Na podobný text je dosti težké reagovat neutrálne, navozuje určitou technickou excitaci. Zkusím. Zesilovač napetí není to, co dodává výkon. Oscilátory trídy A nemají žádné výkonové opodstatnení. Jednočinné koncové stupne na buzení rezonančních obvodu bývají prevážne trídy C, pričemž pritom ani tak nejde o treba záporné predpetí, jako o zmenšení úhlu otevrení, tedy zajištení, aby byl rezonanční obvod buzený pokud možno pulsne. Výkonové stupne se navíc často delají dvojčinné. Z toho plyne, že výkonový oscilátor je v této podobe nesmysl, protože ten by fakt musel bežet treba v tríde A. Tenhle koncept je zcela bezzubý. Než se pustit do zcela zbytečné a nikamnevedoucí polemiky a vyvíjení nefunkčních oscilátoru, doporučuji prostudovat obyčejný dvoučinný resonanční menič pro kompaktní zárivku. Má jedinou rezonanční indukčnost a pracuje tak, jak je treba. Samozrejme vždy 2 vývody pro 1 vlákno zárivky je potreba zkratovat. Po troše zkušenosti, opatrnosti a omezení napájecího proudu treba 100W žárovkou je možno meniž rozkmitat i bez výbojky. Na tomto se však pozná, co to znamená dostat do výkonové rezonance takovouhle ztrátovou cívku. Upozorňuji, že rezonanční napetí jde i dost pres 1kV až nekolik kV. Meniče pro halogenky pracují podobne, ale chovají se trochu jinak, protože mají na výstupu trafo, a chtejí určitou minimální zátež. Tu by šlo sice zabezpečit, ale prece jenom to to trafo trochu komplikuje.NAVAR píše:Ona totiž ta cívka bude mít impedanci nepochybně vysokou, neboť v patentu se doslovně píše: "Druhá cívka je vysokofrekvenční, má velmi málo závitů, cca 20, a je napájena ze zesilovače napětí, který dodává napětí 500V na triodovou desku konstrukce a vytváří s ní oscilátor třídy A" Tudíž si myslím že je to jednočinný oscilátor třeba Piercův a cívka je součástí jeho LC obvodu. Taky si myslím že to bude navrženo jako celek.
Akorát po testech vím že pokud vezmu železo a vložím go do rezonančního obvodu LC oscilátoru cca 5kW na 21MHz, oscilátor to ani "nepozná" Tohle udělat na frekvenci 200kHz tak to železo za chvíli ukápne. Ferit se chová opačně. Jinak je zřejmě potřeba aby se jádro ohřálo a to ve štěrbině přechodu tyče do nosníku kde bude poměrně vysoký magnetický tok. Ten magnetron tam není z důvodu ohřevu ale NMR. Principielně více zde:
http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/HB ... mr.html#c1
Je teda pravda že s tím typem oscilátoru si nejsem vůbec jistý jaké použít zapojení.
To, zda oscilátor pri 21MHz Fe pozná, záleží na více okolnostech. Obecne to ríci nejde, rozdíly jsou zásadné. Ferit se taky nechová opačne, jak který. Pri 200kHz, i méne dokážu ferit rozžhavit, až ztratí permeabilitu, zvlášť, když má patričnou vodivost.
Co se týče magnetronu, tak ten tam težko udelá NMR, když frekvence NMR je určená stejnosmerným sycením magnetickou indukcí, a je hodnotou o nekolik rádu níže. Navíc je to trochu spor s Tvým predešlým výrokem o Fe, do kterého se energie už 21MHz do hloubky nedostane. Viz povrchové kalení, čím vyšší frekvence, tím tenčí vrstva oceli na povrchu se ohreje. Není problém i v mikrovlnce rozžhavit ferit(podle toho jaký, a jakou má Curieho teplotu, nebo vodivost), a pri cílené úprave by melo jít i železo. Nic to však s NMR nemá, viz neco o NMR.