Těžko si to vysvětlovat jinak.buky píše: Jablko zůstavá v klidu v důsledku reakční síly stola, stůl zůstavá v klidu v důsledku reakční síly tenzometru a když se zeptám proč zůstava v klidu tenzo. tak už začínam plevelit.
Pouze směrově a silově (vektorově) nevyrovnané síly způsobují akceleraci, či pohyb nějakého tělesa. Síly vektorově vyrovnané nikoíliv. Proto je Tvá otázka naprosto mimo mísu a nelze s ní argumentovat. Je toho tu šedesátá čtvrtá stránka, kdy se Ti to někdo snaží opakovaně a v naprosté většině velice jasně vysvětlit. Tato snaha mnohých se jeví jako naprosto neúspěšná. Pokud tedy chceš argumentaci, stačí, aby sis to vlákno znova projel. Ty odpovědi a argumentace se tu mnohokrát opakují. Nic dalšího a nového už Ti k tomu nikdo říct asi nemůže, protože jde o velice jednoduchou a experiementálně nepochybnou záležitost, pročež jsme to omezili na toto vlákno, kdyby si to snad někdo s Tebou chtěl opět rozdat. Aleabys neřek, že jsem pes Baskervilský, zkusím ještě toto:
Ten tenzák s břemenem proti zemi Ti jasně ukazuje, že gravitační síla působící na břemeno způsobuje natahování pružiny tenzáku do té doby, dokud zvyšující se síla natahující se pružiny tenzáku nevybalancuje sílu gravitační. Jelikož jde jenom o síly dvě v přesně protichůdných směrech, břemeno se ustálí v klidu po vyrovnání velikosti těchto dvou sil a dál se nikam nehrne. To se děje se vším, i s tím jablkem na zemi. Položíš jablko na zem, nějaké síly pružnosti a stlačitelnosti v jablku i v zemi vybalancují sílu gravitace působící mezi jablkem a zemí a jablko setrvává v klidu. Že to není moc vidět je jenom důsledkem toho, že síla mezi jablkem a zemí je relativně velice malá a tudíž nejsou ať již pružné, tak stálé deformace jak jablka, tak země patrné. Na jablko šlápni a deformace se v tu ránu projeví velice patrně . U tenzáku je to nejen velice názorné, ale i měřitelné. O totéž jde opřeš-li se o zeď atd.
Zatímco při měření tenzákem je síla gravitační považována z primární a síla pružnosti pružiny za druhotnou, jde o arbitrární dohodu a to jenom pro to, že při popisu se někde musí začít, anžto nelze vše vyjádřit najednou. Není doslovnou pravdou, že akce vyvolává reakci. Pravdou je, že akce a reakce vznikají, trvají a zanikají současně, v podstatě jsou obě akcí a obě reakcí. Jedno bez druhého a bez uvedení nějaké posloupnosti je nepopsatelné a jedno bez druhého je nereálné. Jedno bez druhého je totiž jenom jedna síla působíci na těleso způsobující akceleraci. Jedno z druhým záleží právě na velikosti a směrech (vektorech) všech zůčastněných sil, zda-li půjde o akceleraci, nebo o setrvání v klidu.
Ahoj, Slávek.
A co jako máš pocit způsobuje vztlak heliového balónu zanořeného v atmosféře? V konečném důsledku je to totiž ještě srandovnější, než jablko na stole, nebo visící na šibenici. Zatímco zavěšení tenzáku na šibenici atp vyjadřuje působení dvou sil rozdílného původu, jednak působení gravitační síly a jednak působení pružnosti (pevnosti) materiálu, vztlak balónu vyjadřuje působení jedné a téže síly ve dvou protichůdných směrech díky převodu jedné a téže síly, tedy gravitace. Máš v tom ve všem šílený zmatek Biuky. 
Slavek.
? Naprostý nesmysl.