Magnetismus - Teorie

[A(&F)]

... dobrá, tož ohledně prostého "štosování" navrhuji udělat praktický pokus ... teď už jen zbývá vymyslet metodiku (rozměry magnetů, počet, zátěžově/siloměrem, atd.) ... návrhy ?? ... ...

... ... Anri ...

[adam.benda]

... u štosu by možná mohla být trochu oslabená ta koncová pole polem pólů díky malému zesílení bočních polí, ke kterému by mohlo dojít kvůli "přechodům" mezi jednotlivými magnety, ...

Nepatrné oslabení pole tam je. Ale vysvětlil bych to raději tím, že v miniaturních mezerách mezi magnety chybí hmota naplněná pořádnými magnetickými doménami, která by přispívala do intenzity pole na koncích štosů. Pak je tam ještě ten feromagnetický obal, který už trochu přispívá, ale jen trochu. A nebo by to někdo mohl vidět tak, že mezery mezi magnety snižují "vodivost" pro průchod magnetického pole, což má za následek mírně slabší pole na koncích štosu, ale k takové interpretaci bych se třeba já moc nelísal.

Do programu jsem nakonec zadal štos a dlouhý magnet současně. Štos je nastaven tak, že mezi magnety je mezera zhruba o šířce 0,1 mm (magnety jsou 10x10 mm). Přítomnost tenkého feromagnetického obalu magnetů je zanedbána. Výraznější rozdílnosti kolem konců by se ve vizualizaci projevily v tom, jestli je pole vytlačováno víc od štosu nebo víc od dlouhého magnetu. Hrubým pohledem tedy vidíme, že je to velice vyrovnané. Bílé body nejslabšího pole se udržují uprostřed, indukční čáry jsou pěkně zrcadlovité (jeden svazek výrazněji nevytlačuje druhý svazek). A trochu podrobnějším pohledem... Dle výsledných hodnot intenzity pole to vyšlo tak, že na konci štosu je pole asi o 1% slabší, než pole na konci dlouhého magnetu.

[adam.benda]

... teď už jen zbývá vymyslet metodiku (rozměry magnetů, počet, zátěžově/siloměrem, atd.) ...

Já Ti nevím, tohle bude tuze těžkopádné. A to asi jakákoliv "zprostředkovaná metodika". A tím asi i dost nepřesné, pokud půjde o tak malé rozdílnosti v intenzitě pole.

A opět jsme u toho, chtělo by to prostě pořádný měřák s rozsahem třeba do 2 T. Se sondou pak už jen zacházet tak, aby byla přikládána vždy velmi přesně ve stejné vzdálenosti od středu pólu. Takže buďto jí vždy úplně připlácnout na pól, nebo jí připlácnout vždy přes kus nějakého tvrdého ("nepružného") paramagnetika (třeba v případě měřáku s nižší max. hodnotou T).

[A(&F)]

... na základě předchozích tvrzení si dovolím vrátit se kousek zpět ...

... a že (při štosování magnetů) snad i dokonce postupně dochází k postupném slábnutí = tj. že po překročení hranice určitého počtu magnetů již potom nedochází k dalšímu "přičítání"

... dobrá, kde je tedy potom ona hranice, od které při "štosování" již nedochází k dalšímu "přičítání" (??) ... .... popř. též jaká je maximální efektivní délka tyčového magnetu, kterou již nemá smysl dále překračovat (??) ... ...

... ... Anri ...

[adam.benda]

Anri, při pokusničení, kdy obvykle nemáš jen štos samotný, ale ještě něco k němu (další magnet nebo další štos), může vzniknout třeba i taková situace, kdy má experimentátor pocit, že s růstem štosu pak pole třeba mírně slábne. Pokud se však bavíme o intenzitě pole u pólů, je to opravdu jen pocit - tam bude intenzita pole skutečně stále růst. Když se podíváš na tu logaritmickou křivku, zpočátku má přidávání délky poměrně velký smysl (křivka stoupá poměrně prudce), ale při dalším přidávání délky už intenzita neroste tak výrazně, zvyšuje se pak už jen poměrně málo. (Nikdy to však nedojde do bodu, kde už by intenzita u pólu nerostla absolutně vůbec, nebo by klesala.)

Takže ta efektivita při hledání optimální délky magnetu je čistě na postoji a možnostech konstruktéra. Máš místo, prachy a potřebuješ co nejsilnější pole? Použij magnet dlouhý jak blázen.

Slábnutí pole ale můžeš pozorovat taky, jen ne u pólu, ale na "bocích", podél štosu. (Při postupném zvětšování délky.)

Ono to celé hodně stojí právě na těch proporcích magnetu - poměr mezi délkou magnetu a rozměrem pólu (opět viz mé nedávné pojednání ). Na tom poměru zcela stojí to, jestli se pole zahustí (= zintenzivní) u pólu, nebo podél boků magnetu(/štosu). A až teprve potom ten aspekt velikosti magnetu (společně s třídou-kvalitou magnetu atd.) determinuje, jak velký "dosah" bude pole kolem magnetu mít. (Jak velká intenzita bude třeba v nějaké konkrétní vzdálenosti od jeho povrchu.)

Doporučuji si opravdu hodně prohlédout ten můj trojobrázek - vizualizace rozložení pole kolem placatého, kolem "čtvercového" a kolem dlouhého magnetu.

[poota]

Nějaké rozdíly velikosti jednoho procenta bych klidně pomíjel a vůbec se jimi nezabýval.
Spíš by mě zajímalo, jestli je nějaký výraznější rozdíl mezi vnějším polem výrazně dlouhého magnetu a stejně dlouhého štosu.

Dle výsledných hodnot intenzity pole to vyšlo tak, že na konci štosu je pole asi o 1% slabší, než pole na konci dlouhého magnetu.

Vřelé díky - takže v praxi jsou si tyčový magnet a stejně dlouhý štos rovni, to jsem chtěl vědět.

Zdravím - poota

[A(&F)]

takže v praxi jsou si tyčový magnet a stejně dlouhý štos rovni, to jsem chtěl vědět.

... ono je to vcelku logické, neb pokud (ve statické konfiguraci) u štosovaných nepokovených magnetů nedojde k úniku v mezerách mezi jednotlivými prvky, tak se ten "magnetismus" nemá kam ztratit ... ...

... ... Anri ...

[A(&F)]

Nikdy to však nedojde do bodu, kde už by intenzita u pólu nerostla absolutně vůbec, nebo by klesala

... ano, tak přesně o tohle mi šlo, neb teze o "již dalším nesílení při přidávání magnetů, popř. dokonce slábnutí" tu byla několikrát propagována (bohužel bez povšimnutí ... ) ...

... ... Anri ...

--------
PeS: ... nicméně (i přes vše zde napsané) se časem ještě chystám prakticky prověřit tu "logaritmickou závislost" ...... teda až vymyslím jak ... fakt nechceš zkusit rozvinout diskuzi ohledně metodiky pokusu ??? ... ...

[adam.benda]

takže v praxi jsou si tyčový magnet a stejně dlouhý štos rovni, to jsem chtěl vědět.

... ono je to vcelku logické, neb pokud (ve statické konfiguraci) u štosovaných nepokovených magnetů nedojde k úniku v mezerách mezi jednotlivými prvky, tak se ten "magnetismus" nemá kam ztratit ... ...

Klidně bych řekl, pokud nejsi jóó-pedant, že i v případě magnetů pokovených feromagnetikem nedochází k žádnému "úniku" v mezerách, protože při souhlasném štosování se pole mezi magnety vrhá skrze feromagnetikum velmi podobně homogenně a dychtivě, jako cestuje v nitru magnetů. Ty tendence k úniku pole tam tedy prakticky nejsou (v případě feromagnetika). Ale neříkal jsem to už?

... fakt nechceš zkusit rozvinout diskuzi ohledně metodiky pokusu ??? ... ...

Chci, však už jsem Ti odepsal. Zátěžově/silově to bude asi dost na nic. (Ať už vymyslíš cokoliv...) Proto říkám, měřák. A jestli není měřák pro vysoké hodnoty magnetické indukce, nevadí. Mezi sondu a štos se jen vždy vloží paramagnetický distanční materiál a bude bohatě stačit, když budeme intenzitu pole měřit v konstantní vzdálenosti od pólu, kde je intenzita o dost slabší a vejde se tak do rozsahu měřáku. Prokazatelnost tam bude stejná, jako kdybys měřil přímo u pólu.

(Anri, stejně by to chtělo nějaký pořádný měřák pro nás pro oba, tohle je docela ostuda... ... )

[poota]

takže v praxi jsou si tyčový magnet a stejně dlouhý štos rovni, to jsem chtěl vědět.

... ono je to vcelku logické, neb pokud (ve statické konfiguraci) u štosovaných nepokovených magnetů nedojde k úniku v mezerách mezi jednotlivými prvky, tak se ten "magnetismus" nemá kam ztratit ...

Ten Adamův simulátor mě odnaučil spoléhat se v magnetizmu na "lidskou" logiku, protože magnety používají logiku jinou.
Že se přidáváním dalších magnetů zesiluje výsledná síla stále méně vím už dávno, takže se mi jednalo spíš o to, jestli je to "stejné" i s obdobným přidáváním délky u "jednokusového" magnetu - na to už se nějakým přemýšlením přijít nedá. Čili jsem se otázal přírody nepřímo, tedy prostřednictvím Adama.

Zdravím - poota

[A(&F)]

Ten Adamův simulátor mě odnaučil spoléhat se v magnetizmu na "lidskou" logiku, protože magnety používají logiku jinou.

... zkoumání magnetismu je především o praktickém pokusničení (tj. zjišťování orientace a síly pole) ...... takže pokud se někdo (s logickým myšlením) delší dobu intenzivně zabývá "praktickým magnetismem", tak se mu (v tomto ohledu) časem patřičně upraví i jeho "lidská logika" ... ...

... ... Anri ...

---------------
PeS: ... troufám si říci, že (až na několik výjimek) vzájemné chování magnetů se v mnoha ohledech nejvíce podobá "mechanice plynů" ... ...

[martin11]

...no to se tedy podívej na mě....magnetizmem se mě logika neupravila, ale pořádně rozhodila.....
viz ten tzv. trojobrázek a logaritmická křivka...u toho by každý, kdo si začne tykat s myšlenkou na MM měl začít martin11

[A(&F)]

Anri, stejně by to chtělo nějaký pořádný měřák pro nás pro oba, tohle je docela ostuda...

... to asi (by) chtělo, nicméně pro zkoumání magnetismu jsem ho zatím dosud nepotřeboval ...... i pro poměrně přesné zjišťování "magnetických souvstažností" mi doposavad v podstatě pouze stačily upravené rovnoramenné (jazýčkové) váhy s hromadou závažíček + několik drobných pomůcek (např. drobný magnet na konci dlouhé špejle, apod.) ... ...

... ... Anri ...

[lajos]

Měřiče magnetického pole, nebo intezity jsme tady řešili před nějakým rokem, myslím nějakou halovou sondou, bylo k tomu i schema-sondu ještě mám jen bych to zas tady měl najít to vlákno

[A(&F)]

u toho by každý, kdo si začne tykat s myšlenkou na MM měl začít ....

... nejen u toho ... je toho mnohem více ...... neb magnetismus je vědní obor jako kterýkoliv jiný ...... se spoustou omylů a odříkání ... anžto teorie je jedna věc a praxe pak druhá ... ...

... vždyť se podívej na Adama (čímž nechci nijak snižovat jeho znalosti) ...... doteď ještě pořád podceňuje vliv oné vrstvičky niklu na neodymech ... (kdy než jsem o ní před pár dny začal opět mluvit, tak si její vliv doposavad zřejmě ani neuvědomil ... nebo snad ano ? ... ) ...... a dokud si neudělá pár cílených pokusů, tak se nejspíše nic nezmění ... ...

... ... Anri ...