http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 45#p119345
Tak jsem to dál "trápil" a dospěl jsem k závěru, že je to v makovici.
Už jsem se tu dost nadohadoval s jinými o tom, že přerušení i delší hladovky nášupem běžného i dost velikého jídla je nejen možné, ale že jsem s tím v minulosti neměl nejmenší potíže a že v tom nejsem sám. To, co jsem provedl v odkaze, samozřejmě, ale jen zdánlivě vyvrací předešlé zkušenosti. Je to otázka mentálního naprogramování.
a) Udělal jsem od té doby to, že jsem šel na 3 dny na hladovku s tím, že budu dva dny hladovět. Hladověl, bylo mi už první den hodně slabo, mátožil jsem a cejtil se jak vrak, což samozřejmě byl i druhý den a nakonec jsem se večer najedl. Křečci žádní. Tělo to vzalo jako úlevu.
b) Pokud přeruším nejedení s motivací nájezdu na pranickou stravu s tím, že hodlám držet půst jenom 3 dny a hodlám ho po třech dnech přerušit a nafutrovat se, nemám žádné problémy, žádní křečci a podobně, žádná zesláblost atd. Jinak řečeno, pokud takto motivovaný půst nepřeruším s pocitem viny, že
jsem se zase neudržel, je pokoj.
c) Pokud přeruším "pranickou", kterou jsem si stanovil na delší dobu, řekněme, že se našupu koncem druhého dne s tím, že jsem si slíbil to táhnout déle, 3 dny a více, ty mrchy křečci se na mne přímo sesypou. Tělo to nečeká a je to pro něj šok, protože se chudinky buňky snaží vyhovět a já jim "hodím francouzák do rozjeté převodovky".
Podobně mi z toho "pokusnictví" vylezlo, že chci-li si zachovat energii i při dlouhodobé hladovce, musím se rozhodnout nikoliv se připravit o výživu, tedy jít na hladovku a brát ji jako nutné zlo, které si musím protrpět, ale naopak, musím se na to duševně připravit jako na cestu a nejenom očisty. V duchu tělo ukecám a vysvětlím mu jak to vlastně je, co pro něj dělám, co mne k tomu motivuje a spojím si tu motivaci s tím, jakých výsledků se snažím docílit, proč to dělám a kam míříme. Pokud to tělo vezme jako exekutivní a jasné rozhodnutí, a rozhodnutí to je a zatím to tělo spolehlivě bere, nedělá žádné extra potíže. Naopak, jde s tím rozhodnutím a vše je v pořádku. Jenže pak to člověk taky tělu musí potvrdit tím, že skutečně dodrží co si předsevzal a tělu předepsal, jinak tělo očividně reaguje velice negativně, v podstatě jako na otravu jídlem.
Sebezpytováním jsem se dopracoval k tomu, že ačkoliv bych se přetrhl abych dodržel své závazky vůči druhým (ne, že by se mi to vždy podařilo) i za cenu toho, že nesplním vlastní závazky vůči sobě, čímž jsem se naučil být sám k sobě velice tolerantní
je takové počínání očividně velice nebezpečná politika. Tož jsem učinil rozhodnutí, že je velice důležité neklamat sama sebe. Ne, že bych si něco moc nalhával, ale neklamat se tím, že nedodržuji závazky dané svému vlastnímu tělu. (kdo chce, může si tam místo "tělo" vrazit slovo podvědomí, mě je to šumafuk).
Jsem tímto přesvědčen, že se dá s tělem docela rozumně domluvit na tom co se bude dít a jak se to má dít a že za tím vždy stojí i si rozmyslet nejen co učiníme, ale i proč, a de fakto si naprogramovat jak se k tomu tělo má stavět, a také si naprogramovat, co od toho očekávám. Dá se říct jakýsi krátký monolog spojený s pozitivním přístupem, který se však stává dialogem tím, že nám tělo potvrdí příjem svým chováním.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Vykvajzni se na strach. Hanka je do sebe cpe už snad pátý měsíc skoro denně a většinou po dvou, Libcosenior jich taky pár nasázel, já taky a ještě další, ani to nemám čas sledovat a všechno fajn. HCl s přehledem z drogerie technickou, akorát ať je čirá, ne zelená. Při těch množstvích jsou znečištění procentuálně jednak zanedbatelná a jednak HCl si s nimi poradí i v těle. Stravou jich dostáváme podstatně víc a právě žaludeční HCl je řeší.
a celodenna hladovka, vobec sa nerozvinul, zmizol.
i když všecko už mám doma připravené. Klystýr mi nedělá potíže, ovšem když vynechám okamžitě se vrací zácpa s kozími bobky 
Ta 3 dny stará je hodně o čpavku. Černý lógr 
Jestli se z toho nějaký červi nepo 
...
) ...... (by Anri, reakce na ilemův podpis 