Aktuálně: Nový finanční systém - SPDR nabízí doživotní měsíční rentu, oddlužení. financování vlastních projektů. Více zde...
Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní. Více zde...
Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní. Více zde...
Prezidentské ... a ty další volby ...
- milda
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1294
- Registrován: čtv 30 črc 2009 20:34
- Dal: 710 poděkování
- Dostal: 489 poděkování
Re: Prezidentské volby
poo, prosím o smazání minulýho příspěvku (úte 05 bře 2013 17:59 ), včetně tohodle, ať to tady zbytečně neplevelí
dík milda
dík milda
Chceš-li vědět, co je nového, podívej se do starých knih.
https://www.youtube.com/watch?v=pOozWvJOwe0
https://www.youtube.com/watch?v=NZb-SVm7eLE
https://www.youtube.com/watch?v=YW1_Ni7 ... rt_radio=1
https://www.youtube.com/watch?v=pOozWvJOwe0
https://www.youtube.com/watch?v=NZb-SVm7eLE
https://www.youtube.com/watch?v=YW1_Ni7 ... rt_radio=1
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 4090
- Registrován: čtv 17 led 2008 16:08
- Dal: 384 poděkování
- Dostal: 243 poděkování
Re: Prezidentské volby
Poo...jen to tady nech.....bude to výborné vlákno tzv. II. relax kč
... věřím, že se " TO " povede ......
- poota
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 5830
- Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
- Bydliště: Praha
- Dal: 1692 poděkování
- Dostal: 2418 poděkování
Re: Prezidentské volby
Co se mazání příspěvků týče, tak každý autor má možnost během 24 hodin text svého příspěvku jakkoli upravovat nebo nahradit třeba stručným "Smazáno". Výjimkou je, když do příspěvku něco vpisuje moderátor a příspěvek proti úpravám zamkne.
Po výše zmíněné době už může příspěvek upravovat a nebo smazat jenom moderátor - a záleží jenom na něm, jestli chce a nebo se nechá "ukecat".
A mazat se mi to nechce - zvlášť o ten "Nejveselejší zážitek" by bylo škoda přijít.
Osobně bych si tu přál ještě "Páně Klausův nejsmutnější zážitek" neboli "Už mě z Hradu vyvádějí"
Zdravím - poota
Po výše zmíněné době už může příspěvek upravovat a nebo smazat jenom moderátor - a záleží jenom na něm, jestli chce a nebo se nechá "ukecat".
A mazat se mi to nechce - zvlášť o ten "Nejveselejší zážitek" by bylo škoda přijít.
Osobně bych si tu přál ještě "Páně Klausův nejsmutnější zážitek" neboli "Už mě z Hradu vyvádějí"
Zdravím - poota
Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
- A(&F)
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 4354
- Registrován: sob 07 říj 2006 17:14
- Bydliště: Severní čechy
- Dal: 1362 poděkování
- Dostal: 1195 poděkování
Inzerát ...
... ... ...
Někdo má z vlastních mindráků těžký dilema, ... já však ne (neb na to mám Ilema ) ...... (by Anri, reakce na ilemův podpis ) ...
... mmch, d-Ilemku, fakt už raději nikdy více nepoužívej cizích slov (když neznáš jejich skutečný význam) ...
... mmch, d-Ilemku, fakt už raději nikdy více nepoužívej cizích slov (když neznáš jejich skutečný význam) ...
- A(&F)
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 4354
- Registrován: sob 07 říj 2006 17:14
- Bydliště: Severní čechy
- Dal: 1362 poděkování
- Dostal: 1195 poděkování
Střepiny ... odchod Klauze ...
... na Nově si servítky rozhodně nebrali ... ... ... http://tn.nova.cz/zpravy/tv-archiv/stre ... entem.html ... (nutno mít zaplacen přístup, ale snad se to časem objeví i YT) ...
... takže děkujeme, pane Klaus ... a jděte už konečně "do prd*le" ... ... ...
... takže děkujeme, pane Klaus ... a jděte už konečně "do prd*le" ... ... ...
Někdo má z vlastních mindráků těžký dilema, ... já však ne (neb na to mám Ilema ) ...... (by Anri, reakce na ilemův podpis ) ...
... mmch, d-Ilemku, fakt už raději nikdy více nepoužívej cizích slov (když neznáš jejich skutečný význam) ...
... mmch, d-Ilemku, fakt už raději nikdy více nepoužívej cizích slov (když neznáš jejich skutečný význam) ...
-
- Starší člen
- Příspěvky: 137
- Registrován: pon 07 led 2013 0:48
- Bydliště: Na Ko 69
- Dal: 87 poděkování
- Dostal: 28 poděkování
Re: Prezidentské volby
Zakladatel ODS a bývalý prezident ČR byl postaven ke zdi a ponechán napospas lůze, která přijala předhozený mediální obraz vytvořený soudruhy téže strany, kterou Klaus ztělesňuje. Tento akt "záchrany pravice" stádu nedochází a TV pranýřování zaměstnává malé mozečky odměňované dopaminem. Zcela upozaděni skuteční strůjci zla se těší nové politické epoše, která zajistí další pravidelné splátky hypoték a další prostor ke drancování. Modré straky s kalouskovci a modromédii v pravý okamžik zatáhnou za společný provaz a jsme tam kde jsem byli. Vyčůraný Kalousek má jistě v rukávu plán "B"....Klausova amnestie dala taktickou výhodu lumpům spoléhající i mimo jiné na nedostatečnou paměť stáda. Konec funkčního období zase modromédiím k nebývalé kritice, která je samozřejmě v koordinaci s pravicí, tudíž bez případných následků pro zainteresovaná média. Média jsou a vždy byly hlásnými troubami pravice a není důvod se domnívat, že masáž Klause je činěna z lásky k masám. V hodinovém pořadu na ČT chtěl po Klausovi moderátor Železný jméno preferovaného prezidentského kandidáta. Klaus odpověděl v tom smyslu, že si moderátor nedovolí zveřejnit své sympatie k Zemanovi, jelikož by se zdiskreditoval v očích svých kolegů a mohl by přijít i o práci, tudíž je hloupé to chtít po něm. Tato informace nejen že moderátora mírně rozhodila, ale ukázala na skutečnou lokální politiku v ČT, která se od své modrovizní nalejvárny neodklonila ani o píď. V "lepší" společnosti je dobré o sobě prohlašovat, že jste volili knížete, ale....Pěkně to předvedl Kraus ve svém diskuzním pořadu - volil ty druhé, ale přitom je nenávidí.
Napadání doktríny o globálním oteplování či perokrádež, jsou úsměvné případy dokazující, že narcista Klaus nestojí za glorifikaci, ale jeho osobního postoje k Bruselu si vážím. Amnestie byla nedomyšlená ale zcela uniká pozornosti Nečas, který mohl podepsat účelově nebo z hlouposti. Až Zeman vyvěsí modrý hadr s hvězdičkami,
drzost úředníků z Bruselu nabere grády a pak budeme možná plakat "zlatý Klaus". LOL :-)
Napadání doktríny o globálním oteplování či perokrádež, jsou úsměvné případy dokazující, že narcista Klaus nestojí za glorifikaci, ale jeho osobního postoje k Bruselu si vážím. Amnestie byla nedomyšlená ale zcela uniká pozornosti Nečas, který mohl podepsat účelově nebo z hlouposti. Až Zeman vyvěsí modrý hadr s hvězdičkami,
drzost úředníků z Bruselu nabere grády a pak budeme možná plakat "zlatý Klaus". LOL :-)
Tak tyhle hodiny se nám do kufru nevejdou - Maršál Koněv, Praha 1945, Staroměstské nám.
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1252
- Registrován: čtv 19 lis 2009 9:24
- Bydliště: Svitavy
- Dal: 9 poděkování
- Dostal: 99 poděkování
Re: Prezidentské volby
Máme špatnou paměť.nenávidíme klause za amnestii a možná za všechno, nepamatujeme si na korunního prince socanú , upřímnýho ajznbonáka,jiříka grosovic, kterého vychoval náš současný President,zapoměli jsme na chlívárny a zločiny komunistů, zapoměli jsme na hrůzy fašounského hnutí a tolerujeme hajlující dementy, zapomínáme na naducané kriminály plné cigánů a dál je sponzorujeme v rozmnožování za peníze, zapoměli jsme na to, že nás zradili v mnichově v osmatřicátém parchanti a dál a znova tak budou činit ze zištných důvodů, zapoměli jsme na to, že máme páteř a že svoboda bez boje není vázená a chráněná, zapoměli jsme bojovat a zapoměli jsme trestat. Věčným nadáváním se sice ukojíme, ale nic nezměníme. Budeme muset vzít sudlice, píky, praky a řemdihy a těm darmojedům v Praze natrhnout prdele, páč jinak to bude stejné...již stovky let stejné.Gezychty se mění, jména se míhají , kauzy se vlní jak moře a systém zůstává. Stádo ovcí tupě vhazuje volební lístky do uren se zbožným přáním ZMĚNY, která přijít nemůže, a ani nechce.Děckám se jako poseroutkové nebudem moci podívat do očí a předáme jim svět mnohem skurvenější, než ho nám předali naši předkové. Půjde to tak dál a dál, pokud někdo nepozvedne hlas i zbraň proti tyranům. Zločin musí bát potrestán na hrdle, a ti, kteří se proviní na svém lidu za to musí pykat. Samozejmě že exemplárně a pro výstrahu. Nechápu, proč tomu tak není,vždyť jsem byl onehdá v Praze a kandelábrů tam mají opravdu dostatek.Víme co nechceme, ale upřímně, víme co chceme?
„Kdybych byl postaven před rozhodnutí mezi zbabělostí a násilím, zvolil bych násilí.“ Gándí
- poota
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 5830
- Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
- Bydliště: Praha
- Dal: 1692 poděkování
- Dostal: 2418 poděkování
Re: Prezidentské volby
Já jen tak pro sebe bych věděl - aby to tak chtělo mít nějaké řešení.jarda ovčák píše: víme co chceme?
Tím že se rozvěsí loutky po kandelábrech docílíme jenom toho, že loutkovodiči budou muset ty další loutky lákat na větší peníze, které zase jenom vydřou z nás
A na cestu k loutkovodičům světla nesvítí, ono je to takové spíš "černé divadlo".
Ostatně v každém správném loutkovém divadle nemá být vidět, kdo s loutkami pohybuje - jenom občas se zaleskne drátek a nebo postřehneme nitku, takže můžeme rozeznat, jestli jsou to zespoda voděné javanky a nebo shora voděné marionety.
Zdravím - poota
Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1252
- Registrován: čtv 19 lis 2009 9:24
- Bydliště: Svitavy
- Dal: 9 poděkování
- Dostal: 99 poděkování
Re: Prezidentské volby
Ale notak, když loutky uvidí svoje předchůdce potrestané zcela demokraticky, tedy z vůle lidu, dají si sakra majzla, aby se nehoupali na kandelábru taky. A protože je množství loutek konečné, stačí jen vytrvat,nebo si všelidovou sbírkou zaplatit nějakého renomovaného čečence, aby nás zbavil těch loutek.Tolik teorie, v praxi to bude trošku jinačí, protože lid není celistvý a větší polovičce tento systém vyhovuje.
Složitosti vyméšlet nemůžu, jsem ovčák, né filozof. Ale vím, že když hajtru liskneš po hubě, pamatuje si to.
Složitosti vyméšlet nemůžu, jsem ovčák, né filozof. Ale vím, že když hajtru liskneš po hubě, pamatuje si to.
„Kdybych byl postaven před rozhodnutí mezi zbabělostí a násilím, zvolil bych násilí.“ Gándí
- A(&F)
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 4354
- Registrován: sob 07 říj 2006 17:14
- Bydliště: Severní čechy
- Dal: 1362 poděkování
- Dostal: 1195 poděkování
Mentálem byl ...
... a mentálem i zůstane ...... jo, náš Vašík, ten se přece vyzná ve všem ... http://www.novinky.cz/domaci/298439-kla ... izene.html ... ...
Někdo má z vlastních mindráků těžký dilema, ... já však ne (neb na to mám Ilema ) ...... (by Anri, reakce na ilemův podpis ) ...
... mmch, d-Ilemku, fakt už raději nikdy více nepoužívej cizích slov (když neznáš jejich skutečný význam) ...
... mmch, d-Ilemku, fakt už raději nikdy více nepoužívej cizích slov (když neznáš jejich skutečný význam) ...
-
- Stálý člen
- Příspěvky: 88
- Registrován: čtv 29 lis 2012 5:19
- Dal: 32 poděkování
- Dostal: 58 poděkování
Re: Prezidentské volby
S tímto souhlasím. On nejen že lid není celistvý, on ani celistvý snad nikdy nebude. A na něčem se shodnout? Vždyť lidé se nedovedou často shodnout na těch nejzákladnějších věcech a ani vycházet sami mezi sebou. Ta větší polovička dle mého snad ani nemá tušení že vláda je jen takové drahé divadýlko a že za nitky v pozadí tahá někdo úplně jiný.jarda ovčák píše:Ale notak, když loutky uvidí svoje předchůdce potrestané zcela demokraticky, tedy z vůle lidu, dají si sakra majzla, aby se nehoupali na kandelábru taky. A protože je množství loutek konečné, stačí jen vytrvat,nebo si všelidovou sbírkou zaplatit nějakého renomovaného čečence, aby nás zbavil těch loutek.Tolik teorie, v praxi to bude trošku jinačí, protože lid není celistvý a větší polovičce tento systém vyhovuje.
Složitosti vyméšlet nemůžu, jsem ovčák, né filozof. Ale vím, že když hajtru liskneš po hubě, pamatuje si to.
Vždyť kolik lidí si vůbec uvědomuje že původní myšlenka ekologie byla dokonale rozcupována a plní jen účel penězovodů k různým skupinám a vládám, to samé automobilismus, tolik marastu a různých nařízení kvůli tomu že nemohu/nechci použít MHD. Takových témat by se dalo najít dost, ale kolik "běžných" lidí si toto uvědomuje? V honbě za holým přežitím nemají čas nad něčím takovým ani přemýšlet. Ale až ta hydra utáhne šrouby moc a pepík nebude mít na pívo a nebude moct sledovat svůj oblíbený fotbal tak to bude teprve průser.
A(&F)
Jo, mentál, spíš mi to přijde že začínají mít z něčeho strach, protože musí tušit že to co se děje je už dost přes čáru.
-
- Stálý člen
- Příspěvky: 88
- Registrován: čtv 29 lis 2012 5:19
- Dal: 32 poděkování
- Dostal: 58 poděkování
Re: Prezidentské volby
http://www.novinky.cz/domaci/299731-ces ... vinam.html
Asi nás skutečně čeká růžová budoucnost, jsem rád že jsem jej nevolil.
Pokud nás čeká to co na Slovensku tak děkuju pěkně. Byl jsem v kavárně a blbé espreso stálo 1,9E a v hypermarketu mi jen přecházely oči jak je u nás levně, 250g máslo 1,6E, chleba 1,5E, atd.
Ale možná v SK za to měna jako taková moc nemůže. Velkoobchodní cena nepražené kávy je menší než u nás a dokonce jsou ochotni jednotlivci dodat se slušnou slevou 15kg suroviny do CZ i když odběr bude přibližně jednou za rok. U nás se se mnou o tom ani nechtěli bavit.
Asi nás skutečně čeká růžová budoucnost, jsem rád že jsem jej nevolil.
Pokud nás čeká to co na Slovensku tak děkuju pěkně. Byl jsem v kavárně a blbé espreso stálo 1,9E a v hypermarketu mi jen přecházely oči jak je u nás levně, 250g máslo 1,6E, chleba 1,5E, atd.
Ale možná v SK za to měna jako taková moc nemůže. Velkoobchodní cena nepražené kávy je menší než u nás a dokonce jsou ochotni jednotlivci dodat se slušnou slevou 15kg suroviny do CZ i když odběr bude přibližně jednou za rok. U nás se se mnou o tom ani nechtěli bavit.
- milda
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1294
- Registrován: čtv 30 črc 2009 20:34
- Dal: 710 poděkování
- Dostal: 489 poděkování
Jiří Jírovec Poznámky z Prahy
pohled z jiné strany; zaujala mne první třetina, ale pak jsem to dočetl celé. Stojí za těch pár minut.
http://www.blisty.cz/art/69424.html
http://www.blisty.cz/art/69424.html
Chceš-li vědět, co je nového, podívej se do starých knih.
https://www.youtube.com/watch?v=pOozWvJOwe0
https://www.youtube.com/watch?v=NZb-SVm7eLE
https://www.youtube.com/watch?v=YW1_Ni7 ... rt_radio=1
https://www.youtube.com/watch?v=pOozWvJOwe0
https://www.youtube.com/watch?v=NZb-SVm7eLE
https://www.youtube.com/watch?v=YW1_Ni7 ... rt_radio=1
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 4090
- Registrován: čtv 17 led 2008 16:08
- Dal: 384 poděkování
- Dostal: 243 poděkování
...a už tu máme zase volby....
Ještě jsme se ani pořádně nerozhlédli a nenadýchli po poslední volbě prezidenta, a půjdeme k urničkám znova...
...tak co, koho kdo půjde volit, či nepůjde....
dostalo se mi na sklo toto počtení. Berte to jako relax a zavzpomínání si. / dávám to sem jako jistou nostalgii a ne jako chválu minulého režimu. Prostě jen tak....k zamyšlení a my dříve narození...jojojo, kde jsou ty doby když to stálo za ho....
tak se posaďte a čtěte....
Díky vrozené vadě mám obě ruce levé a musím se živit hubou. Přesto jsem jednou se svým rukodělným výrobkem velkolepě uspěl. Bylo to ve čtvrté třídě. Tehdy jsem nastoupil do sjednocené školy, nad jejímiž vraty se skvěl nápis: O ČEM KOMENSKÝ SNIL, NEJEDLÝ USKUTEČNIL. Skutky skřeta Nejedlého byly pro české školství ranou, z níž se nevzpamatovalo dodnes; tehdy jsem ale ještě netušil, že sny mohou být různé a že Učitel národů měl při svém způsobu života také nezpochybnitelný nárok na noční můry.
Pro mé spolužáky bylo setkání kluků a holek v jedné třídě novinkou, protože do té doby žili ve školách odděleně. Já jsem to znal z předchozí školy a nečinilo mi rozpaky sedět vedle nějaké holky. Leč koedukace nešla až do hrdel a statků, dle pohlaví nás rozdělili na tělocvik a kupodivu také na ruční práce, neboli ručprčky. A zde začalo rovnoprávné narovnávání, které by dnes bylo jistě označeno jako genderové. Holky dostaly kudly a nám bylo přiděleno šitíčko.
Prvním našim výrobkem (teď mluvím šovinisticky za mužské pohlaví) měla být jakási „obroubená dečka“ se čtyřmi přišitými knoflíky. Tato kategorie neměla vítěze. Umatlané a ušmudlané chuchvalce hadrů se nedaly od sebe odlišit. Podobně dopadly pokusy o výšivku řetízkovým stehem a snaha uháčkovat „kříž na hlavu“. Velení to vzdalo, kudly nám byly vráceny a dalším požadovaným výrobkem se stal traktůrek. Byla to dřevěná cívka (někteří jí říkali špulka) od nití, s vyřezanými zoubky na obvodu, otvorem byla provlečena guma, na jedné straně připíchnutá napínáčkem a na druhé připevněná k patnácticentimetrovému klacíku. Jeho otáčením se stroj natáhl a vypustil po rovině, přes nevelké překážky i do mírného svahu. Jo, a mezi klacíkem a cívkou byl plátek mýdla, na který se před startem plivlo, aby plochy nedrhly. Nějakým nedopatřením můj traktůrek dojel nejdál a já jsem prožíval opojný pocit vítěze.
Vzpomínka na něj přetrvává dodnes, protože od těch dob jsem tak vynikající výkon nepodal. Rozhodl jsem se tedy svůj strojnický um předvést vnučkám, které kupodivu oceňují dřevěná monstra, která jsem do našeho divadla (CHALUPA SOBĚ) vyřezal. Nad statickým uměním měla triumfovat mechanika a po prvním úspěchu měl vývoj pokračovat až k oživlému modelu člověka. Ale ouha! Navštívil jsem několik dožívajících galanterií a s podobným pocitem, s jakým jsme v časné dospívání nosili ze spousty drogerií spousty kartáčků na zuby, jsem dopravil domů několik set metrů nití nabalených na papírových nebo plastových ruličkách. Polotovar není k mání, je po dřevu, šetříme naše lesy. Svůj řezbářský talent jsem neuplatnil a přestože za mnou stojí početná řada dřevěných loutkoherců, včetně Brunclíka, který je jako živý - jen kejchnout, cívku (špulku) vyřezat nedovedu.
A tak jsem alespoň trochu sentimentálně zavzpomínal na ztracené reálie svého dětství a nabízím i vám cestu do dob, kterou moje děti považují za diluvium a moje větší vnučka si ji nedovede představit jinde, než ve Starých pověstech českých někde mezi Přemyslem Oráčem a bitvou na Bílé hoře, snad jen trochu později, nicméně ne příliš, protože v té mojí době neměly stany podlážky a nikdo neznal nafukovací matrace. Po rybníce se jezdilo na duších z aut, šťastnější oloupili doma traktor, ti nejšťastnější měli dokonce necky.
Na konci války (aby nedošlo k mýlce: mám na mysli druhou světovou!) jsme všichni měli sbírku staniolových proužků, které spojenečtí letci vypouštěli do vzduchu snad proti radarům (tak jsme si to vysvětlovali tenkrát, možná, že to bylo z úplně jiných důvodů). Po válce nebylo kluka, který by neměl v kapse hilznu z patrony, na kterou se pískalo. Větší hazardéři měli i sbírku ostrých patron, z nichž se kamenem vytloukla nábojnice a získaný střelný prach se na hromádce zapálil. Pepík se chlubil, že má schovaný také granát. Možná měl, bohudík se mu nikdy nic nestalo.
S americkou imperialistickou armádou přišla UNRRA (jakže se jmenovala křestním jménem? No přece Dodala!), konzervičky JELLY a žvejkačky. Těm po nastoupení cesty k socialismu odzvonilo a byly nahrazeny vánočními svíčičkami, do kterých někteří mlsouni přidávali špetku marmelády. Byli i syslové, kteří ze zásob vytahovali Chiclets ještě v padesátých letech a protože jsme dožívali období zdravě zanedbané hygieny, jejich pasáž několikerými ústy („dej mi žvejknout“) nevedla k žádné epidemii žloutenky typu A. Také jsme olizovali Maggi kostky (kus 10 haléřů před měnovou reformou) a dopřávali si úžasnou pochoutku zvanou mejdlíčko, jejíž chuť dodnes marně hledám. Zmrzlina byla převážně vodová a cuc na kládě v kině, kde jsme v první řadě sedali za pakatel, byl rovněž úžasný, stejně jako zteplalá limonáda na parníku. Tady už jsem byl úspěšnější a jedny cumlavé bonbony (značku neprozradím) ji nápadně připomínají. Pro mléko se chodilo s bandaskou a jeho kvalitu a chuť mi po půlstoletí plně připomnělo „mléko od krávy“, které rozváží malé družstvo u nás na chalupě.
První lekci bruslení jsem absolvoval na zaledněné ploše stadionu Slavie na Letné na šlajfkách přidělaných k šněrovacím botám kličkou s čtvercovým otvorem a protože to na začátku nešlo jinak, odpichoval jsem se o šrouby. Parádní „Jacksony“ jsem podědil (jak šly rodinou) ve svých patnácti letech, v šestnácti už jsem je musel poslat dál. Ale než se tak stalo, dojeli jsme s Mílou Fialou po zamrzlé Vltavě od Palackého mostu až do Modřan. Huitfeldtovo vázání na lyže, ty byly dřevěné s ladně vyřezávanou špičkou, se dalo přidělat na každou obuv, snad i na kecky; to jsme ale nezkusili, pak se již objevil kandahár vyžadující speciální boty. V zimě šlajfky posloužily i jako podvozek pro „bugárny“,v létě byly nahrazeny kuličkovými ložisky.
Jarní hazard s kuličkami nepřivedl, pokud vím, nikoho z naší generace do spárů gamblerství, přestože centra libosti byla okamžitou výplatou výhry sycena hojně a bezprostředně, stejně tak ani lízaný, později volený a ve vrcholném stadiu pozdní puberty licitovaný desetníkový mariáš. Na pánských kolech se do dosažení určité nezbytné výšky jezdilo pod rámem, kolo s přehazovačkou bylo raritou (dnes prý už se jiná nevyrábějí). Špaček nebyl zrovna bezpečnou hrou, ale tenkrát žádný Brusel nic nezakazoval, takže se dala klidně koupit okurka vytažená z láku dřevěnými kleštěmi a když si dospělý pacient přišel do lékárny pro medicinální koňak i s dítětem, to bylo odměněno hrstí žužu.
Gramofon na péro se natahoval klikou a po jednom přehrání šelakové desky bylo nutno pootočit ocelovou jehlu na přenosce, po dvou přehráních ji vyhodit. Radia měla magická oka a jen několik málo let poté, co bylo možné sejmout z nich ceduli, že poslech cizího rozhlasu se trestá smrtí, nastoupily místo tohoto příkazu rušičky. První krystalku zapíchnutou do brambory mi sestavil kamarád Zdeněk Procházka, s nímž jsem chodil fotografovat Prahu stařičkým aparátem Kodak na filmy 6x9 na dřevěné cívce, také do Prokopského údolí vyzbrojen kladivem a jakýmsi majzlíkem na trilobity a kterého tímto zdravím, když už se mi v diskusi ozval. První výtisky třídního časopisu byly maximálně tři, protože jsme neznali metodu samizdatu a jeho mnoha kopií na sajnpapíru.
Tramvaje měly plošiny, na něž se dalo za jízdy naskakovat a rovněž z nich v potřebnou chvíli vyskakovat, řidiči měli velkou kliku a konduktéři brašny a kleštičky na lístky a v závěru šichty balili mince do úhledných roliček. V zimě, kdy teplota v tramvaji byla rovna teplotě venku, navlékli pletené prstové rukavice s ustříhanými konečky. Auta, pravda, již jezdila vpravo a chystané odbočení signalizovala vyhazovacími šipkami, řidiči se však museli smířit s existencí pivovarských, poštovních a mlékařských koní, na jejichž kobližkách si pochutnávali vrabci i chocholouši. Odpad z ulic zametali metaři (my jsme měli metařku, s níž moje babička diskutovávala na téma upadajících mravů mládeže) vyzbrojení koštětem, lopatou a pojízdnou popelnicí a všechno, co získali, odvážel sentinel. A ten by také mohl zakončit mé sentinentální vzpomínky…
...tak co, koho kdo půjde volit, či nepůjde....
dostalo se mi na sklo toto počtení. Berte to jako relax a zavzpomínání si. / dávám to sem jako jistou nostalgii a ne jako chválu minulého režimu. Prostě jen tak....k zamyšlení a my dříve narození...jojojo, kde jsou ty doby když to stálo za ho....
tak se posaďte a čtěte....
Díky vrozené vadě mám obě ruce levé a musím se živit hubou. Přesto jsem jednou se svým rukodělným výrobkem velkolepě uspěl. Bylo to ve čtvrté třídě. Tehdy jsem nastoupil do sjednocené školy, nad jejímiž vraty se skvěl nápis: O ČEM KOMENSKÝ SNIL, NEJEDLÝ USKUTEČNIL. Skutky skřeta Nejedlého byly pro české školství ranou, z níž se nevzpamatovalo dodnes; tehdy jsem ale ještě netušil, že sny mohou být různé a že Učitel národů měl při svém způsobu života také nezpochybnitelný nárok na noční můry.
Pro mé spolužáky bylo setkání kluků a holek v jedné třídě novinkou, protože do té doby žili ve školách odděleně. Já jsem to znal z předchozí školy a nečinilo mi rozpaky sedět vedle nějaké holky. Leč koedukace nešla až do hrdel a statků, dle pohlaví nás rozdělili na tělocvik a kupodivu také na ruční práce, neboli ručprčky. A zde začalo rovnoprávné narovnávání, které by dnes bylo jistě označeno jako genderové. Holky dostaly kudly a nám bylo přiděleno šitíčko.
Prvním našim výrobkem (teď mluvím šovinisticky za mužské pohlaví) měla být jakási „obroubená dečka“ se čtyřmi přišitými knoflíky. Tato kategorie neměla vítěze. Umatlané a ušmudlané chuchvalce hadrů se nedaly od sebe odlišit. Podobně dopadly pokusy o výšivku řetízkovým stehem a snaha uháčkovat „kříž na hlavu“. Velení to vzdalo, kudly nám byly vráceny a dalším požadovaným výrobkem se stal traktůrek. Byla to dřevěná cívka (někteří jí říkali špulka) od nití, s vyřezanými zoubky na obvodu, otvorem byla provlečena guma, na jedné straně připíchnutá napínáčkem a na druhé připevněná k patnácticentimetrovému klacíku. Jeho otáčením se stroj natáhl a vypustil po rovině, přes nevelké překážky i do mírného svahu. Jo, a mezi klacíkem a cívkou byl plátek mýdla, na který se před startem plivlo, aby plochy nedrhly. Nějakým nedopatřením můj traktůrek dojel nejdál a já jsem prožíval opojný pocit vítěze.
Vzpomínka na něj přetrvává dodnes, protože od těch dob jsem tak vynikající výkon nepodal. Rozhodl jsem se tedy svůj strojnický um předvést vnučkám, které kupodivu oceňují dřevěná monstra, která jsem do našeho divadla (CHALUPA SOBĚ) vyřezal. Nad statickým uměním měla triumfovat mechanika a po prvním úspěchu měl vývoj pokračovat až k oživlému modelu člověka. Ale ouha! Navštívil jsem několik dožívajících galanterií a s podobným pocitem, s jakým jsme v časné dospívání nosili ze spousty drogerií spousty kartáčků na zuby, jsem dopravil domů několik set metrů nití nabalených na papírových nebo plastových ruličkách. Polotovar není k mání, je po dřevu, šetříme naše lesy. Svůj řezbářský talent jsem neuplatnil a přestože za mnou stojí početná řada dřevěných loutkoherců, včetně Brunclíka, který je jako živý - jen kejchnout, cívku (špulku) vyřezat nedovedu.
A tak jsem alespoň trochu sentimentálně zavzpomínal na ztracené reálie svého dětství a nabízím i vám cestu do dob, kterou moje děti považují za diluvium a moje větší vnučka si ji nedovede představit jinde, než ve Starých pověstech českých někde mezi Přemyslem Oráčem a bitvou na Bílé hoře, snad jen trochu později, nicméně ne příliš, protože v té mojí době neměly stany podlážky a nikdo neznal nafukovací matrace. Po rybníce se jezdilo na duších z aut, šťastnější oloupili doma traktor, ti nejšťastnější měli dokonce necky.
Na konci války (aby nedošlo k mýlce: mám na mysli druhou světovou!) jsme všichni měli sbírku staniolových proužků, které spojenečtí letci vypouštěli do vzduchu snad proti radarům (tak jsme si to vysvětlovali tenkrát, možná, že to bylo z úplně jiných důvodů). Po válce nebylo kluka, který by neměl v kapse hilznu z patrony, na kterou se pískalo. Větší hazardéři měli i sbírku ostrých patron, z nichž se kamenem vytloukla nábojnice a získaný střelný prach se na hromádce zapálil. Pepík se chlubil, že má schovaný také granát. Možná měl, bohudík se mu nikdy nic nestalo.
S americkou imperialistickou armádou přišla UNRRA (jakže se jmenovala křestním jménem? No přece Dodala!), konzervičky JELLY a žvejkačky. Těm po nastoupení cesty k socialismu odzvonilo a byly nahrazeny vánočními svíčičkami, do kterých někteří mlsouni přidávali špetku marmelády. Byli i syslové, kteří ze zásob vytahovali Chiclets ještě v padesátých letech a protože jsme dožívali období zdravě zanedbané hygieny, jejich pasáž několikerými ústy („dej mi žvejknout“) nevedla k žádné epidemii žloutenky typu A. Také jsme olizovali Maggi kostky (kus 10 haléřů před měnovou reformou) a dopřávali si úžasnou pochoutku zvanou mejdlíčko, jejíž chuť dodnes marně hledám. Zmrzlina byla převážně vodová a cuc na kládě v kině, kde jsme v první řadě sedali za pakatel, byl rovněž úžasný, stejně jako zteplalá limonáda na parníku. Tady už jsem byl úspěšnější a jedny cumlavé bonbony (značku neprozradím) ji nápadně připomínají. Pro mléko se chodilo s bandaskou a jeho kvalitu a chuť mi po půlstoletí plně připomnělo „mléko od krávy“, které rozváží malé družstvo u nás na chalupě.
První lekci bruslení jsem absolvoval na zaledněné ploše stadionu Slavie na Letné na šlajfkách přidělaných k šněrovacím botám kličkou s čtvercovým otvorem a protože to na začátku nešlo jinak, odpichoval jsem se o šrouby. Parádní „Jacksony“ jsem podědil (jak šly rodinou) ve svých patnácti letech, v šestnácti už jsem je musel poslat dál. Ale než se tak stalo, dojeli jsme s Mílou Fialou po zamrzlé Vltavě od Palackého mostu až do Modřan. Huitfeldtovo vázání na lyže, ty byly dřevěné s ladně vyřezávanou špičkou, se dalo přidělat na každou obuv, snad i na kecky; to jsme ale nezkusili, pak se již objevil kandahár vyžadující speciální boty. V zimě šlajfky posloužily i jako podvozek pro „bugárny“,v létě byly nahrazeny kuličkovými ložisky.
Jarní hazard s kuličkami nepřivedl, pokud vím, nikoho z naší generace do spárů gamblerství, přestože centra libosti byla okamžitou výplatou výhry sycena hojně a bezprostředně, stejně tak ani lízaný, později volený a ve vrcholném stadiu pozdní puberty licitovaný desetníkový mariáš. Na pánských kolech se do dosažení určité nezbytné výšky jezdilo pod rámem, kolo s přehazovačkou bylo raritou (dnes prý už se jiná nevyrábějí). Špaček nebyl zrovna bezpečnou hrou, ale tenkrát žádný Brusel nic nezakazoval, takže se dala klidně koupit okurka vytažená z láku dřevěnými kleštěmi a když si dospělý pacient přišel do lékárny pro medicinální koňak i s dítětem, to bylo odměněno hrstí žužu.
Gramofon na péro se natahoval klikou a po jednom přehrání šelakové desky bylo nutno pootočit ocelovou jehlu na přenosce, po dvou přehráních ji vyhodit. Radia měla magická oka a jen několik málo let poté, co bylo možné sejmout z nich ceduli, že poslech cizího rozhlasu se trestá smrtí, nastoupily místo tohoto příkazu rušičky. První krystalku zapíchnutou do brambory mi sestavil kamarád Zdeněk Procházka, s nímž jsem chodil fotografovat Prahu stařičkým aparátem Kodak na filmy 6x9 na dřevěné cívce, také do Prokopského údolí vyzbrojen kladivem a jakýmsi majzlíkem na trilobity a kterého tímto zdravím, když už se mi v diskusi ozval. První výtisky třídního časopisu byly maximálně tři, protože jsme neznali metodu samizdatu a jeho mnoha kopií na sajnpapíru.
Tramvaje měly plošiny, na něž se dalo za jízdy naskakovat a rovněž z nich v potřebnou chvíli vyskakovat, řidiči měli velkou kliku a konduktéři brašny a kleštičky na lístky a v závěru šichty balili mince do úhledných roliček. V zimě, kdy teplota v tramvaji byla rovna teplotě venku, navlékli pletené prstové rukavice s ustříhanými konečky. Auta, pravda, již jezdila vpravo a chystané odbočení signalizovala vyhazovacími šipkami, řidiči se však museli smířit s existencí pivovarských, poštovních a mlékařských koní, na jejichž kobližkách si pochutnávali vrabci i chocholouši. Odpad z ulic zametali metaři (my jsme měli metařku, s níž moje babička diskutovávala na téma upadajících mravů mládeže) vyzbrojení koštětem, lopatou a pojízdnou popelnicí a všechno, co získali, odvážel sentinel. A ten by také mohl zakončit mé sentinentální vzpomínky…
... věřím, že se " TO " povede ......
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 4090
- Registrován: čtv 17 led 2008 16:08
- Dal: 384 poděkování
- Dostal: 243 poděkování
sejdeme se u urniček????
http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazo ... position-4
..komentáře výroků volebních lídrů....2.10 2013 m11
..komentáře výroků volebních lídrů....2.10 2013 m11
... věřím, že se " TO " povede ......