Magnetické Motory

[jzemlak]

Zas tak náročný to není, co je in (inch), je v palcích, takže vynásobit 25,4 a je to v mm.
Tady jsou některé rozměry 13x8 bazmeku (jig=křepčit...takže US hantec) jak je ukázán na té druhé straně.
Magnety:
Statorové magnety: 13 x K&J p/n 834DIA N42 (to je nejspíš nějaké obchodní značení tamnějšího prodejce) stupeň, kroužek, 12,7 mm průměr, 6,35 mm tloušťka, asi 4,76 mm vnitřní díra, polarizováno diametrálně (přes celý průměr).
Ty gaussy jsou daný tím typem N42 (a jsou nejspíš opsaný z katalogu)
Rotorové magnety: 8x běžný typ N35 stupeň, tyč, 6,35 mm průměr, 12,7 mm délka, osová polarizace.
Opět je důležitý ten typ N35, tak se to značí i u nás.
Rozmístění statorových magnetů: na kružnici o poloměru 85,7 mm, vzdálené od sebe 40,64 mm na kružnici (nebo každých 27,7 stupně)
Statorové magnety jsou nasazeny na (nad) jednoduchém kuličkovém ložisku, 1/2 x 3/16 x 1/8 (tady bych ty míry nechal v palcích).
Rotorové magnety jsou rozmístěny rovnoměrně, středová vzdálenost (osová) magnetů je 63,5 mm od středu rotoru

Osa rotoru je na dvou kuličkových ložiscích.

Co z toho jsi potřeboval vědět ? Podle mě je to vcelku jedno. Co koupíš, z toho to zkusíš sestavit. Pokud funguje princip, jsou konkrétní míry nedůležité.
JiMi

To je presne ono, chtěl bych postupovat presne podle puvodního zařízení.
Díky moc

[JiMi]

diametrálně magnetované toroidní neodymy, tak nějaký čásek prosimcich vydržet.

Konzultoval jsem zakázkovou výrobu v obchodě
http://eshop.promag.cz/
bylo mi sděleno, že alespoň 500 ks a dva měsíce čekat. To jsem řekl, že tedy určitě neodeberem, ale navedl jsem je na
http://www.supermagnete.de/cze/magnets.php?group=rings
čtvrtý magnet shora a pán z horního obchodu si vzal čas na vysondování, jestli to pro nás nakoupí a že by to dal normálně do své nabídky. Zareagoval prakticky až poté, co jsem mu řekl, že to nikdo v ČR standartně nenabízí, takže možná tak za týden, uvidíme, dáme dohromady počet kousků, které bysme určitě odebrali, ale možná prostě koupí od těch němců 100 kousků na sklad.
Každopádně dám další info, jestli a jak to dopadne.
JiMi

[Akord]

Pro méne zámožné, ale chtivé dávám jistou alternativu. Určite se najdou tací, kterí s takovým rešením nebudou souhlasit, s tím, že to není originál. Toroid diametrální, radiální i axiální se dají nahradit pouhým naskládáním plochých magnetu.

Diametrální- je potreba ploché magnety vedle sebe nalepit na vnejší povrch ocelového válce. Polovinu obvodu lepit jedním pólem a druhou polovinu druhým. Mezera mezi temato skupinami muže být do asi 60 stupnu. Magnety se budou pri lepení rozlézat, je nutno fixovat.
Radiální- se delá stejne, jen se ale lepí porád stejným pólem na vnejší nebo vnitrní povrch ocelové trubky.
Axiální- rovnež stejne, jedním pólem z jedné strany (nebo i druhým pólem z druhé strany) ocelového mezikruží

[JiMi]

Pro méne zámožné, ale chtivé dávám jistou alternativu.

Ti němci je nabízí za 0,4 EUR/kus tj cca 12 Kč. když si na to náš bořík nasadí cokoliv, měl by zůstat v ceně snad do 50 Kč/kus, samozřejmě při potřebě 13 ks to může vyjít dost pro študáka, ale podle mě, pokud ten bazmek jde roztočit, tak to musí jít i jen s jedním statorem. Ty ostatní to musí akorát komplikovat a znemožňovat jednotné naladění soustavy.
Můj názor, takže pro pokusy stačí i tři a to už snad nejsou žádný těžký prachy. Já vím, nám nekuřákům se to mluví co ?

Kdo chce, ať lepí a držím mu palce, ať se mu podaří udělat alespoň dva stejné kousky. Těm kterým zatím nic neutíká, nabízím kooperaci na možnosti přijít k fabricky vyrobeným toroidům.
JiMi

[112]

Kdo chce, ať lepí a držím mu palce, ať se mu podaří udělat alespoň dva stejné kousky. Těm kterým zatím nic neutíká, nabízím kooperaci na možnosti přijít k fabricky vyrobeným toroidům.
JiMi[/quote]

Ak by sa objednávalo viac kusov tiež by som zobral pár kusov.

[tbest]

Pokud to klapne s těmi magnety, tak kdyby to někdo chtěl stavět, tady je pdf s nákresy. Rozměry v palcích - 1inch = 25,4mm

Zdroj: http://www.overunity.org.uk/index.html

[JiMi]

schémátka a výkresy jsou pěkná věc. Ale mě se na amatérské práci líbí právě ta odvaha pouštět se i do jiných verzí, prostě z toho, co dům dal. To je ta různorodost, která pro přírodu zajišťuje evoluci. Prostě změna a něco je trošku jinak.
Když bude 10 lidí se striktně držet nějakého návodu, kdyby byli všichni stejně precizní, dopadnou všichni stejně. A je tu i nemalá pravděpodobnost, že toto schémátko je nákres nefunkčního bazmeku.
Nevidím tam nikde žádnou možnost laborování, nastavování vzdáleností, změna úhlových pozic statorů, nic. Zkuste na 13-ti předvrtaných dírách sestavit tři statory po 120°.
Neodrazuji, spíš bych řekl, vemte to jako předlohu a udělejte si to po svým.
JiMi

[Trooper]

Souhlas s JiMi - proč replikovat přesně na milimetr a do puntíku ? A i když to pojede tak co ? - co s bazmekem velkým 20 cm ?
Když už bych stavěl, tak ve větším aby byla reálná šance případnou rotaci nějak využít (což je asi zpočátku přehnaný požadavek, ale co ...).
Na videu, kde měří otáčky (několik tisíc...) a pak rotor zastaví na místě jedním prstem je znát, že to asi nebude to pravé ořechové v tomto měřítku....

[tbest]

schémátka a výkresy jsou pěkná věc. Ale mě se na amatérské práci líbí právě ta odvaha pouštět se i do jiných verzí, prostě z toho, co dům dal. To je ta různorodost, která pro přírodu zajišťuje evoluci. Prostě změna a něco je trošku jinak.
Když bude 10 lidí se striktně držet nějakého návodu, kdyby byli všichni stejně precizní, dopadnou všichni stejně. A je tu i nemalá pravděpodobnost, že toto schémátko je nákres nefunkčního bazmeku.
JiMi

Rozhodně nikomu nic necpu a nikoho nenutím aby to přesně kopíroval. Taky jsem si to nevymyslel, udal jsem zdroj. Autor pdfka (Sean CLaNZeR ) je v kontaktu se stavitelem motoru z původního videa a nákresy jsou výsledkem měření originálního, funkčního zařízení.
Určitě máš pravdu, že když všichni postaví naprosto stejný kus a bude tam chyba, jsou všichni stejně v prčicích. Ale podle mě, i když to bude stavět 10 lidí podle stejného nákresu, bude mít každý trochu jiný výsledek. Nejlépe to dokládá následující stránka: http://peswiki.com/index.php/OS:MPMM:Replications

Nevidím tam nikde žádnou možnost laborování, nastavování vzdáleností, změna úhlových pozic statorů, nic.

Jak jsem psal, je to výkres původního funkčního modelu. Kdo chce, může si samozřejmě vyrobit základnu, na které bude moci měnit nastavení.

Zkuste na 13-ti předvrtaných dírách sestavit tři statory po 120°.

A proč 120°??? Sám jsi psal, že to musí běžet i s jedním statorem. Ale to je fuk. Dokud to někdo neověří, tak tu jen plácám a dopadne to jak to v podstatě dopadnout musí - popíše se 150 stran o ničem.

Neodrazuji, spíš bych řekl, vemte to jako předlohu a udělejte si to po svým.

Nelze než souhlasit.

[JiMi]

Souhlas s JiMi - proč replikovat přesně na milimetr a do puntíku ? A i když to pojede tak co ? - co s bazmekem velkým 20 cm ?
Když už bych stavěl, tak ve větším aby byla reálná šance případnou rotaci nějak využít (což je asi zpočátku přehnaný požadavek, ale co ...).
Na videu, kde měří otáčky (několik tisíc...) a pak rotor zastaví na místě jedním prstem je znát, že to asi nebude to pravé ořechové v tomto měřítku....

že jsi tam uvedl nejen pro mě nejspíš zajímavou myšlenku. Abych ji trošku přiblížil. Proč se mi líbí, právě tento bazmek na rozdíl od jiných takymagnetických a rádoby funkčních bazmeků ? Protože (opět můj názor) nevěřím, že je možné jen tak zničehož nic využít k pohonu čehokoliv pouze statické magnetické pole. (všechny ty písťáky, cloniče, usměrňovače pole). Nutně se (podle mě) musí v jednom bazmeku sloučit několik principů (několik je minimálně dva), které navzájem nemají třeba moc společného, ale v tom bazmeku můžou fungovat synergicky.
U tohoto bazmeku (WhipMag) jde o sloučení akumulace do setrvačnosti a to magnetické přitahování. Jednotlivě jsou ty procesy ztátové, ale sloučením se můžou doplňovat, že se pak celá soustava motá někde kolem COP=1. Proto, když to jedním prstem roztočí, to stejným prstem zastaví. Ale nešť. Toto je jen začátek.
Já to tak vidím, že je potřeba nad tím víc laborovat a špekulovat, než se znažit o repliku čehokoliv. To není ani nebyl nějaký útok proti tbestovi.

Vzpomínám, že jsem kdysi viděl jakési video, soustava tří setrvačníků, uložených a rotujících na další planetě, dost slušně to drželo otáčky a asi by stačilo do toho jen lehce ťukat (malá síla v pravý čas) aby se to udrželo v otáčkách. A toto si myslím že kombinuje bazmek Whipmag. Gró momentu je v setrvačnosti a malinko do toho v určitém rytmu (synchron) ťukám tím magnetem, který to pohání v těch krátkých momentech, kdy jsou síly na chvilku proti osám uložení.
Takže výsledný moment navíc, opravdu nejspíš nic moc, ale už to, že by se to mohlo točit delší dobu, spíš bych to časem chtěl překlopit do té pozice akumulátoru energie (bezeztrátový a plně samočinný).
Tož to jsou moje pohnutky.
JiMi

[Trooper]

Za funční (tedy s COP>1) mag.motor bych považoval takový, který samovolně neustále zvyšuje otáčky až do naprosté sebedestrukce...
Po dosažení určitých otáček by se mu odebírala energie přibržďováním a udržováním na konstatních otáčkách např. odběrem proudu z připojeného alternátoru. Tak nějak se zřejmě chová funkční Perendev (pokud neni fake).
Otázka je, zda toto vůbec Whipmag splňuje - někdo tu mluvil o dosažení harmonické frekvence (rozumím otáček), na kterých se zřejmě bude konstantně motat a jakýkoliv odběr by mu způsobil nestabilitu a konec rotace... (?)

[JiMi]

Za funční (tedy s COP>1) mag.motor bych považoval takový, který samovolně neustále zvyšuje otáčky až do naprosté sebedestrukce...
Po dosažení určitých otáček by se mu odebírala energie přibržďováním a udržováním na konstatních otáčkách např. odběrem proudu z připojeného alternátoru. Tak nějak se zřejmě chová funkční Perendev (pokud neni fake).
Otázka je, zda toto vůbec Whipmag splňuje - někdo tu mluvil o dosažení harmonické frekvence (rozumím otáček), na kterých se zřejmě bude konstantně motat a jakýkoliv odběr by mu způsobil nestabilitu a konec rotace... (?)

Řekl bych, že problém zvyšování otáček až do naprosté sebedestrukce za tebe vyřešila matička příroda. Systémy s dodávkou energie takovou, aby pokryla ztráty zařízení plus něco málinko navíc najdou svou konečnou rychlost, kdy se zvýšením ostatních ztrát jednoduše ty příjmy a výdeje srovnají. Pouze tam, kde rveš šílený kvanta energie navíc, se bude i vnitřní energie (otáčky bazmeku) zvyšovat, takže se to nezničí samo, ale zničíš to ty.
To je jako kdybys chtěl po automobilu s motorem pod plynem, aby neustále zrychloval. EE. I tvar kastle to na určité rychlosti zastaví a tehdy takové zařízení žere úplně nejvíc. ŽERE
U těchto hejblátek, který jsou právě tak akorát v chodu tě nic takovýho nepotká. To tě dřív ubrzdí rozpálené ložisko, odpor vzduchu při těch otáčkách, jsme pořád na zemi, takže s tím musíme počítat.
O té harmonické frekvenci (otáčkách) jsem mluvil právě já a myslím si že to je alfa/omega celého tohoto bazmeku. Najít takové konstrukční podmínky, kdy bude negativní vliv všech možných odporů co nejmenší. Na odpovídajících otáčkách se pak takové zařízení nejsnáze udržuje v chodu.
A ta frekvence je paralela do elektriky, protože hodně lidí tu má elektro vzdělání (včetně mě) a ta abstrakce funguje líp na něčem co alespoň trochu znají. A jako příměr mi to připadá DD (dost dobrý).

Takže já ani tak velké očekávání (jako zatížit to alternátorem) nemám.
Kdybych pod ten rotor strčil vzduchovou cívku s tisícem závitů a na výstupu bych dostal 1 W, považoval bych to za naprosto vynikající úspěch.
Si představ (sice objemově velký) akumulátor, kam nacpeš přebytečný okamžitý výkon (roztočíš, tisíce bazmeků) ať se sami vrtí, a v okamžiku kdy chceš ten výkon zpět, pustíš proud do buzení a vysosneš to zpět (byť je i zabrzdíš). Takže z tohoto pohledu (mého) je ten 1W na výstupu třešnička na dortu, kterou si nejspíš ani nezasloužím. Navíc tisíce bazmeků dají tisíce třešniček.
JiMi

[Trooper]

Jasně, když jsem psal o sebedestrukci, tak jsem měl na mysli bazmeky, co jsou vidět na Youtube, kde jsou magnety nalepeny kanagomem na plexiplacku apod. Tyhle by se do otáček, kde už bude vadit odpor vzduchu nikdy nedohrabali a hledal bys jejich zbytky po mistnosti.
Je mi rovněž jasny, když mluvim o alternatoru, že na to nebudu připojovat cirkularku . Ale psal jsem o rozměrech - kdyby 20-ti cm whipmag dal např 1 W (což nedá), tak pulmetrovy da nekolikanasobně vic, ne ?

[Dendy 1]

Pánové je príma, že jste rozvinuli téma brždění, ale nejdříve pojďme akcelerovat. Sleduji nadšeně tuto celou diskusi a ač jsem ryzí amatér co se týče magnetismu, tak jeho využití mě doslova vzrušuje. Jsem tomu rád, že je mnoho nadšenců, kteří se doma zabývají výzkumem a svým způsobem bych chtěl být fyzicky i přítomen a možná i nápomocen třeba aspoň finančně. Ale brzdit pojďme až později:-))

[JiMi]

Pánové je príma, že jste rozvinuli téma brždění, ale nejdříve pojďme akcelerovat. Sleduji nadšeně tuto celou diskusi a ač jsem ryzí amatér co se týče magnetismu, tak jeho využití mě doslova vzrušuje. Jsem tomu rád, že je mnoho nadšenců, kteří se doma zabývají výzkumem a svým způsobem bych chtěl být fyzicky i přítomen a možná i nápomocen třeba aspoň finančně. Ale brzdit pojďme až později:-))

Ale Mlho, o tom se tu už dobrou púlhodinu bavíme....
Akcelerovat budeš až přestaneš brzdit. Takže já to vidím přesně naopak. Nejdřív odbrzdi, a pak možná budeš mít teoretickou šanci akcelerovat.
Já nevím, co v tom všichni hledáte za nějaký zázračný efekt ? V tomto pohledu jsem skeptik i když na to možná nevypadám. Myslím si že nevytáhne nikdo z magnetu jen tak ani ň. Takže proč se věnuji tady tomu ?

Viděli jste někdy na nádraží posunovat vagony ? A všimli jste si když vagon najede do vlaku, jak ta vlna kinetické energie postupuje až k lokomotivě nebo zarážce a občas se po odrazu i vrací zpět ? Takže běhá tam jenom ta jedna energie a přes ty pružiny v náraznících se předává vlakem. Kdyby to bylo ve vákuu na oběžné dráze bez pružin natvrdo, kmitalo by to donekonečna.
A zase ten příměr. V našem bazmeku máme dvě soustavy rotorové a statorové magnety, které si mezi sebou přehazují část udělené energie skrze pružiny-magnetická pole jednotlivých magnetů. A tento předaný podíl energie se uchovává v setrvačnosti jednotlivých elementů. Je zřejmé, že kdybychom ty magnety nahradili obyčejný železem, nic by se na statory (a do jejich setrvačnosti) neuložilo a taky by se to na beton po čase zastavilo. Takže nějaký vliv ty magnety mají. Třeba jen tím, že umožňují přenos částí energie mezi dílky systému.
Proto se o to zajímám já. Ne abych vydoloval něco navíc, ale hlavně neztratil to, co do toho vložím.

Pak už je jen krůček k úvahám, že když ten systém dokáže vyrovnat ztráty, mohl by i jedním promile do systému přispívat. Ale to už je tenký led.
Takže doufám, že jsem dostatečně vysvětlil svoje pohnutky, proč nejdřív odbržďuji a vůbec se bavím o ztrátách. Než se budu moct zabývat tím promile navíc, musím udržet soběstačnost. A dokud nepochopím jak funguje ta soběstačnost, žádné promile nebude.
JiMi