Destilace Dřeva

[jeff]

Vlákno čisté, nezměněné kromě původního a naprosto nevhodného jména Dřevní líh, o kterém se vlákno nezmiňuje. 28.6.2012 SDK

Mám takový jeden dotaz. A sice, jak se dá vyrábět dřevní olej? Kdysi jsem o tom něco málo četl a údajně se vyrábí suchou destilací dřeva. Asi jsem to nějak nepochopil, vyplatilo by se stím vůbec zabývat? Díky!

Jeff

[dag]

Jo taky bych se o tom dozvěděl víc. Myslel jsem, že už o tom vím snad vše, no a teď v televizi v té minutce přírody říkali, že se dřevo pálilo s vápnem. to jsem nevěděl. Vím, že to pálení moc neteče, spíš je to na plyn. Vyjde to asi jeden litr metanolu na jeden bukový strom. No ale hrát si s tím budu až v zimě, až bude u ohníčku dobře.

[la]

Zdravím pepo.bn no dá se s toho udělat líh, ale dřevitej.
la

[petr111]

Jeff nemá na mysli výrobu dřevního lihu, ale flash pyrolýzu, tedy výrobu dřevního oleje. Také jsem se o to zajímal, je to určitě zajímavá věc.
Jestli mi v létě zbude čas, udělám si destilák ke svému zplyňovacímu kotli, myslím, že ze slámy by to šlo dobře i v amatérských podmínkách.
Na dřevo jedině fludní technologie - piliny + písek.
Jestli něco vyrobím, naleju to do traktoru a uvidíme.
Sry za odbočku z vlákna.
Petr

[morse59]

Ahoj PePo Bn. Zdravím Tě. Máš pěkné čtivo a navíc pravdu. Kdo chce něco vědět,ten se musí učit a nejlepší prameny bývají většinou tam,kde je nečekáme. Mám taky takový literární perly a hlavně učebnice,které se používaly např. u jezuitů, různých spolků, atp. Téměř všecko jsem sehnal v antikvariátech nebo od kamarádů třeba ze starých zběrných surovin nebo z pozůstalostí. Je neuvěřitelné,co všechno jsou dneska lidé schopni vyhodit nebo prodat. To co máš v hlavě podpořený dobrou knihovnou a zdravým rozumem ti nikdo nesebere. Leda smrt a to je ještě dost diskutabilní. Ahoj. Morse59

[Akord]

Výtežnost produkce oleje ze dreva je dána hlavne rychlostí zplynení, která zabezpečuje relativne vysoký podíl kondenzovatelných produktu. Bylo o tom pojednáno napríklad v časopise Alternativní energie č.3/2001. Uvádeli zpusob rychlého prenosu tepla do drevní drte velikosti do 3mm buď pomocí písku v rotujícím trychtýri, nebo pomocí horkého vzduchu. Pak to taky pomerne rychle kondenzovali. Co je ale zajímavé, tak na 1kg suchého dreva udávali výtežnost více jak 0.5 litru oleje. Uvažoval jsem, zda to nebyla tisková chyba.

Mimo téma (offtopic)

V tomto vlákne asi neurobí poriadok už nikto. Pepo.bn, ale daj na mňa, aspoň tie nadpisy by si mal zistiť, ako ich napísať po slovensky, alebo po česky, na totálne negramatické príspevky od teba som si už zvykol. Myslím si, že by sa alkohol nemal nachádzať v toľkých témach, veď sú aj mnohé iné palivá, napr. oleje, DME... Keď už netradičné palivá, tak základné členenie podľa palív.

[Návštěvník]

Nejlepší je suchá destilace.
Dejte sirku do skumavky a ohřejte nad plamenem.Uvidíte kolik oleje(dehtu) se vyloučí.
Olej by se měl dát krakováním přeměnit na lehčí složky.

[HERO ZERO]

DT (drobná technická): zápalka je při výrobě napuštěná voskem (no voskem asi ne :-), aby lépe hořela.

[Slavek Krepelka]

... Mám takový jeden dotaz. A sice, jak se dá vyrábět dřevní olej? Jeff

Najdi si něco o kolomazi. Tím se mazaly kola od žebřiňáků a vyráběla se destilací borovice při nedokonalém spalování. Borovice byla používána pro vysoký obsah pryskyřic, ze kterých se kolomaz a taky terpentýn vyráběl. Hádám, že olej tam byl jako složka taky, ale při výrobě kolomazi se přeci jenom asi spaloval, možná se to nějak tepelně při procesu štěpilo. Je však třeba si uvědomit, že to bylo v dobách, kdy se kácely borovice, které ještě nebyly pěstovány v monokulturách a jejichž dřevo bylo skoro stejně tvrdé, husté a těžké jako dub a zatraceně smolnatější, než to co se za borovici považuje dnes. Tady na to člověk vzácně narazí ze stromů které pocházejí hodně ze severu, kde sem tam něco původního přežilo.
Ahoj, Slávek.

[poota]

Kolomaz, černé mazlavé mazadlo na vozy; konsistenční mazadlo vyrobené z praskyřičných olejů a vápna; vzniklé pryskyřičné mýdlo se pak smísí s odpadkovým olejem minerálním nabo dehtovým.

Líh - také se vyrábí ze dřeva několika způsoby (např. Rheinau-Prodor). Z 290 kg suchého dřeva je 100 l lihu, 87 kg ligninu a 11,6 kg kyseliny octové, což je velmi výhodné. Způsobem, tzv. perkolace (Scholler) se vyrábí líh z dřevěných pilin, které se natlačí do válce a tlakem 10 at se jimi při zahřátí na 170^oC rychle prohání 1% kyselina sírová. Vzniklý roztok cukru je rychle chlazen, čištěn, neutralizován a kvašen. Právě tato rychlost působí, že se cukr při vysoké teplotě nerozkládá; zpracování má název perkolace pod tlakem; ze 400 kg suchého dřeva je 100 l lihu a odpad (lignin, kyselina octová, barviva); zařízení velmi jednoduché, má budoucnost.

Dřevný cukr, d- a l- xylosa, připravuje se např. z bukových drtin nebo z obilní slámy či kukuřičných stébel, hydrolysou zředěnou kyselinou sírovou. V jehličkách, rozpustný ve vodě na sladký roztok.

Dřevný líh, metylalkohol, CH₃OH součást dřevného octa (až do 3%), z něhož se také vyrábí. Dřevný ocet vzniká při suché destilaci dřeva kondensací par, unikajících z retort. Hnědá, páchnoucí kapalina. Obsahuje 10% kyseliny octové a 3% metylalkoholu (z listnatých stromů). Dále obsahuje rozpuštěný dehet, různé alkoholy, ketony, estery a jiné. Kyselina octová se váže na vápenné mléko, čímž vzniká octan vápenatý, z něhož se vyrábí rozkladem kyselinou sírovou kyselina octová nebo suchou destilací aceton. Obtížné je odstranění dehtu destilací, protože dehet zůstane v báních.

Dřevný olej (čínský, tungový), vyrábí se lisováním olejnatých jader jisté čínské rostliny, jest nejlepším olejem vysýchavým (např. tuhne při zahřátí nebo působením slunečních paprsků), lepší než lněný; k výrobě nejhodnotnějších fermeží.

Tolik praví Hokrova "čarodějná kniha" o některých zde zmiňovaných pojmech.

Zdravím - poota