové rychlosti.

Je to jako Cimrmanův gravitační výtah. Jenom to má nevýhodu v hromadění horníků v dole.
P.

Chjo, ty to buď vůbec nečteš , já to přece popisuju, že tomuto perpetuu nevěřím. Já mám jinou verzi, že prostě co metr výšky, to přírůstek rychlosti (o 3m/s) No anebo si z toho děláš

[Gabča]

Každopádně lituju, že jsem se tu zaregistrovala jako holka.

Jendou fám jáž e tone ní,
proto méob čas néhara šení,
naš těstíne žij em eve $tátech,
tu díž ne hrozín ámvě zení,
kdy žna hlasna píš eme,
toc omáme nart ech
toc oj se mna psa l
napln oo te vřeně
To bějak ožen ě
f akt myš leno
neb yloš patně

Ves ku tečnost i
j sud ěsnýr oman tik
a žz to homá mádra há
polo vička čas tone jen po dvíčky t.i.k.

Já vím stejně jsi ale výtečník
A neměj prosím strach,
že když přijde na Tě Harrach,
že nebudu si umět lehce slovy poradit, ach
nejsem žádný mužů vrah.

[Gabča]

Znovuu..(já vím jsem otravka) Neb si to nechcet stáhnout a přečíst, tak mrkněte zde na kousíček - na kluzákovo perpetuum mobile, na který právě já nevěřím:
máme kluzák v plné rychlosti, dejme tomu 100 m/s, který náhle stočí kormidlo kolmo vzhůru. Celá jeho rychlost se mění ve výšku, je to tedy opak volného pádu, kluzák zpomaluje těch vašich (zaokr.) 10 m/s2. Např. stoupá-li takto 10 sec., měl by měl za těchto deset sekund zpomalit o 100m/s (až na 0 m/s). Stoupal tedy průměrnou rychlostí 50m/s, krát 10sec zjistíme, že vystoupal 500 m. Vypadá to hodně, i při odmyslení tření. Ale volný pád byl takto prostě dosud chybně popsán, s tím se nedá nic dělat, jdeme dál.
Šikovným obratem se pilot stočí k pozvolnému sestupu jako po schodech. Po každém jednom metru kolmého sestupu kormidla převedou rychlost dolů na rychlost vpřed. Každý tento metr mu při údajném zrychlování těch vašich 10m/s2 mu přidá rychlost cca 4,47 m/s [odmoc.(1/10*2)s *10m/s2 viz článek, ale je to i logický]. Pokud by se dala tato rychlost bez odporu vzduchu nasčítat, měl by kluzák o 500 m níže, tj. na původní výšce kde původně letěl rychlostí 100 m/s, nyní 2235 m/s!!!

V TOMHLE JE UKRYTO VŠE, nemusí se vám to líbit, můžete s tím i dokonce nesouhlasit, ale to je to jediné, co se s tím dá dělat.

Pro šťoury .. samozřejmě to nasčítat nejde, protože by to zrychlovalo a pak by zisk z toho vašeho pazrychlování nebyl takový, ale dala by se pohybová energie nějak průběžně odebírat a skladovat, nějakou turbínou, a zase by se padalo z nulové rychlosti. Ta hybnost JE tady k dispozici. Samozřejmě jakoby bez tření, kterým nemůžeme omlouvat teoretickou chybu, to se dá přidat, ale až posléze.
Tak prosím, hledejte chybu.

Jestli Vám to potrvá dlouho, představte si přírůstek rychlosti připadající na metr pádu (nikoli na sekundu). Je to sice zrychlení moc moc víc akcelerující, ale odbourá to perpetuum.

[Návštěvník]

Znovuu..

Parašutista vyskočí z letadla. Aby odstránil zrychlení, otevře padák. Bude padat rychlostí dejme tomu 4m/s. Představme si místo padáku rotor. Rotor se roztočí, zastaví se zrychlování a parašutista bude padat stejnou rychlostí. Pokud však zatíží rotor nějakým generátorem, tak se zvýší rychlost pádu na, dejme tomu, 10m/s. A na zemi se nám budou hromadit parašutisti.
P.

[Palo]

Jako když jsme na moři,
s náma zacházejí doktoři.
Je to jako na lodi,
když divné stavy navodí.

Loď se zmítá, voda cáká,
haluz, vidím Ohniváka!
doktoři se radují,
silnější prášky dávají.

Kopni to tam, hybaj, honem,
své zaplať pojištění,
firmy nám to pošlou účtem,
finační maj zajištění.

Doktoři jsou velmi chytří,
kašlou na zkušenosti,
a lidé jsou velmi bystří,
vyhýbaj se mravnosti.

Mravnost, to je metla lidstva,
já si chci užívati,
říkat samé sprosté slova,
alkoholu požívati

Nemám zájem z prášků oběd,
to sním nejedno prase,
však nejen bystrý praděd,
se sádlem mluvil o kráse

[Habo]

hmm mne je zase divna ina vec:
pre zrychleny pohyb plati
v=at
s=vt
a preco potom
s=(at^2)/2 ???
kde sa tam vzala ta dvojka?
a este mi napadlo ze obcas meram vysku objektu "odplutim" a nech meram akokolvek presne vzdy mi vyjde o hodne vacsia vyska ako sa mi zda odhadom (alebo mam snad nieco popletene v "makovici"?)
divne na tom je ze odstranenim tej 2-ky by sa to este zdvojnasobilo! takze neviem

inak v skole jeden profesor kreslil taky graf ze to je pocitanie "obsahu"
u rovnomerneho pohybu je to obdlznik a sucin ich stran
u nerovnomerneho je to pravouhly trojuholnik a sucin stran /2 - otazka je preco prave pravouhly 3-uholnik?
hmm nieco je tu fakt divne to musim uznat (aj ta hybnost sa mi oddavna nepozdava a duplom vraj na drzanie tazkeho predmetu v rovnakej vyske nepouzijem energiu - skuste tak drzat iba 2 litrovu flasu vo vystretej ruke - viac ako 5 minut sotva vydrzite, - podobne ak by som niekomu takto uviazal zavazie o ruku, upevnil ho a zabil asi tazko by mu ruka ostala vo vzduchu aj bez zavazia!)

[Akord]

v=at
s=vt
a preco potom s=(at^2)/2 ???
kde sa tam vzala ta dvojka?

Prvé v nie je to isté, čo druhé v (Gabča tiež použila pri zrýchlení pojem priemerná rýchlosť). Prvé v znamená dosiahnuté "v" v čase "t", toto "v" bolo však na začiatku časového intervalu, v čase t=0 nulové. Ak by som chcel túto meniacu sa rýchlosť nahradiť konštantnou, a použiť vzorec v druhom riadku, tak rýchlosť bude tiež polovičná (ak sa zrýchlenie nemení). Pri druhom "v" v druhom vzťahu sa naopak predpokladá, že "v" má tú istú hodnotu ako v nulovom čase, tak aj na konci časového intervalu, teda toto "v" sa počas času "t" nemení.

Ilem,Gabča,
tak ste ma s tým psom nachytali. Najprv že predídem chytáku a že to vyrátam. Keď som sa dostal k číslu 150km, tak mi došlo, že je jedno kadiaľ ten pes beží, keď aj tak beží 5hodín. Tak môžem len dodať, že 1.stretnutie nastane po prejdení asi 4.7km v čase asi 1.17hodiny a každé ďalšia vzdialenosť stretu a čas sa zmenší v pomere asi 0.765 voči predošlej hodnote.
Pozerám toho parašutistu, a asi to bude jasné.

[Akord]

Každý tento metr mu při údajném zrychlování těch vašich 10m/s2 mu přidá rychlost cca 4,47 m/s [odmoc.(1/10*2)s *10m/s2 viz článek, ale je to i logický]. Pokud by se dala tato rychlost bez odporu vzduchu nasčítat, měl by kluzák o 500 m níže, tj. na původní výšce kde původně letěl rychlostí 100 m/s, nyní 2235 m/s!!!
Tak prosím, hledejte chybu.

Opravdu nejde rychlost nasčítat. Pri prvním schudku sice bude horizontální rychlost asi 4.5m/s, ale pri druhém už nebude 9m/s, ale (odmocnina z 2) *4.5m/s, tedy 6.36m/s. Na 4. schodíku opet 1.414*6.36, tedy asi 9m/s.

Ať kluzák váží 0.1kg, pak jeho energie pri 500m je 500J (Ep=mgh). Pokud ji celou promení v kinetickou pomocí Ek=mvv/2, pak nasčítaná rychlost vyjde opet 100m/s, pak vše sedí. Kdo neverí, muže to zkusit i pres schodíky, vyjde to však nastejno, není nikde problém.

[Gabča]

Nemám zájem z prášků oběd,
to sním nejedno prase,
však nejen bystrý praděd,
se sádlem mluvil o kráse

Jéje, a já zatímco tu "chytrou" dělala
já o moc dráže objednala
z peněz mě to více vycucne,
avšak to nevadí, mé zážitky vám stejně povím na fóru příslušném.

[Gabča]

Znovuu..

Parašutista vyskočí z letadla. Aby odstránil zrychlení, otevře padák. Bude padat rychlostí dejme tomu 4m/s. Představme si místo padáku rotor. Rotor se roztočí, zastaví se zrychlování a parašutista bude padat stejnou rychlostí. Pokud však zatíží rotor nějakým generátorem, tak se zvýší rychlost pádu na, dejme tomu, 10m/s. A na zemi se nám budou hromadit parašutisti.
P.

Parašutisti se samozřejmě začnou hromadit, vo tom žádná dikuze , ale z jiného důvodu (toho mýho). I jsem to tam psala, hmotnost na nic z toho nemá vliv. Máš skříň s vakuem, dáš tam kilovku železa a pírko a pustíš to tam? Co dopadne první? Obojí naráz. Těžším parašutistou akorát zvýšíš síly a tím i ten prazvláštní energetický zisk, kterému já prostě nevěřím.
Ale díky za technický nápad s tou tím rotorem a generátorem, aspoň vím, jak tomu říkat.

[Gabča]

hmm mne je zase divna ina vec:
pre zrychleny pohyb plati
v=at
s=vt
a preco potom
s=(at^2)/2 ???
kde sa tam vzala ta dvojka?
a este mi napadlo ze obcas meram vysku objektu "odplutim" a nech meram akokolvek presne vzdy mi vyjde o hodne vacsia vyska ako sa mi zda odhadom (alebo mam snad nieco popletene v "makovici"?)
divne na tom je ze odstranenim tej 2-ky by sa to este zdvojnasobilo! takze neviem

inak v skole jeden profesor kreslil taky graf ze to je pocitanie "obsahu"
u rovnomerneho pohybu je to obdlznik a sucin ich stran
u nerovnomerneho je to pravouhly trojuholnik a sucin stran /2 - otazka je preco prave pravouhly 3-uholnik?
hmm nieco je tu fakt divne to musim uznat (aj ta hybnost sa mi oddavna nepozdava a duplom vraj na drzanie tazkeho predmetu v rovnakej vyske nepouzijem energiu - skuste tak drzat iba 2 litrovu flasu vo vystretej ruke - viac ako 5 minut sotva vydrzite, - podobne ak by som niekomu takto uviazal zavazie o ruku, upevnil ho a zabil asi tazko by mu ruka ostala vo vzduchu aj bez zavazia!)

Ta dvojka tam je kvůli tomu, že časově rovnoměrně zrychlený pohyb (m/s2) se dá lehce zprůměrovat - průměrná rychlost je konečná minus počáteční děleno dvěma.

Co je měření odplutím zatím nevím. A k těm nejasnostem .. není to jen názor Tvůj, můj, ale je nás asi hodně, co tak občas kouknu na web. Hlavně Mark Mc Cutcheon, jehož článek jsem našla právě tady U pramene, a na jehož základě si objednávám jeho Finální teorii knižně. On totiž na netu nic neprozradí, mluví příliš obecně a odkazuje se ať si to koupíme. Ale někde se tam pozastavoval nad "silou po dráze", a jinak oblasti jeho obecných popisů se shodují s tím, kam selský rozum dovedl mě, tak myslím, že to bude ono. No, jen nevím s tou technickou angličtinou, ale snad se do toho dostanu, v práci mluvím jen angličtinou finanční, zato fest.

[Gabča]

Každý tento metr mu při údajném zrychlování těch vašich 10m/s2 mu přidá rychlost cca 4,47 m/s [odmoc.(1/10*2)s *10m/s2 viz článek, ale je to i logický]. Pokud by se dala tato rychlost bez odporu vzduchu nasčítat, měl by kluzák o 500 m níže, tj. na původní výšce kde původně letěl rychlostí 100 m/s, nyní 2235 m/s!!!
Tak prosím, hledejte chybu.

Opravdu nejde rychlost nasčítat. Pri prvním schudku sice bude horizontální rychlost asi 4.5m/s, ale pri druhém už nebude 9m/s, ale (odmocnina z 2) *4.5m/s, tedy 6.36m/s. Na 4. schodíku opet 1.414*6.36, tedy asi 9m/s.

Ať kluzák váží 0.1kg, pak jeho energie pri 500m je 500J (Ep=mgh). Pokud ji celou promení v kinetickou pomocí Ek=mvv/2, pak nasčítaná rychlost vyjde opet 100m/s, pak vše sedí. Kdo neverí, muže to zkusit i pres schodíky, vyjde to však nastejno, není nikde problém.

Jo .. to píšu zase taky v tom článku. Přibude rychlost předmětu, nikoli energie dle starého pojetí. Ale rychlost je rozhodně to co k cestování stačí.
Vem si tezi, že energie se vynaloží na změnu hybnosti, a naopak. V každém motoru se tvoří hybnost přeměnou z rychlosti, a naopak v elektrárně se zase hybnost mění v elektrickou energii (VE, vodní, tepelné, jaderné, všechny - všude se roztáčejí ty magnety).

Asi mi přeci jen nezbyde než to rozpitvat docela...
Je vymrštěn do výše třeba rotor s generátorem, vážící třeba 10 kg. Udělíme mu rychlost 100 m/s, blabla, doletí 500 m vysoko. Jo ještě si zapíšeme, že jsem mu dali hybnost 1000 kg*m/s. Na 500 m se zpomalí k nule, začne padat, a radiem sepneme rotor s generátorem přesně po metru ve výšce 499 m. Od té chvíle začne generátor do sebe akumulovat hybnost, tedy už nebude zrychlovat, poletí furt těch cca 4,47. Dostane do sebe 499krát (10kg*4,47m/s) tj. 22 305,3 kg*m/s. ako úplnou tečku, kdyby byl pro něj dole připravený nějaký mlýnek, tak tomuto dá ještě pětistou hybnost 44,7 (10kg*4,47m/s), takže se dostáváme na získanou hybnost 22 350 kg*m/s. Kdyby ten generátor vážil 100 kg, bylo by to 223500 kg*m/s. Atd.

Já vím v čem tápete, vždyť to přece není možný, aby se všichni takhle spletli!!! Ale, proč by to nemohlo tak být? "Skutečné" gravitační dráhové zrychlení 1/s je moc moc moc více akcelerující, stačilo tedy tření vzduchu, aby vypadalo jako romnoměrné m/s2.
Chyby děláme všichni, o tom nepřipouším diskuzi, kdo ne, tak akorát po sobě chybu neumí najít, nebo dělá furt stejnou věc 20 let.

Pojďte přátelé, máme tady šanci otevřít dvěře Teslovým volným energiím, já sice nevím jak to přesně je, protože mi to teprve poštou přijde, ale MC Cutcheon o tom mluví jako o hotové věci. Je potřeba ho podpořit, napsal to už před cca 10 lety, ale zapadá to, nikdo se tomu nevěnuje, a naše děti se učí dál blbiny.
I kdyby, jakože já jsem ještě nezapochybovala ani na vteřinu, ale i kdyby to tak nebylo, je to dobrodružství a legrace, trochu adrenalínový sport.

[Akord]

Je vymrštěn do výše třeba rotor s generátorem, vážící třeba 10 kg. Udělíme mu rychlost 100 m/s, blabla, doletí 500 m vysoko. Jo ještě si zapíšeme, že jsem mu dali hybnost 1000 kg*m/s. Na 500 m se zpomalí k nule, začne padat, a radiem sepneme rotor s generátorem přesně po metru ve výšce 499 m. Od té chvíle začne generátor do sebe akumulovat hybnost, tedy už nebude zrychlovat, poletí furt těch cca 4,47. Dostane do sebe 499krát (10kg*4,47m/s) tj. 22 305,3 kg*m/s.

Nevím, proč do diskuse o pohybu mícháš zrovna Teslu. To pejsek jak s kočičkou delali dort. O Teslovi tady toho moc fyzikálního nepadlo. Vyjasneme nejprve kluzák na schodech, sama jsi o to stála aspoň 2x: Pokud takhle matematicky fiktivne spočítám hybnosti, neznamená to zároveň, že jsem spočítal i energie. Matematický součet hybností je pro tento prípad nanic, to, že se hybnost soustavy zachovává platí pro prípad, že soustava neprijímá energii. Když rotor spadne z výšky 100/s na absorpční podložku, ohreje se stejne, jako když bude padat 500x z výšky 1m. Nevím, proč chceš tím točit mlýnek, tím prece točí energie, ne nezužitkovaná hybnost. Je jasné, že pokud platí součet energií, nemuže pro stejný prípad platit součet hybnosti, protože v energii vystupuje rychlost v kvadrátu a v hybnosti ne. Samotná rychlost(bez kvadrátu) tedy není neco, co by v spojení s hmotností poskytovalo sčítatelnou veličinu. Tuto sčítatelnou veličinu poskytuje pouze rychlost v kvadrátu. Teď hledej chybu Ty, a pokud jde bez prílišných odboček.