Živá a mrtvá voda

[Igi]

Jeff: Květináč bych radši nepoužíval, už se to tu myslím i někde řešilo, nejlepší je asi celofán, ale musí to být ten přírodní, ten jsem nakonec sehnal od Cimiriska, teď jen řeším, jak celofán upevnit k pet láhvi, aby to těsnilo a zároveň aby se nic neuvolňovalo do vody.

[akvarista]

Ahoj!
Ani jsem si nevšiml že se tady vede tato diskuze.Mám k tomu taky pár poznámek a postřehů-mám klasický výrobník z kibliku a květináče.Vodu používám z kohoutku.Měřením vody z kohoutku kvůli akváriím vím že máme vodu velmi tvrdou(asi 20 stupňů německé stupnice tvrdosti),obsah vápníku je 140mg/L a hořčíku velká nula,PH má 7.2.Když to proženu výrobníkem tak má živá voda PH 8.2-8.5 a tvrdost jen 2 stupně-což laicky znamená velmi měká voda-něco podobného co teče z kohoutku v harrachově nebo obecně na horách.Vápník se vysráží na stěnách květináče ve výrobníku a pak na dně lahve ve které to skladuji.Na radu Jardy Zajíčka ji piju pořád asi tak v množství 1-2 litry denně plus nějakou osmotickou vodu když se mi zrovna nehodí zásaditá voda(polévky,sportovní proteinové nápoje atd).Podle Jardy je to jako pít zeleninovou šťávu jako třeba z okurek.Vlastně jsem tim nahradil dost těchto šťáv a ušetřil dost peněz za zeleninu a času na odšťavňování.
Někde se tu psaly problémy s nadměrným pitím živé vody jako pálení žáhy nebo měknutí nehtů-já osobně jsem toto nepozoroval ale mám pro to pár vysvětlení která mě napadají:

První je ta že si žaludek neustále splachovaný zásaditou vodou odvykne na kyseliny a pak při překyselení je citlivější(nevím-je to možné?)
Druhá je ta že v živé vodě nejsou dle měření skoro žádné minerály takže se v těle nemohou s kyselinama srážet v žádné soli,stane se tedy podle mě to že zásaditá voda proniká do buněk a vytlačuje kyselé odpady kterých se pak člověk zbavuje jak se dá-moč,pot,stolice a i přes žaludek-nemusí v něm být jen HCL ale i odpadní kyseliny.Co mám načteno tak kyseliny jsou přirozené odpady buněk které vznikají neustále jako produkt metabolismu takže by nemělo použitím živé vody absolutně hrozit riziko alkalozy.

No a to měknutí nehtů-napadlo mě že kdyby měl někdo málo HCL a neustále pil živou vodu tak by si i to málo mohl možná zneutralizovat a tím si zhoršit vstřebávání minerálů z potravy(asi je to blbost?),jenže další věc proti tomu je to že když se sníží překyselení použitím živé vody,tak na kompenzaci překyselení tělo nemusí používat vlastní zásadité minerály(vápník,hořčík,bikarbonáty)a tím si vlastně kvalitu nehtů,kostí,zubů a kdoví čeho měl zlepšit.
Podle mě je problém spíš v nedostatečném doplňování minerálů v doplňku a nebo špatná strava.Spousta odborníků tvrdí že pokud je kvalitní strava tak se nemusí pít žádná minerálka jen čistá co nejlehčí voda(s minimem minerálů).

Nevím jestli neplácám blbosti ale třeba Jarda Z. by to asi odůvodnil stejně.A pokud jde o strach z živé vody tak doporučuju přečíst nějaké knihy od Dr.Younga-ten doporučuje do litru živé vody 1-3 lžičky sody a pít litr na každých 14kilo těla a pít to pořád.Možná by napověděl i Treppenwain nebo jak se jmenuje-odkyselením se taky dost zabejvá.Já jsem to nezkoušel-dávám ráno 10g askorbátu sodného,ten mě odkyselí slušně a pak už jen piju přes den živou vodu.

[babylon]

[poota]

Je zdvořilé a slušné uvést k odkazům na videa krátký odstaveček s tím, o čem video je, v jakém jazyce a zda obsahuje titulky v nějakém srozumitelném jazyce, případně také jak je dlouhé. Občas by nám to ušetřilo zbytečné spouštění a občas by nám zase něco zajímavého neuniklo. - poo.

[akvarista]

Někde tu byl dotaz na použití živé vody do klistýru-osobní zkušenost nemam ale v knize totální detoxikace od Malachova to popisuje a údajně se používá při narušení hlenové bariéry bakteriema.Nic víc tam bohužel není.Možná to vyzkoušim,ale asi až po vánocích.Dám pak vědět.Doufám že to nebude podobnej masakr jako kávové klistýry,měl jsem jich v plánu 5 v průběhu dne ale po třetim se mi zřetelně začala kroutit játra načež mi bylo zle,střídavě se stavem velmi dobře:))

[Igi]

Tak jsem konečně dokončil svůj přístroj, jestli zítra ještě budu v 3D světě :-D tak sem pak můžu hodit fotky, je to hodně "podomácku", ale funkční, bohužel v lékárně neměli pH papírky od 0 do 12 a mám jen od 5,5 do 8, tak nevím jaké pH jsem dosáhl. Akorát jsem zjistil, že asi doba přípravy je hodně závislá od plochy membrány. Nakonec jsem dal celofán jen jakoby místo vršku pet láhve od mléka, no a po hodině elektrolýzy při napětí 38V rozdíly ne moc patrné, až když jsem dnes znovu pustil cca na další 2,5 hodiny tak už kyselá voda je pod hranici rozlišitelnosti toho pH papírku a živá nesjpíš na té horní hranici, protože se tam ta barva z toho pH papírku zbarví hodně a rozpouští se.

[poota]

Rozdíl mezi těmi vodami není nutné hnát do krajnosti. Když si pročteš návody k používání těchto vod k léčení, tak zjistíš, že jen u několika málo postupů jsou udávané vyšší hodnoty.

Zdravím - poota

[jeff]

I když se to moc nedoporučuje, používám k výrobě ž a m vody květináč made in Germany spolu s českým kyblíčkem. Napětí mám cca 30V ss a aktivace 2 + 2l trvá asi 2 hodiny. Mrtvou vodu moc neměřím, účinkuje dobře k zevnímu použití a piju ji jen, když mám střevní problém a na to stačí taky. Živá voda se ale musí sledovat pozorněji. Po ukončení aktivace má PH cca 8 popdle orientačního měření papírky a redox od -120 do -180mV. To jsou běžně dostupné parametry z naší kohoutí vodovodky.
Tak jsem si říkal po jedné debatě s harim, což takhle vyrobit vodu superživou? Tak jsem udělal pokus. Po skončení aktivace jsem vylil mrtvou vodu z kyblíčku a v květináči jsem ponechal vodu živou. Do kyblíčku jsem nalil znovu vodovodku a znovu spustil aktivaci. Po jejím skončení jsem znovu měřil a údaje byly zajímavé a řekl bych, že příznivé. Podle papírku bylo PH 9 a redox nikdy nešel pod -800mV. Její účinky jsou aspoň pro mě prozatím příznivé, tak ji občas lehce popíjím. Líbí se mi na tom, že není třeba do vody dávat žádné další přísady.

Jeff

[Igi]

Jak prosím měříte to ORP vody? A čekáte do druhého dne aby si sedl případný sediment? Prý to ORP se rychle snižuje, tak nevím jestli by nevadilo ji pít hned po výrobě(kvůli těm sedimentům), díky.

[Slavek Krepelka]

.... Prý to ORP se rychle snižuje ...

Jestli to není tím, že z ní uteče vodík Ahoj, Slávek.

[poota]

Dovolím si přidat několik výpisků ze spisu, kterýž se mi dostal do drápů díky nezměrné laskavosti přítele Zwelfhundertzwanziga.

Živá a mrtvá voda
Zpracováno pro soukromé studijní účely dle výpisu a zpracování Státní vědecké knihovny v Brně (od Dr.Z.Doležala, Brno) a dalších pramenů - Excerpce. - C 1985


- Živá voda, dokonce lépe než louh, vylučuje z hnědého uhlí tytéž komponenty, což běžná voda nedokáže. Praktické využití je pro přípravu vrtného roztoku, v němž je možné snížit obsah sodného louhu, případně jej vůbec nepoužít.
- Zjistilo se, že působením stejnosměrného elektrického proudu je možno měnit vlastnosti obyčejné vody od silně zásaditých do silně kyselých, přičemž tyto vlastnosti zůstávají uchovány dlouhodobě a neztrácejí se ani destilací.
- Od katody elektrolyzéru odsávali vodu v naději, že získají přebytek kladných iontů. A při této příležitosti již současně prověřili i vlastnosti takto odsáté vody. Paradoxně se ve sklenici nacházela silná zásada - místo očekávané kyselé reakce vody. Zkušený a uznávaný elektrochemik o tom kategoricky prohlásil: "Jedná se o zjevnou chybu".
- Při použití živé vody je pevnost betonu o 30% vyšší, což prokázaly zkoušky.
- Pro pokusy s bavlníkem byly vysázeny tři záhony, jeden zaléván obyčejnou vodou s běžným růstem. Na druhém, zalévaném živou vodou, rostl bavlník rychleji. Na třetím, zalévaném mrtvou vodou, jakoby nebylo nic zasazeno. Ovšem po následném zalévání živou vodou na něm došlo k neočekávanému jevu - bavlník vyrazil a brzy dohnal rostliny na obou předchozích záhonech a v množství poupat je dokonce předehnal.

Živá voda - záporně polarizovaná voda - zásaditá voda
- vzniká v prostoru katody
- zvyšuje metabolizmus živých buněk
- neutralizuje mrtvou vodu
- má nadbytek záporného elektrického náboje (OH^-) oproti normální vodě
- chemicky zásaditá, pH větší než 7, málo vodíkových iontů (H⁺)

Mrtvá voda - kladně polarizovaná voda - kyselá voda
- vzniká v prostoru anody
- snižuje metabolizmus živých buněk
- neutralizuje živou vodu
- má nadbytek kladného elektrického náboje (H⁺) oproti normální vodě
- chemicky kyselá, pH menší než 7, velká koncentrace vodíkových iontů (H⁺)

Ideálně čistá živá nebo mrtvá voda by se dal získat jedině fyzikální aktivací a elektrickou polarizací vody bez použití galvanického proudu, t.j. elektrostatickým principem vhodně kombinovaným s dynamickými principy.

Provedená laboratorní měření stanovila, že při počátečních hodnotách živé vody pH=11 a mrtvé vody pH=4,21 zeslabení za 1 měsíc činilo pouze 1%, přičemž teplota vody na to neměla žádný vliv.

Zdravím - poota

[poota]

Ze stejného zdroje ještě pokračuji.

Kyselost vodných roztoků způsobuje hydroniový iont H₃O⁺ (dříve se pro něj používal termín hydroxoniový a běžně se označuje jako vodíkový iont). Solvatace protonů ve vodě nekončí však vytvořením iontů H₃O⁺, nýbrž vznikají složitější struktury, z nichž asi nejstabilnější je H₉O₄⁺.
Koncentrace či přesněji aktivita vodíkových iontů v roztoku ovlivňuje rozhodujícím způsobem velký počet chemických reakcí a má velký význam pro děje v živých organizmech. Koncentrace vodíkových iontů v krevní plazmě je 4^.10^-8M, v žaludeční šťávě až 3^.10^-2M.
Růst některých mikroorganizmů je vázán na úzce vymezené hodnoty aktivity vodíkových iontů, jiné (například plísně) se však mohou rozmnožovat v široké oblasti koncentrace těchto iontů.
Udržování konstantní aktivity vodíkových iontů pomocí pufrů je nezbytné zvláště při studiu reakcí organických látek v biochemii a mikrobiologii. Pufrující soustavy si často vytváří organizmus sám.
V krevní plazmě se udržuje pH mezi hodnotami 7,35 a 7,45. Krevní plazma obsahuje různé látky kyselého a zásaditého charakteru - jako bílkoviny a různé organické kyseliny. Hlavní roli hraje pufr kyselina uhličitá H₂CO₃ a monohydrogenuhličitanový iont HCO₃^-. Kyselá složka pufru - kyselina uhličitá - je produktem oxidace různých uhlíkatých látek v organizmu. Kyselina uhličitá je v rovnováze s kysličníkem uhličitým, který v plicích uniká z krve. Přeměna kyseliny uhličité na kysličník uhličitý je poměrně pomalá reakce, ale v krvi je katalyzována enzymem karbonátdehydratázou. Vzhledem k neustálému odstraňování kysličníku uhličitého z krve je koncentrace kyseliny uhličité podstatně menší než monohydrogenuhličitanového iontu (0,027M), takže výsledné pH je vyšší než 7,0, ačkoliv pH kyseliny uhličité je 6,1.
Často se vyskytuje otázka, jaký smysl má pH ve velmi malých útvarech - v buňkách - v organelách (patří mezi ně mitochondrie, chloroplasty, cytoplazmatické retikulum atd.). Uvažujme pro jednoduchost kulovou organelu o průměru 0,1 um, jejíž objem je zhruba 4^.10^-21 m³ = 4^.10^-18 dm³. Má-li vnitřek organely pH=7,0, obsahuje zhruba pouze 4^.10^-25 molu H₃O⁺, tedy čtvrtinu iontu. Tento výsledek by mohl vést k závěru, že pH v maličké organele nemá vůbec fyzikální smysl. Taková úvaha však není správná, protože aktivita je statistický pojem a vztahuje se tudíž na velký počet organel. Následkem disociace kyselé složky pufru uvnitř organely vznikají hydroniové ionty, které opět rychle mizí reakcí se zásaditou složkou pufru. V časovém průměru to nakonec vypadá tak, jako by byl v roztoku přítomen zlomek hydroniového iontu. Ve skutečnosti o kyselosti roztoku rozhodují kyselá a zásaditá složka pufru, jež obě jsou uvnitř organely reprezentovány dostatečně velkými počty částic.
Významné je chování bílkovin v silně alkalickém nebo silně kyselém prostředí. Za těchto podmínek kyselé nebo zásadité skupiny v makromolekule tak silně ionizují, že odpudivé elektrostatické síly poruší jejich strukturu a dojde k přechodu "a" šroubovice na neuspořádané klubko. Tento děj se nazývá denaturace. Denaturovat bílkovinu je možno i zvýšením teploty (šroubovice se zhroutí následkem přílišných teplotních vibrací řetězce) nebo přidáním například močoviny (poruší se hydrofobní interakce, které stabilizují uspořádanou strukturu). Denaturovaná bílkovina ztrácí své biologické funkce (například enzym přestává být aktivní) a její rozpustnost ve vodě se snižuje, dochází ke koagulaci.
Vícesytné (víceprotonové) kyseliny, jako například ortofosforečná H₃PO₄, poskytují proteolytickou reakcí produkty, z nichž některé mohou být současně kyselého i zásaditého charakteru. Tak se chová například aniont H₂PO₄^-, který reaguje ve vodě jako zásada podle rovnice: H₂PO₄^- + H₂O = H₃PO₄ + OH^-, nebo jako kyselina podle rovnice: H₂PO₄^- + H₂O = HPO₄^- + H₃O⁺.

Když měříme vodivost vody vyčištěné mnohonásobnou destilací v platinové nebo křemenné aparatuře, zjistíme, že přes největší pečlivost při čištění má nakonec stále určitou malou vodivost. Tuto vodivost způsobuje vlastní ionizace (autoprotolýza) vody:
2H₂O = H₃O⁺ + OH^-
Jako u vody probíhá vlastní ionizace například i u metanolu, kyseliny octové, amoniaku a četných dalších rozpouštědel. Dále existují rozpouštědla, v nichž přenos protonů není možný, jako kysličník siřičitý (bez H), nebo benzen, dioxan atd.
Voda má jak kyselé, tak zásadité vlastnosti. Rozpouštědla jako například amoniak, která ve vodě vystupují jako zásady, budou ochotně odštěpovat protony z kyselin a zvyšovat jejich sílu a naopak snižovat sílu zásad (ve srovnání s vodou). Taková rozpouštědla nazýváme protofilní. Naopak rozpouštědla, která mají ve vodě povahu kyselin (například kyselina octová) budou snižovat sílu kyselin a zvyšovat sílu zásad (opět ve srovnání s vodou. Jsou to rozpouštědla protogenní.
Rozpouštědla o vyšší dielektrické konstantě, jako acetonitril, dimetylsulfid a další, též snadno odštěpují protony.

Předpokládám, že někomu chytřejšímu, než je prostý Dront, to třeba může něco i říci.

Zdravím - poota

[A(&F)]

Mimo téma (offtopic)

.... skupiny v makromolekule tak silně ionizují, že odpudivé elektrostatické síly poruší jejich strukturu a dojde k přechodu "a" šroubovice na neuspořádané klubko. .... Denaturovat bílkovinu je možno i zvýšením teploty (šroubovice se zhroutí následkem přílišných teplotních vibrací řetězce) nebo přidáním například močoviny (poruší se hydrofobní interakce, které stabilizují uspořádanou strukturu).

... podobný účinek mají rovněž různé jedy, které jdou v tomto ještě dál a jsou schopny šroubovici DNA "rozmotat" ... např. jed z ocúnu lesního, čehož se v praxi využívá při analytické přípravě vzorků ... popř. při kultivaci buněk ... ...

[Slavek Krepelka]

Možná to je blbý nápad, ale vzduch obsahuje vodu taky a pokud by se dal postavit ionizer vzduchu tak, že by fungoval podobně jako elektrolýza vody, mohl by jet v obydí i 24 hodin denně s tím, že by člověk mrtvou stranu odvětrával. Normální střídavé ionizery nutně produkují obě strany + a - elektrické rovnice, ale to by se mělo nechat dál rozdělit stejnosměrně nabitými elektrodami, nejspíš kusy plechu kolem střídavého ionizeru. Mrtvá strana by se měla i nechat odchytat do vody. Ahoj, Slávek.

[Igi]

Slávku, myslím, že se takové ioniziéry prodávají běžně..
Jinak jsem přišel na to, že vysoké pH živé vody je z velké části tvořeno tím bílým sedimentem, tak nevím jestli pít i ten sediment nebo radši ne..