Ilem píše:
Takže jak to celé fubguje. Slunce ohřívá pevninu víc, tam kde nejsou mraky. Teplý vzduch stoupá nahoru a na jeho místo se z okolí tlačí studený. Vzniká tlaková výše. A protože vzduchu nepřibývá, logicky okolo vzniká tlaková níže. Samozžejmě jsou různé povrchy, různé mraky, různý smog,... Takže ve skutečnosti je to mnohem složitější. Péťo, nechce se mi věřit, že bys neznal Coriolisovu sílu, která je schovaná za rotací. Nejlépe je to vidět při vypouštění vany (tam se ještě přidává efekt piruety).
A netvrďte mi, že jste si nikdo nevšiml, že před bouřkou se vždy zvedne vítr. (To je ta chvíle, kdy přechází rozhraní mezi tlakovou výší a tlakovou níží.)
Nazdar Ileme,
Jo, to je šestá třída Vlastivěda. Já s tím problémy mám od té šesté třídy, Ty ne. "Šťastná to žena", jak pravila Boženka Němcovic o babičce.
Ileme, právě že ty spojené nádoby by měly rozdílu tlaků zabránit a okamžitě. Hustota vzduchu a jeho váha s tím nemaj nic moc společného. Těžší studený vzduch = nižší sloupec vzduchu a naopak. To je základní fakt spojených nádob.
S tím větrem před bouřkou je to jenom trochu jiná kapitola stejné knihy a taky převelice zajímavá. On totiž ten vítr před bouřkou jde od bouřky, ne k ní. Je mi tedy záhadou, proč od nižšího k vyššímu tlaku. Je samozřejmě možné, že k bouřce to jde horem. Jenže jak to pak přijde, že se bouřka nepropadne na zem?
To by přece měla ne? To by odpovídalo tomu vyrovnávání. Musel by vzniknout toroid proudění k bouřce horem, z pod bouřky spodem, ne? A proč by to vlastně tak mělo jít? Podíváme-li se na zpomalené filmové záběry pohybu bouřkového mraku, je naprosto očividné, že mrak cirkuluje jako toroid, ale vnějšek jde nahoru a vnitřek se propadá a takhle se to vrtí, ale pořád ve stejné výšce nad zemí. Proč by to tedy mělo být kolem mraku obráceně?
Navíc jde u bouřek o velice poryvový vítr a děsně by mě zajímalo, jak ty poryvy chceš vysvětlit vyrovnáváním tlaků a konvekcí vůbec. Už se těším. No a nakonec, až se někdy pozastavíš nad tím, jak se po klidné hladině vody, třeba rybníka, prohání křížem krážem špice malinkých poryvů větříčku jinak sotva znatelného, pokud vůbec, jak akcelerují a decelerují a i se klikatí, pošpekuluj.
S tou vlastivědou se snad moc neoháněj, byla pro mne dost často utrpením a nerad na to vzpomínám.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
ve všech svých místech 
