Fyzika-Různé

[jvj56]

Zdravím,
ohledně kg na zemi a na měsíci.
Jednotka HMOTNOSTI (kg) byla zavedena jako nezávislá na gravitaci. To znamená, že 1kg bude vždy 1kg kdekoliv ve vesmíru.
To znamená, že když si půjdete koupit salám do masny tak by jste správně měli udávat požadovanou hodnotu v Newtonech.
Samozřejmě je jiná zvyklost to udávat např. dkg.
JVJ

[Akord]

Jednotka HMOTNOSTI (kg) byla zavedena jako nezávislá na gravitaci. To znamená, že 1kg bude vždy 1kg kdekoliv ve vesmíru.
To znamená, že když si půjdete koupit salám do masny tak by jste správně měli udávat požadovanou hodnotu v Newtonech.

Však zrejme proto se pracne hledal rozdíl mezi gravitační a setrvační hmotností, zda gravitace má vliv na setrvačné vlastnosti. Presné duvody neznám.

Slavek - tenzometr s jednoduchou kladkou pri zabrždené špagátem neprokluzované kladce ukáže součet tíží obou závaží, pri volne otočné kladce ukáže dvounásobnou tíži lehčího závaží, neco na tom nesedí? Zrychlující síla na lehčí závaží bude (m2-m1)*g . Težší závaží tahá pri pohybu jenom to lehčí, a kladka pritom cítí sílu pouze ze 2 lehčích.
F=m*a platí pro tuhý objekt, nebo část objektu, kterou lze považovat za tuhou. Kladkostroj jako celek takovým objektem není, proto je treba zákon síly použít s rozumem. Nejde zanedbat, co je kdy tuhé.
K výsledku lze dospet i úvahou, že když by byl na tenzáku jenom naviják a žádné protizávaží, tak pri síle nastavené na zrychlení g bude registrovat tenzák opet 2násobnou tíži. Buď se sečtou zrychlení(pozor na interpretaci), nebo tíže, je to jedno.

[Slavek Krepelka]

Slavek - tenzometr s jednoduchou kladkou pri zabrždené špagátem neprokluzované kladce ukáže součet tíží obou závaží,

Zajisté.

pri volne otočné kladce ukáže dvounásobnou tíži lehčího závaží, neco na tom nesedí? Zrychlující síla na lehčí závaží bude (m2-m1)*g. Težší závaží tahá pri pohybu jenom to lehčí, a kladka pritom cítí sílu pouze ze 2 lehčích.

To už by právě stálo za odzkoušení. Pokud akceleruješ lehčí závaží (m2) vzhůru, jako v tomto případě, a akceleruješ ho g=9.8m/s2, m2 má nutně masu 0. Jenom tak může těžší závaží (m1) padat volným pádem g=9.8m/s2. V momentě, kdy je masa m2>0, mění se hodnota zrychlení g a vzorec který uvádíš přestává platit. Stává se o dost komplikovanější.

Následující je sice platné pouze teoreticky, protože m2 by muselo být nulové při použití dvou závaží, ale tíha tělesa m2 při akceleraci g=9.8m/s2 vzhůru = 2m2. Jenže touto tíhou také působí na tenzák m1 jakožto reaktivní síla, takže celková síla na tenzák by byla 2m1+2m2=4m2. V tomto případě samozřejmě je vše stejně 0.

V momemtě, kdy je hmotnost m2 nenulová, avšak menší než m1, mění se hodnota g a v momentě, kdy m1=m2 platí to, co máš nahoře a na tenzák působí m1+m2. To, co je mezi těmito dvěma extrémy, je regulováno nějakým zlomkem g, podle poměru tíhy m1 a m2. Proto to nelze počítat (m2-m1)*g, dokud není známa hodnota g pro danný případ protože zde neplatí g=9.8m/s2.

F=m*a platí pro tuhý objekt, nebo část objektu, kterou lze považovat za tuhou. Kladkostroj jako celek takovým objektem není, proto je treba zákon síly použít s rozumem.

Nemůže, viz tabulka zrychlení a hydrostatického tlaku v mém originálním příspěvku (Velká chyba), kamž se tématicky vracíme. Stejně tak nemůže díky nevědomosti toho, co teď diskutujeme (Malá chyba)

Nejde zanedbat, co je kdy tuhé.

Naprostý souhlas

K výsledku lze dospet i úvahou, že když by byl na tenzáku jenom naviják a žádné protizávaží, tak pri síle nastavené na zrychlení g bude registrovat tenzák opet 2násobnou tíži. Buď se sečtou zrychlení(pozor na interpretaci), nebo tíže, je to jedno.

- Pokud bude jakýsi naviják, či brzda nastavena na g=9.8m/s2, závaží masy řekněme 10kg, to je putna, nebude nastavena vůbec. Bude nulová. Jinak nedosáhneš zrychlení jedinného závaží g=9.8m/s2 rovnající se volnému pádu. V tomto případě bude síla na tenzák 0.
- Bude-li naviják kompletně zabržděn, bude zrychlení jedinného závaží nulové a tenzák ukáže jeho plnou váhu, v tomto případě 10kp.

Vše mezi těmito dvěma extrémy se řídí stupněm přibrždění navijáku, či brzdy a bude se pohybovat mezi těmito dvěma extrémy, tíha mezi 0kp a 10kp, stejně jako zrychlení jedinného závaží se bude pohybovat mezi g=0 a g=9.8m/s2.

Problém s počítáním zde možná bude i v tom, že zatímco poměr hmotností m1 a m2 je lineární záležitostí, akcelerace je nelineární záležitost a nejsem v matice natolik honěný, abych si dovolil sem dát na to vzorec, aniž bych se do toho na pěkných pár hodin ponořil a vykoumal to. Na to nemám ani čas ani náladu, i když k tomu někdy v budoucnosti dojít může. Nicméně to, co jsem uvedl výše, jasně pokazuje na to, že tíha tělesa v podmínkách, kdy je jeho zrychlovaný pád omezován nějakou brzdou, se mění s tím, do jaké míry je akcelerace jeho pádu přibržďována. Nelze předpokládat, že v momentě kdy se jedinné závaží na Tvém navijáku, či brzdě dá do pohybu, změní se hodnota jeho zrychlení g skokem z nuly na g=9.8m/s2, stejně jako se nedá předpokládat, že se změní skokem jeho tíha z 10kp na 0kp, kterou působí na tenzák.
Ahoj, Slávek.

[Akord]

Pokud akceleruješ lehčí závaží (m2) vzhůru, jako v tomto případě, a akceleruješ ho g=9.8m/s2, m2 má nutně masu 0. Jenom tak může těžší závaží (m1) padat volným pádem g=9.8m/s2. V momentě, kdy je masa m2>0, mění se hodnota zrychlení g a vzorec který uvádíš přestává platit. Stává se o dost komplikovanější.

Není pravda, také mi to takhle napadlo, než jsem to napsal, ale vetšinou se kontroluju. Zrejme jsi chtel napsat tíži=0, ne masu, ale o to nejde. Nemá nulovou ani tíži, tato zustala, ale celková merená síla stoupla na dvounásobek, protože zrychlující síla je stejne velká v opačném smeru pri opačném zrychlení. Není pravda, že se mení zrychlení v závislosti na hmotnosti, nebo tíži, zrychlení je vektor s konstantní velikostí a smerem, pomocí špagátu mužeme menit pouze jeho smer, jinak máme potíže s definicí, nebo bychom museli použít vhodný stroj na zmenu zrychlení, stroje jako stejnoramenná páka, nebo kladka tohle nedelají(s uvážením zmen momentu). Vzorec s fiktivní zmenou zrychlení jsem si pritom odvodil také, ale jsem prišel i k dukazu, že neplatí. Dá se dojít k chybnému vztahu, kde vystupuje pomer (m2-m1)/(m2+m1), ale jde o omyl pocházející z nesprávne interpretovaného a pochopeného zrychlení. Hodnota zrychlení opravdu na dané pozici nemení svou velikost, a je na hmotnosti, nebo tíži telesa nezávislá.

Krome legrácky s "tuhým telesem" nerozumím, co jsi chtel ríct tím "nemuže, viz tabulka", myslím, že s tím nejaká možná tabulka nesouvisí, ani nepredpokládám kapalinu. Bernoulli a Navier-Stokes to rešili až tak dusledne, že to pro bežnou praxi ani není treba.

Tomu o kladce rozumím, co jsi napsal, reknu ješte jinak. V podstate ríkáš, že pokud visí teleso na brždeném navijáku, tak zmenou velikosti brždení meníš zrychlení. Tady intuice selže. Človek má pocit, že pokud je neco více brždeno, tak se to pomaleji rozbíhá. Není to tak, intuitivní omyl vnáší charakteristika brzdy, která není ideální, a závisí na rychlosti, prípadne síle. Intuice spíše registruje brzdnou energii, nebo výkon, než sílu, a tím dochází v nečitelných prípadech k zámene síly za výkon.
Idealizovane platí, že zrychlení je konstantní, a celek se chová jen tak, jakoby se rozbíhalo lehčí teleso, s menší tíží. (Vyhýbám se teď pojmu hmotnost a jeho jednotce, protože ta se v tuhém telese nedelí, jako síly, pokud bych to použil, dojdu tímhle k obvyklému sporu s definicí). Protože lehké i težké teleso shozeny ve stejném čase z veže v Pise dopadnou také ve stejném čase, tak pri použití brzdy, která umí držet brzdnou sílu(nebo moment) nezávisle na rychlosti bude i zrychlení takhle brždeného telesa ve shode s gravitačním zrychlením. Tenzometr by mel ale pri brždení ukázat menší tíži, protože část momentu síly je zachycena skrutem, pomocí zachycení momentu pres brzdu a krut tenzometru(tenzometr by mel mít krut kompenzovaný).

Takže rekapituluju predešlý výrok ješte dalším zpusobem:
Mejme na stole kladku na tenzáku, jednou volne otáčivou, jindy brždenou takovou sílou, že tenzák ukazuje jen polovinu puvodní tíže. V prvním prípade po dopadu na zem teleso uvolní energii m*g*h, ve druhém prípade stejné teleso jenom (m/2)*g*h, pričemž dopadnou na zem ve stejném čase od uvolnení, tedy se stejným zrychlením. Dost bych se divil, kdyby tomu tak nebylo. Odpor vzduchu, nebo podobné neideality tímto nereším.

Je videt, že podobné úvahy nejsou až takové samozrejmé, a dost lidí se v tom ztratí.

PS. když tak na to koukám, tak by se v nekterých prípadech melo radši psát
E=(F/g)*g*h=F*h, protože ve výšeuvedeném vztahu hmotnost telesa zustává stejná(z telesa se neodkrojilo), pouze se musí delit 2, protože poklesla tíže na polovinu. Používat pro potenciální energii E=F*h muže být konvenčne nepraktické. Dá se na to nahlížet také tak, že hmotnost zustane, ale pribude g/2, co není o nic korektnejší, nebo k*m*g*h, kde k vyjádruje pomer tížových sil pri brždeném volném pádu, to je možná nejblíže, ale stále nepohodlné. Neznamená to tedy, že by se menila hmotnost brždeného telesa, i když je výsledek(energie) poloviční. Korektnost takového vyjádrení muže být diskutabilní, a je treba prihlížet k interpretaci. V prípade kinetické energie mi zatím použití "m" neprekáží, nevystupuje tam tíže.

[Slavek Krepelka]

Pokud akceleruješ lehčí závaží (m2) vzhůru, jako v tomto případě, a akceleruješ ho g=9.8m/s2, m2 má nutně masu 0. Jenom tak může těžší závaží (m1) padat volným pádem g=9.8m/s2. V momentě, kdy je masa m2>0, mění se hodnota zrychlení g a vzorec který uvádíš přestává platit. Stává se o dost komplikovanější.

Není pravda, také mi to takhle napadlo, než jsem to napsal, ale vetšinou se kontroluju.

Řekl jsem pokud akceleruješ lehčí závaží. To znamená, že stále mluvíme o dvou závažích m1 a m2, kde m1>m2 na jednom špagátu přes kladku na tenzáku. Na to, abys docílil zrychlení lehčího závaží m2 vzhůru při g=9.8m/s2 musíš téhož zrychlení dosáhnout na sestupu m1, což nedocílíš jinak než tím, že m2 bude mít masu 0 (zatímco m1 může být libovolná), což prakticky znamená, že m2 nebude vůbec na špagátě viset (masu špagátu samotného opomíjeje) a m1 bude padat volným pádem. Jakmile bude m2 mít hmotnost větší než nula, nedocílíš zrychlení g=9.8m/s2 na m1. Nešlo tedy z mé strany o chybu jako takovou, snad jen ne zcela jasnou formulaci.
Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Tomu o kladce rozumím, co jsi napsal, reknu ješte jinak. V podstate ríkáš, že pokud visí teleso na brždeném navijáku, tak zmenou velikosti brždení meníš zrychlení. Tady intuice selže. Človek má pocit, že pokud je neco více brždeno, tak se to pomaleji rozbíhá. Není to tak, intuitivní omyl vnáší charakteristika brzdy, která není ideální, a závisí na rychlosti, prípadne síle. Intuice spíše registruje brzdnou energii, nebo výkon, než sílu, a tím dochází v nečitelných prípadech k zámene síly za výkon.

To snad ne. Snad si to vyzkoušej v autě a na kde čem. Ačkoliv "intuitivně" budu vždy tvrdit, že hrubé pravidlo tření: "Tření závisí na kvalitě povrchu styčných ploch a přímo úměrně na síle, kterou na sebe styčné plochy působí, a nezáleží na velikosti styčných ploch není-li rozdíl příliš velký" je v mnoha případech velice vzdáleno pravdě, například u slídy, přeci jenom mi auto brzdí tím víc, čím víc hamtám na brzdu a jestli i zde nejde o akceleraci, i když obráceně, nevím co bržděná akcelerace je. Stejně tak, hodíš-li přes kladku na špagátě dvě závaží, m1=1kg a m2=0.9kg, bude m1 sestupovat podstatně pomaleji, než když m1=1kg a m2=0.1kg. V obou případech však jde o akcelerující pohyb. Pokud máš pocit, že to tak není, vyzkoušej si to. Já končím. Ahoj, Slávek.

[Akord]

Na to, abys docílil zrychlení lehčího závaží m2 vzhůru při g=9.8m/s2 musíš téhož zrychlení dosáhnout na sestupu m1, což nedocílíš jinak než tím, že m2 bude mít masu 0 (zatímco m1 může být libovolná), což prakticky znamená, že m2 nebude vůbec na špagátě viset (masu špagátu samotného opomíjeje) a m1 bude padat volným pádem.

Já se nechci hádat, je to v porádku, ale nemáš správne uvedeno, že se má masa blížit nule. Nejprve se dohodneme, že masu necháme na pokoji, protože se pohybem nemení, používejme kompatibilní slovník. Tedy chceš vyjádrit, že tíže se má blížit nule. Ale ani to není pravda, tíže telesa není výslednice 2 sil, nemel bys to míchat dohromady. Prečti si prípadne ten muj text ješte jednou, je to napsáno správne. Chápu, co chceš tím ríct, ale formálne to takhle napsat nemužeš, protože z toho vyjde matematický spor.
Presneji bys mel spíše napsat, že m1(težší teleso) nebude vubec na špagáte viset(padá skoro volným pádem), a m2(lehčí) musí viset "lépe a ješte víc", jinak bys ho neurychloval nahoru.

[Akord]

1. "Tření závisí na kvalitě povrchu styčných ploch a přímo úměrně na síle, kterou na sebe styčné plochy působí, a nezáleží na velikosti styčných ploch není-li rozdíl příliš velký" je v mnoha případech velice vzdáleno pravdě, například u slídy, přeci jenom mi auto brzdí tím víc, čím víc hamtám na brzdu a jestli i zde nejde o akceleraci, i když obráceně, nevím co bržděná akcelerace je.

2. Stejně tak, hodíš-li přes kladku na špagátě dvě závaží, m1=1kg a m2=0.9kg, bude m1 sestupovat podstatně pomaleji, než když m1=1kg a m2=0.1kg. V obou případech však jde o akcelerující pohyb. Pokud máš pocit, že to tak není, vyzkoušej si to.

1. S tímto souhlasím, v tomto nejsme ve sporu

2. Príklad je jednoduchý a je v porádku. Výsledek mám zatím obrácený, závaží sestoupí stejne rychle, ve stejném čase a stejným zrychlením (je treba použít kladku, která má dostatečne nízký moment setrvačnosti(lehká, menší prumer, malé a valivé ložiska), aby ho šlo približne zanedbat, jinak muže zásadne ovlivnit merení).

[Slavek Krepelka]

2. Príklad je jednoduchý a je v porádku. Výsledek mám obrácený, závaží sestoupí stejne rychle, ve stejném čase a stejným zrychlením (je treba použít kladku, která má dostatečne nízký moment setrvačnosti(lehká, menší prumer, malé a valivé ložiska), aby ho šlo približne zanedbat, jinak muže zásadne ovlivnit merení).

Vyzkoušej si to. Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Není pravda, že se mení zrychlení v závislosti na hmotnosti, nebo tíži, zrychlení je vektor s konstantní velikostí a smerem,

To je naprostá pravda. Taky nikde netvrdím, že je to jinak. Problém však vzniká v momentě, kdy tuto sílu zemské přitažlivosti svévolně zaměňujeme s pojmem váha, nebo dnes přesněji podle státních norem tíha. Zatímco síla g je přesně to co popisuješ, váha=tíha je: http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C3%ADha Cituji: Tíha je fyzikální veličina, vyjadřující sílu, kterou působí těleso v gravitačním poli na podložku nebo závěs. .... Tíha tělesa může být stejně velká jako gravitační síla vypočtená podle Newtonova gravitačního zákona, ale též větší nebo menší."

Tíha je cokoliv, jenom ne konstantní. Za konstantní ji lze považovat pouze v případě, že těleso leží v klidu řekněme na váze, přes kterou působí proti zemi. Pokud bude váha (měřící aparát) padat volným páden spolu s tělesem, tíha se nekoná. To znamená, že tíha je vyjádřením síly, ať už momentální, nebo stálé, působící řekněme proti reaktivní síle pevnosti zemského povrchu. V případě tíhy jde vždy o dvě stejné, ale protichůdné síly, které podléhají zákonu akce a reakce a které jsou vždy vzájemně v ekvilibriu. Tíhu nelze kdykoliv zaměňovat za g. V případě diskutované kladky a dvou těles na špagátě jsou měřitelné tíhy dvě.
A) momentální tíha soustavy zavěšené na kladce a eventuelně na tenzáku před a v průběhu experimentu.
B) Momentální tíha mezi dvěma tělesy, tedy síla, kterou je špagát natahován dvěma zavěšenými tělesy před a v průběhu experimentu.
U tíhy B by na první pohled mohlo člověku připadat, že B=vždy A/2, což by si jeden mohl odvodit od principu jednoduchého kladkostroje a v podstatě nevidím jedinný důvod, proč by tomu tak nemělo být, právě naopak. Učebnicové pokusnictví s odvozením F=ma napovídá, že tomu tak nutně je.

Ty se Akorde dopouštíš přesně té chyby, že tíhu zaměňuješ za sílu gravitační akcelerace bez ohledu na to, že toto lze učinit pouze v případě tělesa v klidu. Ahoj, Slávek.

[Akord]

pon 14 kvě 2012 19:27 Akord píše:
(m2-m1)/(m2+m1)

pon 14 kvě 2012 15:49 Akord píše:
pri volne otočné kladce ukáže dvounásobnou tíži lehčího závaží, neco na tom nesedí? Zrychlující síla na lehčí závaží bude (m2-m1)*g.

pon 14 kvě 2012 15:49 Slavek Krepelka píše:
Proto to nelze počítat (m2-m1)*g

Tak jsem to proveroval, a zmýlil jsem se v tom, že zrychlení soustavy bude skutečne násobeno faktorem, který jsem uvedl poprvé já sám jako chybné rešení(1.citace). Aspoň je jasné, že odnikud neopisuju.
Tedy správne je celkové zrychlení a = g * (m2-m1)/(m2+m1)
Pak je správná i 2. má citace F=(m2-m1)*g (používal jsem konvenci m2 je težší závaží, nebyli jsme predem na tom dohodnuti). Nebyl pak pravdivý tvuj výrok(3.citace) o mé 2. citaci.

Nebyl pravdivý muj výrok o tom, že zrychlení soustavy je pouze "g". Reálne je vždy menší podle vztahu výše, protože výraz pro "a" je vždy menší než 1(pro nestejné m).

Není ode mne pravdivá ani veta 14 kvě 2012 19:27 "pričemž dopadnou na zem ve stejném čase od uvolnení, tedy se stejným zrychlením."

Zmýlil jsem se dále v pohledu na brždený naviják, kde zrychlení objektu není výlučne gravitační, i když jsem to v citaci predtím napsal sám, tak jsem si pak pozdeji chybne myslel, že rovnováha sil se tvorí jinak.

14 kvě 2012 22:08 Slavek Krepelka píše:
tíhu zaměňuješ za sílu gravitační akcelerace bez ohledu na to, že toto lze učinit pouze v případě tělesa v klidu

Ano, opravdu jsem chybne udelal toto(asi bez toho gravitační), stává se, možná jsi na rade.

Videt, že správné interpretace jsou duležité. Snad se neco pripomenulo a vyjasnilo.

[Slavek Krepelka]

Mimo téma (offtopic)

Ano, opravdu jsem chybne udelal toto(asi bez toho gravitační), stává se, možná jsi na rade.

Možná? Celý život se učím a celý život docházím na věci, které jsem se naučil (vždy od někoho, ale to je součást učení se) blbě. Máš Ty vůbec tuchu, kolikrát jsem si v životě díky tomu vědění blbě naběhl? Právě proto si jednak dávám majzla, jednak si věci ověřuju jak jen je mi umožněno a jednak je mi to mnohokrát stejně prd platný

No popřemýšlej si Akorde jaký to má vliv na tu malou Newtonovou chybu. Probrali jsme zde v podstatě Einsteinův princip equivalence (ne equity) a je to jedna z mála věcí, který se mu povedly, pokud to tedy bylo skutečně z jeho hlavy. Newton to minul a proto taky máme v učebnicích F=ma. Nikdo se neobtěžoval kromně mne (pokud vím) se tím zabývat. Jinak má úcta za Tvé doznání chyby. Ahoj, Slávek.

[buky]

Ty se Akorde dopouštíš přesně té chyby, že tíhu zaměňuješ za sílu gravitační akcelerace bez ohledu na to, že toto lze učinit pouze v případě tělesa v klidu. Ahoj, Slávek.

Jenže velikost tíhové síly je uměrná zrychlení a = Fg/m.
Paradox je ale v tom, že velikost gravitační tíhové síly mezi dvěma tělesami, planetou a např. 10kg tělesem můžeme změřit až když dojde k gravitační statické silové interakci mezi tělesami a to je položené závaží na povrchu země (100 N).
Fg = m . g, Fg = 10 . 10,
Fg = 100 N

a = Fg/m, a = 100/10,
a = 10 m/s2

2. Newtonov zákon je u mne neprestřelná záležitost.

[Akord]

buky: je fakt, že citovaná Slávkova formulace není napsána korektne (proto jsem také dal do závorek, že slovo "gravitační" je tam spíše špatne.), dá se ale pochopit tak, že "a" není vždy "g", a to je na míste. Použil jsem za pochodu na jednom míste "g" místo "a", a to je také o interpretaci. Pokud by tomu bylo reálne jinak, tak je videt, že by s tím matematika opet nemela problém, model by se našel.

Mimo téma (offtopic)

Slavek: Asi nebylo více lidma povšimnuto(hlavne moderátorma), tak mám na fóru na konte více sebou jasne uznaných chyb(s náprotivkem myslím Ilem, beldy...). Proto také nebyly na míste nekterých nedávné výtky o mé neomylnosti. V prípade výše ses ale k nekterým svým vyjádrením zatím nepostavil podobne kriticky. Nechci tlačit nekoho ke zdi, ale pokud se tak neudeje, tak jsme se po vecné stránce zatím neshodli, nevím, s čím podstatným souhlasíš(co jsem já tvrdil a ty poprel) a s čím ne. O jiné projevy mi zde verejne nejde. Z mého pohledu spor výše probíhal relativne vecne, i když zbytečne únavne a složite.
Stále ale vystupuješ v nerovném postavení, protože jsi napsal, že umíš získat energii z gravitace a pružnosti(získat neco z pružnosti je silne podezrelé, nikdy pružnost nepredstavovala zdroj, pouze akumulátor), považuju to za neduveryhodnou informaci, zjednodušene chybu nebo podfuk. Melo by být ve tvém zájmu to napravit.

Meli by se dorešit i další veci, jako treba ta výtoková rychlost. Napsals neco ve smyslu, že není limitní, já zase, že ano. Vede to ke sporu o účinnost turbin. Dále konstantní trecí síla na cihlu tahanou za bicyklem nezávislá na rychlosti, co kdysi nechal nedorešené myslím buky. Nechci zabíhat do elektromagnetismu, kde je to ješte složitejší. Ke hromadu vecem zde pri sporu(kterého se vetšinou účastním) nebyl učinen žádný konkrétní záver, krome negativní nálepky, že ho podporuju a tím neco "rozvracím", stále príliš vedou konspirace.

"Einsteinuv" princip ekvivalence setrvačné a gravitační hmotnosti znal už Newton, ale Einstein se ho pokoušel vysvetlit. Nemám na tuto interpretaci presnejší názor, klidne muže jít jen o produkt definice základních jednotek SI, nebo princip superpozice gravitačního pole a setrvačne-gravitačního lokálne homogenního prázdného prostoru, kde je jeho krivost podchycena jiným zpusobem, a princip ekvivalence vystupuje jenom jako duplicita. Pokud nebude současne zrejmejší, co je vakuum, em-prostor, tak nemá moc cenu to rešit, je to moc na vode.
Navíc je v tomto bordel i na wiki, nebo v konvenčních dokumentech, protože se stále leckde mluví o ekvivalenci hmotností, kdežto spíše by se melo mluvit o ekvivalenci gravitační a setrvačné síly, nebo jejich zrychlení(viz dále) protože hmotnost(klidová) jak je a má být definovaná se také nemá co menit, počet atomu a chemické složení zkoumaného objektu-telesa se pri jakémkoliv zrychlení nemení. Šlo by o nelogický spor s definicí jednotky hmotnosti.

Druhá vec je, zda má puvodne chybná fyzikální intuice nebyla do určité míry na míste, a zda by spíše nemela smysl otázka, proč vede ke špatným výsledkum v reálu. Výsledkem této úvahy je také výrok, že neexistuje žádné gravitační zrychlení, pouze zrychlení. Když máme ekvivalentní gravitační a zrychlující hmotnost, proč by nemohlo být stejne ekvivalentní gravitační a obyčejné zrychlení. Pak by ani nehrozilo, že ho nekdy nekdo jako já nesprávne použije. Zase jsme u interpretace, je rozdíl, zda se nazývá gravitační zrychlení gravitačním proto, že ho "zpusobuje" nejaká gravitace, nebo pouze pusobí v "gravitačním" smeru a jde o zrychlení v dusledku nerovnomerného, nebo zakriveného pohybu, jako kterékoliv jiné zrychlení. Nejspíš to tak i je, akorát je možná nekdy pohodlnejší pracovat s gravitačním, kvuli lepšímu odlišení od jiných zrychlení.

[Abakuk]

Pane Akord, teď když jsem si četl Váš příspěvek tak nevím jestli Vám to do vašeho pohledu co je a jak je definována hmotnost zapadá, ale vzpomněl jsem si jak nám učitel chemie říkal že když smícháte líh s vodou v určitém poměru tak hmotnost roztoku bude nižší než hmotnost samotné vody a samotného lihu který jste k přípravě roztoku použil. Akorát už nevím jak nám vysvětloval ten hmotnostní úbytek
To já jen že jste psal že počet částic je stejný tak že není důvod aby byla jiná hmotnost.