Autohemoterapie

[Slavek Krepelka]

Že mi tato metoda taky pořád leží v žaludku a že jsem byl přímo dotázán na materiály které se k ní vztahují, sedím už pár hodin na googlovi a konečně jsem našel anglickou versi brazilského primáře Dr.Moury jak to viídí s touto metodou on. Dál ještě pár věcí přistrčím popřekládaných, ale do začátku apoň toto.

[Slavek Krepelka]

Auto-hemotherapie od Dr. Luiz Moura

Ana Martinez a Luiz Fernando Sarmento uvádí
Auto-haemotherapy contribution to health
Talking to Dr. Luiz Moura

Co je Autohemoterapie

Jde o jednoduchou techniku kdy je odebrána krev ze žíly a následně je vstříknuta do svalu. Tím se docílí stimulace a zvýšení počtu makrofágů (jeden z druhů bílých krvinek), které můžeme nazvat uklizeči těla. Makrofágy čistí vše. Odstraňují bakterie, virusy, rakovinné buňky zvané neoplastické buňky, provádí jarní úklid a dokonce odstraňují i fibrin, kterýžto je sražená krev. Kostní dřeň při autohemoterapii zvyšuje produkci makrofágů, protože krev se ve svalu chová jako cizí element, který je odmítnut reticulo-endothelialálním systémem (systém zahrnuje všechny orgány produkující, nebo ovlivňující všechny druhy jednobuněčných bílých krvinek).

Normální proporce makrofágů v krvi je 5%. Aplikace autohemoterapie zvýší tento poměr na 22% po dobu pěti dnů. Mezi pátým a sedmým dnem po aplikaci tento poměr klesne zpět na 5%, protože touto dobou dochází ke konečné likvidaci ložiska krve ve svalu. Autohemoterapie (AHT) takto funguje a proto je nutné AHT opakovat aspoň každých sedm dní. Jde o velice lacinou metodu, která vyžaduje pouze injekčí stříkačku, jehlu a turniket a je aplikovatelná kdekoliv a za jakýchkoliv podmínek. Není potřeba ani chlazení, ani žádné zařízení, protože krev je odebrána ze žíly a ihned vstříknuta do svalu. Nepotřebuje žádnou úpravu a nemusí se s ní nic dělat. Je pouze potřeba, aby ji provedla osoba, která ví jak propíchnout žílu a kam injekci do svalu aplikovat. Přitom tato metoda docílí markantní stimulaci imunního systemu.

Takže, AHT může být rozšířena a používána v místech postrádajících finanční zdroje, kde si obyvatelé nemohou dovolit velmi drahé imunní stimulanty jako jsou medicíny vyráběné z kostní dřeně. Existuje jedna medicína, ale nebudu ji zde jmenovat, protože tu nejsem od toho, abych jí dělal reklamu. Je to ale velmi drahá záležitost, která produkuje stejný efekt jako AHT. Jde o product rozložené telecí žlázy jménem thymus a má svůj obchodní název, ( Thymomodulin, comerční leucopin, velkoobchodní cena cca US 180/kg) který je de fakto produktem chemicky rozbité a vykvašené telecí žlázy, který se stává medicínou. Je velmi drahou medicínou, zatímco AHT má stejný efekt při velice nízké ceně. Tím pádem může být AHT použita jakoukoliv sociální vrstvou bez nejmenších problemů a to je nesmírná výhoda!

Mé počátky a rozšíření praktikování autohemoterapie

S autohemoterapií jsem začal jako student medicíny v roce 1943 poté, co jsem vstoupil na Národní Lékařskou Školu v Praia 1, Vermehla, Rio de Janeiro, kde byl můj otec profesorem a primářem přiřazené nemocnice Santa Casa a zároveň jejím vrchním chirurgem. Nejdříve mne naučil jak odebírat krev a jak ji vstříknout do svalu. Pak mne posílal do domu každého pacienta kterého měl operovat. Musel jsem to dělat u každého den před jejich příjmem do Casa de Sao Jose nemocnice, kde operoval. Dával jsem 10ccm (AHT) krve každému pacientu a pak každý pátý den po dobu hospitalizace, která trvala v průměru týden. Otec nečekal až krevní poměr makrofágů klesne na 5%.

Nejsem si jistý, kde bral odvahu operovat se mnou jako s asistentem, protože jsem neznal nic jiného než mu držet a podávat instrumenty. Domnívám se, že byl zvyklý operovat sám a i když jsem nebyl dobrý k ničemu jinému, než mu držet ty instrumenty a brát a aplikovat krev, neměl s tím nikdy žádné problemy. Přitom měl jednu z nejnižšších úrovní po-operačních infekcí, jakou jsem kdy zažil.

Dělal to tak díky své znalosti práce profesora Jesse Teixeira specificky kvůli zabránění po-operačním infekčním komplikacím. Tato práce Prof. Teixeirovi zajistila nejvyššší ocenění za jeho práci v roce 1940, která byla následně přeložena do francouzštiny a angličtiny a ve které udává 150 (AHT) případů v porovnání se 150ti podobnými, ale provedenými bez této techniky. Docílil 0% po-operativních infekcí ve 150ti případech s použitím této techniky v porovnání se 150ti případy, kdy ji nepoužil, a kdy měl 20% po-operativních infekcí.

V té době byla největším po-operačním problémem infekce plic, protože byl pro všeobecnou anestezii používán eter, který plíce nesmírně dráždí a proto bylo snadné infekci dostat. Díky tomu, že jsem se od svého otce AHT naučil, používal jsem AHT mnoho let specielně na léčení infekcí, například i uhrovitost u mladistvých způsobenou stafylokokem a taky jako prevenci po-operačních infekcí, protože jsem se také stal chirurgem. V podstatě jde o boj s bakteriemi.

Teprve od roku 1976 jsem takto začal léčit více zdravotních problemů. Stalo se tak díky Dr. Floramente Garofalovi, gynekologovi a asistentu primáře Cardoso Fontese v okresní nemocnici Jacarepagua. Byl nesmírně znalý v oblasti vybavení Brazilských nemocnic a i když mu bylo už 71 a byl v důchodu, Dr. Amaury de Carvahlo, ředitel nemocnice, mu svěřil za úkol vybavení nemocnice která byla původně tuberkulózním sanatoriem a kterou bylo nutno přeměnit na všeobecnou nemocnici. Veškerá oddělení tudíž potřebovala nové zařízení a prof. Garofal se tak stal ředitelovým asistentem, stejně jako jsem jím byl já.

Jednoho dne si professor postěžoval na bolest a necitelnost v noze. Nemohl najednou ujít ani 200m a musel si sednout na chodník, protože nemohl jít dál. Řekl jsem mu: “Garofalo, musíš se nechat vyšetřit angiologem (krevní oběh). Máme zde vynikajícího specialistu Dr. Antonio Vieira de Melo, bratrance německého Sergio Vieira de Melo, který zemřel v Iráku. Bude ti tu nohu muset vyšetřit.” I stalo se, Antonio mu nohu vyšetřil a řekl mu, že má trombotickou ucpávku v tepně ve prostředku stehna. Dr. Garofalo se otázal, jak velikou, a Antonio mu odvětil, že to se dá zjistit pouze arteriografií.

Šli jsme tedy na Roentgen a byla mu nalzena trombóza 10cm dlouhá. Angiologista Antonio Vieira de Melo řekl Dr. Garofalovi, že jedinným řešením je odstranění zasažené části tepny a její výměna za dralonovou protézu. Dr. Garofalo se začal smát a řekl mu: “Tak tohle si od tebe udělat nenechám. Nemám zájem, aby se ze mne stal bionický muž. Dnes je to kus tepny ve stehně, zítra to bude kus v mé paži, nebo ve druhé noze. Poslyš, je to skutečně jedinný způsob jak to řešit?". Odpovědí mu bylo: "Ano".

"Nikoliv. Autohemoterapie mně vyléčí.” Poté mne Prof. Garofalo požádal, abych mu aplikoval AHT. Každých sedm dní mi přinesl nachystanou stříkačku a já jsem mu procedůru aplikoval. Po čtyřech měsících mi sdělil, že už nemá potíže a že je vyléčen. Řekl jsem mu, že to je na Dr. Melovi aby ho prohlásil za zdravého. Šli jsme za ním a Dr. Antonio Vieira de Melo mu řekl: “Tomu nevěřím. To není možné. Jde pouze o autosugesci. Přesvědčil jsi sám sebe natolik, že AHT ti pomůže, že s myslíš, že je to vyléčené." Dr. Garofalo mu řekl, že nemá žádné potíže a že je teď schopen ujít dlouhé míle.

Dr. Melo trval na svém a já se do toho vložil s tím, že nemá cenu aby se o tom dohadovali a otázal jsem se Dr. Garofala, jestli by byl ochoten podstoupit další arteriografii. Řekl, že ihned a že půjdem na to. Druhá arteriografie ukázala, že jeho tepna je zdravá a čistá. A tak Dr. Garofalo chodil po ulici Generála Roca do vice než 90ti let a zemřel, když mu bylo přes 95, aniž by byl kdy operován. Bylo to úžasné. Tento případ, který se odehrál mezi Květnem a Zářím 1976, odstartoval moje léčení autohemoterapií. Jako dar jsem od Dr. Garofala dostal dvě práce, jednu od Prof. Jesse Teixeira a druhou od Dr. Ricardo Veronesiho.

Tyto dvě práce odděluje 36 let. Jedna je z roku 1940 a druhá z roku 1976, ale přesto obě budí dojem, že jedna doplňuje druhou. Proč? Protože zatímco jedna se zabývá po-operativními infekcemi, kniha profesora z University of Santos posunula velice vpřed imunologii a bylo objeveno, že reticulo-endothelial systém má kromě obrany proti bakteriálním nákazám mnoho dalších funkcí. Můžeme se vbrzku dozvědět, co je jeho podstatou.

Co vše dělají macrofágy a co je jejich hlavními funkcemi?

Podle Dr. Ricardo Veroseniho práce:

a) Čištění cizích částic z krve a tkání, včetně rakovinných buněk, jejich jedů a jakýchkoliv jiných jedovatých látek.
b) Čištění steroidů a jejich biotransformace, tedy odstraňování nadbytečných hormonů.
c) Odstraňování mikroshluků fibrinu a prevenci vnitrožilního srážení krve.

Zde je důvod, proč na sobě používám AHT. Dělám to za účelem prevence infarktů a trombóz, mozkových mrtvic a infarktů tepen, protože tato metoda zabraňuje krevnímu srážení a odstraňuje sraženiny, ke kterým již došlo, stejně jako odstranila fibrin, který ucpal femorální tepnu Prof. Garofala.

d) Trávení antigenů, jejich zpracování a pozdější předávání B a T lymfocytům.

Antigeny produkují alergické reakce a proto tato funkce pracuje velice dobře při alergiích.

e) Biotransformace a vylučování cholesterolu.
f) Metabolismus železa a tvorba bilirubinu
g) Metabolismus bílkovin a odstraňování znehodnocených (abnormálních) bílkovin

Představte si tohle! Dnes je známo, že zánět mozkových blan a nemoc šílených krav je způsobována priony, což jsou znehodnocené bílkoviny, takže tato metoda by mohla léčit tyto dvě nemoci.

h) Detoxifikace a odstraňování drog.

Tím, že tento system je zodpovědný za tolik funkcí, se stává naprosto srozumitelným, kolik rolí tento system v našem těle hraje a ať už pro nás, nebo proti nám, při takovém spektru patologických procesů jako jsou infekční choroby, rakoviny a degenerativní a auto-imunní choroby.

Později vám popíšu případ, když jsem začal takto léčit autoimunní choroby. Co je ale na celé věci nejsmutnější je fakt, že to, co objevil Prof. Taxeira v roce 1940, bylo stále ještě o 36 let později ve “vyspělých” zemích zjišťováno na krysách protože se nikdy vědomí jeho práce nerozšířilo jak mělo.

Degenerativní choroby

Reticulo-endothelial systém hraje důležitou úlohu v homeostázi, což znamená, že udržuje organismus zdravý a to včetně kontroly lipidů, tedy tuků. Toto bylo demonstrováno na zvířatech, jmenovitě to, že reticulo-endothelial system je zapojený jak do produkce, tak do vylučování cholesterolu. Z toho lze učinit závěr, že hypercholesterolemie (nadbytek cholesterolu) a pravděpodobně arteriosclerósa a degenerativní process kornatění cév a tepen, je závislý na jeho perfektní funkci. Výzkum na krysách na Universitě of Tenessee ukazuje, že hladinu cholesterolu v krvi lze regulovat stimulací imunního systému. Zatímco v roce 1940 Prof. Jesse Teixeira v Brazílii objevil jak stimulovat imunní reticulo-endothelial systém, v roce 1976, o 36 let později, to samé v Tenessee, USA, ještě stále zkoumali na krysách. My své experimenty za tímto účelem provádíme u Prof. Luiz V. Decourta v Sao Paulo.

Pokračování příště.

Ahoj, Slávek.

------------------------

Upozornění: ... kompletní seznam dalších vláken a příspěvků souvisejících s rakovinou naleznete na http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=120480#p120480 ... A(&F) ...

[kalyp]

Slavku vyzera to opet na bombu,ostatne ako zatial vsetko do coho si zabrdol +1 :good:ahoj!

[hanka]

Podívejte se, co hemoterapíí léčil Dr. Luiz Moura

http://www.scribd.com/doc/35522455/Auto ... cleroderma

Slávku, díky!

[Slavek Krepelka]

Podívejte se, co hemoterapíí léčil Dr. Luiz Moura

Nazdar Hani. Koukám, že jsi si taky pokoukala Víš, ono to bude ještě s tím, co o tom Pan Moura říká, trochu jinak, ale to vrazím pod přeložené části textů jako poznámky, jak to budu překládat. než jsem to převčírem přečetl měl jsem pocit, že udělám jenom výcuc. po přečtení jsem se rozhodl ten článek přeložit celý, jak to je, i když to není vše jenom o autohemoterapi. Osobně jsem doposud žil pod dojmem, že je to metoda, o které se funkčně moc neví a že je v podstatě jenom kilnickou zkušeností. Očividně jsem se hluboce mýlil Naneštěstí je toho v angličtině dost málo a skoro vše jde právě z Brazílie v portugalštině a tam jsem vedle. Zaplať za to ruka páně tomu, kdo tenhle rozhovor přeložil, i když asi poněkud upraveně. Ten článek je více méně transcript rozhovoru, nebo možná více rozhovorů s Prof. Mourou, i když forma rozhovoru se ukazuje velice sporadicky. Kouskama si to pamatuju z titulků z videí.

Snad se k tomu zase večer dostanu kus přeložit.

Ahoj, Slávek.

[hanka]

Ahoj Slávku, s autohemoterapií jsem se poprvé setkala kolem roku 2005 - tehdy si s ní moje kolegyně z práce vyléčila ošklivé akné, kvůli kterému byla hodně nešťastná. Také si pak pochvalovala, že se jí ztratila i bronchitida. Bohužel se odstěhovala a nenechala adresu ani na sebe, ani na lékařku, která jí to tehdy jako jediná v republice dělala (a za kterou kvůli AHT dojížděla 300 km). Myslím si, že té lékařce to zatrhli, protože se o ní i o autohemoterapii přestalo mluvit.

No, ale myslím, že nemusíme být závislí na lékařích, autohemoterapii si můžeme aplikovat i sami, když jsme aspoň trochu šikovní - viz
nebo


O autohemoterapii na youtube v angličtině kupodivu skutečně nic není, ale než se to dostane do češtiny, to si počkáme ještě mnóóóhem déle. Svým překladem pro nás děláš ohromnou práci, Slávku, a myslím, že nemluvím jenom za sebe, když Ti řeknu, že jsme Ti za to vděční. Já osobně určitě!

Držím Ti všechny palečky, aby ses k tomu překladu večer dostal, já se na něj moc těším.

Ahojky, Hanka.

P.S. Jo, a ještě přikládám video, které ukazuje, jak i moje známá vypadadala před AUT a po ní.

[Slavek Krepelka]

Ocenění za to Acne video Hani. Tímto druhý nášup. to nejsem ani v půli

Dr. Moura:

Oproti počátkům, kdy jsem věděl pouze to, že AHT bojuje s infekcemi a kdy jsem metodu používal pouze na zkrácení doby potřebné k vyléčení infekcí, například zápalu plic, mohu dnes říct, že autohemoterapie je mi dnes nesmírně cenným zdrojem díky rozšíření rozsahu, v jakém hraje v imunologii roli. Dříve jsem předepisoval antibiotika zatímco jsem také současně používal AHT a tím jsem byl schopen zaprvé snížit dávky antibiotik a za druhé jsem tím zkrátil dobu léčení. Léčení bylo rychlejší, protože antibiotika také odvedla svůj podíl tím, že paralyzují reprodukci mikrobů, zatímco AHT stimuluje makrofágy, které mikroby žerou. Pokud jsou tyto dvě metody použity současně, vzájemně se podporují a měl jsem s touto kombinací metod vynikající výsledky i u tak závažných onemocnění, jako je dvojitý zápal plic. Vyřešil jsem problém použitím těchto dvou možností.

Mnoho lidí žije v dojmu, že antibiotika jsou baktericidní a že zabíjí mikroby. Antibiotika mikroby nezabíjí, pouze paralyzují jejich schopnost se množit. Mikroby zabíjí náš imunní systém a dokonává dílo antibiotik. Antibiotika pouze dávají našemi imunnímu systému šanci se aktiivizovat a překonat infekci.

Scleroderma

Desátého Září 1976, v době kdy jsem byl primářem zdravotní kliniky Cardoso Fontes nemocnice, zde pracovala také externí dermatologická poradkyně Dr. Ryssia Alvarez Floriano, která pracuje jako resident (stálé pracoviště) velice blízko na Sans Pena Square. Ustanovovala diagnózu pomocí tří biopsií u pacientky, která už 8 měsíců nebyla schopna chodit a která byla přijata do nemocnice paralyzovaná a na nosítkách. Dr. Ryssia poslala vzorky na Anathomo Patologii a vedoucí tohoto ústavu, Dr. Gloria Morales, jí poslala svůj expertní názor: “Konečná fáze sklerodermy”. Poté se Dr. Ryssia rozhodla dát nám všem profesionální lekci. Každé pondělí jsme totiž drželi lekce ohledně vyjímečných případů a toto byl velice zvláštní případ, protože skleroderma je autoimunní choroba, která není moc častá.

Přednesla nám velice krásnou lekci, ze které jsem se hodně dozvěděl, jelikož jsem nemoc znal pouze z knih a nikdy jsem se zatím s pacientem sklerodermy nesetkal a to jsem byl jejím nadřízeným (Dr. Ryssiy). Když lekci skončila a bylo na čase vydat prognózu a sdělit, co lze pro pacientku udělat, požádala Dr. Ryssia sestru, aby pacientku odvezla zpět na pokoj. Bylo mi jasné proč a řekl jsem jí: “Teď je tedy asi čas si poslechnout, co můžeme pro pacientku udělat a ty jsi ji nechala odvést, aby to neslyšela.” Odpověděla mi: “Ano, to je pravda. Není nic, co bych pro ni mohla udělat.”

Otázal jsem se Ryssie: “Byla bys ochotná mi tuto pacientku přenechat, abych na ní mohl aplikovat neobvyklou techniku, která se jmenuje autohemoterapie?” Vysmála se mi do očí před mými dvěma asistenty a odvětila: “Dr. Moura, dobře víte, že jsem přijela z USA v Květnu. Byla jsem tam stálou lékařkou na klinice, ve které se soustředily všechny případy sklerodermy z celé Ameriky. Tato klinika nebyla nic jiného, než odkládárna pacientů se sklerodermou. Co si myslíte, že můžete dokázat?

Odvětil jsem jí: "Půjdu teď domů a přinesu vám ukázat dvě díla od Dr. Jesse Teixeira a od Dr. Ricardo Veronesiho a uvidíte, že ten nápad je velice opodstatněný.” Byl jsem zpátky za dvacet minut a přečetl jsem jí příslušné pasáže z obou knih. Pak jsem se jí otázal: “Co bys měla říci k tomuto Ryssia?” Odpověděla mi: “Ah, má to logiku a stojí to za vyzkoušení.” Vzhledem k tomu, že toto nikdy ještě nebylo v žádném špitále vyzkoušeno, jsem se rozhodl aplikovat ohromnou dávku. Vzal jsem pacientce 20ccm krve a rozděli je na 4x 5ccm do každé paže a do každé půlky zadnice. Potřeboval jsem výsledek, ať už to zabere, nebo ne, abych si mohl učinit nějaký závěr ...

Zlepšení jejího stavu bylo skutečně neuvěřitelné. Pacient se sklerodermou má kůži, která připomíná tvrdou kůži krokodýla, což vede ke kruté smrti zadušením. Ti lidé nejsou eventuelně schopni dýchat, protože nedokáží roztahovat plíce, které jsou jak uzavřené v dřevěné bedně. Jak se to může zdát neuvěřitelné, o třicet dní později, desátého Října 1976, opustila tato pacientka nemocnici po vlastních nohách.

(Zde stojí za úvahu fakt, že autoimunní nemoci se tradičně a ortodoxně řeší potlačováním imunního systemu. To se týká všech alergií, Crohnovy choroby a dalších. Asi jsem úplně pitomej, ale AHT dělá přesně opak a k uzdravení dochází více než čtyřnásobným navýšením makrofágů a nejspíše i posílením dalších autoimunních pochodů. … Jaké autoimunní nemoce? … To, že laboratoře nejsou schopny izolovat a namnožit patogeny některých onemocnění ještě přeci neznamená, že se makrofágy a vůbec imunní systém zbláznili. Kdyby k tomuhle mělo dojít, napadne imunní systém logicky všecko, nejen nějaké specifické orgány, a je v tu ránu po nás. Podle mne jde o sprostou Goeblsovinu a jak vidno, i velice rozumní lidé jsou na ni schopni naletět)

Co je dalšími indikacemi pro použití autohemoterapie?

Mnoho a mnoho indikací. Zaprvé všechny infekční choroby. Zadruhé všechny alergické choroby. AHT má vynikající efekt na bronchiální astma, kožní alergie, a choroby, o kterých je toho zatím velmi málo známo. Například výborně pracuje na psoriaris a na autoimunní choroby jako je Crohnova choroba, která ničí střevo tím, že protilátky napadají konec tenkého střeva. Na lupénku. Už jsem to na ni použil. Měl jsem pacientku, o které se zmíním jenom jejími iniciálami R.S. Učí tančit chudobné děti ve městě Caxias. Měla lupénku. Míním tím tedy, že ji má, ale nemá už žádné její příznaky a jenom vypadá jako vyléčená. ( ) Bere ty děti každý rok do Itálie, odkud jsou sponzorované, aby tam předvedly, co se naučily. Léčil jsem ji, protože už s tou lupénkou nebyla vůbec schopna s dětmi pracovat.

Jak jsem se již zmínil, AHT léčí sklerodermu a má výborné výsledky u revmagismu. Mám pacientku, která pracuje na Federální Universitě v Rio de Janeiru. Nebyla schopna chodit už 8 let a s autohemoterapií je dnes fajn. Chodí ke mně nahoru po schodech do mé ordinace, jezdí autobusem a nemá problémy. Autohemoterapie pracuje i na závažné miastenii. (Myasthenia gravis, prý opět autoimunní nemoc) Mám pacientku v mých letech, které je 78 a bude jí 79 o něco dříve než mně už v Květnu. Byla jí diagnozovaná závažná miastenie v roce 1980 v Institutu Neurologie na Pasteurově Avenue a vyjádřili se, že pro ni nelze nic udělat. Přijíždí do mé ordinace se svou dcerou autobusem. Je velmi chudá a tak musí autobusem a už to tak dělá 24 let. Od 1980 je na AHT. Je jedinná ze všech, kdo v tom roce byli diagnozovaní s touto chorobou, která žije.

Je to skutečně neuvěřitelné, že práce (Dr. Jesse Teixeira a od Dr. Ricardo Veronesiho), které mají takový dopad na odstranění utrpení tolika lidí, s tolika různými neduhy, s tolika různými patologiemi, u tolika různých typů chronických chorob i akutních onemocnění, nejsou rozšířeny a známy.

A co očkování proti chřipce?

No jó. Já vím, že dělám špatně, že si nenechávám dávat vakcíny proti chřipce pro postarší občany. Jenže já mám autohemoterapii. Nepotřebuju chřipkové injekce, protože si udržuji svůj imunní systém na špičkách. Nezatracuju to a je to velice dobře, že kde kdo si nechá dát injekci proti chřipce. Já to ale nepotřebuju a nepotřebuje to ani moje žena, protože máme autohemoterapi a tím velice aktivní imunní systém.

Takže AHT je skutečně terapeutickým zdrojem se vskutku nesmírným dopadem a poskytuje nám veliké výhody.

Například jsem měl pacientku v době, kdy jsem měl ještě chirurgii ve městském středisku v De Paoli budově, kterou budu nazývat Gracia, aby ji nešlo identifikovat. Byla jí diagnozovaná scleroderma Petrobras Zdravotními Službami. Byla považována za nevyléčitelnou a rozhodli se jí udělit předčasný důchod. Přišla za mnou a já jí pověděl o pacientce z Cardoso Fontes nemocnice, kterou jsem léčil tenkrát před čtyřmi roky. Rozhodla se podstoupi AHT a já jí léčil. Nemá dodnes žádné příznaky a do důchodu půjde až v roce 2005, kdy dosáhne důchodového věku. To měla jít do důchodu v roce 1980 a přitom se tak stane až o 25 let později. Autohemoterapie může změnit životy stejně, jako změnila její život. Představte si, kdyby tenkrát odešla do důchodu, čím by byla dnes? Pravděpodobně by nebyla ani mezi živými, pokud by si neprodělala tohle léčení.

AHT je lékařskou metodou, která má velice širokou škálu použití a jsou pro ni vědecké podklady i vysvětlení, jak a proč pracuje. Není na ní nic, aby se o ní dalo tvrdit, že jde o cosi záhadného, nebo magického, nebo že je nějakým všelékem. Ne! Je známo jak metoda pracuje a bylo to vědecky doloženo a prokázáno.
..............

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Dr. Moura:

Popravdě řečeno, evropské studie byly založeny na praktických výsledcich a niko neprokázal, proč tahle metoda vlastně funguje. Teprve Brazilec Prof. Jesee Taxeira v roce 1940 doložil, jak AHT funguje. Jelikož tímto datem byla metoda vědecky prokázána, měl být tento lékařský postup od té doby již široce rozšířen a používán, především proto, že medicína je čím dál tím dražší. Náklady na léčení jsou čím dál tím větší. Mnoho chorob, kterým by autohemoterapie předešla, přichází v pokročilém věku. Staří lidé jsou čím dál tím větší zátěží na zdravotnický systém a proto dosahují pojistky starých lidí absurdních cen. Je to proto, že stojí veliké peníze je udržovat při životě v relativně schopném stavu.

S mojí ženou jsme s naší autohemoterapií příkladem. Máme také pojistku, ale vůbec ji nevyužíváme a pojišťovnu nic nestojíme. Manželce je 77 a mně 79. To znamená, že tato metoda má velikou cenu. Mohu jenom doufat, že se nám podaří ji všeobecně rozšířit a že se eventuelně stane úspěšnou a že více mých kolegů ji začne používat, protože k tomu budou nuceni pacienty. Pravdou je, že doktoři, jakmile vidí výsledky, nebo jim o nich řeknou jejich pacienti, to nejsou schopni vysvětlit. Mají z toho psychický úlet a radši budou tvrdit, že jde o spontání vyléčení, než aby přiznali, že za ty výsledky může autohemoterapie a že nevědí, o co kráčí.

Cysty na vaječnících a myoma (myoma-nádory na kůži, ale především na povrchu uterusu)

Má dcera žijící ve Špaňalsku byla sterilní. Měla vaječníky zaneřáděné cystami a byla mým prvním takovým případem, protože nemohla otěhotnět. Dr.Pedro ve Špaňalsku se později stal jejím porodníkem a doručil obě její děti. Aplikoval mé dceři AHT a zhruba po šesti měsících bylo po cystách. Její imunní systém je požral a ona poprvé otěhotněla. Dr. Pedro u mé dcery s AHT pokračoval a ona otěhotněla podruhé a pak jí dvacet let aplikoval vnitroděložní tělísko, aby neotěhotněla znova. Autohemoterapie obrátila její problém naruby. Nejdříve byla sterilní a pak to hlídala, protože byla spokojena se svým synem a dcerou. Mám tedy dvě vnoučata. Mojemu vnukovi je 21 let a vnučce 23. Ona je agronomkou a on pracuje s videem. Později jsem AHT metodu aplikoval na mnoha pacientech zde a vyléčil jsem mnoho cyst a myomatických nádorů sám. Imunní systém je zničí. I zde se potvrzuje, že metoda je velmi účinná, že je nedocenitelná a doufám, že se rozšíří.

Trombocytopenická purpura
(všeobecně propustnost malých cév způsobující chronické krevní podlitiny-autoimunní nemoc)

Tento příběh probíhal následovně. Tato paní, která měla přibližně jednoročního syna, začala silně krvácet jak z dásní, tak i z ucha (otorrhagia tympanis). Když doctor ve Visconde de Maua zjistil, že by mohla zemřít, poslal ji do Resende. Zde byla odkázána k hematologovi a musela jet do Volta Redonda, kde zjistili, že má pouze 10,000 krevních destiček (na mikrolitr krve) , zatímco normální počet je mezi 200,000 a 400,000. Začal ji léčit vysokými dávkami kortizonu, 100mg metocortenu na den. To je ohromná dávka. Krvácení zmizelo, počet krevních destiček vystoupil na 150,000 a tak strávila 6 měsíců na kortizonu Meticorten. Po šesti měsících už kortizon nepracoval a místo toho po něm velice otékala. Nepřibírala skutečnou váhu, ale natekla o 6 kamenů (jeden kámen se rovná 6.35kg) a protože léčba už nezabírala, byla ukončena. Doktor pak zaměnil kortizon za dvě chemikálie, které se používají jako chemoterapie při rakovině, Endoxan a Metroxathe. Počet destiček opět narostl a vrátil se na dva měsíce na normál, ale pak i tato metoda selhala.

Poté ji stejný doktor poslal za chirurgem, který jí chtěl vyoperovat slezinu, protože slezina zbavuje tělo destiček a reguluje jejich počet. Z nějakého důvodu, který je medicíně zatím neznámý, slezina destičky přestane rozeznávat a začne je ničit už když jsou jeden den staré, zatímco by měly dosahovat 5 dní života. Díky tomu kostní dřeň, která destičky produkuje, nestačí tělo destičkama zásobovat a tím pádem se odstranění sleziny jevilo jako jedinným řešením. Jenže tato mladá žena, těsně po dvacítce, která měla jeden a půl ročního syna, si zdaleka nebyla jistá, že to problém vyřeší. Její chirurg byl poctivý a na rovinu jí řekl, že jí to vyléčí pouze pokud její játra budou schopny zastoupit funkci sleziny, jinak že její život nebude mít cenu žít a nebude dlouhý. Rozhodla se tedy proti operaci a vrátila se do Visconde de Maua. Řekl jsem jí, ať se podrobí autohemoterapi a po šesti měsících byla zdravá a je zdravá dodnes. Po této události přivedla na svět dvě další děti a zní to až zázračně, že o slezinu nepřišla.

Gangréna po kousnutí ozbrojeným pavoukem
(to bude poněkud všeobecný termín nejspíše zahrnující několik druhů pavouků, podobně jako Severo-Americký Brown Recluse Spider)

Výsledky s tímto případem, podobně jako u mé ženy, byly neuvěřitelné. Dotyčná žena čelila amputaci nohy, ale autohemoterapie jí nohu zachránila. Jenom díky tomu může dál pronajímat koně. O jedné noze by to nešlo. Noha jí měla být amputována ve výšce stehna. Paní Mauru, která rentuje koně, kousl ozbrojený pavouk, který je snad nejhorší ze všech. Je horší než tarantule, nebo černá vdova, ačkoliv je poměrně malý. Je nazýván ozbrojený, protože je útočný. Je hnědý a obvykle žije ve starém dřevě a protože tam kde paní Maura žije je v zimě dost chladno, je dřevo do krbu vždy po ruce. Tenhle pavouk ji kousl do nohy a způsobil jí gangrénu. Obě její kosti pod kolenem byly obnaženy a její noha vypadala příšerně. Proti tomuhle kousnutí neexistuje protijed a Butanta Institute jednoznačně doporučil amputaci. Ona se tedy odebrala do nemocnice, aby jí udělali amputaci. Teď vám povím legrační stráku celého zajímavého případu.

Paní Maura je podivná osoba, děsně srandovní a definitivně stojí za vyprávění. Udělala, co jí bylo řečeno, ale nerozuměla správně o co jde. Šla na amputaci nohy v domnění, že jí nohu nějak ošetří a zafačujou. Když už byla přivázaná na operačním stole, ošetřující chirurg jí oznámil, že jí teď uříznou nohu. Ta začla ječet a ať ji ihned odvážou. To personál odmítl s tím, že umře, pokud jí nohu neuříznou. Vyvřískala si, aby zavolali šéfa policie. Ten se dostavil a ubezpečil ji, že ji pustí pouze tehdy, když podepíše revers, protože pak určitě zemře na gangrénu. Podepsala revers a vrátila se do Maua přemýšleje o své smrti.

Poté byla odkázána ke mně a já jsem jí poskytl autohemoterapii. Také jsem si ale vzpoměl na jiného, francouzkého doktora, který byl válečným chirurgem v letech 1914 až 1918. Jmenoval se Pierre Delbert a zachránil v polní nemocnici za války mnoho gangrenních údů před amputací roztokem chloridu hořečnatého. Připravoval ho tak, že dal 20g chloridu hořečnatého na 2 litry vody. Tímto roztokem pak omýval rány a zachráníl spoustu vojáků s gangrenou. Mám pocit, že tyto dvě metody spolu zapracovaly, jednak desinfekce pomocí chloridu hořečnatého a jednak autohemoterapie, která se postarala o stimulaci imunního systemu. Ty dvě věci paní Mauře nohu během tří neděl vyléčily.

Nejlepší cabaret ale přišel až teď. Ona si paní Maura zařídila visitu s doktorem, který jí měl na doporučení Butanta Institutu uříznout nohu. Visitu si zařídila v jeho soukromé chirurgii a počkala si, až byla čekárna plná pacientů a pak doktorovi vmetla do tváře: “Podívej se na tu nohu, co jsi mi ji chtěl useknout. Jestli se ti jen stýskalo po sekání nohou, protože už jsi to dlouho neudělal a chtěl jsi si zgustnout na mé noze, na to jsem ti mohla přitáhnou prase. To bys měl na řezání nohy čtyři.” Ta ženská se dokázala vyjádřit.

Má autohemoterapie nějaký význam při roztroušené skleróze?

Ano, má, ale není to totéž, protože tato nenmoc je spíše degenerativní a ne autoimunní. Není způsobena agresí protilátek. Jde o chorobu, při které je myelinový obal nervů, ta bílá část nervů, zničena. Předpokládá se, že jde o genetickou nemoc a že se s předpokladem k této nemoci člověk rodí. V rodinách s výskytem roztroušené sklerózy k tomu dochází vice u žen než u mužů. Je to poněkud jako u hemophilie. Ženám se vyhýbá, ale ženy ji předávají, zatímco muži jí trpí, ale nepředávají ji. Použil jsem AHT na roztroušenou sklerózu u pacientky, ale nepodařilo se mi proces zvrátit jako se dá zvrátit lupénka, nebo revmatismus. Nicméně, paní přežívá již mnoho let v celkem dobrém zdraví a alespoň ta metoda nemoc zastaví, nebo hodně zpomalí její vývoj. AHT tedy pomůže i zde, i když výsledek není tak dobrý jako u autoimunních onemocnění, kde jsou výsledky nesmírně dobré.

Děvče s vážným astmatem

Tahle dívka měla astma, velice závažné astma. Byla často hospitalizovaná a museli ji dávat na kyslík. V časných raních hodinách ji matka musela brat na léčení. Někdo mne jí doporučil, protože astma léčím a vždy používám AHT. Navrhl jsem jí AHT také. Děvčeti bylo 10 let a přijímala AHT velice dobře a já jsem jí ho poskytl. Obyčejně vyžaduji po pacientech, aby přišli po dvou měsících na kontrolu, nicméně v tomto případě jsem požádal, aby přišla s matkou už za měsíc po skončení, ale nedostavily se.

Po dvou měsících přišly. Matka byla velice zahanbena a vypadalo to, že se schová pod stůl. Velice se mi omlouvala slovy: “Chci se mnohokrát omluvit. Nepřivedla jsem dceru jak jsem měla, protože když jsem její dětské doktorce, která jí léčí od 9 měsíců, vysvětlila o co jde, a která je rodinným přítelem a zůčastňuje se u nás oslavování narozenin atp. tak ona prohlásila: “To neexistuje. Zaboha tohle dceři nedělej, tímhle ji najisto jistě zabiješ. Mám ji za vlastní, mám ji nesmírně ráda”.” Tohle je pravdou, znal jsem ji. Byla její pediatričkou od útlého mládí a stýkala se s rodinou.

K tomuhle výstupu došlo tři neděle po poslední návštěvě u mne a dívce se mezi tím dařilo dobře a nemusela do špitálu, zatímco před tím byla v nemocnici prakticky každý týden. Její matka se však rozhodla nepokračovat, protože své pediatričce důvěřovala a mne moc neznala. Jenže děvčeti se po měsíci zase přitížilo a tlačila na matku, ať ji ke mně zase přivede a že chce v léčení AHT pokračovat a že jí to dělá velice dobře. Matka jí vyhověla, ale že prý se mnou musí mluvit. Ten den jsem nechal pacienty vegetovat v čekárně a strávil jsem s matkou dvě hodiny vysvětlováním o co jde a ujišťováním, že tím absolutně nic neriskují. Musel jsem jí uvést nesčíslně příkladů abych se ujistil, že budou pokračovat.

Poté máti přinutila dcerku aby klekla na kolena a přísahala, že to neřekne pediatričce. Tajemství tak zůstalo dodrženo rok, což byla doba, kdy jsem dcerku dál léčil, než jsem ji uznal za konečně vyléčenou. Skutečně už se u ní astma nikdy dál neprojevilo. Jenže matinku trápilo svědomí a po tom roce mi řekla, že dětská doktorka žije v dojmu, že jejích deset let léčení konečně u její dcery zafungovalo, protože si byla jistá, že už ke mně dál s dcerkou nechodily. Řekla mi: “Mám špatné svědomí, protože je specialistkou na alergie a má spoustu pacientů se stejným problémem, kterým by se takto dalo pomoct.” Odvětil jsem jí: “To je váš problém, ne můj, tohle jí budete muset říct vy.” Na to mi řekla: “Přinutila jsem svou dceru, aby jí nic neříkala. Co s tím mám teď proboha dělat? Bude se jí muset také přiznat?” Na to jsem jí odpověděl: “Byla jste to Vy, kdo ji donutil přísahat a to není její problém, ale Váš.” Nevím, jak to dopadlo a jestli se doktorce přiznala, ale dcera byla z astmatu vyléčena.

Kolik dávkovat ?

Původní techniky, tenkrát empirické, počaly roku 1912 s francouzkým Prof. Ravaultem. Používal narůstající dávky 1,2,3,4, až do 10 cc. Jesee Texeira to později už takhle nedělal. Začal hned 10cc, aby zabránil po-operativním infekcím a pak zase 10cc každých pět dnů a tak jsem začínal i já, jak mne to otec naučil. Osobně jsem ale dospěl k závěru, že dávka záleží na závažnosti problému. Na malé věci používám 5cc. Na lupénku, vážnou mistenii a na revma používám 10cc. Na alergie a astma běžně stačí 5cc. Na rhinitis (senná rýma) takée stačí 5cc a není potřeba víc. Na zoufalé případy, jako byl můj první případ sclerodermy v 1976, jsem použil do začátku 20cc, protože jsem chtěl vidět nějaký zásadní a silný výsledek u pacientky, doufaje, že se vzpamatuje z konečné fáze sklerodermy a stálo to za pokus.

AHT lze aplikovat po dobu 10ti,15ti aj 20ti let. Já ji na sobě používám už přes 20 let a nepozoroval jsem žádné vedlejší účinky. Dělám to, abych se vyvaroval chorobám, se kterými se setkávám denno denně a jak stárnu, prošel jsem věk, kdy nám hrozí kardiovaskulární problémy. Musel jsem předejít infarktům a mrtvicím. Teď se tím zase bráním rakovině. Mám díky AHT neustále posílený imunní system a mám tak neustále zvýšený počet makrofágů, vždy připravených požrat rakovinné buňky. Ve stáří, ale i za mlada, se rakovinné buňky neustále objevují jako zmetky na běžícím páse továrny a je zřeba mít nějakou kontrolu kvality. Náš imunní system je tou kontrolou.

Neexistuje žádný limit a ta metoda se dá používat celý život. Říkám svým pacientům, aby si dali sérii 10cc injekcí a pak si dali na 2-3 měsíce pokoj a pak znova. Řekněme, že je to k periodickému použití na trvalém základě a periody závisí na tom, za jakým účelem to děláme. Pokud jde pouze o prevenci, mezery mohou být hodně dlouhé. Pokud jde o nějaký existující problem, který je třeba držet pod kontrolou, pak musí být interval kratší, řekněme 10 injekcí a pak 30 dní mezeru. Mým pacientům dávám 10cc do začátku v době akutního stadia problému a to pak zredukuji na 5cc týdně, protože víc není potřeba.

Například sousedka ve Visconde de Maua měla chorobu, ze které by oslepla. Měla taxoplasmosis a už jí zbývalo pouze 20% vize. Jednoho dne mi o ní řekl její přítel a já jí nařídil AHT. Jakmile poznala, že se její stav lepší, zvedla si dávky z 10cc na 20cc, 10cc do každé půlky a zrak si vylepšila na 80%. Dělá to tak dodnes a už je to deset let, co s tím začala.
Interval mezi aplikacemi je 7 dní. Ve vzácných případech je opakuji každých 5 dní, pokud chci držet zvýšenou hladinu makrofágů neustále nad 20% normálu. Tam, kde to není nutné, kdy je infekce, či jakýkliv problem už pod kontrolou, pak každých 7 dní, protože se stejně reaktivují a vrátí na těch 20%.

Ještě jsem se nezmínil, že to vezme 8 hodin od první aplikace, než se hladina makrofágů zvedne z 5% na 22%. Zvedá se co hodinu. Jesee Texeira velice jednoznačně prokázal jak to pracuje svou jednoduchou technikou. Jak jednoduchou? Jednou objeveno je to snadné. Těžké je na to přijít. Přišel na to, že aplikací louhu zvaného cantharis na stehno se utvoří puchýř. No a co s tím udělal? Natáhl z puchýře tekutinu a spočítal, kolik v ní je makrofágů a dopočítal se 5%. Dělal to několik dní a vždy to bylo 5%. Potom udělal AHT a nabral z puchýře tekutinu každou hodinu. Procento makrofágů narůstalo každou hodinu a po osmi hodinách narostlo na 23% a zůstalo tam po dobu 5 dní. Sebral vzorek každý den a pět dní to vždy ukázalo 20-22%. Potom mezi pátým a sedmým dnem hladina klesala zpět na 5%. Testoval to na králících a zjistil, že process končí v tom momentě, kdy se vstřebala všechna krev ze svalu. Ty králíky obětoval a tak tohle jistil, že po sedmi dnech je konečně všechna krev vstřebaná. AHT se take používá ve veterinařině a používá se na krávách, které mají virovou chorobu zvanou papilomatosis. Tahle věc se objeví krávě na čumáku a skutečně jí velice ubližuje. Po apliaci autohemoterapie, která se u krav dávkuje při 20cc, ty bradavice opadají do 2-3 dnů.

Někteří pacienti se dožadují, abych jim dal injekci 10cc jenom do jednoho ramene, abych je nepíchl dvakrát. Jsem ale proti tomu, protože mám za to, že sval, deltoidní sval, vezme dobře 5cc. 10cc se dá dát do sedacího svalu, ten tu kapacitu vzít 10cc má. Paní Malu, to je ta co jsem vám o ní povídal s taxoplasmosou, si dávala 10cc do každé půlky protože chtěla co největší efekt, aby si zachránila oči. To bylo ale její vlastní rozhodnutí, to neměla ode mne. Já jí to nenařídil a rozhodla se pro to ona sama.

Bylo by třeba na dávkování udělat pořádnou studii, aby se zjistilo, kolik je skutečně nezbytné. Přemýšlel jsem, jaký by asi byl poměr k tělesné váze. Dávky farmaceutik se liší právě váhou pacienta a dětská dávka je podstatně nižší, než dospělá a řekněme 2-3cc by mělo být u dítěte dost. Doufám že tohle DVD způsobí větší zájem mezi lidmi, kteří budou chtít, aby se tohle laboratorně zjistilo. Vše, co dělám já je klinický výzkum, založený na úsudku a bez laboratorních testů, už pro to, že laboratoř nemám. Vše je to klinický výzkum založený na mých praktických zkušenostech.

Jsem si jistý, že tato technika je naprosto neškodná a že nikomu neublíží. Nikdy jsem nezažil, že by někomu ublížila. Injekce penicilínu může vyvolat anaphylactický šok, zatímco vlastní krev tohle nikdy neudělá. Při téhle léčbě nehrozí žádné nebezpečí. V životě jsem neviděl, že by se někomu udělal nějaký vřed, nebo nějaká rána díky znečištění při aplikaci. Jak to přijde? Protože injekce stimuluje imunní systém aplikace ba se měla provádět za přísných hygienických podmínek. Ale i když ty podmínky nejsou nějak přísně dodržené, byla by infekce vzácností, protože imunní system je tím čtyřnásobně posílen nad normál a proto jsem s tím nikdy problem nezažil. Setkal jsem se s pacienty, kteří nesnesou pohled na krev a omdlí i při injekci. To je ale psychologický problém, který nemá s AHT nic společného a nemá nic společného s dotyčného rovnováhou. Skutečně jsem přesvědčen, že jde o velice cennou techniku a mohu jenom doufat, že se hodně rozšíří.
..........
Ahoj, Slávek.

[Craft]

Super čtivo Slávku Tohle mi ale trochu připomíná způsob, kterým se doslova odrovnal jeden můj vrsteník ze školních let, který to zase okoukal z nějakého kung-fu filmu na videu, které v té době letělo a kde to prováděli nájemní vrahové (Ninjové). Akorát tu Auto-hemotherapii vylepšil tím (podle toho filmu), že to vždycky trošičku ohřál ve lžičce nad zapalovačem a pak si to zpětně aplikoval do svalu. Pamatuji se, že se z toho po nějaké době totálně sesypal a začal trpět chronickou únavou a slabostí a to takovou, že si nebyl schopen pomalu dojít ani na wc, takže třeba i několik dní v kuse spal, pak zase byl na chvíli ok a tak dokola. Nikdo si s ním nevěděl rady, protože nikdo nezjistil příčinu jeho potíží, nebo co to v jeho těle vyvolalo. Nevím jak je na tom dnes, protože už to je nějaká doba a nejsem s jeho okolím v kontaktu. Tohle je spíše jako taková perlička, jak se dá hodně při nedodržení správného postupu i pokazit. Očividně to ale dle toho, co jsi našel a co napsala Hanka něco dělá.

[Slavek Krepelka]

Super čtivo Slávku Tohle mi ale trochu připomíná způsob, kterým se doslova odrovnal jeden můj vrsteník ze školních let ...

Nazdar Crafte. Upřímně řečeno, všichni takoví partyzáni dělaj spoustu věcí najednou a pokud člověk neví, co vše se sebou páchali, je těžko odhadnout, čím se to vlastně odrovnali.

K tomu ohřátí krve na lžičce snad jenom tolik, že jsem si proběhl mimo Moury ještě i pár dalších spisů, i ortodoxních. Svým způsobem to dává smysl. Ortodoxní medicína si poradila s problémem tak, že krev, tedy specielně červené krvinky, rozloží mimo tělo, udělaj z toho plasmový výtažek a ten pak cáknou zpátky do krevního oběhu, nebo do svalu. Nedělaj to ale nezbytně vybíravě, tedy rozklad krve specifkého pacienta a aplikaci témuž, i když i na to specifické je zapatentovaná snad dvoubarelová stříkačka s hemolyserem a asi s filtrem. Ještě jsem na to nekoukl do detailu. Ta proces zvládne rovnou, na místě a ambulantně a je to prý účinnější než autohemoterapie. Dokonce bych je teď momentálně podezíral z toho, že krvinky rozloží dostatečnou koncentrací HCl, ale to je zatím jen dohad. K tomu se taky eventuelně dopracuju. Je toho povícero.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Dr. Moura:

Alexander Fleming a objev antibiotik.

Byl to zahradníkův syn, který se stal lordem díky tomu, že zachránil život tonoucího, tehdy osmiletého Winstona Churchila, který spadl do studny a málem se v ní utopil. Žádný zahradníkův syn se do té doby nikdy lordem nestal. Flemingovi bylo tenkrát deset let a Winstonův otec, lord Churchil, si zavolal Alexandrova otce a řekl mu: “Život mého syna je mi nedocenitelný”. Naštěstí, protože díky Winstonu Churchilovi nevyhrál ve druhé světové válce Hitler. Povídá mu: “Řekni si o co chceš a já Ti to dám. Jestli chceš dům, dám Ti dům.” Alexandrův otec mu však odvětil: “Dům nepotřebuju. Zde jsem se narodil, narodil se zde i můj otec a můj děda byl první, kdo pro Vaši rodinu tady začal pracovat. Potřebuji ale splnit přání jednoho z mých synů. Mám 4 děti. Tři budou dělníci jako jsem já, protože nemají o nic zájem, ale Alexander se chce už od útlého dětství stat doktorem a výzkumníkem a já si nemůžu dovolit mu tohle přání splnit.” Na to mu lord Churchil řekl: “V tom případě se tak stane. Pokud na to má Tvůj syn schopnosti, peníze nejsou žádnou překážkou.” Alexander tedy vystudoval medicinu díky pak díky své skromnosti objevil penicillin.

Lord Churchil nabídl Alexandrovi kteroukoukoliv místnost, včetně ložnic a společenských místností, ve svém zámku pro jeho bádání. Alexander Fleming nám tohle osobně sdělil v roce 1951 v Servidor do Estado Hospitálu na Sacadura Cabral ulici. Lord Churchil mu řekl, ať si ze sta místností na zámku vybere kterou chce. Alexander mu na to řekl: “Ale ne, občas máte hosty a ty místnosti všechny potřebujete. Naprosto se spokojím s kumbálem pod hlavním schodištěm co jde do prvního patra. Na mojí laboratoř je v ní místa dost.”

Naštěstí. Že byla místnost špatně větraná a vlhká, plíseň, která vlhkost miluje se mu pustila do jednoho vzorku s bakteriální kulturou na Petriho misce. Jmenovitě šlo o plíseň penicilium notatum, která jeho kulturu zničila. Že byl Fleming výzkumník, nevyhodil vztekle tu zkaženou kulturu do kýble a místo toho začal zkoumat, proč se stalo, že našel flek zničené kultury v Petriho misce. Tím přišel na to, že za to mohla právě tahle plíseň, penicilium notatum, která vylučuje látku, kterou nazval penicillin.

Začal ji tedy zkoušet na nemocných krávách na blízkých farmách, které měly nějaké vážné nemoci, například zápal plic, a na koních na závodišti Jockey Club v Londýně. Eventuelně za ním za války přišel velitel Královského letectva (Royal Air Force), aby koukal dát penicillin Winstonu Churchilovi, který zrovna umíral v severní Africe. Churchil tam odletěl aby dal morální podporu maršálovi Montgomerymu, protože maršál Rommel, Hitlerova Pouštní Liška (Desert Fox), dával v té době Montgomerymu v Africe důsledně na frak. Po příletu do Afriky však dostal Churchil dvojitý zápal plic. Na léčení tam nic moc neměli a Churchil pozbyl naději na vyléčení.

Oba tedy sedli do letadla a Alexander Fleming a velitel anglického letectva přeletěli Evropu přes území okupovaná Němci, i když hodně z vysoka. Mohli sice letělt kolem přes Špaňalsko, přes bezpečná území, ale z časových důvodů to vzali přímo a do Afriky doletěli, takže Flemig mohl Churchilovi penicillin nasadit. Ve své prostotě řekl Alexander veliteli britského letectva: “Ale pane, ze všech lidí na světě bude Winston Churchil prví lidskou bytostí, která dostane injekci penicilínu.” “Cóóó? Churchil, náš předseda vlády?!” A on řekl, “Hop anebo trop.” A tak Alexander Fleming zachránil Winstonu Churchilovi život podruhé, což mu bylo umožněno tím, že jeho život zachránil poprvé, když Churchila vytáhl ze studny a tím mu bylo umožněno vystudovat a zkoumat.

A nyní to důležité.

Alexader Fleming při svých výzkumech zjistil nejenom to, že mikroorganismy během deseti let získají schopnost odolávat antibiotikům, ale i to, že ztratí paměť, pokud nejsou určitou delší dobu s antibiotikem už ve styku. Takže, každé antibiotikum by se mělo používat po dobu deseti let a pak na nějaký čas, pokud možno na několik let, byť to bylo i dalších 10 let, s ním přestat. Lze to díky tomu, že antibiotik se objevila spousta, protože i jiné druhy plísní produkují jiná antibiotika, která jsou pro mikroby smrtelná a všechna antibiotika jsou založena na plísních. To bylo to jedinné, co bylo potřeba udělat. Jenže chamtivost způsobila, že jsou stejná antibiotika používána průběžně a neustále, aniž by jejich používání bylo periodicky přerušováno. Tím si mikrobi neustále udržují svou odolnost na antibiotika.
Dnes už doktoři z žertu tvrdí, že mají ve špitálech domovské bacily, kteří si na antibiotika velice potrpí, a že nejsou odolní, ale závislí. Tohle je ústy Alexandera Fleminga, objevitele penicilínu.

Používání antibiotik vedlo k odsunutí autohemoterapie z cesty. Správnou cestou by však bývalo bylo ji přidávat a ne vyloučit. Proč? Protože každá jedna z těchto dvou metod pracuje jinak. Antibiotika brání mikroorganismům v rozmnožování a imunní system mikroorganismy ničí a čím jich je méně, protože antibiotika jim v rozmnožování brání, tím snadněji a rycleji a důkladněji.

Termín “macro” znamená “veliký” a termín “phagos” znamená jíst. Slovo “Macrophagos” znamená požírat velké částice, tedy hltat. Makrofágy hltají microby a antibiotika jim napomáhají omezováním počtu bakterií. To znamená, že pokud by se v autohemoterapii pokračovalo společně s používáním antibiotik, docházelo by k podstatně nižšímu návyku mikroorganismů na antibiotika, protože by léčení žádné mikroorganismy nepřežily a nemohly by se dále rozmnožovat a plodit generace odolných potomků.

Prevence rakoviny aotohemoterapií.

Rakovina je anarchistickým rozmnožováním buněk. Pokud člověčí organismus rozezná tyto buňky jako cizí, nevlastní našemu tělu, byvše úchylné, a počne je zabíjet jak jen se narodí, člověk pak může tyto tak zvané před-rakovinné buňky produkovat, ale jejich množení zastaví a nikdy se v rakovinu nevyvinou. To lze pouze díky správně pracujícímu imunnímu systému. Rakovina se vyskytuje tím víc, čím jsou lidé starší. Thymus, což je žláza, která kontroluje imunní system a která je v hrudi, počne s věkem odumírat a početnost rakovin se stářím stoupá.

Pokud je imunní systém aktivován, jde o prevenci, která má velice dobrou šanci rakovině předejít, protože rakovina nezačíná velikým počtem pomatených buněk, ale malým. Pokud je imunní systém držen na vysoké úrovni aktivity, má možnost se s rakovinou vypořádat hned v počátcích. To ale samozřejmě závisí i na věku člověka a na tom, jestli jeho thymus ještě stále funguje a jak dobře je imunní systém udržován aktivní po věku 55 let, kdy thymus počíná odumírat.

Tohle je u mužů důvodem rakoviny prostaty a u žen rakoviny prsů. U žen k tomu dochází dříve, protože se staly obětí antigestů a pokud by zároveň používaly autohemoterapii, tento problem by neměly. AHT by jejich imunní system udržovala aktivní. Hormonální antigesty kladou nesmírné nároky na imunní systém, protože jde o umělé, chemické hormony a makrofágy je přirozeně musí odstraňovat jako všechny přebytky a chemikálie, které do těla nepatří. Proto by navýšení activity makrofágů mohlo tento problém kontrolovat a zabránit tomu, aby tyhle pilulky ženám ubližovaly. To je také důvod, proč se při menopause stále více používají fytoterapeutika, tedy isoflavony, a od umělých dodatkových hormonů se upouští. Osobně jsem, co se týče rakoviny, toho názoru, že imunní system by měl být udržován aktivní, hlavně pak po padesátce, kdy nám přestává fungovat thymus, a že je pak na čase začít s autohemoterapií.

Případ uhrovatosti

Před několika lety jsem se obvykle zastavoval v jednom občerstvení na svých cestách do Visconde de Maua, u benzínky, kde byla také kavárna, která se jmenovala Ola. Servírovala tam dívka s příšerně uhrovitou pletí. Její obličej byl až fialový a nikdy jsem nic tak strašného neviděl. Jak jsem na ni tak koukal, pomyslel jsem si: “Chudinka, musí být velice chudobná, buď na ni hodnej a pomož jí od toho, aniž to po tobě někdo chce, protože to pro tebe nic není a autohemoterpií to samozřejmě půjde.” Oslovil jsem baculatou servírku, která servírovala nám, a řekl jí: Prosím Vás, můžete té dívce říct, že jí od toho jejího problému s uhry mohu pomoct a že to udělám zadarmo?

Neměl jsem tušení, že to děvče bylo dcerou vlastníka celého obchodního řetězu Ola, Embaixadoru a Presidente u servisních stanic, které zahrnovaly i MacDonaldy. Vůbec nešlo o nedostatek peněz a její matka mi řekla: “Každé dva měsíce s ní jezdíme do Ria za dermatologem. Už to děláme dva roky, a nic to nepomáhá.” Řekl jsem jí na to: “Dám Vám předpis na autohemoterapii”. Jmenovala se Claudie, ale to není důležité. Výsledkem bylo, že se z toho stal nejdražší recepis, který jsem kdy napsal, protože rok jsem pak nemohl zaplatit za nic nikde u téhle stanice. Vlastník dal všem pokladnám příkaz, ať ode mne za žádnou cenu nikdo neberou žádné peníze. Po roce jsem se nakonec rozhodl, že tam už ani nepáchnu, protože mi bylo trapné, že mi nedovolí za své útraty zaplatit a to jenom pro to, že jsem dívce pomohl se kompletně zbavit její uhrovatosti, i když jim se to jevilo jako zázrak a skutečně jsem na horší případ nikdy nenarazil.

Chlorid hořečnatý

Hořčík je nesmírně důležitý každý den a všichni by ho měli brát, protože jsou vyčerpané půdy. Důvod je naprosto jednoduchý. Rostliny ho velice potřebují k dýchání. Jejich chlorofylový mechanismus, to je zpracovávání kysličníku uhličitého a vylučování kyslíku, je opakem našeho dýchání. Zatímco my dýcháme za pomoci železa, které se o to stará díky červeným krvinkám, rostliny potřebují chlorofyl, jehož struktura je v podstatě založena na hořčíku. Chemické hnojivo, která je dnes používáno, je NPK - Nitrogen, Phosphorus a Kalium (Dusík, Fosfor a Draslík). Hořčík není v půdě nahražován. Dokud města používala septiky, magnesium, které prošlo námi, se vracelo do okolní zóny půdou. Jenže dnes jde tohle vše do řek a řekami do moře a je ho v půdách na pevnině čím dál tím míň.

Dvě nejdůležitější funkce hořčíku jsou, že reguluje metabolismus vápníku v těle, při kterém hořčík cementuje vápník tam, kde je ho zapotřebí, a vypuzuje ho z tama, kde nemá být. Proto nedostatek hořčíku způsobuje páteřní, kloubové a cévní zavápnění. Způsobuje i ledvinové zavápnění šťavelanem vápenatým, což je jeden z ledvinových kamenů vedle fosfátových kamenů a sloučenin kyseliny močové.

Hořčík je natolik důležitý, že dr. Delbet ho používal na vymývání ran, aniž věděl proč, během první světové války 1914 - 1918. V roce 1940 publikoval knihu a později také objevil, že hořčík také aktivuje imunní systém. Důkaz je v tom, že podle map rakoviny Itálie a Francie, které ve své knize uvádí, je (byla) na jihu Francie, na půdách, které mají dostatek hořčíku, úmrtnost na rakovinu 3.5%, zatímco na severu Francie, na půdách chudých na hořčík je (byla) úmrtnost na rakovinu 8.5%.

S Itálií je to ještě o hodně horší. Je zajímavé, jaký má dopad jedna vyhláška jistého Caesara, která je platná v Itálii dodnes, a kolik lidí si ji ještě dnes odskáče rakovinou, aniž měli tušení proč tomu tak je. Pierre Delbet poukazuje ve své knize “The Preventive Policy of Cancer” (Politika Prevence Rakoviny) výskyt rakoviny od severu na jih Itálie. Díky stále platnému chamtivému zákonu vydanému císařem Gaiusem Juliusem Caesarem bylo zakázáno vozit sůl z jedné oblasti do druhé, čímž nepřímo uzákonil relativně vysokou cenu soli na severu Itálie a prosperitu mnoha severních solných dolů. Kamená sůl je prakticky čistý chlorid sodný a neobsahuje prakticky žádný chlorid hořečnatý. Proto je (byla) úmrtnost na severu Itálie 7-10%.

Ve střední Itálii, vice méně v té části, kde leží Řím, kde už lidé používají víc byť i zpracovanou mořskou sůl s trochu vyšším obsahem hořčíku, kolem 0:08%, úmrtnost na rakovinu padá (padala) na 4.5%. No, a na chudém, převážně agrárním jihu Itálie, používali díky bídě především dobytčí sůl velice bohatou na hořčík. Jenže tato sůl drží vodu a každá italská rodina na jihu má dřevěnou káď na sůl a používají na solení její roztok. Toto je jejich tisíciletá tradice a proto je (byla) úmrtnost na rakovinu v jižní Itálii pouhá 2%. Takhle to Pierre Delbet popisuje ve své knize a považoval to za důležité.

(dovolil bych si špitnout, že jakákoliv studie jakékoliv závislosti na jakémkoliv jedinném prvku je na draka. Je jich dost ve spojitosti rakovinou, napříkld selén, jód a asi i další. Tyto studie jsou naprosto neobjektivní a sugestivní. Tím neříkám, že nemají svou platnost, nebo že nemá platnost hodně z toho, co je zde i jinde řečeno o hořčíku. Jenom tím poukazuju na fakt, že samotný hořčík není nezbytně a ani pravděpodobně jedinnou příčinou uvedených statistik. Mluvě o skutečné mořské soli, ne samoobsluhové mořské soli, to už alespoň ta italská statistika začíná vypadat poněkud jinak.)

Víte, kde se u nás bere sůl? Ze soli produkované firmou Barriha v Sao Pedro de Aldeia. Hořčík je ze soli rafinován pryč v Cabo Frio, čímž se zvýší její prodejní (čti balící a skladovací) hodnota. Pokud sůl obsahuje chlorid hořečnatý (a jiné silně hydroskopické soli) nemůže být balena v papíře a nikdy se nebude volně sypat. Takto ji lze lacino balit a dát na pulty, pěkně suchounkou a nerozteče se vám po sklepě, či po kuchyni. Čím je sůl sušší, tím má vyšší obsah chloridu sodného a tím má míň chloridu hořečnatého.
...........................

Ahoj, Slávek.

[Craft]

Upřímně řečeno, všichni takoví partyzáni dělaj spoustu věcí najednou a pokud člověk neví, co vše se sebou páchali, je těžko odhadnout, čím se to vlastně odrovnali.

Jo v tom máš Slávku pravdu, běžně lidi do sebe současně cpou co mají po ruce. Těžko se již dnes dozvím, čím to dalším onehdá vylepšil. Nicméně pokud se s krví něco podělá, je to průser jako vrata.

(Zde stojí za úvahu fakt, že autoimunní nemoci se tradičně a ortodoxně řeší potlačováním imunního systemu. To se týká všech alergií, Crohnovy choroby a dalších. Asi jsem úplně pitomej, ale AHT dělá přesně opak a k uzdravení dochází více než čtyřnásobným navýšením makrofágů a nejspíše i posílením dalších autoimunních pochodů. … Jaké autoimunní nemoce? … To, že laboratoře nejsou schopny izolovat a namnožit patogeny některých onemocnění ještě přeci neznamená, že se makrofágy a vůbec imunní systém zbláznili. Kdyby k tomuhle mělo dojít, napadne imunní systém logicky všecko, nejen nějaké specifické orgány, a je v tu ránu po nás. Podle mne jde o sprostou Goeblsovinu a jak vidno, i velice rozumní lidé jsou na ni schopni naletět).

Praxe je v klasické medicíně taková, že se tady běžně používají kortikoidy. Nicméně IS se ale neskládá pouze z makrofágů. Sice nejsem imunolog, ale řekl bych, že IS ten orgán, kde je přítomen nějaký mikroorganismus opravdu napadne a zesílí zánět, nicméně právě díky malému počtu makrofágů není schopen to dotáhnout do konce, čili požrat vše, co tam nemá být. AHT by ale mohla být dosti účinná metoda na nakopnutí IS jako celku, (pokud ji zase nebude někdo vylepšovat po česku), čili nebyla by tady pouze nekonečná válka v zákopech, ale přišla by i těžká altylerie (makrofágy), která by vše srovnala se zemí a ještě to po sobě uklidila a neflákala se tak věčně pouze někde v zadu a problém by tím vyřešila až do konce. Zatím to vypadá velmi zajímavě. Tohle je totiž přesně to, co celou dobu hledám a tím je jednoduchý způsob pro nakopnutí IS. Znám pouze informatika, ale ty neumí každý vyrobit a mnohdy to trvá dosti dlouho, než se výsledek dostaví. Něco mi říká, že by AHT metoda mohla být tím důležitým střípkem k udržení si zdraví tak, aby se i již dříve vyléčené problémy nevraceli zpět. Tohle by mohl být "snadný" způsob, jak nakopnout IS a přestat konečně řešit stále dokola pouze důsledky špatně fungujícího IS různými metodami, ale současně pomoci vyřešit i příčiny, čili tak aby již dále žádných berliček nebylo potřeba. Můj názor proč se tato metoda masově nerozšířila je pouze to, že farmacie určitě nebude mít zájem o masové rozšíření této metody a hodně lidí již samotný způsob aplikace odradí a také žádný doktor ji ze strachu z možného postihu neprovede. Tady jsem narazil již při experimetech s nitrožilní aplikací KS. Až mě mrzí, že v tomhle jsem srab. Měl jsem co dělat, abych se kdysi přemohl si píchnout KS pouze pod kůži, natož nabrat vlastní krev do stříkačky a bodnout to poté hned 2x do svalu. Bohužel nedělá mi dobře pohled na vlastní krev, v opačném případě bych to prubnul. Ale asi bych skončil s rozbitou hlavou

P.S. Jinak v tom EN pdf jsou uvedeny až neuvěřitelné věci, doslova to hltám, díky moc za něj.

[poota]

.. farmacie určitě nebude mít zájem o masové rozšíření této metody a hodně lidí již samotný způsob aplikace odradí a také žádný doktor ji ze strachu z možného postihu neprovede.

Farmacie určitě nemá zájem o používání levné a účinné metody, ale dokud nebude autohemoterapie výslovně zakázaná, tak ji může kterýkoli lékař použít bez rizika nějakého postihu. Zákrok může provést osobně on a nebo na jeho pokyn kterákoli sestra, oprávněná nejen "dávání injekcí", ale i "nabírat krev".
Problém bude zřejmě v tom, že AHT není ve výčtu doporučených "medikací" konkrétních diagnóz, takže lékaře její použití nenapadne. A i kdyby ho to napadlo, tak si okamžitě uvědomí, že její použití k indikované diagnóze není oficiálně doporučované, takže by to tím pádem bylo od něj nestandardní řešení. Tato situace by snad(!) byla řešitelná tím, že by si AHT pacient sám vyžádal "na vlastní riziko".
Rozhodně bude vhodné to probrat přímo s nějakým doktorem.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

... dokud nebude autohemoterapie výslovně zakázaná, tak ji může kterýkoli lékař použít bez rizika nějakého postihu. ...

Nebo založit internetový klášter (nebo klub) milosrdných sester, především se soustředit na ty, které mají samy, nebo mají v rodině nějaký problém, který by autohemoterapie měla zvládnout a zařídit svépomoc. Není v tom zahrnuto žádné léčivo a žádná chemie. Zrovna tak by se asi daly zařídit svépomocné kurzy, možná i placené, za pomoci těchže sester. Někdo by ale musel zatraceně zapracovat to nějak zorganizovat.

Ahoj, Slávek.

[poota]

Není v tom zahrnuto žádné léčivo a žádná chemie. Zrovna tak by se asi daly zařídit svépomocné kurzy, možná i placené, za pomoci těchže sester. Někdo by ale musel zatraceně zapracovat to nějak zorganizovat.

Možná, že by bylo jednodušší na to založit nějakou novou církev - jednou týdně "přijímání" vlastní krve, zprostředkované k tomu světsky oprávněnou "duchovní" osobou - to by mělo být právně nenapadnutelné.
Pokud opravdu věřím, že autohemoterapie mě může spasit, zajistit mi dlouhý pozemský život bez zdravotních útrap a následně i věčnou blaženost po smrti i v dalších převtěleních, dá se to bez uzardění nazvat náboženstvím.

Zdravím - poota